Témata
Reklama

Brno rozdalo inovační vouchery

18. 11. 2009

Během srpna a září tohoto roku měly malé a střední podniky z celé České republiky možnost požádat o inovační voucher, dotaci z rozpočtu statutárního města Brna ve výši až 150 tisíc korun na nákup služeb inovativního charakteru od brněnských univerzit (Masarykova univerzita, Mendelova lesnická a zemědělská univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Vysoké učení technické v Brně). Celkem o inovační voucher požádalo 199 podnikatelů z celé České republiky.

Sbližování dvou světů

V Brně vyvrcholila v říjnu první výzva projektu na podporu transferu technologií, tzv. inovačních voucherů. Cílem bylo přiblížit brněnskou vědu a výzkum více praxi a zprostředkovat nové kontakty mezi akademickou a komerční sférou. „Inovační vouchery jsou unikátním projektem podpory transferu technologií, který pomáhá odbourávat bariéry mezi firmami a univerzitami.  Jejich cílem je podpořit spolupráci firem s univerzitami na vývoji a řešení jejich problémů v oblasti inovací. Dávají šanci i projektům, které by bez přispění této finanční dotace nevznikly," vysvětlil Jiří Hudeček, ředitel Jihomoravského inovačního centra, které představilo inovační vouchery jako první projekt svého druhu v České republice. „Vouchery vznikly jako výstup Regionální inovační strategie 3 Jihomoravského kraje," doplnil Hudeček. Náklady projektu hradí ze svého rozpočtu statutární město Brno.

Reklama
Reklama
Reklama
Očekávání překonána

Pilotní výzva ukázala, že výzkumná pracoviště brněnských univerzit mají průmyslu co nabídnout - zájem s nimi spolupracovat projevilo úctyhodných 199 podnikatelů, z nichž téměř polovina pochází z jiného než Jihomoravského kraje. Tato skutečnost potvrzuje vysokou konkurenceschopnost brněnských univerzit. Pozitivní je rovněž to, že téměř 60 procent všech podnikatelů nikdy předtím s univerzitami nespolupracovalo a více než 70 procent by do spolupráce bez voucheru nešlo. Počáteční očekávání co do počtu, složení a motivace přihlášených tak byla významně překonána.

Cílem inovačních voucherů je podpořit spolupráci firem s univerzitami na vývoji a řešení jejich problémů v oblasti inovací.

Před podáním žádosti si firmy musely spolupráci s cílovou univerzitou předjednat. Největší zájem měly o Vysoké učení technické v Brně (97 žádostí), následované Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou (54), Masarykovou univerzitou (46) a Veterinární a farmaceutickou univerzitou (2). VUT v Brně tím potvrdilo svou pověst, že je vysokou školou nejvíce orientovanou na praxi.

Nejprve rozhodovala komise, pak los

Ze všech podaných žádostí vyřadila odborná komise složená ze zástupců všech dotčených univerzit 37 žadatelů. Nejčastějším důvodem vyloučení byly nedodržené formální náležitosti nebo věcná nezpůsobilost plánovaných aktivit. Zbylé žádosti (celkem 162) postoupily do slavnostního slosování, které proběhlo 5. října 2009 na Nové radnici statutárního města Brna. Zástupci magistrátu vylosovali 36 podnikatelů, jejichž projekty spolupráce s brněnskými univerzitami získaly inovační voucher, a dalších 14 jako jejich případné náhradníky.

Nejvíce zakázek, hned dvacet čtyři, bylo podpořeno na Vysokém učení technickém. Po šesti voucherech si rozdělily Masarykova univerzita a Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. Na Veterinární a farmaceutickou univerzitu se bohužel v rámci pilotní výzvy nedostalo. Příjemci pocházejí nejčastěji z oborů informačních a komunikačních technologií, stavebnictví a strojírenství. Významnou skupinou jsou i mezioborově zaměření žadatelé. Většina (21) vylosovaných podniká na jižní Moravě, z toho 18 přímo v Brně. Zbytek sídlí mimo Jihomoravský kraj. Příjemci vzápětí podepsali s JIC smlouvu o inovačním voucheru a v současnosti již realizují s univerzitami podpořené projekty.

Zvláštní ocenění - bonusové inovační vouchery

Jihomoravské inovační centrum věnovalo dva tzv. bonusové inovační vouchery. Vítězné společnosti nemusely podstoupit standardní aplikační proces - voucher obdržely jako cenu za vítězství v podnikatelské soutěži. Konkrétně šlo o soutěž Zlatá medaile za nejlepší inovační exponát, který byl výsledkem spolupráce firem s tuzemskými výzkumnými organizacemi. Konala se u příležitosti 51. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu. Voucher získala za exponát tramvaje ForCity společnost Škoda Transportation, a. s. Druhý bonusový inovační voucher byl udělen TOP ICT projektu roku, vyhlášenému v rámci soutěže TOP Professional. Vítězným projektem se stal integrovaný revizní a kontrolní systém společnosti Siemens IT Solutions and Services, s. r. o.

Nejinovativnější projektové záměry

Navíc vyhlásilo Jihomoravské inovační centrum ve spolupráci s ČSOB tři nejinovativnější žádosti o inovační voucher. „Jelikož výběr losováním nezohledňuje kvalitu jednotlivých záměrů, rozhodli jsme se podpořit ty nejinovativnější zvláštními cenami," vysvětlil Miloň Polešák, výkonný manažer řízení obchodů SME v ČSOB, sponzorovi soutěže. Vítězným nejinovativnějším záměrem se stal projekt společnosti Mendel Therapeutics, s. r. o., a Masarykovy univerzity, který se zabývá vývojem preparátů s imunomodulačními účinky využitelných při výrobě vakcín proti virovým patogenům a nádorových vakcín. Druhé místo obsadila firma Icontio ltd., která chce spolupracovat s Vysokým učením technickým na návrhu prototypu fluorescenčního spektroskopu využívajícího dutá optická vlákna. Třetím oceněným se stala ING corporation, spol. s r. o., která poptává po VUT navržení inovativního postupu výroby silikonových náhrad chybějících nebo poškozených lidských tkání s využitím moderních digitálních technologií. Při losování bohužel ani jeden z vítězných záměrů štěstí neměl a voucher nezískal. Firmy tak budou muset hledat prostředky na jejich realizaci jinde nebo počkat na další výzvu napřesrok.

Více informací o projektu lze nalézt na www.inovacnivouchery.cz.

Mgr. Jindřich Weiss

Jihomoravské inovační centrum

[email protected]

www.jic.cz

Reklama
Vydání #11
Kód článku: 91115
Datum: 18. 11. 2009
Rubrika: Servis / Věda a výzkum
Autor:
Firmy
Související články
Modernizace laboratoře pro měření emisí

Od listopadu 2011 je v Roztokách u Prahy otevřen objekt VTP Roztoky. Objekt o celkové ploše 4 200 m2 využívá pro k realizaci svých aktivit zejména Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM), založené při ČVUT v Praze, Fakultě strojní. Budova vznikala právě na základě požadavků vědeckých a akademických pracovníků z ČVUT, kteří hledali nové laboratorní a kancelářské prostory se záměrem vytvořit špičkové výzkumné pracoviště a navázat tak na projekty Výzkumných center spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka I, II, úspěšně řešené v  letech 2000 až 2011 pod vedením prof. Jana Macka. Záměr se podařilo realizovat také díky synergii projektů, využitých pro financování výstavby objektu a následně vybavení jednotlivých laboratoří. V loňském roce, sedm let po oficiálním otevření, byla realizována přístavba a obnova emisního vybavení v laboratoři s válcovou brzdou.

Mezi vědou a rodinou

S Mgr. Kseniyí Illkovou, Ph.D., mladou vědkyní působící v Praze, jsem se potkala při příležitosti předávání cen Wernera von Siemense. Získala totiž ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Na tom by jistě nebylo nic zarážejícího – vynikající práce byla oceněna, tak to bývá. Na první pohled však všechny přítomné zaujal doprovod mladé ženy – několikaměsíční miminko. A tak mě samozřejmě zajímalo, jak vlastně lze skloubit práci na špičkové úrovni a rodinu...

Podpora mezinárodního výzkumu

Inženýrská akademie České republiky, z. s., (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem (byl ukončen v závěru???) roku 2016.

Související články
Pořádná špona je dnes věda

S obráběním, vrtáním pomocí nástroje začali pravděpodobně jako první už staří Egypťané cca 4 000 let před naším letopočtem, přičemž využívali tětivu luku – základ smyčcového soustruhu. Potom přišel středověk, dále Leonardo da Vinci a návrh prvního soustruhu… Technologie třískového obrábění ale v porovnání s dnešní dynamikou vývoje postupovala jen pomalu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Filozofie pro řezné nástroje

Řezný nástroj vzniká průnikem vlastností materiálů, potřeb výroby a možností technologií. Vznik nových řezných nástrojů pro budoucnost je oblastí, kde se stále více setkává fyzika s filozofií v souladu s tím, do jaké hloubky postupuje naše poznávání struktur materiálů a jaké jsou naše efektivní schopnosti je ovlivňovat a vytvářet.

Pokročilé mazání pro úspornost a spolehlivost

Věda a výzkum přinášejí zcela unikátní řešení i pro procesy zdánlivě zavedené a v oblastech, kde by inovace laik neočekával. Každý pozitivní a použitelný krok ke zlepšení klimatické situace naší planety je přínosem a jednou z nesmírně efektivních, užitečných, a vlastně poměrně snadných a finančně nenáročných záležitostí. Takovými by mohly být aplikace pokročilých tribologických řešení především pro dopravu, průmysl a výrobu energií.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit