Nová generace jde u středních velikostí ještě o krok dál. Dosud byly nosné součásti lineárního robotu pevně vázány na konkrétní velikost. Kdo pro danou aplikaci potřeboval větší dosah, musel zvolit nejbližší větší třídu, i když vyšší maximální hmotnost dílu této třídy vůbec nebyla požadována. V novém, modulárním systému lze nosné součásti kombinovat napříč třídami 20, 40 a 60. Jako příklad lze uvést aplikace s hmotností dílů přibližně do 20 kilogramů, které bylo dosud kvůli potřebnému dosahu možné realizovat pouze s robotem viper 40 (maximální hmotnost dílu 40 kilogramů). Tyto díly však lze v budoucnu vyrábět i za použití robotu viper 20. Základem pro to jsou delší pojezdové dráhy (s délkou až do dvou metrů) a lehčí komponenty z hliníkového odlitku v centrálních spojovacích bodech. Pro zpracovatele to znamená menší pohybovou hmotnost robotu, větší volnost při plánování zařízení a nižší investiční náklady.