Témata
Reklama

Technologická platforma Strojírenská výrobní technika

24. 06. 2009

Technologická platforma Strojírenská výrobní technika vznikla při Svazu strojírenské technologie jako sdružení bez právní subjektivity dle § 829 a násl. občanského zákoníku. Jedná se o oborové seskupení výrobních podniků, vysokých škol s výzkumnými centry a profesních společností, působících v oboru strojírenské výrobní techniky s hlavním cílem účinně napomáhat zvyšování konkurenceschopnosti tohoto oboru v České republice i ve světě.

Technologická platforma začala být vytvářena již v roce 2000, kdy vzniklo Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii na ČVUT v Praze (VCSVTT). Toto výzkumné centrum bylo založeno Českým vysokým učením technickým v Praze a Svazem výrobců a dodavatelů strojírenské techniky (dnes Svaz strojírenské technologie). Reagovalo na ekonomickou a politickou situaci v období 1989–2000, kdy po roce 1990 prakticky zanikl v tehdejším Československu výzkum obráběcích a tvářecích strojů a strojírenské výrobní techniky. Tuto roli v minulosti zastávaly čtyři české výzkumné ústavy: VÚOSO Praha, VUTS Brno, VUSTE Praha a VUPM Šumperk, které však byly v devadesátých letech zrušeny. Neexistence výzkumných ústavů se projevila v průmyslu velkými potížemi při snaze o výrazné inovace výrobních programů. Na nedostatek kapacit výzkumu a vývoje v oblasti strojírenské výrobní techniky zareagovalo ČVUT v Praze, Fakulta strojní a Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky, které společně předložily Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy projekt Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii. Výzkumné centrum mělo za cíl vybudovat výzkumnou základnu pro český průmysl strojírenské výrobní techniky a vychovat nastupující generaci mladých odborníků pro tento obor. Výsledky projektu Výzkumného centra byly hodnotitelskou komisí označeny jako vynikající, a proto na léta 2005–2009 byl předložen pokračující projekt výzkumného centra, které společně se strojírenskými podniky v České republice připravilo výzkumný program na léta 2005–2009. Ten je orientován na tři hlavní tematické okruhy:

  • výzkum vysoce výkonných, přesných, spolehlivých a ekologických strojů a jejich komponentů;
  • výzkum vlastností obráběcích strojů, jejich měření, monitorování a hodnocení;
  • výzkum perspektivních, výkonných a ekologických výrobních procesů. výzkum perspektivních, výkonných a ekologických výrobních procesů.

Výzkumné centrum propojilo své výzkumné a vývojové aktivity se všemi významnými pracovišti v oboru v rámci České republiky. Zapojením strojírenských podniků do projektu umožnilo zaměřit výzkum na potřeby českého průmyslu, vytvořit v tomto oboru koncepci výzkumu, propojit vzájemně se doplňující týmy, odstranit duplicity a zabezpečit tak efektivní využívání prostředků vkládaných do výzkumu a vývoje. O výzkumné činnosti prováděné na mezinárodní úrovni svědčí také zapojení VCVTT a některých českých podniků do evropských projektů výzkumu a vývoje (zejména Šestého rámcového programu EU) a významné množství mezinárodních publikací a přednášek.

Reklama
Reklama
Reklama

Česká technologická platforma Strojírenství

V souladu s iniciativou uvedenou v dokumentech Evropské komise z 16. 6. 2004, týkající se iniciativy EU vytvářet evropské technologické platformy (COM (2004) 353 final) byla v roce 2007 založena a v únoru 2008 zahájila činnost Česká technologická platforma Strojírenství, která sdružuje celkem osm oborových seskupení, jimiž jsou:

  • Průmysl strojírenské výrobní techniky;
  • Průmysl letecké techniky;
  • Průmysl automobilový;
  • Průmysl kolejových vozidel;
  • Průmysl energetické techniky;
  • Průmysl textilní výrobní techniky;
  • Materiály;
  • Jakost a spolehlivost výroby.

S ohledem na příležitost předložit žádost o dotaci na další činnost seskupení výrobních podniků, výzkumných institucí a vysokých škol technického zaměření v oboru strojírenské výrobní techniky a dle pravidel dotačního programu Spolupráce, byla mezi členy tohoto seskupení podepsána smlouva o sdružení dle § 829 a násl. občanského zákoníku. Toto sdružení nese název Technologická platforma Strojírenská výrobní technika a jedná se o sdružení bez právní subjektivity.

