Aditivní výroba může být vhodným řešením nejen pro individualizované produkty, ale i produkci méně kusových zakázek, kde by se klasická sériová produkce nevyplatila. A právě na tento segment se zaměřuje pražská společnost cotu.
Český průmysl je postaven na dlouhé historii technické zdatnosti a neustálé inovace. Málokterý příběh to demonstruje lépe než vývoj gumárenství ve Zlíně a Otrokovicích. Příběh značky Barum, dnes klíčové součásti globálního koncernu Continental, je ukázkou, jak se z lokální potřeby rodí světový lídr, který posouvá hranice mobility.
Vývoj nového produktu bývá zpravidla zdlouhavý, složitý a finančně náročný proces. Přitom existují nástroje, které jej mohou zásadně zrychlit, zefektivnit a zároveň zlevnit. Jedním z nich je digitální dvojče – virtuální kopie reálného produktu, s níž lze pracovat už ve fázi návrhu a konstrukce.
O otevíracím rozhovoru tohoto vydání s doktorem Jiřím Horeckým, prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, lze stručně říci, že reflektuje realitu současného ekonomického modelu ČR, který naráží na své limity. Konvergence k vyspělému Západu se hodně zpomalila, či prakticky zastavila, a my už se nemůžeme spoléhat na levnou pracovní sílu a roli montovny. Pokud se chceme posunout dál, musíme se zaměřit na to, co vytváří skutečnou přidanou hodnotu – tedy inovace, výzkum, vývoj, marketing, prodej a servis. Na celý hodnotový řetězec s možností poznat svého zákazníka.
Veletrh K 2025, globální událost číslo jedna pro průmysl plastů a pryže, potvrdil svoji vedoucí pozici a uzavřel brány po osmi úspěšných dnech 15. října 2025. I přesto, že mnoho společností cestovalo do Düsseldorfu se spíše tlumenými očekáváními kvůli aktuálně obtížnému ekonomickému klimatu, panovala na plně obsazeném výstavišti po celou dobu vynikající nálada.
V naší veletržní expozici na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, jsme realizovali rozhovor s jeho magnificencí, profesorem Igorem Ivanem, rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, který se primárně zaměřili na rol univerzity v inovačním ekosystému, zejména ve vztahu k přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe a podpoře spolupráce s průmyslem..
Na podnikatelské subjekty je postupně kladeno ze strany Evropské unie celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) ukládá firmám povinnost zveřejňovat spolu s výroční zprávou také zprávu o udržitelnosti, která zahrnuje plány dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Od roku 2024 se tato povinnost vztahuje na podniky kótované na burze nebo s vydanými cennými papíry. V dalších letech se rozšíří na velké společnosti, tedy ty, které splní alespoň dvě z kritérií: více než 250 zaměstnanců, čistý obrat nad 50 milionů eur nebo aktiva v rozvaze nad 25 milionů eur. Některé státy EU, včetně ČR, však zvažují úpravy transpozice, které mohou podmínky zmírnit či termíny posunout.


