Témata
Reklama

Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: říjen 2021

Poslední data PMI ukázala, že zpomalení českého zpracovatelského sektoru na začátku čtvrtého čtvrtletí pokračovalo a růstu bránil nový pokles objemů výroby i nových zakázek. Hlavní brzdou výroby byly podle členů průzkumového panelu problémy na straně nabídky. Zpožděné dodávky vstupů a nedostatek zásadních materiálů u dodavatelů mařily výrobní plány i zákaznickou poptávku. V říjnu rovněž přetrvávaly inflační tlaky a ceny vstupů i výstupů vzrostly rychlejším tempem.

Česká zpracovatelská výroba klesla podle posledních výsledků průzkumu poprvé od června 2020. Výrobci, kteří produkci omezili, uváděli jako důvod nedostatek klíčových vstupů i slabší poptávku. Naznačili rovněž, že problémy byly zejména akutní v automobilovém sektoru.

Nové zakázky, zadané českým výrobcům v říjnu, také klesly, a to poprvé za více než rok. Některé podniky odstavily výrobu vzhledem k problémům se zajištěním materiálu, což vedlo k poklesu poptávky. K nižšímu příjmu zakázek podle zpráv rovněž přispělo zhoršení tržních podmínek v sektoru automotive. Tyto faktory pak přispěly i k nepatrnému poklesu nových exportních zakázek. Následkem nižších objemů nové práce v říjnu zpomalil růst nákupu vstupů.                                                                                                       

Ze zpráv průzkumu vyplynulo, že některé firmy omezily svou nákupní aktivitu vzhledem ke slabšímu odbytu, tvrdému boji o materiály a delším dodavatelským termínům. Ty se během října dál výrazně prodlužovaly. Problémy v dodavatelských řetězcích, jako nedostatek u prodejců a nedostupnost kontejnerů a dopravy, podle firem poháněla silná globální poptávka po surovinách a komponentech.

Firmám se však i přes výrazné prodlevy v dodávkách a pomalejší růst nákupní aktivity dařilo hromadit zásoby vstupů vzhledem k nižší výrobě a slabší poptávce. 

Sezónně upravený hlavní Výrobní PMI pro Českou republiku společnosti IHS Markit poklesl čtvrtý měsíc v řadě z 58 bodů v září na 55,1 bodu v říjnu. Od svého maxima v červnu index ztratil sedm bodů a růst sektoru brzdilo zpomalování dvou hlavních proměnných nových zakázek a výroby. Hodnota Výrobního PMI byla na nejnižší úrovni od loňského listopadu. Legenda: Zeleně - Výrobní index PMI, Oranžová - Průmyslová výroba dle ČSU, s.o., > 50 = zlepšení od předchozího měsíce. (Zdroj: IHS Markit, ČSÚ)

Zaměstnanost se zvýšila dvanáctý měsíc v řadě. Nábory podle zpráv probíhaly v očekávání silnějšího růstu budoucí výroby. Růst počtu pracujících nicméně zpomalil na minimum za devět měsíců. Tlak na kapacity v říjnu opět vzrostl a objemy rozpracovanosti se zvýšily rychlejším tempem. Delší dodavatelské termíny vstupů podle firem znamenaly, že řadu výrobků nebylo možno dokončit kvůli chybějícím komponentům.

Dalším vedlejším účinkem omezené nabídky byly rostoucí ceny, a v říjnu se zvýšily jak ceny vstupů, tak výstupů, a rychlejším tempem. Inflace se v obou případech sice držela pod letními rekordy, ale byla stále vysoká.

Joe Hayes, vedoucí ekonom společnosti IHS Markit:

Zpomalování v českém zpracovatelském sektoru, které v posledních měsících pozorujeme, v říjnu nabralo obrátky vzhledem k tomu, že na výrobní plány těžce dopadá silné narušení světových dodavatelských řetězců. Tyto problémy se začínají odrážet na nabídce, jak je patrné z prvního poklesu českých výrobních zakázek od srpna 2020.

Ze zpráv průzkumu vyplynulo, že se objevily případy výrobních odstávek, kde firmy nebyly schopny zajistit komponenty potřebné k výrobě. To mělo přímý dopad na prodej, protože klienti byli nuceni odložit či zrušit zakázky. Není překvapující, že tyto problémy byly zejména naléhavé v automobilovém sektoru.

Dalším následkem nedostatečných dodávek byly rostoucí ceny. Tempo inflace, které od nebývalých hodnot v letních měsících zvolnilo, v říjnu opět vzrostlo u cen výstupů i vstupů. Je evidentní, že růst v českém zpracovatelském sektoru začíná ochabovat.“



Metodologie

Výrobní PMI pro Českou republiku zpracovává společnost IHS Markit na základě odpovědí od panelu nákupních manažerů ze zhruba 300 výrobních firem. Panel je rozvrstven podle sektoru a počtu zaměstnanců na základě příspěvku českému HDP.


Index PMI

Index nákupních manažerů (PMI®) od společnosti IHS Markit je aktuálně k dispozici více než 40 zemím a klíčovým oblastem včetně eurozóny. Tento index je nejpozorněji sledovaným obchodním průzkumem na světě a je pro svou schopnost poskytovat aktuální, přesné a často jedinečné měsíční indikace ekonomických tendencí oblíben mezi centrálními bankami, finančními trhy a osobami rozhodujícími o obchodě.

Firmy
Související články
Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: září 2021

Zářijová data signalizovala silné zlepšení provozních podmínek napříč českým zpracovatelským sektorem. Celkový růst podpořilo výrazné zvýšení objemů výroby i nových zakázek, ačkoli tempo jejich růstu zpomalilo. Obchodní důvěra následně klesla na minimum za deset měsíců kvůli obavám z budoucího poklesu poptávky vzhledem k materiálovým nedostatkům v dodavatelském řetězci. Setrvalý růst nových zakázek a větší požadavky výroby opět vedly k potřebě zvýšit zaměstnanost. Nábor nových do jisté míry uvolnil tlak na kapacity a rozpracovanost vzrostla nejpomalejším tempem za šest měsíců.

Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: prosinec 2021

Provozní podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v prosinci podle posledních dat PMI výrazně zlepšily. Celkový růst podpořilo silnější zvýšení výroby a nových zakázek a zároveň i mírné uvolnění tlaku v dodavatelských řetězcích, které firmám umožnilo navýšit výstup. Výkon dodavatelů byl z historického hlediska stále velmi špatný, ale v aktuálním měsíci se zhoršil nejméně od února. Následně zvolnilo také tempo inflace vstupů. Firmy přesto registrovaly prudké zvýšení objemů rozpracovanosti, protože nedostatek materiálu bránil v realizaci příchozích zakázek. Výrobci se snažili tlak na kapacity uvolnit zvýšením zaměstnanosti, které bylo nejrychlejší od října 2017.

Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: listopad 2021

Zdraví českého zpracovatelského sektoru se podle posledních dat PMI v listopadu zlepšilo ostřejším tempem, které nicméně bylo druhé nejpomalejší od února. Rychlejší růst pohánělo nové zvýšení objemů výroby a nových zakázek. Spolu s pevnějším zvýšením výstupu rychleji stoupla zaměstnanost, čímž povolil tlak na kapacity, a výrobci nato zaznamenali nejpomalejší růst rozpracovanosti od března. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Dalších 17,5 miliardy korun z Národního plánu obnovy

Evropská komise vydala kladné předběžné hodnocení splnění 28 dílčích milníků a cílů. Po schválení členskými státy Evropské unie tak Česká republika obdrží dalších více než 17,5 miliardy korun ve formě grantů z celkové částky 228,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy.

Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: červen 2021

Červnová PMI data signalizovala podstatné zlepšení zdraví českého zpracovatelského sektoru. Celkový růst byl nejrychlejší od prvního sběru dat v červnu 2001. Expanzi podpořilo silnější zvýšení výroby i nových zakázek, přičemž domácí i zahraniční odbyt vzrostl díky uvolnění omezení spojených s covidem-19. Naděje na další růst zakázek také přispěly ke zvýšení obchodní důvěry.

Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: květen 2021

Květnová data PMI signalizovala podstatné zlepšení provozních podmínek v českém zpracovatelském sektoru a hlavička indexu vystoupala na rekordní úroveň. K celkovému růstu přispěla prudší zvýšení objemů výroby i nových zakázek. Výkon dodavatelů se mezitím zhoršil do největší míry v historii průzkumu vzhledem k výrazné nedostupnosti surovin a problémům v dopravě.

Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: duben 2021

Hlavní, sezónně upravený Výrobní PMI pro Českou republiku od IHS Markit vzrostl v dubnu z březnových 58 bodů na hodnotu 58,9, aby ukázal na největší zlepšení provozních podmínek napříč českým zpracovatelským sektorem od ledna 2018. 

Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: březen 2021

Hlavní, sezónně upravený Výrobní PMI pro Českou republiku od IHS Markit vzrostl z únorových 56,5 bodu na 58 v březnu. Aktuální hodnota indexu signalizovala prudké zlepšení zdraví českého zpracovatelského sektoru a byla nejvyšší za více než tři roky. Data za březen 2021 byla nashromážděna mezi 12. a 23. 3. 2021.

Vítkovické slévárny nadále fungují

Ostravská společnost Vítkovické slévárny, která je od listopadu v insolvenčním řízení, pokračuje ve výrobě a hledá investora. To jsou hlavní předpoklady proveditelnosti připraveného reorganizačního plánu. Firmě se podařilo zatím zachovat nejen stěžejní výrobu válců a jedinečné know-how, ale také obchodní vztahy a zaměstnanost.

Dukovany se připravují na šedesátiletý provoz

V průběhu roku 2024 energetici postupně zvýší výkon všech čtyř výrobních bloků Jaderné elektrárny Dukovany o 2,3 %. Na konci procesu by výroba měla vzrůst o více než 300 000 MWh. Společnost ČEZ bude i letos do Dukovan masivně investovat, na další zvyšování bezpečnosti a modernizaci vynaloží cca 3,3 mld. Kč. Cílem je zajištění nejméně šedesátiletého provozu všech výrobních bloků.

Zdvojnásobení FVE v ČR

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie v České republice výrazně zrychlil. Zatímco na začátku roku 2022 bylo v České republice do sítě zapojeno okolo 50 tisíc fotovoltaických elektráren, v polovině roku 2023 je to už přes 130 tisíc fotovoltaických elektráren. Vyplývá to z dat, které za největší distribuční společnosti ČEZ Distribuce, PREdistribuce a EG.D poskytlo MPO České sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES).

Korea-V4 Nuclear Universities Chancellors Forum

Začátkem července uspořádala KEPCO International Nuclear Graduate School (dále KINGS) v Soulu historicky první ročník Korea-V4 Nuclear Universities Chancellors Forum. Na fórum pořádané společností KINGS byli pozváni rektoři devíti jaderných univerzit ze všech zemí Visegrádské čtyřky, kteří společně diskutovali o navázání hlubší spolupráce v oblasti dlouhodobého školení personálu jaderných elektráren a podpoře vývozu korejských jaderných technologií.

Více než každé desáté nově prodané auto v EU je na elektřinu

Podíl EV na evropském trhu se zvýšil téměř o čtvrtinu původního podílu z minulého roku. Celý evropský trh s novými auty má ovšem stále vleklé potíže, alespoň ve srovnání s předcovidovým obdobím do roku 2019. Zatímco auta na elektřinu se čím dál silněji zabydlují v evropské flotile nových vozů, podíl dieselových motorů nadále klesá a společně s auty na benzín klesl meziročně o 3 %. Tím nová auta se spalovacími motory tvoří už jen těsnou většinu - necelých 53 %. Vyplývá to z aktuálních dat Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA).

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit