Témata
Reklama

Plzeňská Škodovka slaví 150 let

24. 06. 2009

Na letošní rok připadá 150. výročí založení jednoho z našich nejvýznamnějších podniků. To je zajisté příležitost pro malý výlet do historie.

Dějiny plzeňské Škodovky se začaly psát v roce 1859, kdy hrabě Valdštejn rozhodl o přemístění části výroby ze své sedlecké strojírny a železárny do Plzně. Volba to byla velmi prozíravá – město brzy poté získalo životně důležité železniční spojení a jeho průmysl se začal rychle rozvíjet. Malá strojírna v západní části města vyráběla parní stroje, vybavení pro lihovary, cukrovary, pivovary, zemědělské nástroje a další strojírenská zařízení. V roce 1866 nastal ve vývoji společnosti důležitý mezník – jako vrchní inženýr nastoupil do továrny plzeňský rodák Emil Škoda, který vystudoval techniku a první praktické zkušenosti získal v německých firmách.

Reklama
Reklama
Reklama
Emil Škoda, zakladatel firmy

Škoda získává továrnu

Inženýr Škoda dokázal odhadnout, kam se bude ubírat vývoj ve strojírenství a o jaký artikl bude na trhu zájem. Systematicky vyhledával a lákal do Plzně zkušené odborníky z jiných společností. Pochopil, že jestli se plzeňská strojírna má stát významným hráčem na tehdejším trhu, bude třeba do podniku mohutně investovat, zavést nové obory a výrobu zmodernizovat. Hrabě Valdštejn neměl do těchto plánů chuť, a tak svoji továrnu Škodovi v roce 1869 prodal.

Emil Škoda začal svůj podnik úspěšně rozvíjet. Správně odhadl, že v neklidné Evropě bude stále zájem o zbraně a vsadil na tento výrobní program. V roce 1884 začal stavět moderní ocelárnu, pro výrobu kvalitních zbraní nezbytnou. O dva roky později Škodovka zařadila do svého výrobního programu poprvé zbraně – kulomety Salvator-Dormus. V roce 1890 vzniklo zbrojní oddělení Škodovy strojírny. Navzdory mnoha problémům Škoda uspěl. Stal se nejprve monopolním dodavatelem rakousko-uherského námořnictva, později i armády. V roce 1895 Škodovka zkonstruovala první polní kanon s dlouhým zákluzem hlavně, o rok později byla postavena nová zbrojní hala. Továrna se stala jedním z největších evropských výrobců zbraní. V roce 1899 se změnila z rodinného podniku na akciovou společnost a v roce 1900 její zakladatel Emil Škoda zemřel.

Lodní děla byla proslulým výrobkem Škodovky pro flotily mnoha zemí.
Většina strojů v obrobně byla poháněna řemeny z centrálního rozvodu.

První světová válka a rozpad Rakouska

Plzeňská továrna však nebyla jen zbrojovkou. Stále vyráběla parní stroje, plynové motory, vybavení pro doly, potravinářský průmysl, nejrůznější konstrukce a také získala velkou proslulost při produkci velkých a složitých odlitků pro lodní stavitelství. V roce 1904 rozhodlo vedení společnosti o zavedení nového výrobního programu – parních turbín. V roce 1907 založila vlastní výzkumný ústav. První světová válka přinesla továrně velkou konjunkturu. Škodovácké zbraně, zvláště těžká děla a houfnice, se na frontách velmi osvědčily. Konec války a rozpad Rakouska-Uherska však znamenal pro společnost velkou krizi. O zbraně nebyl zájem, tradiční trhy se rozpadly, zpřetrhaly se dlouho a pečlivě udržované obchodní vztahy. Továrna, aby přežila, musela radikálně změnit svůj výrobní program. Finanční stabilitu jí zajistil vstup francouzského koncernu Schneider et Cie. Nové vedení společnosti rychle hledalo nové obory, které by zaplnily mezeru po omezené zbrojní výrobě.

Slavná rychlíková tříválcová lokomotiva Škoda 10 Lo zvaná „mikádo“ byla vyráběna v letech 1925 až 1937.
První elektrická lokomotiva Škoda 1Elo na zkušební trati v Plzni-Doudlevcích

Největší československý podnik

Škodovka tak začala od roku 1920 vyrábět parní lokomotivy, od roku 1927 i elektrické, ve dvacátých letech založila v Doudlevcích vlastní elektrotechnickou továrnu. Krizi, do níž se dostala po první světové válce, úspěšně překonala a koncern se postupně stal největším a nejdůležitějším průmyslovým podnikem tehdejšího Československa. Do něj se pak postupně začlenily závody v Praze na Smíchově, v Hradci Králové, Hrádku u Rokycan, Brně, Komárně, Dubnici nad Váhom, uhelné doly v mostecké a plzeňské pánvi. Významný akciový podíl koupila Škodovka například v Avii Praha, Omnipolu, Čs. zbrojovce Brno nebo Kablu Kladno. V roce 1925 získal koncern Škoda automobilku Laurin a Klement v Mladé Boleslavi.

Výrobní program byl v tehdejší době velmi rozsáhlý a stále se rozšiřoval. Škodovka vyráběla nejen tradiční zbraně, ale také energetická zařízení, transformátory, osobní i nákladní vozidla, traktory, lodě, letadla, tanky, mostní konstrukce, jeřáby, trolejbusy, trakční motory, obráběcí stroje, dieselové motory, cigaretové a balicí stroje. Její parní turbíny se dostaly na světovou úroveň, stavěla doma i v cizině elektrárny, cukrovary, pivovary, lihovary. Od roku 1923 označovala své výrobky novou ochrannou známkou – okřídleným šípem v kruhu.

První plzeňské trolejbusy typu 3 Tr sloužily v dopravě od roku 1941 až do roku 1970.
Lodní šroub o hmotnosti 78 tun pro francouzskou zaoceánskou loď z roku 1926

Zbrojní výroba za protektorátu

Druhá světová válka přinesla další zlom v historii společnosti. Ještě v roce 1939 prodala společnost Schneider svůj podíl československým bankám. Po okupaci byla Škodovka se svými závody začleněna do koncernu Reichswerke Hermann Göring. Opět se stala hlavně zbrojní a muniční továrnou, ale do výroby byly zařazovány převážně německé konstrukce. Vývoj v ostatních oborech byl omezen, a Škodovka znovu přišla o svoje trhy a zákazníky. V dubnu 1945 byla těžce zasažena bombardováním a z velké části zničena.

V jugoslávské Subotici jezdily tramvaje ze Škodovky (rok 1929).

Orientace na těžký průmysl v poválečných letech

V roce 1945 byla zavedena národní správa a o rok později se Škodovka stala národním podnikem. V rámci reorganizace československého průmyslu na začátku padesátých let předala společnost část výrobního programu jiným továrnám. Podnik se měl věnovat hlavně těžkému průmyslu – v jeho výrobním programu zůstaly parní a elektrické lokomotivy, energetika, obráběcí a tvářecí stroje, trolejbusy.

V roce 1951 vyrobila Škodovka první z velké řady kondenzačních parních turbín 50–55 MW, v roce 1953 první traťovou elektrickou lokomotivu na stejnosměrný proud řady E 499.0 a také velké soustruhy a horizontky. V roce 1961 získala největší exportní kontrakt v historii – výstavbu metalurgického kombinátu v Indii. O rok později byla zahájena výroba úspěšného trolejbusu Škoda 9Tr. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se Škodovka stala generálním dodavatelem jaderných elektráren. Udržela si pozici strojírenského gigantu, ale její výrobky putovaly hlavně na trhy států tehdejšího východního bloku a rozvojových zemí.

Škodovka v současnosti

Po roce 1989 a rozpadu východního bloku se společnost dostala do známých obtíží a – v historii již poněkolikáté – přišla o zavedené trhy. V přímé konkurenci se západními firmami jen těžce hájila své pozice. V roce 1993 byl koncern Škoda privatizován a vznikla celá řada dceřiných společností. Rozsáhlý výrobní program však musel být na začátku tisíciletí zredukován, společnost čekala složitá restrukturalizace. V roce 2000 vznikla společnost Škoda Holding, a. s., jejímž majitelem se o tři roky později se stala společnost Appian Group. Škodovka se rozhodla dále zachovat a rozvíjet pouze energetické obory a dopravní strojírenství. V oblasti klasické energetiky tak dnes mezi klíčové výrobky patří turbíny a strojovny, v oblasti dopravního strojírenství nízkopodlažní tramvaje, elektrické lokomotivy, metro, příměstské vlakové jednotky, trolejbusy, ale i trakční motory či kompletní pohony pro dopravní systémy.

Ve snaze posílit svoje postavení na trhu ve vybraných oborech jde Škoda i cestou akvizic. V oboru Transportation tak skupina posílila o ostravskou Škoda Vagonka, šumperskou Pars nova, plzeňské MOVO, POLL, a VÚKV. Do dopravní skupiny Škodovky patří i zahraniční společnosti – ruský Sibelelektroprivod a maďarská Ganz – Škoda. K nepoznání se také změnila výrobní základna. Škoda Transportation nyní sídlí ve zcela nových halách v revitalizovaném plzeňském areálu. Letité budovy koncipované na zcela jiný typ výroby než současné podmínky vyžadují, tak nahradilo moderní zázemí s vyspělými technologiemi.

-mk-

[email protected]

www.skoda.cz

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 90651
Datum: 24. 06. 2009
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Made in Česko: Chutná (nejen) česká tradice

Když se před více než 10 lety spoluzakladatelé společnosti Knedlíky Láznička rozhodli založit firmu zaměřenou na výrobu knedlíků, čelili poměrně značné skepsi okolí. Tento segment byl vnímán odbornou i laickou veřejností jako nekvalitní, nemoderní a výživově neatraktivní. Vladimír Zikmunda a šéfkuchař Petr Kosiner se však rozhodli dokázat, že i hromadně vyráběný knedlík může mít špičkovou kvalitu, chutnat jako od babičky a stát se vynikající součástí moderní gastronomie.

Stroje v pohybu: Dálniční most přes staveniště

Tento stroj mají k dispozici švýcarští silničáři. Most Astra je mobilní staveništní most určený pro použití při údržbě dálnice. Práce lze provádět pod mostem, zatímco přes něj projíždějí vozidla ve dvou jízdních pruzích. Díky tomu je možné pracovat během dne, a to bez uzavírek a odklonů dopravy. Most váží přibližně 1 300 tun, jeho celková délka může být až 257 m a pracovní prostor pod mostem má délku až 100 m, šířku 5,08 m a výšku 3,1 m.

Související články
Made in Česko: Jesličky v pohybu

Krýzovy jesličky. Tak se jmenuje největší lidový mechanický betlém na světě, zapsaný v Guinnessově knize rekordů. Lze jej navštívit v budově Muzea Jindřichohradecka, přímo v centru malebného Jindřichova Hradce. Můžete se samozřejmě podivit, proč o betlému vlastně píšeme v odborném strojírenském časopisu. Je to proto, že nezanedbatelná část figurek se pohybuje a mechanismus, jímž jsou ovládány, rozhodně bude strojaře zajímat. Avšak Krýzovy jesličky budou určitě zajímat nejen ty, kdo mají blízko ke strojařině, ale i všechny ostatní, kdo milují atmosféru českých Vánoc...

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Profesor Přemysl Pokorný 80

V prosinci tohoto roku se prof. Přemysl Pokorný dožívá významného životního jubilea 80 let. V roce 1966 dokončil studia v oboru Strojírenská technologie na VŠST v Liberci. Po krátkém působení v průmyslové praxi zahájil v roce 1968 svoji akademickou kariéru na Fakultě strojní VŠST v Liberci, později TUL.

Stroje v pohybu: Protipožární letadlo

Uprostřed letošního léta byl národní park České Švýcarsko zasažen rozsáhlým lesním požárem, proti němuž zasahovali hasiči z celé republiky. Velké pozornosti se v této souvislosti dostalo mimo jiné protipožárním letadlům Canadair CL-415, zapůjčeným z Itálie. Pojďme si tento letoun blíže představit.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Stroje v pohybu:
Jak uhasit letadlo

Pozoruhodný stroj, který vám v tomto článku představíme, se pohybuje na šesti kolech a setkáte se s ním nejčastěji v prostoru letiště. Jde o speciální zásahové vozidlo hasičů. Kombinovaný hasicí automobil Rosenbauer Panther 6 x 6 je tři metry široký a téměř 12 metrů dlouhý, váží až 36 tun a ve výbavě má dlouhé teleskopické rameno. Dva tyto vozy slouží na letišti v Praze-Ruzyni.

Profesor Zdeněk Kolíbal 80

V dubnu tohoto roku se prof. Zdeněk Kolíbal dožívá významného životního jubilea 80 roků a zároveň i krásného a úctyhodného 55letého výročí svatby se svou milovanou ženou Aničkou. Tento strojírenský matador však neměl být původně strojním inženýrem, nýbrž elektroinženýrem, ale po maturitě v r. 1959 na jedenáctileté střední škole mu byly zakázány všechny vysoké školy a byl určen pro převýchovu jako dělník do Zetoru – ZKL Brno-Líšeň, kde ho v 17 letech nasadili do třísměnného provozu kalírny tohoto závodu.

Stroje v pohybu: Velký ocelový krtek

Tentokrát se za pohyblivými stroji vypravíme pod zem. Představíme vám stroje, které dokážou účinně, rychle, bezpečně a bez použití trhacích prací prorazit tunel a zároveň postavit jeho ostění. Jde o plnoprofilové razicí stroje, označované zkratkou TBM (Tunnel Boring Machines). Česky se tento způsob ražby nazývá „technologie mechanizovaného tunelování“.

Stroje v pohybu – Pražská mobilní zvonohra

Tentokrát vám představíme stroj veskrze zvláštní a jedinečný. Vlastně jde o hudební nástroj. Je to však takový nástroj, jehož schopnost hýbat se je jen velmi obtížně představitelná, i když má v názvu slovo „mobilní“. Je to totiž zvonohra, jejíž hlavní součástí je soubor 57 zvonů. Jen samy zvony váží dohromady bezmála pět tun, hmotnost celého nástroje je 12 000 kg. Takový kolos byste čekali spíš v mohutných zdech chrámové věže než na korbě nákladního automobilu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit