Nový závod na výrobu CNC brousicích strojů

Na prohlídku nového závodu jsem vyrazil až o necelé tři týdny později, v běžný listopadový pracovní den. Ve své novotou vonící ředitelské kanceláři mě přivítal jednatel společnosti Ing. Michal Bureš, MBA. „Ještě se tu zabydlujeme,“ říká s omluvným úsměvem. Ale záhy se už začínáme bavit o místě, kde se právě nacházíme: „Výrobní závod v Radějovicích je první objekt, který Fermat vybudoval a vlastní. Ostatní objekty skupiny Fermat jsou buď pronajaté, nebo to jsou fabriky, které jsme koupili v nějakém stavu vycházejícím z reality 70. či 80. let. Toto je první areál, který jsme si postavili, a doufám, že se stane příkladem pro ostatní firmy ve skupině, aby nás následovaly.“

Společnost Fermat Machine Tool dosud sídlila v Hostivaři, v pronajatých prostorách. To ovšem, jak mi pan Bureš říká, mělo dvě zásadní nevýhody. Ve stejném objektu totiž sídlila (a stále sídlí) také obrobna společnosti Fermat CZ, kde se obráběla litina a prach z jejího obrábění pronikal i na montážní pracoviště. To spolu s rázy z obráběcích strojů nevytvářelo zrovna ideální prostředí pro výrobu strojů pracujících s přesností tisícin milimetru. Druhou věcí byly poměrně vysoké nájmy. Tyto okolnosti vedly majitele společnosti k zamyšlení, zda by nebylo výhodnější vybudovat nový výrobní závod. První impulz k tomu byl dán někdy před pěti lety. „Vypracoval jsem si ekonomickou studii a šel jsem s ní za společníkem Jiřím Ferencem, který mi v podstatě dal zelenou,“ vzpomíná Michal Bureš. „Naší domluvou bylo, že nový závod by měl být postaven ideálně někde mezi D1 a D5, blízko pražského okruhu, ale ve Středočeském kraji, protože zde byla šance přihlásit se do dotačního programu.“ Z uvažovaných tří nebo čtyř lokalit byly jako ideální místo vybrány Radějovice.

Následně byla zahájena spolupráce s inženýrskou společností Interplan-CZ, která se specializuje na průmyslové stavby. Byla vypracována studie proveditelnosti, zakoupen pozemek a rozběhlo se stavební řízení. Současně se pracovalo na projektu, který byl hotov během šesti měsíců. Podstatně déle trvalo získání všech potřebných povolení – asi dva a půl roku. V průběhu schvalování byla vypsána dotační výzva na podporu výzkumných a vývojových firem, do níž se společnost rozhodla přihlásit. Znamenalo to ale úpravu projektu tak, aby byly splněny podmínky dotační výzvy. Mimo jiné se jednalo o rozšíření kancelářských prostor, které by měly sloužit potřebám vývoje a poskytly zázemí i novým startupovým firmám. Územní a stavební povolení bylo vydáno v říjnu 2018.

Mezitím bylo zahájeno výběrové řízení a v prosinci 2018 byl pozemek předán stavební společnosti Pozimos ze Zlína. „Spolupráce s projekční i se stavební firmou byla vynikající, letos na konci září byla hala dokončena a firma zcela respektovala naše potřeby včetně změn, které nastaly v průběhu stavby,“ uvádí pan Bureš. Celková výše investice činila 88 mil. Kč. Stavba byla financována jednak z vlastních zdrojů, jednak partnerskou Raiffeisenbank a částečně z dotací. Nyní již nový závod slouží svému účelu a vedení společnosti očekává, že při stejné výši splátek, jako činil původní nájem, bude výrobní hala splacena do osmi let.

Objekt sestává ze tří částí: administrativní budovy, kde mají ve třech patrech veškeré zázemí vedení firmy a oddělení konstrukce, obchodu a výroby; dále jsou zde prostory, které mohou být pronajaty až čtyřem firmám. Celkem se jedná přibližně o 250 m² plochy. V nejspodnějším podlaží se nachází zázemí pro zaměstnance, jako šatny, sprchy, jídelna a sociální zařízení.

Dalším objektem je montážní hala, která má 800 m² a s administrativní budovou je propojena třetím objektem, v němž se kromě spojovací chodby nachází technické zázemí, jako kompresorovna, elektrodílna, serverovny atd. Ačkoliv na první pohled to vypadá, že hala není zvlášť velká, její plocha je o 30 % větší než montážní plocha, kterou firma využívala v Hostivaři. To v budoucnu v případě potřeby umožní navýšení produkce.

Jak bylo také záměrem, v objektu neprobíhá žádné obrábění. K tomu je využívána kapacita obroben v rámci skupiny Fermat – jedná se o velké obrobny v Brně a Lipníku, menší v Liberci a k dispozici je i obrobna na východním Slovensku. Obrobená lože budou dodávána ze závodu Fermat CZ, který nadále zůstává v Hostivaři. Obrobené dílce jsou nakupovány i od dalších subdodavatelů. K těm významným patří například Astos Machinery z Aše, která pro montáž strojů dodává hotovou kapotáž a filtrační systémy.

V Radějovicích tedy probíhá kompletní montáž a finalizace. Způsob výroby strojů zůstává stejný jako v Hostivaři – na montáž je dovezeno již obrobené a nalakované lože, na které se postupně staví nový stroj. Dále se zde kompletně vyrábí elektrická část (rozvaděče a kabeláž), programují se řídicí systémy, vyrábějí se vřeteníky a probíhá finální montáž včetně vyzkoušení a zabíhání. Následně jsou zde nové stroje předávány zákazníkům.

Zajímalo mě, jak na stěhování reagovali zaměstnanci. Přeci jen přesun z Hostivaře na jih za hranice Prahy, to už kus cesty je. „Shodou okolností máme hodně zaměstnanců z jižní části Prahy, takže polovina zaměstnanců to uvítala, další velká část to neřešila a přizpůsobila se. Samozřejmě část zaměstnanců s tím problém měla, takže s nimi jsme to řešili individuálně,“ říká pan Bureš. „Asi se třemi lidmi jsme se museli rozloučit, protože už i ta Hostivař pro ně byla daleko. S nimi ještě jednáme, zda odejdou úplně, nebo zda budou chtít pracovat v rámci skupiny v té části, která v Hostivaři zůstala. Paradoxně doprava sem do Radějovic je rychlejší než při dojíždění do Prahy, protože ráno jedete proti koloně aut, která míří do Prahy, a odpoledne je to zase naopak. Jezdí sem také MHD, i když ne příliš často. Pro lidi, kteří jsou z jižní části Prahy, je to velký posun k lepšímu. Všichni si také uvědomují, že tady máme nový a čistý provoz a nedá se to srovnávat s tím, co bylo v Hostivaři.“

Aktuálně ve firmě pracuje 18 lidí jako THP (včetně konstrukce) a asi 35 lidí na dílně. Celkem by tu v budoucnu mohlo pracovat asi 60 lidí, nicméně zatím se s navyšováním počtu zaměstnanců nepočítá. „Nábor jsem zatím zastavil, protože přeci jen vnímáme určitý útlum, i když práce máme zatím hodně,“ komentuje aktuální situaci pan Bureš.

Zeptal jsem se tedy pana jednatele, jak vidí současnou ekonomickou situaci a jaká řešení má pro firmu připravena. „Co se týká příštího roku, je znát, že zakázky chodí méně. Oproti situaci před deseti lety je stav výrazně lepší. Je ale potřeba hlídat náklady, neplánovat nějaký překotný rozvoj a optimalizovat procesy.“
Automatizace pro tuto přesnou výrobu však není řešením: „Máme velký podíl ruční práce, například ručně zaškrabáváme všechny vodicí plochy. Tady toho s automatizací moc nenaděláme. Spíše se snažíme stroje přizpůsobit tomu, co skutečně chtějí zákazníci, vybavit je moderními řídicími systémy a hledat ekonomická řešení, aby stroj byl skutečně efektivní, a to i co se týká náhradních dílů, jednoduchosti oprav a servisu.“

Všechny stroje jsou dnes již standardně vybavovány dálkovým monitoringem a většina zákazníků jej také využívá. Diagnostika umožňuje lepší plánování servisu a šetří čas i peníze zákazníkům, neboť servisní pracovníci mohou přijet dobře připraveni a vybaveni potřebnými náhradními díly. Většina strojů využívá nejmodernější řídicí systém Sinumerik 840 D. Používané řídicí systémy prediktivní údržbu umožňují, takže je možné na dálku sledovat stav základních komponentů stroje. „To je cesta, kterou chceme jít dál, aby stroje byly více autonomní než dnes. V tomto směru spolupracujeme i s firmou B+R automatizace, která je v podpoře Průmyslu 4.0 hodně daleko.“

Zmíněná optimalizace firemních procesů probíhá spíše v rámci celé skupiny – jedná se například o nákup dílů a jednotný systém spolupráce s dodavateli, o jednotné skladové hospodářství, společnou účtárnu apod.

V rámci projektu jsou v budově k dispozici pracoviště až pro čtyři firmy, které se zabývají vývojem. První z nich je rakouská společnost B&R Industrial Automation, která má svou pobočku v Brně. Pro Fermat Machine Tool vyvíjí řídicí systémy a v rámci výzkumu a vývoje bude nyní mít pracoviště přímo v závodě.

Podobné to bude s italskou firmou Balance Systems, která vyrábí měřidla a vyvažovací zařízení pro brousicí stroje a v ČR nemá žádného partnera. S firmou Fermat Machine Tool spolupracuje už asi deset let, takže měla zájem spolupracovat v novém závodě na vývoji v oblasti broušení železničních náprav a dalších velkých přesných obrobků. „My sice máme své typové řady, ale v podstatě každý náš stroj je vyráběn na zakázku podle zadání zákazníka,“ vysvětluje Bureš. „Začínáme výkresem, návrhem technologie, a z toho vzejde stroj, který je téměř vždy unikátní nebo speciální. Proto na většině strojů je hodně vývojových prací, ať už v oblasti měření, chlazení, nebo zmíněných řídicích systémů.“

Oživování modernizovaného stroje BUB E 50/1500 CNC. (Foto: autor)

Dále firma jedná se dvěma startupovými firmami. První se zaměřuje na vývoj nového systému středního a vyššího odborného vzdělávání (například právě pro profese v oblasti strojírenství) tak, aby byly pro mládež zajímavé a atraktivní. Druhá pracuje na využití palivových článků v oblasti dopravy.

A jak firmu přijali místní? „S obcí máme dobré partnerské vztahy,“ říká Bureš. „Jednak přinášíme pracovní místa a pro obec také daňový příjem. Mimoto také podporujeme akce, které obec pořádá, například pro děti. A snažíme se chovat ohleduplně.“

Když jsme vše probrali, provedl mě Michal Bureš celou administrativní budovou a samozřejmě jsme zašli i do výroby. „Ještě jsme ve fázi stěhování,“ říká. „Takových 80 až 90 % věcí už máme tady, jakož i 100 % zaměstnanců. Stěhování chceme co nejdříve dokončit, abychom zde od prosince mohli fungovat naplno. Stěhování jsme načasovali tak, abychom většinu rozpracovaných strojů dokončili v Hostivaři.“ V hale byla aktuálně dokončována výroba dvou brusek, které sem byly převezeny z Hostivaře, a současně zde již stála lože, která byla právě osazována novými komponenty.

Když jsme se z montáže vraceli, neunikl mé pozornosti nápis na dveřích, který mě pobavil: „Zákaz vstupu v pracovní obuvi z Hostivaře.“ „Při stěhování jsem řekl zaměstnancům, že si sem z Hostivaře nemají nic brát, abychom si sem nenatahali ten litinový prach,“ vysvětluje můj průvodce. „Že boty a montérky jim koupím nové. Ale někteří to zřejmě nepochopili...“ Je vidět, že česká povaha se nezapře. Naštěstí však zůstává i český um: „Více než polovina našich zákazníků se k nám vrací. Nehledají jiného dodavatele a objednávají od nás další stroje. To svědčí o tom, že kvalita a spolehlivost našich strojů je dobrá.“ Nezbývá tedy než popřát, aby se firmě v novém působišti nadále dařilo a aby tak reprezentovala české strojírenství u nás i v zahraničí.

Pavel Marek

pavel.marek@mmspektrum.com

www.fermatmachinetool.com