CAD pro nové desetiletí
Na konci tohoto desetiletí se opět schyluje k „velkému porovnávání“. Přitom i po letech v podstatě poklidného vývoje CAD technologií, zejména objemových modelářů, platí, že softwarové firmy stále rády ukazují grafy prokazující finanční, časové a technické přínosy přechodu od 2D do 3D konstruování. I když nejsem softwarově-marketingový odborník ani znalec CAD trhu, řekl bych, že vše podstatné se v současnosti už ve více než dvourozměrném prostoru vyvíjí a kreslí. A tak uživatelům, kteří díky svému 2D dokážou dlouhodobě udržet firmu a její produkci v rostoucích číslech (pokud na to jakýkoli CAD má vůbec vliv), nelze než vyslovit uznání, třeba proto, že ne všechny výhody 3D lze nadřadit nevýhodám 2D.
Řadu let se vlastnosti CAD programů kontinuálně zlepšovaly, zejména na úrovni ovládání, správy programů a správy dat, kdy přibývaly desítky užitečných maličkostí a tzv. vychytávek, přitom základ programů se výrazně neměnil (vytáhnout, rotovat, zkosit, …). Nyní bylo potřeba najít způsob, jak modely technických objektů vytvářet „nějak jinak“. Konkrétně firma Autodesk k tomu přistoupila tak, že vyvinula novou technologii nazvanou Inventor Fusion. Technologie byla představena na Autodesk University 2008, spoustu uživatelů oslovila, mnohé naladila, ale v Inventoru 2010 se uplatnila zatím pouze zlomkem.
Budeme modelovat jinak?
Na historii vzniku a vývoje programu Inventor je vidět, že po zapracování zkušeností uživatelů a odladění prvotních verzí programu firma později přidávala nové nástroje do dalších verzí velmi opatrně, například tak, že byly volně dostupné a daly se pro vyzkoušení dodatečně nainstalovat. A tak lze spekulovat, že právě důraz na kvalitu produktu je důvodem, proč se firma nesnaží urychleně uvést na trh významně inovovaný produkt a reagovat tím na již nabízená řešení konkurenčních firem. Přitom je zřejmé, že doba krize není zrovna nejlepším obdobím pro uvádění nových nástrojů na trh pro odvětví, která jsou právě v největší (doslova naprosté) stagnaci. Strojírenské firmy mají své starosti se svými produkty, musí hledat inspiraci a přicházet s nápady, mít invenci a soustředit se na vlastní produkt – předmět vývoje a výroby, nikoliv na nástroje, kterými je vytváří (o vynakládaní finančních prostředků nemluvě). A tak uvedení sebelepší softwarové novinky nemusí korespondovat s potřebami či atmosférou na trhu, což by se zajisté odrazilo na její prodejnosti, a tedy i na návratu investic vložených do vývoje.
A čeho se tedy ono „velké porovnávání“ bude týkat? Bezpochyby výše zmíněných technologií vytváření CAD modelů, a to jak napříč trhem (mezi různými CAD systémy), tak u konkrétního produktu, řekněme před „revolucí“ a po ní. Doufám, že se přitom už vyhneme poutavým, avšak neobjektivizovatelným grafům a jejich důsledkům (i když je samozřejmé, že pro podložení účelnosti vynaložených prostředků do nových technologií je potřeba přínosy softwaru kvantifikovat). Na zcela nový Autodesk (AutoCAD) Inventor s technologií Fusion a jeho přínosy pro technickou praxi si ovšem budeme muset ještě chvíli počkat. A počkat si budeme muset i na odpovědi na otázky, jak se například přistupuje ke starším datům v modelovacím prostředí bez historie (vztahů rodič a potomek) a spoustu dalších. Jisté je, že o novém Inventoru hodně uslyšíme a uživatelé se mají na co těšit.
Závěr
AutoCAD Inventor 2010 je verzí, se kterou se uživatelé rozhodně nudit nebudou. Zajisté nejen přeučení se na nové uživatelské prostředí bude doprovázeno nejednou „poznámkou“. Ale stejně jako Mechanical Desktop už není nedílnou součástí instalačních balíků, tak i původní vzhled Inventoru s nástupem nových způsobů modelování vymizí. Nástroje, které do Inventoru přibyly, jsou opravdu významné, a to se v každé verzi nestává. V oblasti modelování odhalují, kam se bude vývoj programu ubírat, zatímco skladba softwarových balíků ukazuje, ve kterých segmentech strojírenství si chce získat svůj tržní podíl.
Lubomír W. Novotný
[email protected]