Dvoudenní konference Strojírenské fórum 2016, která se konala koncem března v Praze, se zúčastnilo na 200 představitelů průmyslových firem, odborné veřejnosti, ministerstev i představitelů veřejných a soukromých škol. Ti vznesli na vládu konkrétní požadavky, které je nutné realizovat pro zdárný rozvoj průmyslu a odborného školství.
Hlavním tématem letošního fóra byla best practice. S příklady dobré praxe se účastníci tohoto odborného setkání seznamovali ve všech třech jeho blocích věnovaných zahraničnímu obchodu, výzkumu, vývoji a inovacím a technickému vzdělávání.
První den fóra patřil tématům zahraničních trhů a exportu. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR a Svazu strojírenské technologie by měl český stát v první řadě podnikat kroky k udržení tradičních trhů, neměnit stále exportní priority a podporovat zahraniční obchod za pomoci skutečně efektivních nástrojů. „České firmy dnes nečekají se založenýma rukama v klíně na všespásnou podporu od státu. Mají zájem se vlastními silami prosazovat na zahraničních trzích a využívat k tomu své zkušenosti i kontakty. Podpora ze strany státu na úrovni politické a legislativní je však naprosto nezastupitelná,“ konstatuje Oldřich Paclík, ředitel Svazu strojírenské technologie.
Vzájemné vztahy průmyslových firem s obchodními partnery ze zemí EU jsou stabilní, což potvrzuje i dlouhodobý podíl růstu exportu do zemí osmadvacítky, který činil za loňský rok téměř 85 procent celkového exportu. Stát by měl proto podle průmyslníků směrovat své proexportní aktivity zejména do zemí mimo EU a zde posílit a stabilizovat síť ekonomických diplomatů a kanceláří agentury CzechTrade. A právě o novém přístupu státu v otázkách zahraniční diplomacie hovořil v úvodním bloku Strojírenského fóra Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí ČR. Ministerstvo chce podle něj zapojit do rozhodování o postupech ekonomické diplomacie také zástupce podnikatelské sféry. Účastníci Strojírenského fóra vznesli na ministerstvo požadavek, aby ekonomická diplomacie především podporovala snahy firem o diverzifikované tržní portfolio a přispěla tak k lepšímu uplatnění produkce českých strojírenských firem na globalizovaném trhu.