Témata
Reklama

Energetická spotřeba a ekodesign

18. 11. 2009

Tato témata se těší zájmu evropských orgánů a organizací. Po celé Evropě v současnosti probíhají analýzy energetické spotřeby výrobních strojů s cílem navrhnout doporučení a pravidla pro posuzování energetické náročnosti, získat podněty a směry snižování energetické náročnosti strojů s jejich dopadem na životní prostředí během jejich životního cyklu. Výsledky plynoucí z této analýzy budou mít bezesporu dopad na výrobce obráběcích a tvářecích strojů.

Jan Smolík

Je klíčovou osobou na Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze. Společně s prof. Houšou zde spoluzakládal Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT). Následně zde vedl Centrum kompetence a nyní Národní centrum kompetence, jehož je ústav spoluřešitelem. Jeho specializací jsou obráběcí stroje, se zaměřením na nové konstrukce a byznys modely.

Závažnost energetické náročnosti a ekodesignu při výrobě a následném provozu obráběcích a tvářecích strojů vyústila k uspořádání doprovodného programu na letošním  MSV v Brně pod organizátorskou gescí Svazu strojírenské technologie (jmenovitě Ing. Jiřího Kapounka) a MM Průmyslového spektra. Formou kulatého stolu zde techničtí odborníci diskutovali o dosavadních postupech, výsledcích, dalších výzkumech a praxi při snižování energetické náročnosti a ekologičnosti. Pojďme si společně shrnout stěžejní milníky diskusí.

Reklama
Reklama
Reklama
Za účasti oslovených odborníků se v Brně konal diskusní kulatý stůl o problematice ekologické náročnosti a ekodesignu výrobních strojů a zařízení.

Ekodesign (z anglického design for economy and environment) představuje proces navrhování, vývoje a výroby výrobku či poskytování služby, který vedle funkčnosti, bezpečnosti, ekonomické efektivnosti, estetičnosti a technické proveditelnosti klade důraz i na dosažení minimálního negativního dopadu daného výrobku či služby na životní prostředí v rámci celého životního cyklu. V 6. rámcovém programu EU zaměřeném na aplikovaný výzkum se pod vedením baskických výzkumných center řešilo několik projektů ekodesignu výrobních strojů a zde se zrodila právě první metodika pro hodnocení ekologičnosti jejich provozu.

Pohled do problematiky

Zájmy českých výrobců obráběcích a tvářecích strojů v této problematice zastupuje na evropské půdě z pověření Svazu strojírenské technologie Ing. Jan Smolík, Ph.D., vedoucí vývoje Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní  techniku a technologii při ČVUT v Praze. Jak na fóru úvodem uvedl, Evropská unie chce získat studii, která by analyzovala oblast energetické spotřeby výrobních strojů a ekologické dopady životního cyklu strojů. Studie má také obsahovat doporučení, návrhy pravidel pro posuzování strojů, podněty pro směry zlepšování, resp. snižování energetické náročnosti strojů a dopadů na životní prostředí během celého jejich životního cyklu. Evropská komise poté hodlá výsledky této studie promítnout do svých dalších kroků a pravidel. Obsah studie nebo více studií bude mít s velkou pravděpodobností následný dopad na pravidla, omezení a předpisy, které se dotknou výrobců výrobních strojů.

„Za devítiletou dobu existence Výzkumného centra jsme v rámci 19 projektů MPO s výrobními podniky doposud neřešili vývojový úkol zaměřený na ekologické aspekty provozu daného stroje. Ani v rámci našich výzkumných záměrů, vycházejících z potřeb výrobních podniků, které se vypisují vždy na pět let, jsme se touto problematikou doposud nezabývali. Jako pozitivní krok správným směrem však hodnotím současnou iniciativu VCSVTT, která téma ekodesignu zařadila do témat výzkumu pro rok 2010-2011, a také iniciativu Svazu strojírenské techniky, který předložil do soutěže TIP MPO (nyní je posuzován) projekt zaměřený na téma analýzy současné energetické bilance českých výrobních strojů a na vývoj a výzkum technik pro snížení energetické náročnosti těchto strojů," uvádí dr. Smolík z výzkumného centra VSCTT.

Evropská komise (EK) vyhlásila soutěž na dodavatele této studie, která je avizována  dokumentem Call for tenders (výzva k nabídkám) společně i pro komodity zdravotnické techniky a klimatizace. Uzávěrka podávání nabídek byla v srpnu 2009. Na přelomu listopadu a prosince 2009 pak může EK znát vítěze soutěže o provedení studie. Současně však EK podporuje sdružení Cecimo (představující na  80 % evropského trhu obráběcích a tvářecích strojů) v aktivitách samoregulace, respektive v tzv. samoregulační oborové iniciativě a dá mu možnost, aby na konzultačním fóru k EcoDesign Directive konané v listopadu 2009 svůj návrh obhájilo. EK  je v případě kvalitní a přesvědčivé cesty samoregulační oborové iniciativy otevřená ji podpořit a stornovat dokument Call for tenders. Cecimo nyní vyvíjí aktivity na dvou frontách - jednak připravuje samoregulační oborovou iniciativu a její následnou obhajobu před konzultačním fórem a zároveň se snaží ovlivňovat uchazeče o řešení studie v rámci výzvy Call for tenders.

„Žádný výrobce nebude logicky instalovat do konstruovaného stroje komponenty s větším příkonem, než provozovaná technologie požaduje. A paralelně uživatel si nekoupí záměrně stroj s větším výkonem. Požaduje takové výrobní zařízení, které mu umožní vyrobit produkt při co nejnižších výrobních nákladech. Velké energetické rezervy jsou v jiných oborech," říká prof. Marek, technický ředitel výrobce karuselů Toshulin.

Proč ne Call for tenders?

Dokument je koncipován velmi univerzálně, vhodně pro komodity, jako jsou ledničky, DVD přehrávače a jiné méně heterogenní výrobky. Není však přijatelné vyhlašovat společný Call for tenders pro celou oblast výrobních zařízení od malých strojů pro třískové obrábění přes elektroerozivní  stroje až po velké hydraulické lisy. Evropská komise  jednou výzvou se shodným textem dokumentu „Call for tenders" vyhlašuje současně soutěž na absolutně rozdílné tři komodity najednou (výrobní stroje, zdravotnická technika, klimatizace). Provést patřičnou relevantní studii v oblasti energetické a ekologické náročnosti nad celým oborem výrobních strojů bude velmi náročné a drahé. Plánované finanční prostředky komise ve výši 300-350 tisíc eur na tuto studii jsou tedy naprosto nedostačující.  Dokument neuvažuje správně nad problémem výrobních strojů, kde je ve strojích integrováno velké množství subdodávaných komponent a agregátů v globálu ovlivňujících energetické a ekologické vlastnosti. Obdobně provoz stroje není jen samotný proces, ale obsahuje celou řadu obslužných a sekundárních nezbytných činností stroje. Studie dále vyzývá k návrhu hodnoticích jednotek pro hodnocení energetické náročnosti stroje. Vzhledem k tomu, jak mohou být stroje i na nich prováděné technologie principiálně odlišné, je toto velmi zavádějící a při volbě některých jednotek hodnocení by bylo postavení strojů velmi nerovnocenné.

„Připusťme, že tyto aktivity vyústí v normu, která bude závazná pro nás, evropské výrobce. Zákonitě se tím naše stroje podstatně zdraží a ztratíme konkurenceschopnost vůči asijským výrobcům, kterých se toto nařízení týkat nebude. Bude se tak například opakovat situace ohledně krytování strojů, kde evropské normy jsou extrémně přísné. Nejen asijští, ale například i angličtí výrobci tyto normy absolutně nerespektují a bez jakýchkoliv sankcí své nebezpečné stroje na evropský trh za dumpingové ceny dodávají. A totéž se dle mého zopakuje v oblasti ekologie...," konstatuje ing. Zbožínek, technický ředitel Tajmac-ZPS.

Návrhy a doporučení

Sdružení Cecimo vřele doporučuje, aby pravidla vznikala samoregulací v oboru a na základě vzájemné dobrovolné dohody. Nesouhlasí s popisem ekodesignu dle Evropské komise, která bere v potaz maximální či minimální konkrétní hodnoty (např. kW/kg). Stanovení pravidel na bázi max./min. limitů určených jednotek energetické či ekologické charakteristiky strojů je nepřijatelné. Pravidla a požadavky ekodesignu strojů by neměly mít negativní dopad na přílišné zvýšení ceny, snižování konkurenceschopnosti Evropy a významný negativní vliv na zákazníky a uživatele. Hodnocení strojů musí být takové, aby respektovalo skutečnost, že stejný stroj může být nasazen ve zcela technologicky odlišných podmínkách. Ekologické značení, tzv. EcoLabeling, není pro obor výrobních strojů vhodný právě vzhledem k pestrosti a rozličnosti strojů a jejich využití.

"V Evropské unii, a tedy i v České republice, musí existovat fungující dozor nad trhem. Pokud tedy někdo ví o strojním zařízení, které není v souladu s příslušnými legislativními požadavky, je žádoucí, aby se v této věci obrátil na Českou obchodní inspekci, v jejíž kompetenci je tuto skutečnost prošetřit a prosadit opatření k nápravě" připomíná Ing. Petr Blecha, Ph.D., ředitel Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně, jehož pracoviště se značnou měrou zabývá managementem technických rizik v konstrukčním procesu.

Srovnávat srovnatelné

Ve firmě  Toshulin provedli měření spotřeby el. energie soustruhu karuselového typu při otáčení stolu v maximálních otáčkách 500 min-1. Při chodu naprázdno byl příkon hnací jednotky 9,4 kW (u karuselu s průměrem stolu 1,2 metru). V Německu pak ing. Dietmar měřil spotřebu obráběcího centra Hermle střední velikosti - při maximálním obráběcím výkonu byl celkový okamžitý příkon stroje 10 kW, při běžném provozu pak 5 kW. Což praktickým způsobem dokumentuje nesmyslnost provádět studii společnou pro různé typy strojů, i technologicky shodných.

„Sledování emisí plynů CO2 a ostatních odpadů v jednotlivých procesech výroby spatřuji jako trend ve snižování ekologické zátěže," konstatuje vedoucí vývoje firmy Pramet Tools Ing. Vladimír Maixner, MBA.

Tým technického ředitele profesora Marka dále spočítal příkony přídavných agregátů pro zákazníka z leteckého průmyslu, který je měl instalovány ke karuselu o příkonu 137 kW. Ty v součtu činily neuvěřitelných 67 kW, tedy více než polovinu příkonu samotného stroje. Druhé porovnání se týkalo u zakázkového karuselu o průměru stolu 3,5 metru pro silové obrábění ložiskových kroužků. Jelikož zákazník požadoval mimo jiné velmi rychlé vyčištění pracovního prostoru, byla instalována odsávací zařízení velkého výkonu, která v součtu s jinými agregáty spotřebovala neskutečných 96 kW, samotný proces obrábění pak  220 kW. Což je opět polovina celkové spotřeby. To jsou důkazy, že technologické aplikace zákazníků  (množství emulze, odsávání pracovních prostorů, instalované výkony hlavního pohonu) nedovolují jednoduchým způsobem snižovat energetickou náročnost celého zařízení. Zákazník si určuje výkonové parametry stroje. Otázkou je, nakolik je u samotného stroje důležitá dynamika pohonu, zda jsou nutná tak velká zrychlení a rychlosti obrábění atd. Vše záleží na typu a velikosti strojů.

„Kouzlo efektu nástroje s PVD povlakem tkví v možnosti zvýšit produktivitu obrábění, která není bez unikátních povrchových vlastností povlaku možná," uvádí RNDr. Pavel Holubář, majitel firmy SHM Šumperk.

Analýza požadavků a možností energeticky úsporných zařízení

Virtuální vývoj výrobních zařízení a systémů je cestou k dosažení energeticky efektivního vývoje výrobků. Takový vývoj musí ovšem zahrnovat specifické nástroje, data a metodiky vývoje výrobků a výrobních procesů včetně jejich vzájemných propojení. Tato integrace pak umožní dosáhnout pokročilou počítačovou podporu vývoje energeticky úsporných strojních zařízení, efektivní proces vývoje výrobku (krátká doba vývoje, snížení nákladů) a optimalizaci spotřeby energie během celého životního cyklu vyvíjeného strojního zařízení. Jak ve svém vystoupení dr. Blecha z VUT v Brně uvedl,  pro hodnocení energetické efektivnosti výrobních systémů je potřeba připravit základní parametry energetické úspornosti výrobních systémů,  metodiku energetického hodnocení výrobních systémů a metodiku vývoje energeticky úsporných výrobních systémů (jejich stavby a použitých technologií). Vývoj energeticky optimalizovaných výrobních strojů a systémů mimo jiné vyžaduje využití základních znalostí o získávání a spotřebovávání energie ve výrobě (snižování energetických ztrát, rekuperace energie atd.

Ing. Dobeš z České strojnické společnosti, sekce tribologie, připomněl, že historie oboru tribologie jako vědní disciplíny se datuje k roku 1966, kdy profesor Jost na žádost britského Ministerstva průmyslu vypracoval zprávu o tom, jak opotřebení ovlivňuje funkci a spolehlivost strojů.

Technologie hraje prim

Volba řezných nástrojů  a řezného prostředí nemalým způsobem ovlivňuje spotřebovanou energii obráběcího stroje. Jak uvedl ing. Maixner, vedoucí vývoje Pramet Tools, při vývoji nových produktů je třeba hledět na celou řadu důležitých požadavků plynoucích ze strany zákazníka, mezi něž především patří užití nástroje, zvyšování produktivity, limity strojního parku, úspora nákladů na nástroj či řezné prostředí. U technologie soustružení je zásadní trend ve snižování řezných sil - co nový nástroj s logem Pramet, to snížení o 20 % a zároveň zvýšení životnosti. Konstrukce nástroje zásadním způsobem zvyšuje produktivitu obrábění, v řádech desítek procent a její geometrie pak snižuje proudové zatížení stroje.

„Naše Centrum výzkumu konstrukce tvářecích strojů společně s některými výrobci začalo provádět rozbory energetické bilance lisů a zjistili jsme, že někdy je energetická spotřeba různých strojů při jedné používané technologii rozdílná až o 20 %(!)," uvedl Ing. Milan Círek, Ph.D., ze ZČU v Plzni.

K největším nákladům koncových uživatelů při výrobě patří samotný proces obrábění (30 %), dále pak náklady na výměnu nástroje (25 %), na chladicí kapaliny (16 %), poruchy (7 %) a náklady na řezné nástroje představují pouhé 3 %, zbylých 19 % je pak zastoupeno ostatními procesy. Z těchto údajů je patrné, kde se nacházejí rezervy ke snižování nákladů spojených s třískovým obráběním.

Snižování nároků na spotřebovanou energii při procesu obrábění a  tváření při vhodném použití povlakovaných nástrojů může být jedním z předpokladů při vývoji nových generací strojů.

Z hodnocení přínosů PVD technologií a PVD povlaků, kterými se zabývají ve firmě SHM Šumperk, lze dle slov jejího majitele RNDr. Holubáře ukázat, jakým směrem by se mohl ubírat právě vývoj obráběcích a tvářecích strojů. Koordinace hlavních směrů vývoje obráběcích a tvářecích strojů s výrobci nástrojů a „periferních" technologií, jako jsou mechanické úpravy nástrojů, povlakování a vývoj procesních kapalin, může přinést značné urychlení vývoje, následné úspory a zajímavější výsledky.

Ekologičnost průmyslových maziv

Na použitých mazivech velkou měrou závisí ekologický provoz daných zařízení. Maziva rozhodují o tom, jak dlouho bude zařízení fungovat v souladu s konstrukčním záměrem,  jak se budou dané komponenty opotřebovávat atd.  Této problematice se na diskusním fóru věnoval Ing. Petr Dobeš, CSc., z firmy Fuchs Oil, který je zároveň členem České strojnické společnosti, sekce  tribotechnika.  Vyzdvihl důležitost tribotechniky jako disciplíny aplikující výsledky tribologie do praxe. Maziva jako nástroj, který tribolog používá, mají zásadní vliv na ekologii zejména z toho důvodu, že se skládají z celé řady složek - základních olejů a přísad. Zde se zásadním způsobem kontroluje jejich složení a maziva získávají ekologické certifikáty a jsou označována jako ekologicky příznivá. Rozlišuje se primární (jejich složení)  a sekundární  (jejich aplikace) ekologičnost maziv.

Energetická bilance tvářecích strojů

Na Strojní fakultě ZČU Plzeň vzniklo v loňském roce Centrum výzkumu konstrukce tvářecích strojů na základě dohody mezi touto univerzitou a Výzkumným centrem pro strojírenskou výrobní techniku a technologii a Svazem strojírenské technologie. Hlavním cílem činnosti centra je provádět aplikovaný výzkum a vývoj v oblasti konstrukce tvářecích strojů, především s ohledem na potřeby české výrobní základny. Přesto, že centrum je teprve na začátku své cesty, již s ohledem na odbornou historii jeho kolektivu pod vedením docenta Čechury, disponuje celou řadou technické obci zajímavých informací. Ing. Milan Círek, Ph.D. uvedl svojí  přednáškou účastníky diskusního fóra do problematiky hodnocení energetické bilance tvářecích strojů. Na ni má zásadní vliv jak používaná technologie, tak i samotná konstrukce stroje.

Závěrem

Na diskusním fóru zaznělo mnoho zásadních připomínek k navrhovaným změnám ze strany Evropské komise. Na konkrétních příkladech od výrobců strojů, nástrojů a komponent pak vzešly jasné výsledky výzkumů a měření, které ukazují, jakým směrem se ubírat při snižování ekologické náročnosti v globálním pohledu. Jelikož se jedná o velmi aktuální téma, budeme se snažit na stránkách MM Průmyslového spektra ve spolupráci se všemi zainteresovanými subjekty vás nadále informovat o dalším vývoji v této problematice.

Zpracoval

Roman Dvořák

Reklama
Vydání #11
Kód článku: 91119
Datum: 18. 11. 2009
Rubrika: SST představuje / Energetické strojírenství
Firmy
Související články
Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Technický a ekonomický potenciál jaderných mikroreaktorů

V rámci probíhající transformace české energetiky, tedy transformace orientované na odklon od fosilních paliv, jsou malé reaktory a mikroreaktory (MMR) kritickým prvkem, pokud jde o zajištění stability elektrické sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v dokumentu „Cestovní mapa pro SMR – malé a střední reaktory“ z roku 2023 definuje malé reaktory a mikroreaktory jako pilíře budoucí energetické bezpečnosti. Strategie ministerstva se nezaměřuje pouze na náhradu velkých uhelných bloků, ale akcentuje také potenciál mikroreaktorů o výkonu do 20 MWe pro decentralizaci výroby a pro přímé napájení průmyslových center. Ambicí státu je přitom transformace České republiky v regionální hub zajišťující výrobu a servis těchto modulárních celků, což by umožnilo maximálně využít vysokou přidanou hodnotu domácího strojírenství.

Miliardy korun z Jižní Koreje poputují do ČR

Světový výrobce parních turbín, chytrých strojů a polovodičů, jihokorejský Doosan, představil v Praze významné investice do české ekonomiky. Zároveň podepsal klíčová memoranda s českými firmami o spolupráci na projektech v tuzemsku i v zahraničí.

Související články
Horké komory pro práci s radioaktivním materiálem

V Řeži u Prahy bylo vybudováno nové výzkumné centrum, jehož součástí byla také výstavba kom-plexu horkých komor. Účelem výstavby bylo vytvořit pracoviště pro bezpečnou práci s vysoce radi-oaktivním materiálem. Po pěti letech budování se na začátku roku 2017 podařilo úspěšně zahájit aktivní provoz laboratoří, které jsou schopné zpracování, mechanického testování a mikrostrukturní analýzy radioaktivních materiálů (tlakové nádoby, vnitřní vestavby reaktorů, pokrytí paliva) s aktivi-tou až 300 TBq 60Co, materiálů pro reaktory III. a IV. generace a fúzní reaktory.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

MM Glosa: Výprodej evropské DNA

Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit