Témata
Reklama

Trendy v nabídce doprovodných služeb a v koordinaci podniku

V současné době se řada výrobních podniků snaží být konkurenceschopná ve využívání nejnovějších trendů, ale i vědeckých poznatků. Tyto jsou markantní zejména v oblasti technologické, ovšem nelze se upnout pouze na přijímání technologických novinek a přitom opomíjet ostatní obory, neboť i tyto mohou podnikatelům nabízet zásadní poznatky a mít vliv na celkovou úspěšnost daného podniku. O tom, že je prospěšné, jak pro zákazníka, tak pro samotný podnik nabízet doprovodné služby k dodávaným výrobkům (jako např. montáž, zaškolení, servis), je asi dnes už zbytečné hovořit. Tyto služby jsou dnes téměř všude samozřejmostí a nabývají na významu i v průmyslovém sektoru.

doc. Ing. Lucie Kaňovská, Ph.D.

Docentka na Fakultě podnikatelské VUT v Brně, kde učí předměty Marketing, Service Management a Service Design Management. Ve své vědecké práci se zaměřuje na problematikou doprovodných služeb, včetně služeb využívajících smart technologií, u průmyslových podniků.

Výrobci mají mnoho důvodů, proč významněji zahrnout služby do celkové nabídky, a to zvláště proto, aby usnadnili prodej zboží, prodloužili délku vztahů se zákazníky, vytvořili rostoucí příležitosti na rozvinutých trzích, vyrovnali dopady ekonomických cyklů s rozdílným cash-flow a reagovali na měnící se poptávku. Rovněž není nutné sdělovat pozitiva vztahující se k vhodné koordinaci všech funkcí a aktivit podniku. Tato koordinace se v řadě publikací nazývá interfunkční koordinace a zahrnuje koordinaci všech aktivit a všech funkcí daného podniku. Interfunkční koordinace je zmiňována hned v několika ekonomických oborech – v marketingu, managementu, logistice. Tvoří zcela podstatnou součást tržní orientace, přičemž zahraniční i domácí vědecké studie již v předchozích letech potvrdily pozitivní vliv tržní orientace na podnikový výkon.

Reklama
Reklama
Reklama

Služby v elektrotechnickém průmyslu

Rády bychom zde představily novinky z těchto dvou oblastí, které odhalil nový výzkum realizovaný ve výrobních podnicích v České republice. Výzkum byl zaměřen na elektrotechnické podniky v Jihomoravském kraji. Podniky působící v oblasti elektrotechnického průmyslu mají významný vliv na hospodářství České republiky. Pro svůj kompletační charakter je elektrotechnický průmysl nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE 10 – CZ-NACE 33). Dnes je již značně problematické nalézt stroj či zařízení, v němž by nebylo použito nějaké elektrické zařízení. Jak uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu, elektrotechnický průmysl je charakteristický velkým množstvím oborů, kapitálovou, výrobní a obchodní provázaností. Současný elektrotechnický průmysl je zejména významným subdodavatelem pro odvětví automobilového a strojírenského průmyslu. Výrobky elektrotechnického průmyslu patří z hlediska kvalitativní úrovně struktury produkce do kategorie high-tech a středně náročné technologie. Postavení elektrotechnického průmyslu v České republice překračuje průměr Evropské unie.

Důslednější servis díky digitalizaci

K současným aktuálním trendům týkajícím se doprovodných služeb určitě patří digitalizace průmyslu a s tím spojený internet věcí. Dříve podniky zařízení prodaly a v průběhu jeho provozu už neměly žádné informace o jejich chodu. Napojením na senzory mohou dnes výrobci získávat velké množství údajů, se kterými lze dále pracovat a tím i vhodně vytvářet dlouhodobé vztahy se zákazníky. Tyto informace lze velmi dobře využít právě v oblasti on-line sledování životnosti zařízení a s tím spojených pravidelných kontrol, v oblasti oprav zařízení i se vzdáleným přístupem a plánování preventivních prohlídek, včetně nastavení individuálních servisních smluv s garancí termínu opravy. Díky pravidelným prohlídkám a preventivní údržbě lze často velmi spolehlivě minimalizovat i prostoje zařízení. V případě technického problému u zařízení, který je na servisní hot line 24/7 nahlášen, je v mnohých podnicích připraven tým specialistů, který zajistí rychlé řešení problému zákazníka. Nabídka řešení sahá od oprav v závodě výrobce přes výměnu za nové nebo dočasné zařízení až po příjezd servisního vozidla, v němž technik může přímo u zákazníka poruchu vyřešit.

Šest nejčastěji poskytovaných služeb

Mezi nejčastěji nabízené doprovodné služby podle provedeného výzkumu dnes určitě patří odborné konzultace k produktům, záruční a pozáruční servis, technická dokumentace, poskytnutí náhradních dílů, rozšířená záruka, technický helpdesk často pracující na bázi 24/7. Těchto šest zmíněných typů služeb může být vnímáno jako nejčastěji poskytované příklady služeb v současném elektrotechnickém průmyslu. Z výsledků je jasně patrné vnímání důležitosti technického hlediska produktů. Podle výsledků je zřejmé, že téměř třetina respondentů z řad top managementu poskytuje integrovaná řešení pro své zákazníky, která významně pomáhají při dlouhodobější spolupráci.

Interfunkční koordinace podniku

Druhá část tohoto článku je zaměřena na již zmíněnou interfunkční koordinaci podniku. Současný výzkum realizovaný v rámci elektrotechnického průmyslu odhalil, že na interfunkční koordinaci mají vliv následující oblasti – uspořádání podniku, odbornost, komunikace, styl vedení, etika, podniková kultura, organizační struktura, koordinace z hlediska procesu, koordinace z hlediska hmoty, koordinace informací a kontrola. Implementace interfunkční koordinace tak není jednoduchá. Zmiňovaný výzkum ukázal, že z výše uvedených oblastí se rekrutují čtyři hlavní bariéry bránící implementaci interfunkční koordinace. Prvně mezi ně patří management, který může vykazovat určité nedostatky v rámci znalostí, schopností, zkušeností a dovedností. Již samotná snaha doplnit chybějící znalosti však může pomoci tuto bariéru eliminovat. Druhý typ bariéry bránící v implementaci interfunkční koordinace spočívá v koordinaci informací, tedy získávání, analyzování a aplikaci. Díky přehlcenosti všemožnými informacemi bývá někdy značně obtížné odlišovat podstatné informace od nepodstatných, tyto vhodně analyzovat a získané poznatky aplikovat do svých rozhodnutí. Třetí bariéra souvisí s organizační strukturou (kooperací, systémy a postupy). Pravidelná analýza organizační struktury, nalézání a odstraňování jejích slabých míst a detekování kritické cesty pomůže této bariéře předcházet. Poslední bariéra se může objevit v souvislosti s podnikovou kulturou (komunikací a vztahy, kooperací a etikou). Je očividné, že i tato překážka implementace interfunkční koordinace není nepřekonatelná, je nutné jen vhodně podnikovou kulturu nastavit a následně jí pravidelně věnovat dostatečnou pozornost.

K trendům v oblasti interfunkční koordinace u analyzovaných podniků patří:
• důraz na inovace;
• flexibilní organizační struktura;
• styl řízení založený na vzájemné spolupráci a kooperaci.
Tyto tři uvedené charakteristiky jsou typické pro podniky vyrábějící high-tech produkty. Realizovaný výzkum nám tedy potvrdil, že podniky zahrnuté do výzkumu je možné označit jako high-tech podniky.

Nejčastější nedostatky pak tyto podniky vykazují v:
• koordinaci informací;
• získávání a analýze informací o externím prostředí (tvořeném zejména zákazníky, konkurencí, dodavateli a odběrateli);
• postoji pracovníků vůči danému podniku, resp. identifikaci pracovníků s daným podnikem.

Závěrem lze říci, že zájem o poskytování doprovodných služeb v průmyslu neustále stoupá. Služby se stávají významným prodejním nástrojem. Pokud opomineme, že služby jsou mnohdy významným zdrojem příjmů, tak jsou z hlediska zákazníků jednoznačně vnímány jako velmi žádaná přidaná hodnota k nakupovanému produktu. Právě jejich prostřednictvím je průběh celého životního cyklu produktu založen na vzájemné spolupráci a komunikaci a je tak často téměř bezproblémový. Rovněž implementace interfunkční koordinace přináší podnikům řadu výhod. Realizovaný výzkum nám potvrdil vysoký stupeň korelace mezi položkami interfunkční koordinace a podnikového výkonu, kdy podle Spearmanova korelačního koeficientu přes 80 % položek vykazovalo vysokou míru závislosti. Interfunkční koordinace pomáhá odhalovat nedostatky v komunikaci a pracovních vztazích a celkově tak zkvalitňovat interní a externí prostředí. Jak vidno, věnování dostatečné pozornosti nabídce doprovodných služeb a zkvalitňování interfunkční koordinace v podniku může přinášet jen samé benefity. Pokud vás tedy informace o těchto dvou oblastech zaujaly a měly byste zájem o další informace, doporučujeme seznámit se s detailnějšími poznatky, uveřejněnými jako příspěvky ve sbornících z odborných konferencí, a publikovanými články ve vědeckých časopisech.

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská
Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Brno

Ing. Lucie Kaňovská, Ph.D.
Ing. Eva Tomášková, Ph.D.

[email protected]

[email protected]

Reklama
Firmy
Související články
Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvané Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

Revoluce udržitelnosti: Přes 300 let starý pojem

V mnoha oblastech lidské činnosti, od zemědělství až po strojírenskou výrobu, je udržitelnost aktuálně jedním z nejčastěji skloňovaných slov. Tento úvodní článek ze série „Revoluce udržitelnosti“ se věnuje tomu, jak se tento pojem dostal do centra veřejných diskuzí, co vlastně znamená a proč se v posledních desetiletích stal tak důležitým.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Na cestě ke zrození stroje: Část 6. Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje: Část 5. Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje: Část 3. Cenová nabídka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit