Témata
Zdroj: FANUC

Vše nasvědčuje tomu, že žijeme v době určitého zlomu nebo minimálně v době zrychlování změn. Změn ve společnosti, ve způsobu života, v přírodě… Tento stav vnímáme ze svého úhlu pohledu, tzn. jako jednotlivci nebo celé společenství, ale také jako profesionálové. Hledáme pevné body i trendy vývoje a snažíme se odhadnout, co můžeme udělat, abychom se včas přizpůsobili a v tom, co děláme, zůstali konkurenceschopní.

Reklama

Některé obory zažívají překotné změny, některé se téměř nemění, v dalším oboru mizí práce úplně. Vždy mě fascinovalo, jak moderně vypadají třeba sto let staré společenské boty v Baťově muzeu. Deset let starý počítač nebo telefon budí jenom pobavený úsměv a psací stroj nebo schopnost stenografovat už téměř nikoho nezajímá.

Moderní řídicí systémy z produkce japonské společnosti FANUC. (Zdroj: FANUC)

Vývojové trendy v oblasti CNC

CNC (computer numerical control) a řízení pohybů pracovních strojů obecně není úplně nové odvětví, ale zase není tak tradiční jako výroba bot. Od poloviny dvacátého století se vyvíjí postupným vylepšováním v duchu hesla „rychleji, přesněji, více“. Byli jsme však svědky i takových inovací, jako jsou např. přímé a vestavné motory, pětiosé obrábění nebo technologie digitálních dvojčat. Teď se ale změny zdají být rychlejší a hlubší než kdykoliv dříve. Položme si otázku, jaké výzvy a změny očekáváme v oboru číslicového řízení pracovních strojů, a to zejména u obráběcích strojů.

Jedním z předpokladů úspěchu značky FANUC je vysoká míra automatizace vlastní výroby. (Zdroj: FANUC)

Ve výrobní sféře se musíme přizpůsobit trendům, které tuto oblast formují. Jsou to:

  • nedostatek technického personálu, generační výměna (doslova vylidnění, reorganizace);
  • změny v automobilovém průmyslu (přesun výroby z Evropy, EV technologie);
  • zhoršení bezpečnosti v mnoha oblastech světa, investice do zbrojního a leteckého průmyslu;
  • tlak na udržitelnost, cirkulární ekonomika, úspory energie;
  • umělá inteligence, autonomní systémy.

Světová výroba a spotřeba obráběcích strojů (ve finančním objemu) se – možná překvapivě – za posledních 15 let téměř nezměnila, drží se někde kolem 80–100 miliard dolarů. Mění se však preference technologií, strojů a nástrojů a také význam jednotlivých regionů. Zhusta je zdůrazňováno složité pěti- a víceosé frézování, stejně jako komplexní stroje integrující více technologií (soustružení, frézování, aditivní výrobu), na druhou stranu nejrychleji rostoucím trhem na světě jsou v tuto chvíli soustruhy švýcarského typu, česky nazývané dlouhotočné automaty.

Reklama
Reklama
Reklama

Regionálně je dnes v oboru strojů nezpochybnitelnou velmocí Čína s třetinovým podílem v produkci i spotřebě, třetina všech obráběcích strojů na světě se však vyrábí i v Evropě. Severní a Jižní Amerika dohromady vyrábějí méně než 10 % obráběcích strojů, ale spotřebovávají jich téměř čtvrtinu.

Hledání východiska a inspirace v Japonsku

V České republice se nyní hodně hovoří o nutnosti najít nový ekonomický model, když jasně vidíme, že model opřený o subdodávky do evropského automobilového průmyslu se vyčerpal. Nicméně celá Evropa se teď potýká s odchodem automobilového průmyslu, nejasnou energetickou koncepcí, drtivou konkurencí průmyslových velmocí a nově také s přímým ohrožením bezpečnosti zvenčí. Správnou cestou je zřejmě hledání životaschopného ekonomického modelu pro budoucnost Evropské unie jako celku a společné úsilí tradičních evropských průmyslových oborů o to, aby v nelítostném ekonomickém boji přežily.

Stánek společnosti FANUC v hale 6 na veletrhu EMO 2025 patřil s plochou 1 000 m2 k těm největším. (Zdroj: FANUC)

Od Japonců se můžeme naučit mnoho užitečného, třeba jak zorganizovat výrobu v relativně drahé zemi, aby produkty byly konkurenceschopné na celém světě. Klíčem se zdá být kombinace vlastností, k nimž patří pečlivost, kázeň, spolehlivost a automatizace.

Reklama

Společnost FANUC vyrábí všechny své řídicí systémy, stroje i roboty v Japonsku, její výroba nikdy necestovala po světě za levnější pracovní silou. Vedle technické vyspělosti a spolehlivosti teprve nyní doceníme správnost této cesty i z pohledu strategické bezpečnosti. S produkcí kolem tisíce řídicích systémů denně drží tento japonský výrobce přes 60 % z celkového počtu CNC systémů, které se dostávají na světový trh. Evropa není pro značku FANUC největším trhem, ale je vnímána jako tradiční „kolébka“ strojírenství a v některých směrech stále ještě jako tahoun vývoje. Význam evropského trhu pro společnost FANUC je demonstrován i velikostí a vybavením jejího stánku na hannoverské výstavě EMO 2025, jenž svou výstavní plochou o velikosti tisíc metrů čtverečních zřetelně překonal i stánky domácích německých výrobců řídicí, pohonové a automatizační techniky.

Sběr a zpracování výrobních dat: FIELD System Basic Package. (Zdroj: FANUC)

Strategie adaptace japonského výrobce na měnící se podmínky je jasná: Opatrně (bez nákladného zkoumání všech slepých odboček) přejímat nové technologie, ale neopouštět nic, co se osvědčuje, tzn. především plně automatizovanou výrobu realizovanou výhradně doma v Japonsku, produktovou spolehlivost, životnost a servisovatelnost.

V novém pojetí už CNC systém není jenom izolovanou řídicí jednotkou stroje, ale stává se platformou pro spolupráci výrobce systému, výrobce stroje, distributora a koncového uživatele. Toto jsou vlastnosti moderního CNC řízení:

  • velký výpočetní výkon v reálném čase, CPU už není limitem pro kvalitu a rychlost obrábění;
  • pokročilé kompenzační funkce omezující vliv mechanických chyb stroje na přesnost výrobků;
  • otevřenost uživatelským aplikacím výrobce stroje, intuitivní ovládání „bez manuálů“;
  • možnost digitálního dvojčete pro vývoj, programování, školení i údržbu;
  • podpora pro snadnou robotizaci – náhrada operátorů s nízkou kvalifikací roboty;
  • komunikace a interakce s okolím včetně zpracování obrazu a hlasových povelů, rovněž sdílení dat prostřednictvím technologie IoT;
  • podpůrné aplikace umělé inteligence, které pracujís velkými daty;
  • inteligentní hospodaření s elektrickou energií.

Závěrem lze vyjádřit optimistické přesvědčení, že obráběcí stroje s CNC řídicími systémy z našeho průmyslu nezmizí. Ale budoucnost v tomto oboru budou zřejmě řídit ti, kdo rychle najdou a využijí vznikající nové příležitosti a rychle se odpoutají od minulých jistot.

Související články
Průmyslová robotika v plné síle

V pražském sídle společnosti FANUC Czech se ve dnech 27.–29. května odehrál již čtvrtý ročník Veletrhu robotických příležitostí. Tato událost se stala pevnou součástí kalendáře odborníků z oblasti automatizace a robotizace. Společně s hostitelem se na prezentaci inovativních řešení podílelo 23 dodavatelů automatizačního příslušenství a 18 systémových integrátorů, kteří na výstavní ploše o velikosti 1 000 m2 nabídli komplexní přehlídku robotických řešení pro rozmanité průmyslové aplikace.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

EMO 2025 – očima vystavovatele & návštěvníka

Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

Související články
CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Budoucnost CNC ve znamení Physical AI a digitální kontinuity

Sál Hliník humpoleckého hotelu Fabrika se koncem června opět stal centrem českého obrábění. Společnost FANUC Czech zde uspořádala svůj tradiční odborný seminář, kterým již po léta provází Jan Loos, uznávaný expert na CNC techniku a automatizaci. Letošní ročník s názvem „Vývoj CNC a průmyslové automatizace“ jasně potvrdil, že firma, která drží rozhodující tržní podíl v systémech CNC řízení strojů, nehodlá ve svém inovačním tempu polevovat.

Na cestě ke zrození stroje: Část 5. Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit