Témata
Reklama

Technická univerzita a spolupráce s průmyslem na MSV 2026

Na vývoji nových technologií, strojů i efektivnějších zdrojů energie se po celou dobu její existence aktivně podílí aplikovaný výzkum Fakulty strojní ČVUT v Praze. Nedílnou součástí výzkumu je využívání elektroniky, informatiky a prvků AI a také snaha o snižování uhlíkové stopy napříč průmyslovými obory. Na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně Fakulta strojní ČVUT v Praze pravidelně seznamuje odbornou i zájmovou veřejnost s aktuálními výsledky vývoje, s technologickými novinkami a příklady spolupráce s průmyslovými partnery. Expozici FS ČVUT v Praze najdete na MSV v Brně, v pavilonu A1, číslo expozice 24.

„Digitalizaci a aditivní výrobu nevnímáme na Fakultě strojní ČVUT v Praze jako módní pojmy, ale jako konkrétní transformační nástroje, které zásadně mění způsob návrhu, výroby i řízení celých průmyslových podniků. Naším cílem je pomoci firmám převést tyto koncepty z úrovně deklarací do funkční praxe. V oblasti digitalizace a Průmyslu 4.0 nabízíme na Ústavu technologie obrábění, projektování a metrologie firmám komplexní podporu, která začíná analýzou jejich současného stavu. Pomáháme identifikovat procesy s nejvyšším potenciálem digitalizace a navrhnout realistickou cestu transformace, nikoli plošnou a nákladnou změnu bez jasného přínosu,“ říká Ing. Libor Beránek, zástupce proděkana pro vnější vztahy a spolupráci s průmyslem.

Digitální dvojče výrobního procesu – věrný virtuální model reálného pracoviště (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Klíčovým nástrojem jsou digitální dvojčata výrobních systémů, která umožňují simulovat a následně optimalizovat výrobní toky, vytížení strojů, energetickou náročnost i dopady organizačních změn ještě před jejich zavedením do provozu.

„Pro konkrétní firmy také vyvíjíme a navrhujeme nové technologie obrábění a pokročilé výrobní postupy.“, dodává Ing. Beránek. Příkladem je technologie výroby čelních segmentových diamantových kotoučů pro leštění skla ve spolupráci s firmou Diamond Contact.

Pro úspory energie

Rotační regenerační výměník se zpětným získáváním tepla a vlhkosti (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

V laboratořích Ústavu techniky prostředí se dlouhodobě zabývají úsporami energie v budovách. Příkladem dlouhodobé spolupráce je vývoj rotačního regeneračního výměníku pro zpětné získávání tepla a vlhkosti. Společně se společností KASTT, jediným ryze českým výrobcem byl vyvinutý výměník, který dosahuje teplotního faktoru (účinnosti zpětného získávání tepla) přes 80 %. V rotačním výměníku dochází k přenosu citelného i vázaného tepla. Současná spolupráce se zaměřuje právě na zvyšování množství přenesené vodní páry s využitím hygroskopických vrstev nanesených na povrch výměníku, což přinese výrazné úspory energie při zvlhčování vzduchu.

Úspěšnou spolupráci strojních inženýrů s lékaři představují výsledky výzkumu na poli biomechaniky. Fakulta strojní se dlouhodobě věnuje vývoji nových implantátů a náhrad skeletu člověka i některých měkkých tkání. Součástí vývoje jsou i mechanické zkoušky a počítačové simulace životnosti náhrad. Ve vývoji implantátů, protetických pomůcek, dlah a technického vybavení pro lékaře, se uplatňují také aditivní technologie, například pro výrobu individuálních zdravotnických prostředků.

Formule CTU26 týmu eForce Prague Formula (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Z Prahy do vesmíru

Vědci Fakulty strojní se podílejí i na mezinárodních projektech. Pro výzkumnou organizaci CERN v Ženevě navrhli unikátní řešení. Pro chlazení detektorů a jejich elektroniky ve dvou hlavních experimentech LHC, navrhli kovové výměníky pro chladicí systémy AFP a PPS2, které jsou vyrobené aditivní technologií. Testování prokázalo zlepšený tepelný výkon a flexibilitu, což otevírá cestu k budoucím aplikacím v experimentech částicové fyziky, a nejen v CERN.

V rámci projektu Česká cesty do vesmíru, se Fakulta strojní podílí na výzkumech evropské kosmické agentury ESA. V projektu Metro zkoumá experimentální fotobioreaktor pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS, která má za úkol posunout limity efektivního pěstování řas v kosmických podmínkách. Ověřuje účinnost systému v prostředí mikrogravitace, které by astronautům umožnilo během dlouhodobých misí regenerovat vzduch a produkovat čerstvou potravu bez chemických limitů.

Experimentální fotobioreaktor Metro pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Část expozice se bude věnovat také automatizaci a využití strojového učení. Exponát Ústavu přístrojové a řídicí techniky ukáže, jak z něj během několika minut vznikne funkční klasifikátor provozních stavů: bez cloudu, bez historických dat, na počítači za pár tisíc korun. V expozici také ukáže, že vývoj pokročilých kráčejících robotů už nevyžaduje miliony korun ani uzavřené průmyslové pohony.

Po zemi i vzduchem

Také letos poskytne Fakulta strojní velký prostor studentským tvůrčím týmům, které dlouhodobě podporuje ve vývoji jejich projektů i v účasti na mezinárodních soutěžích. Týmy se ve svých projektech věnují vlastnímu výzkumu a vývoji, který přesahuje rámec běžných studentských projektů.

Mars Rover týmu CTU Robotics (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Tým eForce Prague Formula, soutěží v závodech Formula Student – mezinárodní konstrukční soutěži pro studenty inženýrských škol. Každý rok tým staví vylepšenou verzi formule a soutěží v silné konkurenci více než 500 univerzitních týmů z celého světa. Se svou formulí CTU.26 letos tým zvítězil v autonomní i kombinované kategorii závodů Formula Student Italy a vítězství si přivezl také ze soutěže Formula Student Spain.

Vývoji, stavbě a testům kosmických technologií se věnují dva týmy. Studenti z týmu CTU Space Research vyvinuli raketu Illustria s vlastním 3D tištěným palivem a řídicím počítačem Cimrman. Primárním cílem týmu je reprezentace univerzity na mezinárodní soutěži European Rocketry Challenge (EuRoC). Tým CTU Robotics vyvíjí funkční model vesmírného roveru s robotickou paží pro pohyb na Marsu. Rover umožňuje simultánní lokalizaci i autonomní jízdu. Pro navigaci využívá metody umělé intelligence.

Tým CTU AeroLab (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Tým konstruktérů malých letadel CTU AeroLab, staví modely pro mezinárodní soutěže SAE Aero design a Air Cargo Challenge, kde je každý rok zadán soutěžícím jiný úkol. Cílem soutěží je vymyslet, navrhnout, vyrobit a otestovat rádiem řízené letadlo, které dokáže vzlétnout, přistát a splnit požadovaný úkol. Tým se v mezinárodní konkurenci pravidelně umísťuje mezi nejlepšími.

Přijďte si prohlédnout exponáty osobně a vyzpovídejte jejich tvůrce, kteří vám sdělí podrobnější informace.


Zdroj: Tisková zpráva FS ČVUT v Praze. Zpracováno redakcí.

Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucí český astronaut zahajuje druhou fázi výcviku

Stíhací pilot a člen záložního týmu astronautů ESA Aleš Svoboda nastupuje do druhé etapy své přípravy na budoucí misi do vesmíru. Čeká jej osm týdnů intenzivního tréninku včetně navrhování a řízení kosmických misí, základů aerodynamiky a orbitální mechaniky i různých výzev, jako je trénink přežití v Baltském moři či parabolický let v beztížném stavu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit