Představa, že počítačovými simulacemi lze nahradit experiment, je překonána, i když s využitím výkonných počítačů a rozsáhlé softwarové podpory může výpočtář interaktivně tvořit mechanickou strukturu technického objektu, měnit tvar a rozměry jednotlivých prvků a dokonce je podle zvolených kritérií optimalizovat. Výpočtář však nemůže zvláště u složitých modelů zaručit, že byly vytvořeny bez chyb. Výpočtové modely vždy jen aproximují fyzikální veličinu. Jak je tato aproximace přesná, prokazuje správně provedený experiment, což není vždy jednoduché. Rovněž přijaté závěry z chybného experimentování mohou být zdrojem nedozírných škod. V minulosti v automobilovém průmyslu k takové situaci došlo. Tisíce prodaných automobilů byly vráceny výrobci.Praxe prokázala, že správným postupem je koincidence experimentů a výpočtového modelování, která se rozšířila z vývoje automobilů a letadel do dalších strojírenských oborů (zemní stroje, zemědělská technika, kolejová vozidla atd.).
Význam zkoušek spolehlivosti a životnosti se zvětšil, protože je zárukou správnosti teoretických výpočtů jejich dimenzování, které je cíleno k dosažení žádané spolehlivosti výrobku v průběhu jeho plánované životnosti. Přes rostoucí výkonnost počítačů jsou výpočtové modely jen přibližné. Zkoušky jsou při nastavení stejných podmínek pro zatěžování zkoumaného objektu a měření mechanických deformací exaktně opakovatelné. Případné změny v dimenzování zkoumaného objektu by se projevily v odlišném průběhu zkoušky. Teprve pak jsou s jistotou určována slabá místa konstrukce a získávány podněty pro změnu výrobní technologie. Současným hlavním problémem těchto náročných zkoušek je nadále přesnost simulace vyjádřená požadavkem, aby odezva zkoumaného objektu ve zkušebně odpovídala skutečnému zatížení provozu v terénu a aby se zkracování doby trvání těchto zkoušek uskutečňovalo bez újmy na jejich věrohodnosti.
Funkce všech hydromotorů vícekanálových EH systémů jsou programovány nezávisle. Syntézu provádí číslicově řízená smyčka realizovaná počítačem. Výpočet se děje ve frekvenční oblasti pomocí Fourierových spekter časových signálů. Vlivy nelinearit se kompenzují iteračním algoritmem. U převážné většiny objektů je reálný frekvenční rozsah zkoušek od nejnižších frekvencí (často nižších než 1 Hz) do 100 Hz, výjimečně až do 400 Hz. U letadel přicházejí v úvahu zkoušky až do 1 kHz. Přímočaré hydromotory mohou být zdrojem síly až 25 kN, torzní hydromotory zdrojem krouticího momentu až 1000 kNm.