Témata
Reklama

Technologie pro bezpečnější zítřek

Fakulta elektrotechnická ČVUT na letošním ročníku Defence Research Day potvrdila svou roli klíčového hráče v oblasti státní bezpečnosti a odolnosti. Prezentované portfolio sahalo od autonomních robotických systémů a dronů schopných operovat bez GPS až po pokročilé nástroje umělé inteligence pro analýzu informačních válek a zabezpečení strategických sítí. Děkan fakulty, prof. Petr Páta, zdůraznil, že cílem akademického výzkumu je přinášet řešení s okamžitým dopadem do praxe. Investice do těchto technologií podle něj neposilují pouze suverenitu Česka, ale fungují také jako motor ekonomického růstu a inovací.

Výzkum autonomních systémů na katedře počítačů pod vedením prof. Jana Faigla se soustředí na navigaci v extrémních podmínkách. Klíčovým prvkem je zde spolupráce se státním podnikem VOP CZ, díky které se algoritmy vyvíjené na FEL testují přímo na pokročilých platformách, jako je modulární vozidlo TAROS 6×6. Tento systém zvládá širokou škálu úloh od průzkumu a logistiky až po krizové operace, čímž český výzkum i průmysl drží krok s nejmodernějšími evropskými trendy.

Výzkum autonomních systémů na katedře počítačů pod vedením prof. Jana Faigla se soustředí na navigaci v extrémních podmínkách. (Zdroj: FEL ČVUT)

Umělá inteligence jako štít

Moderní technologie zásadně mění i způsob výcviku a velení. Tým prof. Jiřího Žáry využívá VR simulace k bezpečnému nácviku zneškodňování munice, což pyrotechnikům šetří čas i náklady při zachování maximální bezpečnosti. Na tuto oblast navazuje projekt HOLO-Swarm, který ve spolupráci s firmou QuaternAR vytváří koncept holografického velína. Ten umožňuje velitelům sledovat situaci v terénu prostřednictvím interaktivního 3D modelu a v reálném čase řídit například roje dronů. Inovace doplňuje projekt AR RESCUE, určený pro zásahy v nebezpečném CBRN prostředí. Systém propojuje senzory vitálních funkcí s rozšířenou realitou, takže zasahující jednotky vidí klíčové údaje o svém stavu i okolních hrozbách přímo ve vizoru přilby.

V informačním prostoru bojuje nástroj ALICE, vyvíjený týmem doc. Tomáše Pevného a firmou Gerulata. Tato AI dokáže mapovat šíření narativů na sociálních sítích, identifikovat koordinované kampaně a bleskově analyzovat obrovské objemy dat. Schopnost systematicky „číst“ informační prostředí se tak stává klíčovou součástí současné bezpečnosti a odolnosti společnosti.

Fakulta elektrotechnická ČVUT na letošním ročníku Defence Research Day potvrdila svou roli klíčového hráče v oblasti státní bezpečnosti a odolnosti. Prezentované portfolio sahalo od autonomních robotických systémů a dronů schopných operovat bez GPS až po pokročilé nástroje umělé inteligence. (zdroj: FEL ČVUT)

Příprava na krizové scénáře

Výzkumný tým prof. Miroslava Bureše se zaměřuje na to, jak se komplexní systémy chovají při částečném poškození, rušení nebo kyberútoku. Namísto neprůhledných „černých skříněk“ sázejí vědci na srozumitelnou a vysvětlitelnou AI. Operátor díky tomu přesně rozumí tomu, proč systém vyhodnotil situaci jako rizikovou a jaké důsledky mohou následovat, což je pro rozhodování v krizích naprosto zásadní.

Skupina multirobotických systémů (MRS) pod vedením prof. Martina Sasky předvedla drony, které ke své práci nepotřebují satelitní navigaci. V podmínkách moderních konfliktů, kde je běžné elektronické rušení, se tyto stroje orientují autonomně a dokážou koordinovaně létat v rojích. Výzkum se soustředí i na tzv. „zero trust“ principy, tedy maximální zabezpečení hardwaru i komunikace proti zneužití nebo převzetí cizí stranou.

Katedra měření představila velmi pestrou škálu technologií, od systému pro akustickou lokalizaci výstřelu s využitím AI až po ruční detektory rušení GPS signálu. Vědci ukázali také systémy pro lokalizaci záchranářů v budovách, kam signál z družic nepronikne, nebo hardware pro bezpečnou autentizaci uživatelů. Tuto oblast doplňuje projekt prof. Jana Holuba pod záštitou NATO, který zkoumá srozumitelnost hlasu v šifrovaných kanálech a dokazuje, že i detaily v přenosu hlasu mají přímý dopad na únavu operátorů a riziko chyb.

Kybernetická bezpečnost jako základ

Ze skupiny VRAS vzešel autonomní robot Helhest, který je historicky prvním robotickým spin-offem ČVUT. Tento mimořádně odolný stroj se pohybuje bez GPS a dokáže pokračovat v misi i po převrácení. Souběžně s robotikou katedra telekomunikační techniky prezentovala nástroje F-Tester a E-Shaper. Ty umožňují měřit kvalitu moderních sítí (včetně 5G či Starlinku) a věrohodně simulovat krizové stavy, čímž připravují technologie i lidi na provoz v extrémně nepříznivých podmínkách.

Celý ekosystém uzavírá Centrum kybernetické bezpečnosti FEL. To nabízí komplexní služby od auditů a poradenství pro shodu s legislativou NIS2 až po špičkové mezinárodní certifikace a praktický výcvik. Akce ukázala, že moderní obrana nestojí pouze na robotech a senzorech, ale především na lidech, procesech a schopnosti organizací efektivně čelit digitálním hrozbám.


Zdroj: Tisková zpráva FEL ČVUT v Praze. Zpracováno redakcí

Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Robot pro výuku i další skvělé projekty z dílny středoškoláků

Letošní Elektrotechnická olympiáda má svého vítěze. S prototypem robota, kterého navrhl, sestrojil a vytiskl na 3D tiskárně, ji vyhrál Pavel Košnar. Student Střední průmyslové školy v České Lípě zaujal odbornou porotu pokročilostí a propracovaností svého projektu, který je už nyní využitelný v praxi.

Před umělou inteligencí se zubní kaz neschová

Zubní kaz. Toto nejrozšířenější onemocnění, kterým trpí přibližně polovina světové populace, dokáže z rentgenových snímků diagnostikovat AI stejně efektivně jako zkušení zubní lékaři. Automatickou metodu detekce kazů založenou na hlubokém učení vyvinul tým složený z výzkumníků Fakulty elektrotechnické ČVUT a 1. lékařské fakulty UK.

Autonomní roboty na vodě i nad vodou

Výzkumníci ze skupiny multirobotických systémů (MRS) z ČVUT, Fakulty elektrotechnické, představili 22. dubna u vodní nádrže Orlík výsledky svých projektů zaměřených na kooperaci létajících robotů a autonomně řízených lodí. Hlavním cílem projektů bylo přesnější a rychlejší mapování znečištění vodních ploch a také lepší ovládání pasivních hladinových plavidel tažených lodí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Autonomní drony s českým původem

Eliminace rizika špionáže u kritické infrastruktury a vývoj rojové inteligence inspirované dynamikou ptačích hejn. To jsou hlavní pilíře aktuálního výzkumu Skupiny multirobotických systémů (MRS) na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Vědci pod vedením prof. Martina Sasky v polovině dubna v jihočeském Temešváru demonstrovali, že budoucnost evropské robotiky spočívá v naprosté technologické nezávislosti a pokročilé palubní inteligenci.

Robotická stavebnice pro mladé programátory

Speciálně pro potřeby populární Robosoutěže byla navržená stavebnice Brian. Jde současně o samostatný produkt, který si může koupit každý fanoušek robotiky a programování od 10 let, ideální je i pro střední školy jako výuková pomůcka. Jádro stavebnice tvoří programovatelná řídicí jednotka, kterou vyvinul tým z FEL ČVUT ve spolupráci s průmyslovými partnery.

Tým eForce Prague Formula v Mostě zabodoval!

Domácí závod FS Czech, který se již po sedmé konal v areálu mosteckého polygonu, tentokrát hostil i tým eForce Prague Formula. Po prvních velmi úspěšných závodech v rakouském Spielbergu tým pražské FEL ČVUT závodil jak v autonomní kategorii, tak i v pilotované elektrické kategorii. V autonomní kategorii se stal celkovým vítězem závodů a v pilotované se umístil na krásném 14. místě z celkových 47 týmů.

Nová autonomní elektroformule z dílny studentského týmu eForce

Nová autonomní elektroformule vyvinutá studentským týmem eForce Prague Formula, kterou letos v létě její tvůrci představili, má hned několik zásadních rozdílů oproti loňskému modelu. Technologické novinky například vylepšují aerodynamiku vozu.

Autonomní elektrická studentská formule

V polovině června představil studentský tým eForce FEE Prague Formula z ČVUT v Praze svoji novou závodní formuli. Pro letošní závodní sezonu soutěže Formula Student studenti propojili vývoj pilotované a autonomní elektroformule a vyvinuli vůz s elektrickým pohonem, který je schopen jezdit část závodu s pilotem a část v autonomním režimu.

Vědci odhalí Parkinsona podle mimiky

Parkinsonova choroba, co to vlastně znamená? K jejím projevům patří ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, podle nichž dokáží odhalit Parkinsonovu chorobu v počátečních fázích onemocnění.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit