Je možné požádat odbornou obec chytrých lidí na internetu o pomoc při řešení určitého problému. Je nutné si uvědomit, kolik toho lze zveřejnit, stanovit si výši odměny, oslovit pár start-upových firem a čekat na výsledky. Seznam firem najdete na portálu Board of innovation. Uveďme si několik příkladů, jak fungují. Například on-line projekt Kaggle sdružuje, podobně jako Innocentive, skupinu různých lidí z celého světa, kteří pracují na obtížných problémech různých organizací. Kaggle se zaměřuje na práci s daty, při nichž je cílem dospět k prognóze, která je lepší než výchozí prognóza dané organizace. Výsledky jsou překvapivé. Například pojišťovna Allstate uveřejnila datový soubor s vlastnostmi automobilů a požádala komunitu Kaggle, aby předpověděla, u kterých z nich se bude řešit osobní odpovědnost za škody. Soutěž trvala tři měsíce a přihlásilo se asi sto účastníků. Vítězná prognóza byla až o 270 % lepší než prognóza pojišťovny. Vítězní inovátoři Kaggle mají obvykle jinou odbornost, než je obor řešeného problému. Dokázali například vytvořit nejlepší prognózu pro opětovné přijetí pacientů do nemocnice, i když neměli žádné zkušenosti ve zdravotnictví. Datoví vědci se činí a vydolují z dat cokoliv, aniž by měli oborové zkušenosti.
Opensource princip se využívá stále hojněji. Firmy už nemusejí zaměstnávat tolik vývojářů a konstruktérů, šetří na osobních nákladech a zároveň mají nevyřčený nátlak na své stávající vývojáře. Je velmi důležité, aby podmínky pro výplatu odměny těmto řešitelům byly velmi jednoduché a odměna byla prokazatelně vyplacena. Pokud firma v touze ušetřit udělá nějaký úhybný manévr a začne se vymlouvat, proč nemůže odměnu vyplatit, může ji to nevratně poškodit a ztratí navždy kredit. Také tento přístup má své výhody a nevýhody. Výhody lze spatřovat v tom, že prostřednictvím internetu lze oslovit miliony chytrých lidí, a tím se velmi zvýší pravděpodobnost nalezení řešení. Výsledky jsou téměř stoprocentní. Není to drahé, když pomyslíme, kolik peněz se obvykle zaplatí za vývoj nového produktu. Další výhodou je, že firma obvykle dostane od řešitelů tolik nápadů, až se někdy stává, že ta opravdu správná inovace je pak někde jinde, než firma původně zamýšlela. Na druhé straně lze vidět určité nevýhody v možném vyzrazení know-how. Tedy je třeba zvolit přiměřenou míru otevřenosti při zveřejňování důležitých informací v zadání. Nebo je možné zájemce nejprve pozvat do firmy a trochu si je prověřit, zda nejsou z konkurence, a pak jim sdělit více podrobností. Po dobré zkušenosti s výsledkem se může stát, že vývojáře, kteří nenosí obchodovatelné nápady, firma propustí. Pomoc start-upů je výborná, ale být závislí výhradně na nich může být nevýhodné.