Témata
Zdroj: vytvořeno pomocí AI

Vodík v hořácích průmyslových pecí

Přechod od zemního plynu k vodíku v průmyslovém ohřevu už není pouhou vizí. Reálné technické zkušenosti potvrzují, že spalování vodíku může kromě snížení uhlíkové stopy přinést také vyšší účinnost spalovacího procesu. Stále se však nacházíme na počátku této cesty a před námi stojí řada technických výzev, které bude nutné překonat.

Reklama

Vysokoteplotní průmyslové procesy – nejčastěji v hutnickém, vápenickém, cementářském a sklářském průmyslu – patří k největším zdrojům emisí CO2. Elektrifikace těchto provozů je často technicky nebo ekonomicky obtížně realizovatelná, a tak se pozornost obrací také k zelenému vodíku jako alternativě.

Vodík jako nástroj dekarbonizace vysokoteplotních procesů

V tomto článku neřešíme strategické otázky, zda bude vodík do budoucna plošně podporován, vyráběn či jakým způsobem se bude rozvíjet jeho trh. Stejně tak se nezabýváme výzvami spojenými s jeho výrobou, skladováním a distribucí.

Cílem je čistě technický pohled na spalování vodíku – jde o jeho chování v hořácích a odopady na účinnost, o teplotní pole, emise, konstrukční materiály pecí a o vsázku.

Společnost Messer, ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Štýrském Hradci, pracuje na teoretickém a praktickém výzkumu a provozních testech, které ukazují, že přechod na vodík lze za určitých podmínek zvládnout bez ztráty účinnosti a pouze s minimálními úpravami hořákových systémů. Klíčová je volba režimu spalování v závislosti na palivu a okysličovadle (zemní plyn, vodík, vzduch, technicky čistý kyslík a jejich kombinace).

Jiná fyzika plamene, jiná dynamika ohřevu

Vodík má od zemního plynu zcela odlišné vlastnosti. Výhřevnost (viz tab. 1) je oproti zemnímu plynu třetinová, což může být zásadní problém pro použití u současně komerčně dostupných hořáků, jelikož stejný příkon je nutné kompenzovat trojnásobným průtokem paliva, což se dramaticky projeví na výtokových rychlostech hořáků, potažmo na geometrii plamene a také na jeho charakteru.

Tab. 1. Výhřevnost a stechiometrický objem kyslíku
Zemní plyn Vodík
Výhřevnost (kWh∙Nm-3) 9,964 2,997
Stechiometrický objem kyslíku (mo23∙mp-3) 2,0 0,5

Na obr. 1 jsou znázorněny křivky vyjadřující stechiometrické součinitele potřebných průtoků paliva a okysličovadla v závislosti na podílu vodíku v zemním plynu, a to při zachování konstantního tepelného příkonu.

Obr. 1. Stechiometrické součinitele průtoku paliva a průtoku okysličovadla. (Zdroj: Messer)

Výpočty byly provedeny pro stechiometrické spalování jednotky zemního plynu s čistým kyslíkem, přičemž pro případ čistého zemního plynu je součinitel roven jedné.

Z obr. 1 je patrné, že například při 72% podílu vodíku v zemním plynu je pro zachování stejného tepelného příkonu zapotřebí přibližně dvojnásobný průtok palivové směsi ve srovnání s čistým zemním plynem.

Při 100% náhradě zemního plynu vodíkem je nutné zajistit zhruba 3,3krát vyšší průtok paliva.

Se zvyšujícím se obsahem vodíku v zemním plynu objem vzniklých spalin roste jen zanedbatelně, naopak stechiometrická spotřeba kyslíku klesá.

Tyto skutečnosti výrazně komplikují využití stávajících hořáků při spalování směsí zemního plynu s vysokým podílem vodíku a rovněž návrh flexibilních hořáků, schopných spolehlivě pracovat v širokém rozmezí koncentrací vodíku.

Navzdory logické úvaze, že vyšší objemové průtoky paliva při rostoucí koncentraci vodíku – vzhledem k zachování konstantního tepelného příkonu – povedou k vyšším výtokovým rychlostem, a tím i k prodloužení plamene, je v praxi pozorován opačný efekt.

Reklama
Reklama
Reklama

Plamen se zkracuje v důsledku vyšší reaktivity směsi a zejména větší laminární rychlosti šíření plamene.

Obecně lze konstatovat, že u stávajících komerčně dostupných hořáků je vodíkový plamen oproti metanovému – při stejných provozních podmínkách – kratší, koncentrovanější a dosahuje vyšších špičkových teplot.

Při přechodu z CH4 na H2 během poloprovozních zkoušek došlo ke zvýšení špičkové teploty plamene o 300–400 K a ke zkrácení délky plamene až o 25 %.

Vyšší výtokové rychlosti přitom vedou k většímu mechanickému a tepelnému namáhání konstrukčních částí hořáků i vyzdívek pecí.

Zároveň vyšší laminární rychlost šíření plamene může způsobovat lokální přehřívání a poškození ústí hořáku, pokud není konstrukce optimálně přizpůsobena vodíkovému spalování.

Směsi H₂/CH₄ – realistický mezistupeň

Praktické poznatky ukázaly, že v závislosti na typu a konstrukci hořáků je možné je provozovat až s 30 % energetického podílu vodíku v zemním plynu bez zásadních konstrukčních změn.

Obr. 2. Flexibilní hořák Messer Hydroflex. (Zdroj: Messer)

V současnosti se zvažuje možnost vtláčení zeleného vodíku do plynárenských soustav, případně možnost jeho ostrovní výroby a následného přimíchávání do zemního plynu přímo v místě spotřeby. V obou případech lze očekávat proměnlivou koncentraci vodíku v zemním plynu v důsledku kolísání výroby z obnovitelných zdrojů energie. Za těchto podmínek je nutné navrhovat flexibilní hořáky, které dokážou spalovat směs vodíku a zemního plynu v libovolném poměru, přičemž si zachovají své nominální vlastnosti, jako jsou výtokové rychlosti, a tím i tvar a charakter plamene. Na obr. 2 je znázorněn příklad takového zařízení – patentovaný hořák Messer Hydroflex.

Obr. 3. Plamen při různých koncentracích vodíku v zemním plynu. (Zdroj: Messer)

Na obr. 3 je znázorněn plamen při různých koncentracích vodíku v zemním plynu. Je patrné, že plamen si ve všech případech zachovává stejnou geometrickou podobu i výtokové rychlosti.

Materiálové a metalurgické aspekty

Při použití vodíku jako paliva pro průmyslové pece se dramaticky mění i složení pecní atmosféry a je nutné posoudit její vliv na vsázku. Nejnovější studie z TU Graz ukazují, že vodíkové prostředí sice zrychluje oxidaci ocelí, ale nemění jejich kvalitu z metalurgického hlediska.

Například nerezová ocel 1.4307 (AISI 304L) zůstává stabilní i při ohřevu na 1 300 °C bez známek vodíkového zkřehnutí.

Přínos vodíku:

  • teoreticky až nulové emise CO2;
  • vyšší účinnost přenosu tepla a kratší doba ohřevu;
  • optimalizace zajištěná oxy-fuel režimem a využitím kyslíku z elektrolýzy;
  • kompatibilita se stávajícími hořáky při částečných směsích H2/CH4.

________________________________________

Výzvy pro průmyslové nasazení:

  • vyšší špičkové teploty → nutno posoudit namáhání vyzdívky pece a namáhání ústí hořáku;
  • zvýšená tvorba NOx při spalování se vzduchem;
  • nutnost přesného řízení směšování;
  • bezpečnostní aspekty vodíku;
  • ekonomika zeleného H2;
  • řízení oxidace vsázky při vysokých teplotách ohřevu.

Kyslíkopalivové technologie – dekarbonizace dostupná už dnes

Vedle vodíku je dnes reálně možné výrazně snížit uhlíkovou stopu implementací kyslíkopalivových technologií do stávajících vysokoteplotních procesů.

Nahrazení vzduchu technickým kyslíkem zvyšuje účinnost spalování až na 80 % a více, snižuje množství spalin a umožňuje okamžité omezení emisí CO2 bez potřeby zásadní rekonstrukce agregátu.

Pokud je kyslík dodáván jako vedlejší produkt z elektrolýzy, vzniká ucelený nízkoemisní systém, který lze provozně i ekonomicky zavést už dnes.

Reklama

Možnost spolupráce – ověřte svou připravenost na vodík

Přechod na palivo s obsahem vodíku neznamená nutně rozsáhlé investice nebo kompletní výměnu technologie. Každý provoz má však svá specifika – konstrukci hořáků, typ spalovací komory i charakter tepelné zátěže.

Společnost Messer Technogas proto nabízí možnost spolupráce při ověřování tzv. „hydrogen readiness“ stávajících systémů. Její odborníci jsou schopni otestovat váš současný hardware, provést ostré provozní zkoušky s vodíkem nebo směsmi H2/CH4 a na základě výsledků vyhodnotit vhodnost a optimalizovat parametry pro bezpečný a účinný provoz. Díky svému know-how dokážou (prostřednictvím měření a simulací CFD, stejně jako díky přístupu k vlastnímu hardwaru a testovacímu zázemí) navrhnout a připravit konkrétní doporučení a vhodný hardware.

Závěr

Soubor experimentů, numerických simulací i praktických zkoušek jasně ukazuje, že přechod na vodík jako palivo je v praxi technicky zvládnutelný.

Vyžaduje sice nové konstrukce hořáků a optimálnější řízení, ale neznamená nepřekonatelnou překážku pro průmyslové nasazení.

Hlavní výzvy leží mimo samotné spalování – v oblasti výroby, skladování a distribuce vodíku.

Ke stávajícím aplikacím je však třeba přistupovat individuálně a specificky, s ohledem na typ technologie, teplotní režim a dostupnou infrastrukturu.

Redakčně zpracováno podle studií TU Graz a Messer Austria.


Seznam použitých zdrojů:

  1. Schwarz, S., Daurer, G., Demuth, M., Gaber, C., Hochenauer, C.
    Hydrogen-enriched combustion in industrial burners: Experimental and numerical analysis of flame characteristics and heat transfer.

    Fuel
    , 2024, Vol. 362, 130011.
    DOI: 10.1016/j.fuel.2024.130011
  2. Daurer, G., Raič, J., Demuth, M., Gaber, C., Hochenauer, C.
    Detailed comparison of physical fining methods in an industrial glass melting furnace using coupled CFD simulations.
    Applied Thermal Engineering
    , 2023, Vol. 232, 121022.
    DOI: 10.1016/j.applthermaleng.2023.121022
  3. Schwarz, S., Daurer, G., Demuth, M., Hochenauer, C.
    Experimental investigation and CFD analysis of hydrogen and methane oxy-fuel combustion in high-temperature industrial furnaces.

    Fuel
    , 2024, Vol. 361, 130124.
    DOI: 10.1016/j.fuel.2024.130124
  4. Demuth, M., Gaber, C., Daurer, G., Hochenauer, C.
    Numerical analysis of NOx formation mechanisms during hydrogen combustion in air-fuel and oxy-fuel burners.

    International Journal of Hydrogen Energy
    , 2024, Vol. 49, Issue 43, 19 531–19 547.
    DOI: 10.1016/j.ijhydene.2024.07.155
  5. Demuth, M., Schwarz, S., Hochenauer, C.
    Impact of oxygen enrichment on flame stability and NOx emissions in hydrogen–methane burners.

    International Journal of Hydrogen Energy
    , 2024, Vol. 49, Issue 52, 23112–23127.
    DOI: 10.1016/j.ijhydene.2024.09.293
  6. Schwarz, S., Demuth, M., Hochenauer, C.
    Experimental comparison of air-fuel and oxy-fuel combustion using hydrogen and natural gas in industrial-scale furnaces.

    International Journal of Hydrogen Energy, 2025, Vol. 50, Issue 7, 3214–3230.
    DOI: 10.1016/j.ijhydene.2025.01.235
  7. Schwarz, S., Daurer, G., Hochenauer, C.
    Numerical investigation of high-temperature hydrogen combustion and radiation heat transfer in industrial furnace environments.

    International Journal of Hydrogen Energy
    , 2025, Vol. 50, Issue 12, 5178–5191.
    DOI: 10.1016/j.ijhydene.2025.02.552
  8. Gaber, C., Demuth, M., Daurer, G., Hochenauer, C.
    Hydrogen combustion behaviour and NOx control in practical industrial furnaces: Combined experimental and CFD study.
    Fuel
    , 2025, Vol. 370, 131995.
    DOI: 10.1016/j.fuel.2025.131995
  9. Daurer, G., Raič, J., Hochenauer, C.
    Advanced simulation of fining and melt flow control in industrial glass furnaces using oxygen-enriched and hydrogen combustion.

    Applied Thermal Engineering
    , 2023, Vol. 231, 121022.
    DOI: 10.1016/j.applthermaleng.2023.121022
  10. Kislinger, P., Daurer, G., Hochenauer, C., et al.
    Oxidation behaviour of stainless steel AISI 304L under hydrogen and methane oxy-fuel combustion atmospheres.
    Materials Today Communications
    , 2025, Vol. 37, 110305.
    DOI: 10.1016/j.mtcomm.2025.110305
  11. Lasota, L.
    Směs vodíku se zemním plynem jako palivo pro vysokoteplotní procesy.

    Plyn
    , 2023, Roč. 103, č. 4, s. 118–123.
    ISSN 0032-1761.
Související články
Ocelové město a CO2

Co Jules Verne nemohl tušit… Nebo mohl? Zlého profesora nechává umřít na zadušení kysličníkem uhličitým…

Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Související články
Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

Revoluce udržitelnosti: Uzavřené smyčky v kovoprůmyslu

Navzdory sebevětšímu úsilí o maximální efektivitu zůstává produkce odpadu v průmyslu kovovýroby nedílným doprovodným faktorem. Recyklace třísek, emulzí a olejů je proto, zvláště pro malé a střední podniky, moudrým krokem do budoucna - šetří peníze i planetu, zefektivňuje ekonomickou stránku provozu a přispívá k dobrému jménu v očích potenciálních zákazníků.

Ekologická odpovědnost jako firemní výhoda

Firmy čelí rostoucím požadavkům na udržitelnost, a přestože se dotační a rozvojové programy snaží ekologicky smýšlející podniky zvýhodnit, zelené investice mají dlouhou návratnost a vyznačují se vyšší administrativní zátěží. Mezi výsledné výhody nicméně patří zvýšená konkurenceschopnost, reputace a atraktivita pro investory i obchodní partnery

Revoluce udržitelnosti: Ekonomické přínosy ekologického smýšlení

Udržitelnost není pouze módní trend, ale především strategický přístup, který může strojírenským výrobcům přinést významné ekonomické výhody. Firmy, které zavádějí ekologická opatření, mohou těžit mimo jiné z úspor v oblasti nákladů či materiálů, a to skrze pokročilé řízení energetické spotřeby či zodpovědný přístup k recyklaci a odpadu z výroby.

Revoluce udržitelnosti: Přes 300 let starý pojem

V mnoha oblastech lidské činnosti, od zemědělství až po strojírenskou výrobu, je udržitelnost aktuálně jedním z nejčastěji skloňovaných slov. Tento úvodní článek ze série „Revoluce udržitelnosti“ se věnuje tomu, jak se tento pojem dostal do centra veřejných diskuzí, co vlastně znamená a proč se v posledních desetiletích stal tak důležitým.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 3. Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 1. Obecný úvod do problematiky

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hraje roli politika a byznysové zájmy a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Evropská unie a my: Pavel Sobotka

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit