Vše, co potřebujete vědět při výběru materiálů pro 3D tisk: rady a doporučení.
Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktu a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.
Strojové učení se může stát klíčovým nástrojem pro zvýšení efektivity moderních výrobních procesů. Chcete, aby váš stroj sám rozpoznal kritickou úroveň opotřebení nástroje dříve než vy nebo zkušená obsluha? Tohoto cíle lze dosáhnout použitím vhodných senzorů, které při obrábění dokážou sledovat například akustické signály a s využitím machine learningu (strojového učení) pak opotřebení nástroje spolehlivě detekovat, a to v reálném čase.
Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Radko Sáblíka, ředitele SSPŠ v Preslově ulici v Praze.
V srpnu 2025 odhalila společnost Anthropic kybernetického zločince, který použil AI nástroj Claude Code k vývoji ransomwaru a zaútočil na sedmnáct organizací včetně zdravotnických zařízení a vládních institucí. Útočník použil AI pro vývoj funkčního malwaru, který by bez pomoci AI nedokázal vytvořit.
V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.
O otevíracím rozhovoru tohoto vydání s doktorem Jiřím Horeckým, prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, lze stručně říci, že reflektuje realitu současného ekonomického modelu ČR, který naráží na své limity. Konvergence k vyspělému Západu se hodně zpomalila, či prakticky zastavila, a my už se nemůžeme spoléhat na levnou pracovní sílu a roli montovny. Pokud se chceme posunout dál, musíme se zaměřit na to, co vytváří skutečnou přidanou hodnotu – tedy inovace, výzkum, vývoj, marketing, prodej a servis. Na celý hodnotový řetězec s možností poznat svého zákazníka.
