Témata
Reklama

Umělá inteligence nutí firmy měnit způsob fungování

Mnoho firem dnes s umělou inteligencí experimentuje, jen málo jich z ní ale skutečně těží. Proč se tolika organizacím nedaří přejít od pilotních projektů k plošnému nasazení AI, a co odlišuje ty úspěšné? Právě tomu se věnovalo setkání AI Coffee, které společně uspořádaly společnost Accenture a Česká asociace umělé inteligence.

Akce nesla podtitul „Pulse of Change: From Experimentation to Real Impact“, přičemž úvodního vystoupení se ujala Lenka Madliaková, Managing Director ve společnosti Accenture Czech Republic. Podle jejích nejnovějších dat již 85–90 % organizací využívá AI alespoň v jedné části svého podnikání, avšak jen přibližně třetina firem dokázala AI rozšířit napříč organizací tak, aby to mělo ekonomicky měřitelný dopad.

Skutečnou překážkou není technologie

Právě v tom totiž podle Lenky Madliakové vzniká největší rozdíl. „Firmy často předpokládají, že problémem je technologie. Ve skutečnosti je mnohem častěji překážkou nedostatek jasné představy, kde AI vytváří hodnotu, připravenost organizace nebo procesy, které stále nebyly navrženy pro svět s AI,“ uvedla během AI Coffee.

Akci s názvem AI Coffee / Pulse of Change: From Experimentation to Real Impact pořádaly společnost Accenture a Česká asociace umělé inteligence. (Zdroj: Accenture)

Podle Accenture proto nelze AI chápat jen jako další IT projekt; úspěšné organizace ji vnímají jako transformační změnu celého fungování firmy. V panelové diskusi byly následně definovány tři oblasti, které rozhodují o tom, zda AI skončí pouze u jednotlivých experimentů, nebo se stane součástí každodenního fungování firmy:

Leadership: AI musí být pevně propojena s obchodní strategií a odpovědností vedení společnosti, nikoliv fungovat pouze jako iniciativa IT oddělení.

Ambice: Organizace, které uspějí, nepoužívají AI jen ke zrychlení stávajících procesů. Přehodnocují samotný způsob práce, vytvářejí nové produkty, služby i zákaznické zkušenosti.

Lidé: Zaměstnanci se musí naučit spolupracovat s AI jako s novým pracovním partnerem. Nestačí technologii zpřístupnit – klíčové je naučit lidi, jak s ní efektivně pracovat a jak z ní získat maximální hodnotu.

AI proměňuje i práci konzultanta

Jedním z témat diskuse byla také budoucnost poradenských společností v době generativní AI. Podle Lenky Madliakové AI tento obor nenahrazuje, ale zásadně mění jeho podobu. Zákazníci dnes stále méně platí za odpracované hodiny a stále více očekávají konkrétní obchodní výsledky – úspory, růst nebo lepší zákaznickou zkušenost. Poradenské firmy proto musí vedle expertizy nabízet také škálovatelná řešení, AI agenty nebo platformy, které přinášejí měřitelnou hodnotu.

Reklama
Reklama
Reklama

Současně upozornila na často opomíjenou překážku – mnoho nákupních oddělení je stále nastaveno na nákup konzultačních hodin, nikoliv AI služeb nebo výsledků. I to může zpomalovat adopci umělé inteligence ve velkých organizacích.

Největší riziko? Přejít na AI bez skutečného dopadu

Závěrečné doporučení Lenky Madliakové bylo překvapivě jednoduché. Firmy by si podle ní měly vybrat jeden nebo dva skutečně důležité případy praktického uplatnění AI, integrovat je přímo do klíčových procesů a průběžně měřit jejich obchodní přínos. „Největším rizikem dnes není AI ignorovat,“ shrnuje Madliaková. „Největším rizikem je dělat spoustu AI projektů, ale nikdy je nepřeměnit ve skutečnou hodnotu pro byznys.“

Právě sdílení podobných zkušeností a postřehů bylo hlavním cílem AI Coffee. Zde se totiž ukázalo, že české firmy už nehledají odpověď na otázku, zda AI využívat, ale spíše jak ji dostat z pilotních projektů do každodenní praxe tak, aby přinášela měřitelné výsledky.


Zpracováno redakcí na základě tiskové zprávy společnosti Accenture.

Související články
Ovládání technologií bez dotyku. Česká investice do náramků pro ovládání gesty

Český venture kapitálový fond Purple Ventures realizoval investici ve výši 11 milionů korun do britského startupu Fether Labs. Tento startup se zabývá vývojem nové generace chytrých náramků určených pro bezdotykové ovládání digitálních i fyzických systémů, jako jsou počítače, rozšířená realita, roboty či průmyslové stroje.

Digitální dvojčata zaměstnanců

Využití konceptu digitálních dvojčat se v průmyslu a technické správě stalo standardem pro optimalizaci procesů a predikci poruch. Aktuální vývoj v oblasti umělé inteligence však tuto technologii posouvá do zcela nové sféry, kterou je modelování konkrétních pracovníků. Firmy začínají testovat systémy, které dokážou zastoupit experty a uchovat kritické firemní know-how.

Práci lidem nevezme AI, ale ti, kdo ji umí využít

Zatímco ještě před pár lety byla umělá inteligence vnímána spíše jako experiment či technologická zajímavost, dnes se stává neodmyslitelnou realitou a běžnou součástí pracovního prostředí. Mění se samotný způsob práce, organizace úkolů i očekávání od zaměstnanců – a to nejen v IT firmách, ale napříč většinou oborů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit