MIG svařování hliníkových slitin
Varigon (základní řada) a Varigon He (výkonnostní řada).
MIG svařování hliníku může být provedeno zkratovým procesem, sprchovým procesem nebo impulzním elektrickým obloukem. Přednosti impulzní techniky jsou ve sníženém rozstřiku a v možnosti použití drátové elektrody s nejbližším větším průměrem (drát se lépe transportuje s menším množstvím nečistot a vlhkosti). Argon je nejčastěji používaný ochranný plyn při MIG svařování hliníku, kdy se dá použít pro všechny způsoby přenosu svarového kovu do tavné lázně, a to ve všech polohách. Dalšího zlepšení lze dosáhnout použitím Varigon S, resp. Mison Ar, protože obohacení inertního argonu malými podíly aktivních komponent významně stabilizuje oblouk. Výhodami jsou lepší vzhled svaru, rovnoměrnější kresba povrchu svaru a menší rozstřik.
WIG svařování
Varigon (základní řada) a Varigon He (výkonnostní řada).
Při WIG svařování hoří elektrický oblouk mezi svařovaným materiálem a neodtavující se wolframovou elektrodou. K ochraně elektrody a tavné lázně před oxidací je obojí obklopeno inertním ochranným plynem (nejčastěji argonem). Tento proces svařování je vhodný pro všechny kovy, které lze spojovat tavným svařováním. WIG svařování se provádí jak s přídavným materiálem, tak i bez něj. Právě při WIG svařování se projevují přísady vodíku nebo helia jako zvlášť produktivní při distribuci a přenosu tepla z oblouku. Plyny s vyšším obsahem vodíku lze zpravidla doporučit jen pro mechanizované svařování. Plyny obsahující vodík se nesmějí v žádném případě používat při svařování hliníkových slitin nebo ocelí citlivých na vodík, protože tam mohou vést ke zvýšené tvorbě pórů a trhlin, resp. ke zkřehnutí. Naproti tomu směsi s heliem (řada Varigon He) lze používat také pro hliníkové slitiny, všechny druhy ocelí nebo materiály citlivé na vodík. Zejména při WIG svařování hliníkových materiálů střídavým proudem může být použitím těchto plynů rozhodujícím způsobem zlepšen výsledek svařování.
Plazmové svařování
Plazmové svařování (WP svařování) se liší od metody WIG zúžením elektrického oblouku pomocí vodou chlazené přídavné trysky. Elektroda je přitom vsazena do vnitřku hořáku. K WP svařování jsou zapotřebí dva druhy plynu - vnitřní plyn vytvářející plazmový oblouk a ochranný plyn. Jako plazmový plyn se používá obvykle argon, v ojedinělých případech také argon s až 2 % H2. Výběr ochranných plynů se provádí podle stejných kritérií jako při WIG svařování. Argon je velmi dobrý univerzální plyn, který se může použít na všech materiálech. Použitím Varigon S (případně Varigon HeS ) při svařování hliníku se oblouk stabilizuje. Pro všechny materiály jsou vhodné plyny ze skupiny Varigon He. Plyny Varigon H jsou optimalizovány k použití pro vysokolegované, nerezavějící oceli.
Laserové svařování
Laserové svařování umožňuje vysoké svařovací rychlosti díky soustředění tepla na nepatrnou plochu. Většinou se laserové svařování provádí bez přídavného materiálu. Z metalurgických důvodů nebo požadavku překrytí spáry to však může být nutné. Laserem lze svařovat oceli, lehké kovy a termoplastické umělé hmoty. Pro svařování se používají různé typy laserů: laser CO2 nebo pevnolátkový laser. Pro svařování vyšší kvality jsou u všech typů laserů nevyhnutelné ochranné plyny. Zatímco u pevnolátkových laserů jsou pro výběr ochranného plynu v podstatě rozhodující materiálová hlediska, je nutno u CO2 laserů zohlednit také ještě vzájemné působení ochranného plynu a laserového záření. Proto se při svařování s CO2 laserů používá helium (případně směsi s heliem). Příkladem je Lasgon C1 pro laserové svařování nízkolegovaných, resp. pozinkovaných ocelí. U pevnolátkových laserů se používá argon a plyny řady Lasgon.
Plamenové technologie
Není lepší hořlavý plyn než acetylen. Příznivá stavba molekuly acetylenu znamená, že je v ní ukryta velmi vysoká energie spalování. Spalováním vzniká acetylenový plamen s vysokým výkonem a vysokou rychlostí hoření plamene. Výše teploty plamene je důležitým faktorem pro rychlý a koncentrovaný ohřev základního materiálu. Čím vyšší je teplota, tím rychlejší je přechod tepla mezi plamenem a základním materiálem. Acetylen je hořlavý plyn s nejvyšší rychlostí hoření plamene. Rychlost a efektivita ohřevu jsou tím vyšší, čím rychleji naráží horké produkty spalování na obrobek. Tento požadavek je důležitý především u ohřevu kovových materiálů s vysokým odvodem tepla, jako je například ocel, měď nebo hliník.