Témata
Reklama

EU je šancí pro připravené

21. 05. 2003

Jiří Svoboda

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to nejen z hlediska marketingu a obchodu, ale i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Svoboda: Firma Lubenecké továrny Svoboda, a. s., je ryze českou soukromou strojírenskou společností, jejímž nosným předmětem činnosti je vývoj, výroba a prodej Rootsových dmychadel. Tato zařízení se využívají především v oblastech dodávek vzduchu do aeračních systémů čistíren odpadních vod, čeření pískových filtrů v úpravnách pitné vody, při dopravě a čeření popílku na elektrárnách, dopravě drceného vápence v procesu odsíření elektráren. Speciální zařízení jsou dodávána do jaderných elektráren, do chemického a potravinářského průmyslu. Vstup České republiky do EU jednoznačně vítáme a posuzujeme jej jako jeden z dalších postupových kroků nevyhnutelné integrace ČR do společenství nejvyspělejších zemí evropského regionu a jimi vytvářeného jednotného evropského trhu. Výrazné a rychlé přínosy pro obchodní, marketingové a jiné aktivity firmy neočekáváme. Již v současné době vyvážíme 65 % své celkové produkce. Více než 70 % tohoto vývozu směřuje do zemí EU. Firma má již od roku 1996 certifikovaný systém řízení jakosti dle EN-ISO 9001. V roce 2002 jsme absolvovali certifikaci podle novely EN-ISO 9001/2000. Na své výrobky vystavujeme prohlášení o shodě a označujeme je značkou CE. Vstup do EU tedy vítáme, na druhé straně jsme si vědomi skutečnosti, že pro domácí výrobce a stávající dodavatele na trhy EU jsme, a doufáme, že i v budoucnosti budeme, především konkurencí.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Svoboda: Na druhou část otázky jsem částečně odpověděl v předchozím odstavci. Trhy Evropské unie a koupěschopné trhy celého světa jsou v podstatě obsazeny domácími a špičkovými národními výrobci. V tomto smyslu nám nikdo nic zadarmo nedá. I nadále bude o úspěchu na trhu stále více rozhodovat kvalita, rychlost dodávky, špičkové obchodní zabezpečení, servis, inženýrské služby a cena. V oblasti uhájení pozice na domácím trhu vidím určité nebezpečí, neboť naše společnost dosahuje na trhu ČR podílu 65 - 70 %. Již jsem se zmínil, že naše zařízení směřují ve značné míře do oblasti ekologie - čištění odpadních vod, úpravny vod, odsíření elektráren apod. Tyto investice jsou již v současné době ve značné míře financovány ze zdrojů EU a pravidla pro jejich poskytování nejsou vždy nakloněna domácím dodavatelům. Obdobná situace platí i pro poskytování investičních pobídek vládou ČR pro zahraniční investory, kteří si s podporou českých daňových poplatníků v řadě případů nakoupí své subdodávky a zařízení pro investici v ČR v zahraničí.

MM: Po vstupu Irska do společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že se dá něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Svoboda: Tato otázka by měla být položena asi některému z odpovědných členů vlády nebo parlamentu. Irsko vstoupilo do EU v roce 1973. Významných ekonomických úspěchů dosáhlo až v 90 letech, která sama o sobě přinesla ve světě ekonomický boom. Irové v té době vsadili na podporu rychle rostoucích oborů informačních technologií, mikroelektroniky a biotechnologií. Souběh růstu ekonomiky a správná volba podpory přinesly ekonomickou prosperitu. Pokud jde o mé konkrétní zkušenosti s výzkumem a vývojem za dobu desetileté existence firmy, pak musím říci, že jsou spíše negativní. Vždy jsem slýchal, že výzkumná a vývojová pracoviště mají ve svých trezorech dostatek dobrých nápadů a výrobků, ale že české firmy o ně nemají zájem. V době, kdy jsme se rozhodli pro zcela zásadní změnu výrobního programu v letech 1993 - 1994, jsme oslovili řadu takových pracovišť a vysokých škol, ale bohužel jsme nikde neuspěli. Vše, co v současné době vyrábíme a co nás živí, jsou vlastní výrobky, jejichž vývoj jsme byli nuceni zajistit vlastními silami, případně ve spolupráci s dalšími privátními konstrukčními kancelářemi.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Svoboda: Bohužel podle vývoje veřejných financí v posledních letech se domnívám, že se i vládě samotné významně zužuje prostor pro poskytování daňových úlev jakéhokoli druhu. Samozřejmě že jako strojírenští výrobci kvitujeme s povděkem veškeré snahy směřující ke zvyšování konkurenceschopnosti českých subjektů. Zde mám na mysli především konkrétní a cílené podpory směřující do oblastí technického školství, učňovského školství, vědy a výzkumu, exportu, snižování daňové kvóty pro exportéry, odpisové politiky apod. Pokud se mám vyjádřit zcela upřímně, pak v diskutované oblasti nevidím v blízké budoucnosti žádné pozitivní posuny a v podstatě jsem si vědom, že si budeme muset pomoci sami, tak jako vždy v uplynulých deseti letech.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Svoboda: V této problematice nejsem renomovaným odborníkem, avšak ekonomická realita nás nutí vyhledávat teritoria s nejvhodnějšími, tedy kvalitními, spolehlivými a lacinými dodavateli a samozřejmě také uvažujeme o možnosti zajišťování výroby nebo části výroby v zahraničí.
Z tohoto úhlu pohledu a našich současných informací jsou zajímavá teritoria Rusko, Čína, Slovensko, Španělsko. Pravděpodobně bychom zde měli uvést také Českou republiku, neboť jde o zemi, která dokáže pomocí svých podpor přilákat velké množství zahraničních investorů. Bohužel tyto podpory nejsou dosažitelné pro domácí výrobce naší velikosti.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Svoboda: Domnívám se, že pro malou zemi s malým trhem ležící uprostřed Evropy neexistuje lepší řešení než vstup do unie. Staneme se platnými členy jednotného trhu, otevře se nám řada možností a příležitostí, ale také rizik a hrozeb. Naši spoluobčané i spolupracovníci by měli jednoznačně vědět, že vstup do EU není něčím, co nám zaručí samo o sobě lepší podmínky, lepší životní úroveň nebo vyšší míru konkurenceschopnosti. Již jsme se zmínili, že vstup do EU a souhra dalších podmínek napomohly Irsku k výraznému ekonomickému vzestupu. Jsou však země, jako Španělsko a Portugalsko, které jsou ve vztahu k ostatním vyspělým zemím EU ve stejném ekonomickém postavení jako v době jejich vstupu v r. 1996. V případě Řecka je situace ještě o nějaké procento horší. Jinými slovy - vstup do EU je příležitostí pro ty, kteří jsou připraveni a hrozbou pro ty, kteří nejsou ochotni se o svoji budoucnost poprat.
Děkujeme vám za rozhovor.
Reklama
Vydání #5
Kód článku: 30592
Datum: 21. 05. 2003
Rubrika: SST představuje / Strojírenství a EU
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

MM Glosa: Výprodej evropské DNA

Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Související články
Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Docházejí nám lidé, ne nápady

V zářijovém příspěvku jsem psal o čínském modelu Kimi K3, který se dostal na první místo žebříčku Frontend Code Arena, před tehdejší nejlepší americké modely. Vypadalo to jako špatná zpráva pro Západ. Za pár týdnů se ukázalo, že tato mince má i druhou stranu.

Ve znamení kvality: digitalni průkaz výrobku

Od lineárních vedení a kuličkových šroubů až po víceosé polohovací systémy. Společnost Hiwin rozvíjí nabídku technologií, které výrobcům strojů pomáhají řešit pohyb v celé aplikaci. Na českém trhu přitom letos působí již 25 let, na Slovensku 20 let.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit