Pod termínem "riziko" se zpravidla rozumí kombinace závažnosti možné škody a pravděpodobnosti vzniku této škody během specifikované nebezpečné události. Trvalé zlepšování procesu předpokládá snižování zbytkového rizika, tj. rizika, které přetrvává v procesu po realizaci všech opatření.
Jedním z opatření je správnost uplatnění metodologie nejistot. S tímto cílem vypracovala mezinárodní technická komise ISO/TC 176 Geometrické specifikace produktů a jejich ověřování spolu s evropskou technickou komisí CEN/TC 290 několik technických dokumentů pro uplatnění požadavků nejistot v procesu měření.
Základním dokumentem je bezesporu ENV 13005:1999 Pokyn pro vyjádření nejistoty měření. Tento dokument je modifikací mezinárodně přijatého dokumentu, vydaného pod názvem Guide the expression of uncertainty in measurement:1995. Jaká je náplň tohoto Pokynu?
Tento Pokyn je podkladem k všeobecným zásadám pro vyhodnocení a vyjádření nejistoty měření, které by měly být použity v různých úrovních správnosti a v mnoha oblastech - od výroby k základnímu výzkumu. Proto jsou principy tohoto Pokynu určeny k aplikaci v širokém spektru měření včetně těch, které jsou potřebné pro:
udržování regulace kvality a prokazování kvality ve výrobě;respektování a prosazování zákonů a předpisů;výzkumné práce v oblastech základního výzkumu, aplikovaného výzkumu a rozvoje ve vědě a technice;kalibraci etalonů a přístrojů a provádění zkoušek národním systémem měření za účelem umožnění návaznosti s národními etalony;rozvoj, zachování a porovnání mezinárodních a národních fyzikálních referenčních etalonů včetně referenčních materiálů.Tento Pokyn se zabývá především způsobem vyjádření nejistoty při měření správně stanovené fyzikální veličiny - měřené veličiny -, která může být charakterizována v podstatě jednoznačnou hodnotou. Jestliže jev, který je cílem zájmu, může být reprezentován jedině jako rozdělení hodnot nebo je závislý na jednom či více parametrech (např. čase), pak měřené veličiny požadované pro jeho popis jsou množiny veličin popisujících toto rozdělení nebo tuto závislost.
Pokyn je také aplikovatelný při vyhodnocení a vyjádření nejistoty spojené s koncepčním návrhem a teoretickou analýzou experimentů, metodami měření a komplexními složkami a systémy. Protože výsledek měření a jeho nejistota smí být čistě teoretické a vnitřně postavené na hypotetických datech, termín "výsledek měření", jak je použit v tomto Pokynu, má být chápán v širším kontextu.
Pokyn dále uvádí všeobecné zásady pro vyhodnocení a vyjádření nejistoty měření, ale neuvádí specifické technologické instrukce. Navíc nepojednává ani o tom, jak by měla být použita dříve vyhodnocená nejistota výsledku jednotlivých měření k různým účelům, například ke stanovení závěrů ohledně shodnosti dosaženého výsledku s dalšími podobnými výsledky, ke stanovení tolerančních mezí ve výrobním procesu nebo k vydání rozhodnutí o tom, jestli určitý druh činnosti smí být bezpečně prováděn. Na základě tohoto Pokynu je dále dovoleno vyvíjet podrobné technické normy, které se zabývají speciálními problémy souvisejícími se specifickými oblastmi měření nebo s rozmanitým použitím kvantitativních vyjádření nejistot měření. Tyto technické normy jsou zjednodušeným pojetím předloženého Pokynu, ovšem obsahují podrobnosti vhodné pro úroveň správnosti a komplexnosti měření a jeho adresnosti.
Dalším dokumentem je ISO/TS 14253-2:1999 Geometrické požadavky na výrobky (GPS) - Zkoušení součástí a měřidel měřením - Část 2: Pokyn k zjišťování odhadu nejistot měření v GPS, při kalibraci měřicího zařízení a při ověřování výrobků.
Tato technická specifikace poskytuje návod k zavedení koncepce z "Pokynu pro vyjádření nejistoty měření" (zkráceně GUM), který je určen k použití v průmyslu pro kalibraci etalonů a měřicího zařízení v oblasti GPS a k měření GPS charakteristik součástí.
Cílem této specifikace je dosáhnout plné informovanosti o tom, jak dospět k údajům o nejistotě a poskytnout základ pro mezinárodní porovnávání výsledků měření a jejich nejistot (vztah mezi nakupujícím a dodavatelem).
Tato technická specifikace je určena na podporu ISO 14253-1 a společně s ISO 14253-1 pomáhá všem technickým funkcím v organizaci při interpretaci GPS specifikací, tj. tolerancí charakteristik součástí a hodnot maximálních dovolených chyb (MPE) pro metrologické charakteristiky měřicího zařízení.
Tato technická specifikace zavádí postup pro management nejistoty (zkráceně PUMA), což je praktický, iterativní postup, založený na návodu GUM pro odhadování nejistoty měření bez změny základních koncepcí návodu GUM, a je určena pro obecné použití při odhadování nejistoty měření a uvádění údajů o nejistotě pro:
jednotlivé výsledky měření,porovnání dvou a více výsledků měření,porovnání výsledků měření - z jedné nebo více součástí nebo částí měřicího zařízení, s danými specifikacemi (tj. maximálními dovolenými chybami (MPE) pro metrologickou charakteristiku měřicího přístroje nebo etalonu a mezí tolerance pro charakteristiku součásti atd.) pro rozhodnutí o shodě nebo neshodě se specifikací.Iterativní metoda je založena v podstatě na strategii horní hranice, tj. nadhodnocení nejistoty na všech úrovních, přičemž velikost nadhodnocení je regulována. Úmyslné nadhodnocení - a ne podhodnocení - je nutné, aby se zabránilo chybným rozhodnutím založeným na výsledcích měření. Velikost nadhodnocení nejistoty se musí řídit ekonomickým vyhodnocením situace.
Iterativní metoda je nástrojem pro maximalizaci zisku a minimalizaci nákladů při metrologických činnostech v organizaci.
Iterativní metoda/postup se sama ekonomicky přizpůsobuje a je také nástrojem pro změnu/snížení existující nejistoty měření s cílem snížit náklady na metrologii (výrobu).
Iterativní metoda umožňuje učinit kompromis mezi rizikem, úsilím a náklady při odhadu nejistoty a provádění jejího rozpočtu.
Řadu dokumentů 14253 doplňuje ISO/TS 14253-3:2002 Geometrické požadavky na výrobky (GPS) - Zkoušení součástí a měřidel měřením - Část 3: Směrnice k dosažení souhlasu při určování nejistot měření.
Tato část ISO 14253 poskytuje směrnice a stanovuje postupy, které jsou určeny k tomu, aby napomáhaly zákazníkovi a dodavateli k dosažení přijatelného souhlasu při stanovování nejistoty u zpochybňovaných měření regulovaných v souladu s ISO 14253-1 a aby se tak zabránilo nákladným a časově náročným sporům.
Vedle uvedené řady ISO 14253 nelze opomenout ISO/TR 16015:2003 Geometrické požadavky na výrobky (GPS) - Systematické chyby a příspěvky k nejistotě měření u měření délky v důsledku teplotních vlivů.
Tato technická zpráva určuje postupy pro stanovení chyb, příslušných korekcí a vyhodnocení příspěvků k nejistotě měření v důsledku teplotních vlivů při provádění měření délky pro geometrické požadavky na výrobky (GPS), pokud:
je průměrná teplota normalizovanou referenční teplotou;průměrná teplota není normalizovanou referenční teplotou a průměr je brán v čase a prostoru;se teplota mění s časem.Zvažují se tři případy:
průměrná teplota je normalizovanou referenční teplotou;průměrná teplota není normalizovanou referenční teplotou a uživatel provádí korekce;průměrná teplota není normalizovanou referenční teplotou a uživatel neprovádí žádné korekce.Tato technická norma poskytuje specializované podrobnosti pro analýzu teplotního vlivu, pokud širší analýzy, jako jsou ty, které jsou v souladu s ISO/TS 16015, ukazují, že teplotní vlivy jsou významnými příspěvky k nejistotě měření, systematické chybě nebo obojímu.
Dalším souborem norem jsou normy řady ISO 15530 pod společným názvem Geometrické požadavky na výrobky (GPS) - Souřadnicové měřicí stroje (CMM) - Metody určování nejistoty měření, obsahující tyto části:
Část 1: Všeobecný přehled a obecné záležitosti;Část 2: Použití vícenásobných měřicích strategií;Část 3: Použití kalibrovaných součástí nebo etalonů;Část 4: Použití počítačové simulace;Část 5: Použití znaleckého posudku.
Z tohoto souboru byl vydán pouze dokument ISOTS 15530-3:2004 Geometrické požadavky na výrobky (GPS) - Souřadnicové měřicí stroje (CMM): Metody určování nejistoty měření - Část 3: Použití kalibrovaných součástí nebo etalonů.
Tato část ISO 15530 popisuje vyhodnocení nejistoty měření pro výsledky měření získané pomocí CMM a s použitím kalibrovaných součástí.
Poskytuje experimentální techniku pro zjednodušení vyhodnocení nejistoty měření pomocí CMM. Tento přístup (substituční měření) vede k měřením prováděným stejným způsobem jako současné měření, ale s kalibrovanými součástmi podobného rozměru a geometrie namísto neznámých součástí, které se mají měřit.
Nesubstituční měření na CMM jsou také pokryta, jakož i požadavky postupu vyhodnocení nejistoty, potřebné měřicí zařízení a opětovné ověření a mezioperační kontrola nejistoty měření.
Soubor norem tvoří také ISO 17450 Geometrické požadavky na výrobky (GPS) - Všeobecné koncepty:
Část 1: Model geometrické specifikace a ověřování;
Část 2: Základní zásady, specifikace, operátory a nejistoty.
I v tomto případu byla vydána pouze část 2, jejíž obsah je následující: Tato část ISO/TS 17450 definuje termíny, které se vztahují ke specifikacím, operátorům (a operacím) a nejistotám používaným v normách o geometrických požadavcích na výrobky (GPS), předkládá základní zásady koncepce GPS a zabývá se dopadem nejistoty na tyto zásady a zkoumá procesy specifikování a ověřování tak, jak se používají u GPS.
Všechny z uvedených technických norem jsou přeloženy a budou v průběhu tohoto roku v prodeji v prodejnách ČNI.
Tomáš Osička
Ing. Jaroslav Skopal, CSc.