Z výše uvedeného lze vyvodit, že používání plazmových trysek se vzduchem nebo dusíkem může v mnoha případech dávat pouze omezené výsledky, v některých případech mohou být tyto technologie i nevhodné. Oproti tomu použití inertního argonu s přídavkem vhodných příměsí podle konkrétní NH a podkladového materiálu má v technologiích povrchových úprav své opodstatnění. Finanční dopad na cenu výsledného produktu při použití argonu místo vzduchu nebo dusíku není nijak zásadní, protože v případě použití kapalného argonu klesají náklady na opracování plochy RF štěrbinovou plazmovou tryskou až na jednotky Kč/m2.
Poděkování
Příspěvek vznikl za finanční podpory TA ČR při řešení projektu TE02000011.
Mgr. Miloš Klíma, Ph.D., Mgr. Eva Kedroňová, Mgr. Maja Gašić - Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav fyzikální elektroniky
Ing. Miroslava Banýrová, František Vojíř – Galatek
Ing. Vladimír Špaček, CSc. – Synpo
klima@sci.muni.cz
www.sci.muni.cz/cz/UFE
Literatura
[1] Lommatzsch, U., Pasedag, D., Baalmann, A., Ellinghorst, G., Wagner, H.-E.: Atmospheric Pressure Plasma Jet Treatment of Polyethylene Surfaces for Adhesion Improvement. Plasma Processes Polym., 4, 2007, 1041–5.
[2] Moreno-Couranjou, M., Choquet, P., Guillot, J., Migeon, H.-N.: Surface Modification of Natural Vulcanized Rubbers by Atmospheric Dielectric Barrier Discharges Plasma Treatments. Plasma Processes Polym. 6, 2009, 397–400.
[3] AcXys Technologies, France: Adhesion vs wettability, 2012. Dostupné na WWW: //www.acxys.com/news/124-adhesion-vs-wettability.html.
[4] Klíma, M., Kedroňová, E., Gašić, M., Manýrová, M., Vojíř, F., Špaček, V.: Vliv plazmové předúpravy plastů na adhezi nátěrových hmot. TRANSFER – Výzkum a vývoj pro letecký průmysl, č. 28, roč. 11, 2016, 6–12. Dostupné na WWW: //cvpu.cz/ke-stazeni.
Uložit