Vše, co potřebujete vědět při výběru materiálů pro 3D tisk: rady a doporučení.
Podle posledních výsledků PMI od S&P Global květnová data signalizovala další prudký pokles zdraví českého zpracovatelského sektoru. Ke zhoršení provozních podmínek došlo vzhledem k opětovným poklesům výroby, nových zakázek, zaměstnanosti a zásob nákupů, zatímco sektor dál trápí slabá poptávka. Historicky utlumená zůstala i podnikatelská důvěra, ačkoli firmy očekávají, že výroba během příštího roku vzroste. Nižší příjem nových zakázek vedl k poklesu poptávky po vstupech, a tím k dalšímu zlepšení výkonu dodavatelů.
Pokles české výroby byl květnu prudký a nejrychlejší od února. Nižší výstup se často spojoval se soustavnou redukcí nových zakázek a s utlumenou zákaznickou poptávkou. Nové zakázky v české výrobě klesly patnáctý měsíc v řadě. Tempo poklesu sice od dubna zpomalilo, ale zůstalo výrazné. Na poptávku podle firem těžce dolehlo předchozí zvýšení účtovaných cen i náročné ekonomické podmínky, a odběratelé nyní vyčkávají se zadáváním nových zakázek.
Podobně v květnu klesly také zakázky pro export. Poptávku v klíčových destinacích znovu ztížila hospodářská situace a inflační tlaky. Prudké tempo poklesu bylo nicméně nejpomalejší za bezmála rok.
Firmy kvůli slabému zájmu zákazníků během května rychleji omezily nákupy vstupů. Pokles byl nejrychlejší od loňského prosince, protože se zároveň snažily snížit zásoby nenahrazováním materiálů použitých ve výrobě. Dostupnost vstupů se následně zlepšila a dodavatelské lhůty se výrazně zkrátily.
Lepší výkon prodejců a slabá poptávka po vstupech se pak během měsíce projevily i snížením cen vstupů. Tempo jejich poklesu bylo silné a nejprudší za téměř 14 let. Ve snaze povzbudit prodej a udržet si konkurenceschopnost pak čeští výrobci promítli část zredukovaných nákladů do prodejních cen. Šlo o první slevy od října 2020 a nejprudší pokles od dubna 2016.
Kvůli sníženým požadavkům z výroby i dostatečným kapacitám ke zpracování nových zakázek se rovněž zredukoval i počet pracujících a rozpracovanost klesla silným tempem dvanáctý měsíc v řadě. Výhled na příštích dvanáct měsíců ve výrobě byl celkem optimistický, úroveň důvěry se nicméně držela pod dlouhodobým průměrem.
Sian Jonesová, vedoucí ekonomka u S&P Global Market Intelligence:
„Data PMI v květnu dál poukazovala na to, že se českým výrobcům nedaří setřást vliv slabé poptávky na výkon sektoru. Tlak inflace, který se nahromadil na začátku roku, brzdil zákaznické výdaje, a nové zakázky i odbyt v zahraničí prudce klesly. Setrvalé volné kapacity a výrazné snížení rozpracovanosti vedly firmy k další redukci zaměstnanosti.
Podnikatelé byli sami opatrní také v prognózách, a omezili vstupní výdaje a pokračovali ve vyskladňování zásob. Očekávání, ač mezi nesilnějšími v tomto roce, zůstala historicky slabá, protože firmy nevidí známky konce současné situace. Podle naší aktuální předpovědi bude růst průmyslové produkce v roce 2023 stagnovat.
Klíčovým trendem v květnových výsledcích zůstal pokles tlaku na kapacity dodavatelů, který vzhledem k utlumené poptávce po vstupech vedl k další a rychlejší redukci jejich cen. Pomalý prodej a tlak konkurence pak vedl firmy k prvnímu a rychlému snížení jejich prodejních cen za více než dva a půl roku.“
Zpracováno redakcí na základě podkladů S&P Global.
Výrobní PMI pro Českou republiku zpracovává společnost S&P Global na základě odpovědí od panelu nákupních manažerů ze zhruba 300 výrobních firem. Panel je rozvrstven podle sektoru a počtu zaměstnanců na základě příspěvku českému HDP.
Index nákupních manažerů (PMI) od společnosti S&P Global je aktuálně k dispozici více než 40 zemím a klíčovým oblastem včetně eurozóny. Tento index je nejpozorněji sledovaným obchodním průzkumem na světě a je pro svou schopnost poskytovat aktuální, přesné a často jedinečné měsíční indikace ekonomických tendencí oblíben mezi centrálními bankami, finančními trhy a osobami rozhodujícími o obchodě.
Listopadová data PMI od společnosti S&P Global ukázala výrazné zhoršení provozních podmínek v českém zpracovatelském sektoru. K celkovému poklesu vedl prudký propad výroby a nových zakázek. Problémy s poptávkou byly evidentní na domácích i zahraničních trzích, exportní prodej opět klesl. Vyhlídky na výrobu v příštím roce mezitím zůstaly pesimistické. Nižší příjem nových zakázek v polovině čtvrtého čtvrtletí rovněž vedl k propouštění zaměstnanců, což respondenti často zdůvodňovali snahou redukovat výdaje, ale i poklesem rozpracovanosti.
Červnová data PMI od S&P Global signalizovala zhoršení provozních podmínek napříč českým zpracovatelským sektorem. Pokles byl celkově nepatrný, ale pohánělo ho nové snížení výroby a rychlejší redukce nových zakázek. Slabá poptávka byla důsledkem inflačního tlaku na výdaje zákazníků. Zároveň s prvním poklesem rozpracovanosti od října 2020 firmy rovněž začaly propouštět. Obavy z inflace přiškrtily podnikatelskou důvěru a klesla i očekávání budoucí výroby.
Tisková konference Svazu strojírenské technologie, konaná v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, se letos zaměřovala nejen na obecný stav současného českého průmyslu, ale zejména na problematiku exportu. Zástupci jednotlivých institucí hovořili o příčinách a okolnostech poklesu či naopak růstu v této oblasti, a také o tom, jaké příležitosti i výzvy v této oblasti vidí do budoucna.
Provozní podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v prosinci podle posledních dat PMI výrazně zlepšily. Celkový růst podpořilo silnější zvýšení výroby a nových zakázek a zároveň i mírné uvolnění tlaku v dodavatelských řetězcích, které firmám umožnilo navýšit výstup. Výkon dodavatelů byl z historického hlediska stále velmi špatný, ale v aktuálním měsíci se zhoršil nejméně od února. Následně zvolnilo také tempo inflace vstupů. Firmy přesto registrovaly prudké zvýšení objemů rozpracovanosti, protože nedostatek materiálu bránil v realizaci příchozích zakázek. Výrobci se snažili tlak na kapacity uvolnit zvýšením zaměstnanosti, které bylo nejrychlejší od října 2017.
Zdraví českého zpracovatelského sektoru se podle posledních dat PMI v listopadu zlepšilo ostřejším tempem, které nicméně bylo druhé nejpomalejší od února. Rychlejší růst pohánělo nové zvýšení objemů výroby a nových zakázek. Spolu s pevnějším zvýšením výstupu rychleji stoupla zaměstnanost, čímž povolil tlak na kapacity, a výrobci nato zaznamenali nejpomalejší růst rozpracovanosti od března.
Poslední data PMI ukázala, že zpomalení českého zpracovatelského sektoru na začátku čtvrtého čtvrtletí pokračovalo a růstu bránil nový pokles objemů výroby i nových zakázek. Hlavní brzdou výroby byly podle členů průzkumového panelu problémy na straně nabídky. Zpožděné dodávky vstupů a nedostatek zásadních materiálů u dodavatelů mařily výrobní plány i zákaznickou poptávku. V říjnu rovněž přetrvávaly inflační tlaky a ceny vstupů i výstupů vzrostly rychlejším tempem.
Zářijová data signalizovala silné zlepšení provozních podmínek napříč českým zpracovatelským sektorem. Celkový růst podpořilo výrazné zvýšení objemů výroby i nových zakázek, ačkoli tempo jejich růstu zpomalilo. Obchodní důvěra následně klesla na minimum za deset měsíců kvůli obavám z budoucího poklesu poptávky vzhledem k materiálovým nedostatkům v dodavatelském řetězci. Setrvalý růst nových zakázek a větší požadavky výroby opět vedly k potřebě zvýšit zaměstnanost. Nábor nových do jisté míry uvolnil tlak na kapacity a rozpracovanost vzrostla nejpomalejším tempem za šest měsíců.
Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v polovině čtvrtého čtvrtletí opět zhoršily, ale pokles zpomalil díky oživení nových exportních zakázek, které pomohlo zbrzdit snižování celkových zakázek. Ty přesto dál klesaly, což společně s problémy v dodavatelských řetězcích vedlo k dalšímu prudkému snížení výstupu. Firmy v důsledku náročných podmínek pro poptávku a historicky utlumené důvěry dál postupovaly s opatrností a v rámci redukce nákladů opět snížily stavy zaměstnanců i nákupy vstupů. Inflační tlaky v listopadu vzrostly poté, co ceny výstupu zvýšily poprvé za šest měsíců následkem prudšího nárůstu cen vstupů.
Český zpracovatelský sektor setrval ke konci třetího čtvrtletí v poklesu a k celkovému útlumu přispělo nové snížení příchozích zakázek. Hlavní index PMI ukázal na další pokles zdraví zpracovatelského sektoru, přičemž v září klesla jak výroba, tak nové zakázky. Pokles zaměstnanosti a nákupu vstupů sice zpomalil, ale dál přetrvával vzhledem k tomu, že utlumená poptávka nutila firmy redukovat výdaje. Nový nárůst rozpracovanosti nicméně svědčil o tlaku na kapacity a obchodní důvěra stoupla na maximum za tři měsíce v naději na oživení zákaznické poptávky.
Srpen byl podle výsledků průzkumu pro české výrobce problematický, protože výstup omezovaly problémy v logistice.Hlavní index PMI signalizoval další zhoršení zpracovatelského sektoru, přestože nové zakázky vzrostly rychleji. Objemy výroby se v podstatě nezměnily a firmy opět propouštěly a rychleji snižovaly nákupy vstupů, aby zredukovaly náklady. K naplnění zakázek pak využívaly skladové zásoby. Obchodní důvěra se nicméně zvýšila díky relativně nízkým cenovým tlakům. Finanční zátěž vzrostla zatím nejpomaleji v tomto roce, firmy ale snížily prodejní ceny třetí měsíc v řadě ve snaze podpořit nový obchod.
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
a mnoho dalších benefitů.
... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou










