Investice do nového stroje nebo výrobní linky se ve firmě řeší jednou za několik let, ale důsledky dobrého či špatného rozhodnutí se projeví každý den. Nejde přitom jen o samotnou technologii, ale hlavně o to, jaký partner za ní stojí.
O otevíracím rozhovoru tohoto vydání s doktorem Jiřím Horeckým, prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, lze stručně říci, že reflektuje realitu současného ekonomického modelu ČR, který naráží na své limity. Konvergence k vyspělému Západu se hodně zpomalila, či prakticky zastavila, a my už se nemůžeme spoléhat na levnou pracovní sílu a roli montovny. Pokud se chceme posunout dál, musíme se zaměřit na to, co vytváří skutečnou přidanou hodnotu – tedy inovace, výzkum, vývoj, marketing, prodej a servis. Na celý hodnotový řetězec s možností poznat svého zákazníka.
Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.
Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.
Přechod od zemního plynu k vodíku v průmyslovém ohřevu už není pouhou vizí. Reálné technické zkušenosti potvrzují, že spalování vodíku může kromě snížení uhlíkové stopy přinést také vyšší účinnost spalovacího procesu. Stále se však nacházíme na počátku této cesty a před námi stojí řada technických výzev, které bude nutné překonat.
Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) ukládá firmám povinnost zveřejňovat spolu s výroční zprávou také zprávu o udržitelnosti, která zahrnuje plány dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Od roku 2024 se tato povinnost vztahuje na podniky kótované na burze nebo s vydanými cennými papíry. V dalších letech se rozšíří na velké společnosti, tedy ty, které splní alespoň dvě z kritérií: více než 250 zaměstnanců, čistý obrat nad 50 milionů eur nebo aktiva v rozvaze nad 25 milionů eur. Některé státy EU, včetně ČR, však zvažují úpravy transpozice, které mohou podmínky zmírnit či termíny posunout.
Ve dnech 20. až 22. ledna 2026 se v moderních prostorách výstaviště Ptak Warsaw Expo v Nadarzynu na předměstí Varšavy uskuteční 4. ročník mezinárodního veletrhu technologií pro zpracování kovů. Akce nazvaná Warsaw Metaltech se zaměřuje na prezentaci strojů, zařízení a technologií pro zpracování kovů. Tento veletrh se etabloval jako jedna ze tří největších kovoobráběcích událostí v Evropě a je označován za jedinou akci svého druhu ve střední a východní Evropě.

