Témata
Zdroj: Sci-line

Filozofie pro řezné nástroje

06. 04. 2022

Řezný nástroj vzniká průnikem vlastností materiálů, potřeb výroby a možností technologií. Vznik nových řezných nástrojů pro budoucnost je oblastí, kde se stále více setkává fyzika s filozofií v souladu s tím, do jaké hloubky postupuje naše poznávání struktur materiálů a jaké jsou naše efektivní schopnosti je ovlivňovat a vytvářet.

Leoš Kopecký

Leoš Kopecký, *1958, vystudoval VUT v Brně, elektrotechnologie, Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze, text a scénář. Od 1990 působí jako novinář a mediální expert, 2009-2012 Akademie věd ČR (SSČ) - popularizace vědy, marketing, od 2013 externí redaktor pro TA ČR, nezávislý novinář, publikování pro propagaci vědy, výzkumu a inovací. V 2015 založen nezávislý projekt Sci-line - online platformupro komunikaci R&D, nových materiálů a technologií. Projekt je zastřešen aktivitami společnosti ArtCom 3000, jejíž je spoluzakladatelem.

Reklama

Opracovávání hmoty nástrojem je jedním z projevů lidského druhu, který jej zvýhodňuje oproti ostatním živočišným druhům na Zemi, a výroba pazourkových nástrojů je označována za kulturní revoluci ve vývoji lidstva. Jde o princip, který funguje dodnes – měkčím nástrojem byl vytvořen výrobek tvrdší s většími užitnými vlastnostmi.

Nové, revoluční vlastnosti

Během vývoje jsme se naučili obrábět ke svému prospěchu nejen materiály, které nám poskytovala příroda, ale i ty nové, jež jsme začali vytvářet cíleně sami. A jak rostly a stále rostou naše nároky na vlastnosti nových materiálů, rostou a vyvíjejí se i požadavky na možnost jejich opracování. Přesnost, specifické charakteristiky povrchů, rychlost opracování a další parametry, které ještě nedávno byly určujícími, jsou dnes doplňovány vysokými nároky na energetickou úspornost, snižování odpadu a přísné sledování a eliminace ekologických dopadů všech procesů. Často protichůdné požadavky ovlivňují vývojové trendy, a daří se tak vytvářet nástroje a technologie se zcela novými revolučními vlastnostmi. Je to trend a současně je to tlak působící na výrobní procesy, který nám Čechům sedí. Dokážeme vyvíjet úžasné technologie, přestože se tváříme někdy odmítavě k novým ekologickým potřebám, včetně Green Dealu, a jindy rezervovaně k implementaci principů Průmyslu 4.0. My to ale vždycky nakonec dokážeme. 

Jak rostly a stále rostou naše nároky na vlastnosti nových materiálů, rostou a vyvíjejí se i požadavky na možnost jejich opracování. (Zdroj: Sci-line)
Reklama
Reklama
Reklama

Už v předminulém století jsme získali zkušenost, která nás řadila ke strojírenské špičce světa, také za to jistým způsobem mohl tlak okolností a vnějších vlivů. Tehdy jsme potřebovali vyrábět, ale neměli jsme stroje. Vznikly tak tzv. mateřské stroje, na kterých jsme dokázali vyrábět stroje přesnější, než byly ony samy. Takže dnes se v žádném případě není třeba bát, že se v nových technologiích a materiálovém výzkumu nějak ztratíme. Nejenže disponujeme odborníky, ale výzkum a vývoj je docela slušně dotován ze státního rozpočtu, což je nesmírně důležité, protože nároky v této oblasti rostou exponenciálně v důsledku toho, že se zde střetává hned několik vývojových trendů. Nejvýznamnější podpora v posledním desetiletí přišla prostřednictvím dotací od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Technologické agentury ČR. V centrální databázi je možno najít 42 projektů, které se přímo vývojem řezných nástrojů zabývají a celkový objem dotací překročil 400 mil. Kč. Jedním příkladem za všechny může být projekt s názvem Výzkum a vývoj vysoce přesných produktivních řezných nástrojů nové generace s využitím inovativních technologií a progresivních materiálů, oceněný Technologickou agenturou v roce 2017 v kategorii Ekonomický přínos. Výzkum byl podpořen částkou 8,8 mil. Kč a řešili ho odborníci ze Západočeské univerzity v Plzni, Fakulty strojní a z výrobních firem Final Tools. Navíc v roce 2021 získala firma od MPO ocenění Česká hlava v kategorie Industrie.

Vystružovací nástroj pro ø 12H7 ve tvárné litině – řezná rychlost 250 m.min–1, posuvová rychlost 12 m.min–1
(Zdroj: FIinal Tools)

Interakce dvou materiálů

I kdyby šlo proces vývoje řezných nástrojů zjednodušit a vnímat ho jen „materiálově“, už tak by to bylo složité. Každý řezný materiál má své specifické vlastnosti a neexistuje jeden univerzální. Přitom ale požadavky na něj máme vlastně velmi podobné až univerzální. Vyžadujeme tvrdost a pevnost, houževnatost a pevnost v ohybu, řezivost, odolnost proti teplotním rázům, odolnost proti otěru, chemickou stálost a neutralitu vůči obráběnému materiálu a podobně. Přitom interakce obou materiálů – obráběného a řezného, je sama o sobě další kategorií vyžadující vysokou odbornost v oblasti fyziky i chemie. Nejpoužívanějším materiálem současných progresivních řezných materiálů (např. výstružníků) je slinutý karbid a řezné břity jsou obvykle opatřeny PVD tenkou vrstvou.

Reklama

Digitalizace v procesu obrábění

Druhým používaným řezným materiálem je cermet, pro obrábění těžkoobrobitelných materiálů se využívá vlastností kubického nitridu boru a polykrystalického diamantu ve formě břitových destiček, povlaků nebo vrstev. Povlaky vytvářené různými technologiemi patří k nejdynamičtěji rozvíjející se části procesu a prosazují se tenké vrstvy používaných materiálů v tloušťkách od jednotek až po tisíce nanometrů. Je jisté, že nanotechnologie s využitím sloučenin, zatím nejčastěji titanu nebo wolframu, sehrají v budoucnu významnou úlohu. Nejde totiž jen o vytváření povrchů nástrojů pomocí povlaků, ale i o procesní kapaliny, které jsou významným médiem zvyšujícím kvalitu obrobku i produktivitu procesu a snižujícím opotřebení nástroje. Progresivní kovoobráběcí kapaliny (Metalworking Fluids – MWF) využívají unikátních nanočástic, které napomáhají dosažení žádoucího výsledku, přičemž i malá změna složení MWF může výrazně ovlivnit výkonnost ve výrobních procesech. Už jen schopnost regulovat teplotní režimy při výrobě přináší pozitivní efekty i v podobě energetických úspor a zvýšení spolehlivosti. 

Detail hrany výstružníku Final-Tools. (Zdroj: TA ČR)

Dalším významným parametrem je snižování objemu odpadního materiálu a následné nakládání s ním. I tyto procesy ovlivňují řezné nástroje a jejich další vývoj a budoucnost zcela jistě výrazně ovlivní i digitalizace, robotizace a umělá inteligence. Ta nepochybně sehraje významnou roli při navrhování nových materiálů. Například už na konci roku 2019 publikoval Mark Messner v Journal of Mechanical Design novou metodu využití konvoluční neuronové sítě pro navrhování struktur nových materiálů se specifickými vlastnostmi, která nepotřebuje hory fyzikálních simulací a strojový čas superpočítačů pro modelování a predikci chování materiálů v extrémních podmínkách. Postačí běžný notebook.

Vydání #4
Kód článku: 220435
Datum: 06. 04. 2022
Rubrika: Redakce / Věda a výzkum
Firmy
Související články
Pořádná špona je dnes věda

S obráběním, vrtáním pomocí nástroje začali pravděpodobně jako první už staří Egypťané cca 4 000 let před naším letopočtem, přičemž využívali tětivu luku – základ smyčcového soustruhu. Potom přišel středověk, dále Leonardo da Vinci a návrh prvního soustruhu… Technologie třískového obrábění ale v porovnání s dnešní dynamikou vývoje postupovala jen pomalu.

Pokročilé mazání pro úspornost a spolehlivost

Věda a výzkum přinášejí zcela unikátní řešení i pro procesy zdánlivě zavedené a v oblastech, kde by inovace laik neočekával. Každý pozitivní a použitelný krok ke zlepšení klimatické situace naší planety je přínosem a jednou z nesmírně efektivních, užitečných, a vlastně poměrně snadných a finančně nenáročných záležitostí. Takovými by mohly být aplikace pokročilých tribologických řešení především pro dopravu, průmysl a výrobu energií.

Mezi vědou a rodinou

S Mgr. Kseniyí Illkovou, Ph.D., mladou vědkyní působící v Praze, jsem se potkala při příležitosti předávání cen Wernera von Siemense. Získala totiž ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Na tom by jistě nebylo nic zarážejícího – vynikající práce byla oceněna, tak to bývá. Na první pohled však všechny přítomné zaujal doprovod mladé ženy – několikaměsíční miminko. A tak mě samozřejmě zajímalo, jak vlastně lze skloubit práci na špičkové úrovni a rodinu...

Související články
Modernizace laboratoře pro měření emisí

Od listopadu 2011 je v Roztokách u Prahy otevřen objekt VTP Roztoky. Objekt o celkové ploše 4 200 m2 využívá pro k realizaci svých aktivit zejména Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM), založené při ČVUT v Praze, Fakultě strojní. Budova vznikala právě na základě požadavků vědeckých a akademických pracovníků z ČVUT, kteří hledali nové laboratorní a kancelářské prostory se záměrem vytvořit špičkové výzkumné pracoviště a navázat tak na projekty Výzkumných center spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka I, II, úspěšně řešené v  letech 2000 až 2011 pod vedením prof. Jana Macka. Záměr se podařilo realizovat také díky synergii projektů, využitých pro financování výstavby objektu a následně vybavení jednotlivých laboratoří. V loňském roce, sedm let po oficiálním otevření, byla realizována přístavba a obnova emisního vybavení v laboratoři s válcovou brzdou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Podpora mezinárodního výzkumu

Inženýrská akademie České republiky, z. s., (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem (byl ukončen v závěru???) roku 2016.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

MM Glosa: Výprodej evropské DNA

Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

MM Glosa: Cesta do hlubin školní propasti

Před necelými devadesáti lety napsal Jaroslav Žák knihu, která se stala nesmrtelnou satirou českého školství, a Martin Frič podle ní natočil stejnojmenný film. Jedna věta z oné studentské klasiky se vryla do národní paměti: "Já nevím, pane profesore." Tehdy to byl důvod k smíchu.

Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

MM Glosa: Dva světy, jedna nepříjemná pravda

Jeden z nejpřímějších hlasů českého průmyslu to nedávno perfektně vystihl: „Je to jako mít kouli na noze, svázané tkaničky od bot a do kalhot nalitý beton. Jak s tímhle můžeme běžet závod na 100 metrů? To nejde. To musíme prohrát.“ Tuto větu si zapamatujme. Je to nejvýstižnější diagnóza stavu evropského průmyslu, jakou jsem v poslední době slyšel.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Jednoúčelové stroje v éře flexibilní výroby

Současný průmysl se zaměřuje na flexibilitu – krátké série, rychlé přetypování, univerzální robotizovaná pracoviště. Přesto existuje segment, kde tato lákavá univerzálnost naráží na své fyzikální i ekonomické meze. Jednoúčelové stroje a poloautomatická zařízení vůbec nezastaraly – naopak, v době nedostatku techniků na trhu práce a stupňujících se nároků na opakovatelnost výrobních procesů prožívají svoji renezanci, která může vnějšímu pozorovateli snadno uniknout.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit