Témata
Reklama

Stát by si měl včas uvědomit důležitost našeho strojírenství

21. 05. 2003

Luděk Štrougal:

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to nejen z hlediska marketingu a obchodu, ale i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Štrougal: Vzhledem k našemu výrobnímu programu se chod řízení naší firmy se vstupem České republiky do Evropské unie po roce 2004 nějak výrazně nezmění. Je ale nesporné, že budeme dále hledat širší okruh zákazníků a snažit se jim nabídnout naše nové stroje s technologií lití kovů pod tlakem včetně kompletních licích pracovišť, i když velký vliv budou mít konkurenční výrobky - zejména v nosném programu licích tlakových strojů a lisů na plasty. V obou případech neočekávám rychlé a podstatné změny, kdy se trh otevře zejména směrem k nám. Závěry z této situace jsou jasné. Bude vytvářen další tlak na kvalitu, technickou úroveň a cenu. Svou roli čím dál více hraje kapitálové zázemí firem, které není díky vývoji v minulých letech u našich firem na potřebné úrovni. Samozřejmě je tu šance na vyšší export v rámci unie.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Štrougal: Otevření domácího trhu vstupem do EU odstraní poslední bariéry, kterými je náš trh chráněn. To určitě posílí pozici našich konkurentů ze zemí EU. Na druhou stranu také oni o určité výhody přicházejí. Rozšíření trhu nám přinese více možností v uplatnění naší produkce. K tomu je třeba říci, že dobré jméno výrobku a obecné povědomí o firmě jako takové je prací mnoha a mnoha let. Pozici na trhu si budujeme roky, ale ztratit ji můžeme během chvíle. Musím konstatovat, že již v současné době jsme vystaveni plné konkurenci výrobků EU, přičemž v kvalitě a technické úrovni neočekávám nárůst tlaku a problémy. Určité obavy lze předpokládat ve vyšším kapitálovém zajištění konkurenčních firem a platebních úlevách, které jsou jim poskytovány i za státní podpory. Z naší strany lze nabídnout vedle kvality a technické úrovně i rychlý, kvalitní a levný servis včetně náhradních dílů a stálé technicko-technologické komunikace se zákazníkem. Do budoucna zůstává obecně slabinou nárůst mezd, pokud nebude vyrovnán růstem produktivity práce, která je mimo jiné závislá na inovaci výrobní základny včetně nářadí. Pokud si vytvoříme prostředky pro tento účel a produktivita bude předbíhat nárůsty mezd, věřím v konkurenceschopnost našich výrobků. Pro rozšíření exportu do EU by měly mluvit uzavřené dohody o rovném přístupu k veřejným zakázkám. Zcela pragmaticky však předpokládám, že ochranářský přístup z dnešní doby bude přetrvávat, a to i bez legislativních podkladů. Pokud se týká volného pohybu kapitálu, nebude zřejmě naším problémem, protože již nyní existují standardní podmínky pro cizí investory. Ještě vzdálenější se pro nás jeví problém možnosti ochrany našeho kapitálu v zahraničí.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že se dá něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Štrougal: Představa, že by v naší republice přicházelo v úvahu něco podobného, po vstupu ČR do Společenství evropských zemí, jako tomu bylo např. v Irsku, kde stát začal s velkou podporou vědy a výzkumu, je mizivá, alespoň v našem oboru. V době, kdy většina strojařů se dennodenně potýká s problémy své další existence, se nám nedostává prostředků na výzkum a užití výsledků tohoto výzkumu. Pokud si chceme udržet své postavení, bez státní podpory vědy a výzkumu to prostě nejde. Při pohledu na současný stav se mi zdá, že si to zástupci státu příliš neuvědomují. Stojím na zemi a nepředpokládám konkrétní výraznou pomoc státu - v aplikovaném výzkumu ve strojařině. O nějaké masivní podpoře, o které hovoříte, se nám může jenom zdát.
Na druhé straně je pravděpodobné, že se v rozpočtové sféře budou prostředky procentuálně přibližovat poměrům v EU. Otázkou je, s jakou účinností - a to i na straně organizací - a v kterých oborech. Podpora existuje ostatně za pomoci různých fondů i státu již dnes. Doposud se nám však nepodařilo je účinně využít. Neočekávám, že se vrátí doba několika výzkumných ústavů pracujících pro náš obor, ale očekával bych snahu státu vrátit strojírenství prestiž - počínaje školstvím -, odpovídající podílu na důležitosti a ekonomice státu.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Štrougal: Můj názor je, že za současné situace s deficity v hospodaření státu převáží pozice výběru peněz do státní pokladny než podpora výdajů pro budoucnost. Je zřejmé, že vámi zmiňované změny uplatňované v Itálii a USA dávají společnostem z těchto zemí určitou konkurenční výhodu v objemu likvidních prostředků, které mají k dispozici při zavádění nových technologií. Tuto výhodu my v současné době nemáme. Otázka daní má mnohem širší souvislosti národohospodářské a politické a nelze ji zužovat na jeden obor, vyvíjí se v čase a určitě nebude homogenní v celé Evropě - i když se jí bude dlouhodobě zřejmě přibližovat. Pomoc podnikání subjektům, jako je náš podnik, spíše neočekávám, ale byla by velmi vítána. Poměrně optimističtější situace by mohla nastat v odpisových režimech. Pokud znám strojírenské podniky, je otázka stavu inovace výrobní základny skutečně katastrofální a nedovedu si představit nutné zvyšování produktivity práce bez této složky. Stát by si měl skutečně uvědomit, co strojírenství pro hospodářství znamená a zatím by stále mohlo ještě znamenat.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Štrougal: Víte, úspěšně podnikat lze určitě v mnoha zemích za předpokladu, že nedochází k velkým změnám stanovených podmínek podnikání, ale pokud lze hodnotit nejvýhodnější evropská teritoria dle konkurenční úspěšnosti v našem oboru, tak je to asi Itálie. Jde o součinnost určité kvality, ceny a platebních podmínek. Dále ve smyslu hodnocení podle konkurenceschopnosti, úzce v našem sortimentu, jsou dobré podmínky na Slovensku - levná pracovní síla a zázemí z dřívějších dob.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Štrougal: Výčet kladů a záporů, které jistě lze očekávat, podle mého nemá smysl. Můj názor na vstup České republiky do Evropské unie jako manažera i občana ČR je v podstatě shodný. Jsem přesvědčen, že přes všechna úskalí, která se po vstupu do Evropské unie promítnou jak do podnikatelské sféry, tak i do života řadových občanů ČR, bude vstup do Evropské unie pro Českou republiku přínosem. Pokud se vstup do Evropské unie oddálí, a to z jakýchkoliv důvodů, bude to mít vážné důsledky pro náš stát, nejen z hlediska politického a ekonomického, ale i hospodářského. Pokud se mnou někdo nesouhlasí, stačí, když se podívá na mapu Evropy, a musí mi dát za pravdu, protože trend společné Evropy je dlouhodobě dán a uskutečňován a zůstat stát mimo něj by bylo z pohledu Česka asi tragické. Znamenalo by to vyřadit se z Evropy - jinak řečeno, nelze tam nebýt. Podstatnější v podnikání bude využít přínosů tohoto procesu, protože vedle záporných faktorů, jako zvyšování cen energie, obecně nákladů, růstu mezd nepodložených produktivitou atd., se určitě rozšíří přístup na trhy, vzájemná informovanost, zmizí různé administrativní bariéry.
Děkujeme vám za rozhovor.
Reklama
Vydání #5
Kód článku: 30591
Datum: 21. 05. 2003
Rubrika: SST představuje / Strojírenství a EU
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

MM Glosa: Výprodej evropské DNA

Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

Související články
Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvané Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Made in Česko: Chutná (nejen) česká tradice

Když se před více než 10 lety spoluzakladatelé společnosti Knedlíky Láznička rozhodli založit firmu zaměřenou na výrobu knedlíků, čelili poměrně značné skepsi okolí. Tento segment byl vnímán odbornou i laickou veřejností jako nekvalitní, nemoderní a výživově neatraktivní. Vladimír Zikmunda a šéfkuchař Petr Kosiner se však rozhodli dokázat, že i hromadně vyráběný knedlík může mít špičkovou kvalitu, chutnat jako od babičky a stát se vynikající součástí moderní gastronomie.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit