Témata
Zdroj: archiv autora

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Prof. Ján Košturiak

Vystudoval strojírenství a průmyslové inženýrství, dlouhoudobě spolupracoval s největší evropskou společností pro aplikovaný výzkum Fraunhofer, spolupracoval na vývoji systému Simple++ (dnes PlantSimulation) a na desítkách inovací s nadnárodními i domácími firmami – např. VW, Mercedes, Siemens. Je spoluzakladatel společnosti IPA Slovakia, zemědelského družstva Agrokruh, spolupracuje na vývoji customizovatelného eBiku a jeho aditivní výrobě, buduje vlastní Podnikatelskú univerzitu (www.podnikatelskauniverzita.sk) ve které propojuje inovátory a podnikatele, pracuje v komunitě Dobrý pastier (ozdobrypastier.eu), ve které se nachází 350 lidí z okraje společnosti návrat do života s pomocí podnikatelských aktivit. Inicioval založení partnerské sítě Inovato, jejíž je prezidentem. Žije mezi Varínem na Slovensku a Měrůtkami na Moravě s manželkou Milenou a dětmi Jánem, Lucii a Zuzanou. Věnuje se jízdě na horském kole, turistice a psaní knih.

Reklama

J. Košturiak: Podtitul vaší knihy zní Od smyslu Viktora Frankla k antifragilitě Nassima Taleba. Proč právě tato dvě jména?

R. Silný: Frankl tvrdil, že člověk, který zná své „proč“, snese téměř jakékoli „jak“. Ptal jsem se, zda totéž neplatí i pro firmu jako společenství lidí. Frankl mi tedy dal první pól: smysl jako důvod pokračovat. Taleb představuje druhý pól: svět nedokážeme spolehlivě předvídat, černým labutím se nevyhneme, a firma se proto musí naučit žít v nejistotě. Antifragilita je víc než odolnost – je to schopnost z otřesů získávat poznání a sílu. Frankl odpovídá na otázku, proč pokračovat, Taleb na otázku, jak být na pokračování připraven.

J. Košturiak: V čem se existenciální management liší od tradičních manažerských přístupů?

R. Silný: Klasický management vznikl pro plánování, organizování, kontrolu a výkonnost. Stále platí a existenciální management jej neodmítá, jde jen o vrstvu hlouběji. Zatímco klasický management se ptá „jak to udělat?“, existenciální management se nejprve ptá „proč to vůbec dělat? proč tato firma existuje? má ještě důvod pokračovat?“. Jeho předmětem není primárně výkon, ale bytí firmy – její smysl, společenské vědomí a schopnost přežít v čase.

rastislavsilny.sk a v knihkupectví Martinus. (Zdroj: archiv autora)" />
rastislavsilny.sk a v knihkupectví Martinus. (Zdroj: archiv autora)" />
Rastislav Silný, autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta. Kniha vychází ve slovenštině a je k dostání v tištěné i online verzi na rastislavsilny.sk a v knihkupectví Martinus. (Zdroj: archiv autora)

J. Košturiak: Píšete, že firma není jen soubor procesů a nástroj k zisku, ale společenská bytost s vlastním vědomím. Co si má pod tím ředitel firmy konkrétně představit?

R. Silný: Nemyslím tím, že firma má vlastní mozek. Přesný pojem je společenské vědomí organizace. Vzniká z vědomí lidí, z jejich vztahů, společných zkušeností, paměti a hodnot, z toho, co se toleruje, co se odměňuje a jak se rozhoduje. Není prostým součtem individuálních vědomí, ale novou kvalitou jejich interakce, která zpětně ovlivňuje jednotlivce. Prakticky: přijde nový člověk a velmi rychle zjistí, „jak se to u nás dělá“, přestože to nemá v pracovní náplni. Právě tam společenské vědomí působí. Rozhodnutí samozřejmě dělají konkrétní lidé. Pokud se však smysl podaří přenést od zakladatele přes vedení až k jednotlivým spolupracovníkům, vzniká společný rozhodovací rámec. Lidé pak nepotřebují příkaz pro každou situaci a jejich rozdílná rozhodnutí směřují jedním směrem.

J. Košturiak: Rozlišujete mezi existenční a existenciální krizí. Proč selhávají i firmy, které nemají finanční problémy?

R. Silný: Existenční krize se ptá, zda firma vůbec přežije – má zákazníky, hotovost, zdroje? Existenciální krize se ptá, proč má firma ještě existovat a kam směřuje. Může přitom mít tržby i zisk. První projevy proto nevidíme v účetnictví: objevuje se nedůvěra, odcházejí dobří lidé, strategie zůstává na papíře a osobní ambice začnou převažovat nad zájmem celku. V knize tomu říkám Titanic syndrom – navenek se ještě daří, ale uvnitř se rozpadá společenské vědomí a ztrácí se smysl.

Reklama
Reklama
Reklama

J. Košturiak: Jaká je v takto chápané firmě role lídra?

R. Silný: Lídr není jen ten, kdo vydává pokyny. Je nositelem a zprostředkovatelem smyslu. Musí vědět, co firma chrání, kam směřuje a co už netoleruje, a přenášet to slovy i rozhodnutími – tím, koho přijme, co odmění a co odmítne. Ve vyspělé firmě by se rozhodování nemělo opírat jen o přítomnost jednoho šéfa. Lidé mají rozumět smyslu natolik, že v rámci své odpovědnosti dokážou jednat i bez jeho pokynu.

J. Košturiak: Tradiční plánování na několik let dnes často selhává. Jak se rozhodovat, když chybějí data a hlavní jistotou je „vnitřní kompas“?

R. Silný: Vnitřní kompas neznamená „dělám, co právě cítím“. Tvoří ho smysl, integrita a poznání vlastních limitů. Neukáže přesnou polohu, ale ukáže sever – pomůže vyloučit rozhodnutí, která by firmu odvedla od její identity. Analýzu ani plánování přitom nezavrhuji. V nejistotě doporučuji rozhodování zpomalit a plánovat paralelně ve více variantách. Plán je potřebný, ale je to hypotéza, ne přísaha o budoucnosti.

J. Košturiak: Jak vyvážit krátkodobou ziskovost s dlouhodobou orientací na smysl?

R. Silný: Smysl není cíl, smysl je orientace. Cíle, produkty, trhy i forma podnikání se mohou měnit, smysl drží směr. Zároveň však smysl bez funkční formy nestačí – firma musí vytvářet hodnotu, za kterou zákazník zaplatí. Zisk proto není nepřítelem smyslu. Je jako kyslík: bez něj firma nepřežije, ale smysl vysvětluje, proč vůbec dýchá. Ekonomicky zdravá firma přitom může být existenciálně nemocná – a naopak firma v dočasné ekonomické krizi může mít velmi silný důvod pokračovat.

Reklama

J. Košturiak: Říkáte, že smysl není poslání ani firemní kultura. Co tedy je?

R. Silný: Smysl je hluboký důvod, proč firma vznikla a proč má pokračovat. Vychází z impulzu zakladatele. Aby však firma dozrála, musí se stát srozumitelným i pro lidi, kteří ji tvoří. Poslání směřuje navenek a říká, komu a jak firma slouží – smysl je vnitřní kompas, poslání jeho veřejný projev. Kultura je zase způsob, jakým se hodnoty a společenské vědomí projevují v každodenním životě. Jádro existenciálního managementu tvoří tři pilíře: smysl, společenské vědomí organizace a životaschopnost firmy.

J. Košturiak: Co byste vzkázal manažerovi, který se cítí pohlcen operativou?

R. Silný: Ať se nejprve zastaví. První kapitola knihy nezačíná návodem na produktivitu, ale výzvou: zastav se a přemýšlej. Problém člověka pohlceného operativou často není v tom, že dělá málo, ale že už neví, proč dělá tak mnoho. Musí se naučit odlišit informaci od šumu, naléhavé od podstatného a otázku „co máme udělat?“ od otázky „proč to vlastně děláme?“. Když nevíš, kde jsi a kam máš jít, potřebuješ kompas. A kompasem firmy je její smysl. Chaos porazit nemůžeme a ani nemusíme. Musíme však vědět, co má pro nás smysl i uprostřed něj.

J. Košturiak: Děkuji za rozhovor.

Vydání #11
Kód článku: 261122
Datum: 11. 11. 2026
Rubrika: Servis / Rozhovor
Firmy
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

„Kdo neumí řídit sám sebe, neumí obvykle řídit ani druhé,“ říká prezident České manažerské asociace Pavel Kafka

Pavel Kafka je jedním z nejzkušenějších českých manažerů, který mimo jiné v 90. letech vybudoval skupinu Siemens v ČR. O své znalosti z oblasti řízení, kompetenci českých manažerů a připravenosti české ekonomiky měřit se s konkurencí v zahraničí, jsme si povídali v redakci MM Průmyslového spektra.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Související články
EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Průmyslový design mezi technologií a vizí

Patrik Paul, renomovaný designer evropského formátu, vede tým, který propojuje kreativitu, precizní inženýrství a moderní technologie. V úvodním rozhovoru popisuje, jak se k designu dostal přes architekturu, proč založil vlastní studio a jak se jeho tým vyrovnává s rychle se měnícími trendy. Mluví o nástupu 3D tisku, rostoucím vlivu umělé inteligence i o tom, jak se rodí produkty, které propojují estetiku, funkčnost, technologii a reálné potřeby lidí.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Nahrajeme si vědomí do počítače?

Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Inovační workshop v Plzni

V polovině listopadu v plzeňském kongresovém centru Primavera uspořádaly společnosti Autodesk a CAD Studio poslední z řady podzimních inovační workshopů určených pro management výrobních firem. Jednalo se o úspěšnou inovační roadshow, která odstartovala v polovině října na zámku Gbelany nedaleko Žiliny, a pokračovala v Brně, Ostravě a nakonec i v Plzni.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit