Vyztužující vlákna působí na nástroj silným abrazivním účinkem a jsou hlavní příčinou velmi intenzivního opotřebení nástroje. Proto je nutné pro dosažení vyšší trvanlivosti volit nástrojové materiály s vysokou odolností vůči otěru (např. povlakované SK, diamant).
Velmi nízká tepelná vodivost obráběného materiálu způsobuje, že vzniklé teplo přechází do obráběného materiálu a třísky pouze v zanedbatelném rozsahu, a musí být tedy v maximální míře odvedeno nástrojem, případně řeznou kapalinou (pokud vůbec může být použita). Nadměrné tepelné zatížení nástroje tak velmi výrazně zvyšuje intenzitu jeho opotřebení. Odhadovaný podíl jednotlivých zdrojů odvodu tepla je uveden v tabulce 1.
Kompozity mají nízkou tepelnou odolnost, při vyšších teplotách (100 - 300 °C) nejsou stálé. Proto je třeba volit takové řezné podmínky, aby nebyla překročena tzv. kritická teplota, kdy dochází k degradaci pryskyřičné matrice a na obrobeném povrchu se začnou objevovat spálené oblasti.
Několikanásobná tepelná roztažnost proti kovovým materiálům (hodnota tepelné roztažnosti kompozitů klesá s rostoucím obsahem skelných vláken) způsobuje poměrně velkou změnu rozměrů vyráběné součásti během vlastního procesu obrábění nebo i po jeho skončení. Tuto skutečnost je třeba vzít v úvahu při výrobě i měření přesněji lícovaných součástí.
Proces tvoření třísky v daleko větší míře ovlivňuje integritu obrobené plochy (při nevhodných řezných podmínkách může dojít k popraskání obrobené plochy nebo z povrchu obrobku vystupují chuchvalce vláken a pryskyřice; při soustružení a vrtání se na nástroj namotávají pramence nedělené třísky). V důsledku mechanického a tepelného namáhání může v oblasti řezu docházet ke vzniku trhlin a k delaminaci obráběného materiálu.
Při obrábění vyztužených kompozitů se tvoří drobné částečky třísky (zejména z vyztužujících vláken), které se ve formě prachu šíří z místa řezu do okolí. To vyžaduje aplikovat výkonná odsávací zařízení, aby nebyly překročeny zdravotní a hygienické limity pracovního prostředí.
Vzhledem k nasákavosti kompozitů nelze při jejich obrábění většinou aplikovat obvyklé řezné kapaliny (někdy lze použít čistou vodu s inhibitorem koroze, olejové emulze jsou doporučovány pouze výjimečně). Nevhodná řezná kapalina může do značné míry snížit pevnost obráběného materiálu.
Hodnoty koeficientu tření mezi obráběným kompozitním materiálem a hřbetem nástroje nebo třískou a čelem nástroje (0,15 - 0,30) jsou pro všechny nejužívanější nástrojové materiály (rychlořezné oceli, SK, řeznou keramiku, diamant) nižší než při obrábění kovových materiálů.
Hodnoty měrných řezných sil jsou mnohem nižší než při obrábění kovů - tím se snižují řezné síly a potřebný příkon obráběcího stroje.