Moderní vznětové motory s přímým vstřikováním se těší stále větší oblibě, protože díky vysokému točivému momentu přinášejí řidiči tolik potřebnou radost z jízdy již při nízkých otáčkách motoru a nízké spotřebě paliva. Nízké emise oxidu uhličitého (CO2), které provázejí nízkou spotřebu paliva, řadí vznětový motor i do budoucna mezi pohony moderních osobních automobilů. Vzhledem k dalšímu snižování emisí škodlivin vznětových motorů a ještě šetrnějšímu vztahu těchto motorů k životnímu prostředí pokračuje firma Bosch v dalším technologickém vývoji. Po zavedení emisní normy EU 4 je v oblasti vývoje středem pozornosti budoucí emisní norma EU 5, která bude platit již od roku 2010 a pro vývojové techniky je s ohledem na emise oxidů dusíku (NOx) a pevných částic velkou výzvou.Mezní hodnoty plánované normy EU 5 nejsou ještě politickými grémii schváleny s konečnou platností. V současnosti se v Evropské komisi v Bruselu projednávají maximální hodnoty, které jsou výrazně pod nynějšími hodnotami. U maximálně přípustných emisí částic sazí má být mezní hodnota snížena na pětinu, což odpovídá produkci škodlivin maximálně 5 mg/km namísto nynějších 25 mg/km. Produkce částic sazí, která vyvolává veřejné diskuse o vznětovém motoru, může být nadále výrazně snížena použitím filtru částic sazí (DPF). A to přesto, že emise osobního automobilu se vznětovým motorem přispívají k místní koncentraci jemného prachu jen v malé míře - podílem ve výši pouhých 3 %. Vedle této konečné úpravy výfukových plynů se vývoj zabývá snižováním surových emisí - tedy emisí bez konečné úpravy výfukových plynů - a tedy co možná nejčistším spalováním s co možná nejmenší produkcí škodlivin. Klíčová úloha v této oblasti připadá na vstřikovací systémy. Firma Bosch proto vyvíjí vstřikovací systémy, které se vyznačují zvláště přesným odměřením paliva. Čím je přitom možné pružněji regulovat vstřikované množství paliva, tím větší vzniká možnost k omezení produkce škodlivin. Hlavní úlohu přitom hrají rovněž vysoké systémové tlaky, stejně jako diferencované řízení vstřikovačů, pomocí nichž se palivo vstřikuje do spalovacího prostoru.
Třetí generace Common Rail se vstřikovači piezo-inline
Třetí generace systému Commom-Rail zavedená firmou Bosch v květnu roku 2003 jasně ukazuje směr současného vývoje. Díky inovativní piezotechnice lze jehlu ventilu vstřikovače otvírat a uzavírat během jedné desetitisíciny vteřiny. Tím je možné pět i více vstříknutí během jediného cyklu, přičemž lze nastavit rychlejší takt magnetického ventilu a tak dosáhnout kratších intervalů mezi vstřikováním. Při maximálním vstřikovacím tlaku (160 MPa) lze již dnes dosáhnout aktuální mezní hodnoty emisní normy EU 4 bez konečné úpravy výfukových plynů. Diskutované mezní hodnoty budoucí emisní normy EU 5 mohou být ale u mnohých osobních automobilů dodrženy nejen pouze pomocí filtru částic oxidačního katalyzátoru, ale navíc dodatečným opatřením k vyloučení dusíku. Zvláštní výzvou jsou ovšem vysokovýkonné motory a těžká vozidla s pohotovostní hmotností od 1800 kg. S ohledem na další optimalizaci při zpracování paliva a tím ještě nižší surové emise plánuje firma Bosch uvést na trh piezosystém Common-Rail pro systémové tlaky do 200 MPa.Čtvrtá generace Common Rail s hydraulickým posilováním
Kromě již zavedeného systému CR 3. generace je v současnosti vyvíjen i systém Common Rail 4. generace, ve kterém bude použit hydraulicky posilovaný vstřikovač nafty. Tento vstřikovač HADI (Hydraulically Amplified Diesel Injektor) pracuje s převodovým pístem, který zvyšuje stávající tlak v systému a umožňuje tak docílit maximálního vstřikovacího tlaku až 250 MPa. Tato nová technika dává možnost pracovat v systému Common Rail i s výrazně nižším tlakem a vytvářet požadovaný maximální tlak teprve ve vstřikovači. Snížení emisí škodlivin se také dosahuje tím, že speciálním geometrickým dimenzováním vstřiku není palivo vstřikováno rázem, ale zvyšujícím se tlakem. Tím vzniká velmi příznivý průběh vstřikování a zlepšuje se tak příprava zápalné směsi. Rovněž se tímto způsobem zabraňuje tomu, aby nedokonalým spalováním vznikaly saze a karbon. Pomocí tohoto systému je také umožněno, podobně jako v případě současné 3. generace, vícenásobné vstřikování. Další vývoj u systému Unit-Injector
Vedle systémů Common Rail pracují vývojoví inženýři i na dalším rozvoji systému Unit Injector (systém čerpadlo-tryska). Nejnovější generace (UIS3) koncipovaná firmou Bosch dává možnost použití maximálního vstřikovacího tlaku téměř 220 MPa, přičemž lze použitím dvou ovládačů namísto jednoho průběh vstřikování velmi variabilně upravovat. Pružnost při úpravě rychlosti vstřikování je přitom srovnatelná se systémem Common Rail 3. a 4. generace. K tomuto účelu se používají nové, velmi rychle spínací magnetické ventily. Jedním ventilem se řídí nárůst a pokles tlaku, zatímco druhý ventil nezávisle řídí otvírání a uzavírání jehly ventilu, podobně jako ovládací ventil vstřikovače Common Rail. Tímto je i u systému čerpadlo-tryska umožněno provedení pěti variabilních vstříknutí během jednoho cyklu. Tím se opět přispívá ke snížení emisí pevných částic a oxidů dusíku.Optimalizovaný systém řízení motoru
K co možná nejlepšímu využití potenciálu systémů vstřikování vyvíjí firma Bosch novou řídicí jednotku (EDC17), jejíž výroba bude sériově zahájena v příštím roce. Řídicí software eviduje komplexní interakce, například mezi tlakovým chvěním v zásobníku vedení paliva vstřikovače a vstřikovaným množstvím ze vstřikovače (oprava tlakové vlny) a záměrně je kompenzuje. Pomocí signálů otáček může systém analyzovat parametry vstřikování v každém válci a případně je upravovat. Oproti víceparametrovému řízení dovoluje modelové osazení jednoduchou a na různé motory snadno přenositelnou regulací, která využívá přímou zpětnou vazbu z motoru. Nyní se optimalizuje přesnost a odolnost vůči mechanickému opotřebení. Další potenciál, kterým lze snížit emise oxidů dusíku a pevných částic až na 90 %, nabízí částečné homogenní spalování (pHCCI). Protože tento způsob spalování může být doposud používán pouze v okruhu částečného zatížení, pracuje firma Bosch intenzivně na tom, aby rozšířila proces spalování na větší okruhy zatížení. V případě částečného homogenního spalování je zapotřebí vysoká cirkulace výfukových plynů, aby se vstřikované palivo nezapálilo příliš brzy. Dokonalejší přípravou paliva dochází k rovnoměrnějšímu spalování, čímž lze značně omezit tvorbu škodlivin. Systémy ke konečné úpravě výfukových plynů
K odstranění i zbytkových částic sazí, které jsou ještě obsaženy v výfukových plynech, je vyvíjen částicový filtr pro vznětové motory (DPF), který je schopen zadržet více než 97 % vznikajících pevných částic. Filtr se skládá ze slinutých kovů a oproti původním křemičito-karbidovým filtrům má vyšší kapacitu k uložení sazí - tím je upraven na extrémně dlouhou životnost. Na základě zvláštního způsobu konstrukce je možné filtry ze slinutých kovů navíc regenerovat o 20 až 30 % rychleji. K ekologickému vznětovému motoru patří i nízká produkce oxidů dusíku. Jejich vznik funguje na přesně opačných závislostech, než je tomu u vzniku pevných částic. Pokud je vznětový motor seřízen na nízkou produkci částic, vzniká více oxidů dusíku a naopak nízká cílová hodnota oxidů dusíku s sebou přináší vysoké hodnoty částic. Na základě vysokého účinku částicového filtru může být ovšem vnitřními zákroky v motoru spalovaní ve smyslu minimálních emisí oxidů dusíku dostatečně optimalizováno. Tím se snižují nezbytné náklady na odlučování dusíku z výfukových plynů.Zaváděním stále přísnějších mezních hodnot pro výfukové plyny se zejména pro silná a vysokovýkonná vozidla nebo při tzv. downsizing úpravě (snižování surových emisí) prosazuje stále obtížněji. K odbourání oxidů dusíku se používají zásobníkové katalyzátory NOx (NSC) nebo systémy SCR, které se zakládají na redukčním prostředku (např. AdBlue, močovina). V případě systémů NSC se musí čas od času provádět odsíření, protože i takzvaná odsířená nafta obsahuje procesně podmíněný nízký podíl zbytkové síry. Aby se zabránilo poškození katalyzátoru, vyvíjí se speciální strategie regulace jednotky řízení motoru k zpětné vazbě síry. Systémy SCR tuto nevýhodu nemají, vyžadují ovšem již výše zmíněný redukční prostředek, který oxidy dusíku transformuje na dusík a vodu. Firma Bosch k těmto systémům vyvíjí dávkovací systémy a regulační koncepty - již od roku 2004 dodává do užitkových vozidel dávkovací systém "Denoxtronic". S těmito systémy je možné zvláště účinné odlučování dusíku s mírou přeměny až 85 %. Dr. Ulrich Dohle