Aditivní výroba může být vhodným řešením nejen pro individualizované produkty, ale i produkci méně kusových zakázek, kde by se klasická sériová produkce nevyplatila. A právě na tento segment se zaměřuje pražská společnost cotu.
Vývoj nového produktu bývá zpravidla zdlouhavý, složitý a finančně náročný proces. Přitom existují nástroje, které jej mohou zásadně zrychlit, zefektivnit a zároveň zlevnit. Jedním z nich je digitální dvojče – virtuální kopie reálného produktu, s níž lze pracovat už ve fázi návrhu a konstrukce.
O otevíracím rozhovoru tohoto vydání s doktorem Jiřím Horeckým, prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, lze stručně říci, že reflektuje realitu současného ekonomického modelu ČR, který naráží na své limity. Konvergence k vyspělému Západu se hodně zpomalila, či prakticky zastavila, a my už se nemůžeme spoléhat na levnou pracovní sílu a roli montovny. Pokud se chceme posunout dál, musíme se zaměřit na to, co vytváří skutečnou přidanou hodnotu – tedy inovace, výzkum, vývoj, marketing, prodej a servis. Na celý hodnotový řetězec s možností poznat svého zákazníka.
Veletrh K 2025, globální událost číslo jedna pro průmysl plastů a pryže, potvrdil svoji vedoucí pozici a uzavřel brány po osmi úspěšných dnech 15. října 2025. I přesto, že mnoho společností cestovalo do Düsseldorfu se spíše tlumenými očekáváními kvůli aktuálně obtížnému ekonomickému klimatu, panovala na plně obsazeném výstavišti po celou dobu vynikající nálada.
V naší veletržní expozici na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, jsme realizovali rozhovor s jeho magnificencí, profesorem Igorem Ivanem, rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, který se primárně zaměřili na rol univerzity v inovačním ekosystému, zejména ve vztahu k přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe a podpoře spolupráce s průmyslem..
Na podnikatelské subjekty je postupně kladeno ze strany Evropské unie celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) ukládá firmám povinnost zveřejňovat spolu s výroční zprávou také zprávu o udržitelnosti, která zahrnuje plány dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Od roku 2024 se tato povinnost vztahuje na podniky kótované na burze nebo s vydanými cennými papíry. V dalších letech se rozšíří na velké společnosti, tedy ty, které splní alespoň dvě z kritérií: více než 250 zaměstnanců, čistý obrat nad 50 milionů eur nebo aktiva v rozvaze nad 25 milionů eur. Některé státy EU, včetně ČR, však zvažují úpravy transpozice, které mohou podmínky zmírnit či termíny posunout.
Sériová výroba nestojí pouze na rychlosti, ale také na přesnosti. A dnes, kdy o konkurenceschopnosti rozhoduje každý mikron, se průmyslové firmy stále častěji ptají: Co vlastně dělá rozdíl mezi dobrým a výjimečným brousicím strojem? Odpověď netkví jen v technických parametrech, ale i v tom, jak stroj dokáže fungovat dlouhodobě, aniž by se přesnost snižovala.


