SpacePilot PRO
SpacePilot PRO má velmi pohledný design, zdařilá ergonomie dovoluje práci v levé, případně i v pravé ruce. Co je při pouhém pohledu ukryto, je hmotnost zařízení. Ta je 0,9 kg. Důvodem je 3D joystick, který je určen pro prostorovou manipulaci, a nízká hmotnost základny by při práci byla nežádoucí. Ani při poměrně hrubém zacházení s joystickem nesmí dojít k pohybu základny – docházelo by tím k významným nepřesnostem manipulace s virtuálními modely. Jinak je citlivý na sebemenší pohyb, přičemž jeho citlivost lze softwarově měnit. Optický senzor zaznamenává veškeré translační i rotační pohyby udělené joysticku a přenáší je na pohyb modelu. Dlouholeté uživatele starších modelů u SpacePilotu PRO nic nepřekvapí. Zato u nového uživatele – praváka se zařízením v levé ruce – jsou první pohyby modelu naprosto nekontrolované. Opravdové pracovní využití se dostavuje po překonání fáze hravého „motání“ s modelem.
Programovatelná tlačítka jsou umístěna tak, aby byla dobře dosažitelná všemi prsty. V základním nastavení je pod palcem pět tlačítek pro manipulaci s modelem prostřednictvím přednastavených pohledů (nárys, půdorys, pohled na náčrt, …). Malíček pak obsluhuje další pětici protilehlých tlačítek. Novinkou je zdvojení jejich funkcí, kdy příkaz je vyvolán v závislosti na délce stisku.
Displej
K uživateli skloněné přední části SpacePilotu vévodí barevný displej s velmi dobrým kontrastem a ostrostí. Na displeji lze zobrazit řadu až nečekaných informací. Vedle seznamu přednastavených funkcí a pojmenování právě volané funkce lze číst např. doručené e-maily v MS Outlook. Avšak displej není možné zcela docenit, protože to, co je na něm dostupné, je závislé na programových apletech. Ty, které se do PC nahrají při instalaci ovladačů, jsou spíše inspirací pro uživatele než pro zvýšení rychlosti práce v jejich oblíbeném programu.
Ovladače
Ovladače podporují všechny hlavní operační systémy a komunikují s velkou řadou aplikací. Podporovaných aplikací v Mac OS X, Linux/Unix dohromady je násobně menší množství proti tomu, které lze polohovacím zařízením ovládat v MS Windows. Za samozřejmost lze považovat podporu programů z produkce firem Autodesk, Solid Works, PTC, Dassault Systmes a řadu dalších ryze komerčních společností. Ovládat však můžete i takové „hračičky“, jakými jsou např. Google Earth, Google SketchUp, NASA World Wind nebo Apple QuickTime Player.
Konfigurace
Konfigurace polohovacího zařízení se provádí v přehledném okně plném rolovacích menu. Zde lze ke každému tlačítku přiřadit jakoukoliv funkci či příkaz dostupný z klávesnice, ať už systémovými tlačítky nebo pomocí klávesových zkratek. Ve speciálním editoru maker lze vytvořit i komplikované příkazy definované jako posloupnost stisku kláves. Aktuální ovladače neobsahují (jako tomu bylo u předchozích zařízení) optické zvýraznění právě editovaného tlačítka na přiloženém obrázku. Proto je konfigurace zařízení ve velkém množství tlačítek poněkud nepřehledná.
Uživatelská skupina
Mezi uživateli, pro něž je počítač pracovním nástrojem, existují v podstatě dvě skupiny. Jedni přínos polohovacích zařízení pro práci konstruktéra nevidí, druzí je již mají na stole, aktivně je používají, popřípadě po něm se zájmem „pokukují“. SpacePilot PRO rozhodně není tím užitečným, do čeho má význam před koncem účetního roku ukládat volné finanční prostředky, pokud jeho smysl a účel neoceníte již před nákupem. Avšak máte-li zájem odlehčit ruce ovládající myš od neproduktivních a přitom zatěžujících činností (manipulace s modely, opakované vybírání příkazů z roletového či ikonového menu pouze pravou rukou), je SpacePilot PRO tím nejmodernějším hardwarem, jenž je nabízen v ještě cenově dostupné oblasti (doporučená prodejní cena v květnu 2009 činila 499 EUR).
Lubomír W. Novotný
[email protected]