Dílčí cíle Technologické platformy Strojírenská výrobní technika jsou následující:

  • vytvořit fungující kooperace mezi vědou, výzkumem a průmyslem;
  • zapojit TPSVT do evropských technologických platforem;
  • iniciovat a provádět vědecko-výzkumné úkoly;
  • podporovat vznik a rozvoj inovací;
  • spolupracovat při vytváření politiky a právních předpisů sloužících pro podporu inovačních aktivit;
  • podporovat realizaci výsledků výzkumu a vývoje v průmyslové praxi;
  • zvyšovat konkurenceschopnost strojírenství v České republice;
  • zvyšovat konkurenceschopnost strojírenství ve světě.zvyšovat konkurenceschopnost strojírenství ve světě.

V příštím vydání vám přineseme rozhovor se zástupci řídicího a výkonného výboru Technologické platformy Strojírenská výrobní technika, kteří vám jednak přiblíží současnou úroveň českého výzkumu obráběcích strojů, její srovnání se světovým standardem a dále budoucí vize, které mají tito vrcholní představitelé technologické platformy na poli výzkumu a jeho financování.

-zpracováno redakcí-

Svaz strojírenské technologie

[email protected]

www.sst.cz

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 90620
Datum: 24. 06. 2009
Rubrika: SST představuje / Věda a výzkum
Autor:
Firmy
Související články
Pořádná špona je dnes věda

S obráběním, vrtáním pomocí nástroje začali pravděpodobně jako první už staří Egypťané cca 4 000 let před naším letopočtem, přičemž využívali tětivu luku – základ smyčcového soustruhu. Potom přišel středověk, dále Leonardo da Vinci a návrh prvního soustruhu… Technologie třískového obrábění ale v porovnání s dnešní dynamikou vývoje postupovala jen pomalu.

Filozofie pro řezné nástroje

Řezný nástroj vzniká průnikem vlastností materiálů, potřeb výroby a možností technologií. Vznik nových řezných nástrojů pro budoucnost je oblastí, kde se stále více setkává fyzika s filozofií v souladu s tím, do jaké hloubky postupuje naše poznávání struktur materiálů a jaké jsou naše efektivní schopnosti je ovlivňovat a vytvářet.

Pokročilé mazání pro úspornost a spolehlivost

Věda a výzkum přinášejí zcela unikátní řešení i pro procesy zdánlivě zavedené a v oblastech, kde by inovace laik neočekával. Každý pozitivní a použitelný krok ke zlepšení klimatické situace naší planety je přínosem a jednou z nesmírně efektivních, užitečných, a vlastně poměrně snadných a finančně nenáročných záležitostí. Takovými by mohly být aplikace pokročilých tribologických řešení především pro dopravu, průmysl a výrobu energií.

Související články
Mezi vědou a rodinou

S Mgr. Kseniyí Illkovou, Ph.D., mladou vědkyní působící v Praze, jsem se potkala při příležitosti předávání cen Wernera von Siemense. Získala totiž ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Na tom by jistě nebylo nic zarážejícího – vynikající práce byla oceněna, tak to bývá. Na první pohled však všechny přítomné zaujal doprovod mladé ženy – několikaměsíční miminko. A tak mě samozřejmě zajímalo, jak vlastně lze skloubit práci na špičkové úrovni a rodinu...

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Modernizace laboratoře pro měření emisí

Od listopadu 2011 je v Roztokách u Prahy otevřen objekt VTP Roztoky. Objekt o celkové ploše 4 200 m2 využívá pro k realizaci svých aktivit zejména Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM), založené při ČVUT v Praze, Fakultě strojní. Budova vznikala právě na základě požadavků vědeckých a akademických pracovníků z ČVUT, kteří hledali nové laboratorní a kancelářské prostory se záměrem vytvořit špičkové výzkumné pracoviště a navázat tak na projekty Výzkumných center spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka I, II, úspěšně řešené v  letech 2000 až 2011 pod vedením prof. Jana Macka. Záměr se podařilo realizovat také díky synergii projektů, využitých pro financování výstavby objektu a následně vybavení jednotlivých laboratoří. V loňském roce, sedm let po oficiálním otevření, byla realizována přístavba a obnova emisního vybavení v laboratoři s válcovou brzdou.

Podpora mezinárodního výzkumu

Inženýrská akademie České republiky, z. s., (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem (byl ukončen v závěru???) roku 2016.

Inženýrská akademie ČR podporuje mezinárodní výzkum

Inženýrská akademie České republiky, z.s. (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je projekt „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem roku 2016.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

MM Glosa: Výprodej evropské DNA

Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit