Investice do nového stroje nebo výrobní linky se ve firmě řeší jednou za několik let, ale důsledky dobrého či špatného rozhodnutí se projeví každý den. Nejde přitom jen o samotnou technologii, ale hlavně o to, jaký partner za ní stojí.
Jak lze 3D tisk využít pro sériovou výrobu součástek? Stereolitografií (technologií DLP) na strojích ASIGA vyrábí společnost cotu finální díly pro zakázková relé od společnosti Relmag electronic.
Investice do nového stroje nebo výrobní linky se ve firmě řeší jednou za několik let, ale důsledky dobrého či špatného rozhodnutí se projeví každý den. Nejde přitom jen o samotnou technologii, ale hlavně o to, jaký partner za ní stojí.
Společnost cotu přistupuje ke každé zakázkové výrobě s důrazem na kvalitu, rychlost, efektivitu a technickou flexibilitu. Díky zkušenostem z oblasti SLA 3D tisku, malosériové výroby a vývoje prototypů dokáže jejich tým reagovat na specifické požadavky klientů bez zbytečných kompromisů.
O otevíracím rozhovoru tohoto vydání s doktorem Jiřím Horeckým, prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, lze stručně říci, že reflektuje realitu současného ekonomického modelu ČR, který naráží na své limity. Konvergence k vyspělému Západu se hodně zpomalila, či prakticky zastavila, a my už se nemůžeme spoléhat na levnou pracovní sílu a roli montovny. Pokud se chceme posunout dál, musíme se zaměřit na to, co vytváří skutečnou přidanou hodnotu – tedy inovace, výzkum, vývoj, marketing, prodej a servis. Na celý hodnotový řetězec s možností poznat svého zákazníka.
Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.
Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.


