Požadované tvrdosti a houževnatosti oceli je obvykle dosahováno tepelným zpracováním. Ocel je slitina železa s uhlíkem a její přídavné (legující) prvky formují karbidy a krystalovou strukturu, čímž se rovněž podílí na její prokalitelnosti. Mezi tyto prvky patří např. vanad, chrom, molybden, křemík a další. Kalením oceli dosahujeme vyšší tvrdosti, avšak při tomto procesu ztrácí houževnatost, a proto se stává křehčí.
Jak vyplývá z výše uvedeného, pro ocel a její tvrdost a houževnatost je klíčový především vliv legujících prvků, obsah uhlíku a způsob tepelného zpracování. Při výběru materiálu je nutné brát v potaz především aplikaci, tedy řezaný materiál a vlastní řezný proces.
Samostatnou kapitolou jsou pak nástroje ze slinutých karbidů, které kromě nepřeberného počtu aplikací, zejména v oblasti klasického třískového obrábění, mohou uplatnit své přednosti i v konvertingu, nejčastěji při zpracování fólií.
Příkladem mohou být průmyslové čepelky vyrobené z karbidu wolframu, které vynikají extrémní tvrdostí (HRC 75–80) a mimořádnou odolností proti opotřebení. Podmínkou dosažení vysoké životnosti je však absence rázů a namáhání v ohybu, které obvykle způsobují boční síly. Tento druh je tedy vhodný např. pro řezání fólií, avšak řezaná fólie musí být optimálně předepnutá a řádně vedená. Pro porovnání: uhlíková ocel dosahuje tvrdosti 58–65 HRC, nerezová ocel pouze 56–63 HRC.
Jednou z možností, jak docílit vynikající tvrdosti a současně houževnatosti nástroje, která v současné době není vždy doceněna, je využití bimetalických nožů, kdy je vysoce tvrdé ostří spojeno s houževnatým tělem nože. Měkčí ocel těla nože tak absorbuje vibrace a nárazy, zatímco tvrdé ostří přináší mimořádnou odolnost proti opotřebení, bez rizika poškození nebo lomu.
Ing. Petra Švecová
Techni Trade
service@techni-trade.com
www.techni-trade.com
www.techni-eshop.cz