Témata
Reklama

Vývoj geometrie tvářecí části multifunkčního nástroje metodou numerické simulace

18. 11. 2010

Při vývoji multifunkčního nástroje pro tvorbu kruhových otvorů s integrovaným povrchem využití numerické simulace přispělo k eliminaci nevhodných tvarů tvářecí části nástroje a poskytlo informaci o velikosti rozdílu průměru tvářecí části a předvrtaného otvoru, který byl nakonec zvolen pouze 0,02 mm. Ve druhé sérii simulací byl již ověřován vliv reálného nástroje na povrch a rozložení deformací v okolí předvrtaného otvoru. Z tvaru elementů na povrchu a z nestejnorodosti sítě byla patrná neuspokojivá kvalita tvářeného povrchu. Po revizi a následné úpravě geometrie výsledky získané ze simulací nasvědčují značnému zlepšení kvality povrchu.

V rámci projektu MPO FI-IM4/226 s názvem Vývoj vrtacích multifunkčních nástrojů pro vysoce produktivní výrobu kruhových otvorů, který byl řešen ve spolupráci české rodinné firmy Hofmeister, katedry obrábění a katedry materiálu a strojírenské metalurgie Strojní fakulty Západočeské univerzity v Plzni, bylo pro navržení tvaru tvářecího elementu nového multifunkčního nástroje pro tvorbu kruhových otvorů s integrovaným povrchem využito numerických simulací pomocí softwaru Deform. Úkolem projektu je vyvinout nástroj, který současně s procesem vrtání upravuje povrch pomocí tvářecí části nástroje za vzniku tzv. integrovaného povrchu, kdy deformace povrchových a podpovrchových oblastí způsobí zpevnění těchto vrstev za současného vyhlazení povrchových nerovností po procesu vrtání. V procesu vývoje sdruženého multifunkčního vrtacího nástroje neexistovaly žádné předchozí zkušenosti s tvarem a velikostí tvářecí části tohoto nástroje. Cílem simulací bylo tedy vytipovat nejvhodnější tvar tvářecího elementu z těchto hledisek:

  • 1. odhadnout, o kolik bude průměr tvářecího elementu větší, než je průměr vyvrtaného otvoru;
  • 2. navrhnout vhodný tvar nástroje tak, aby se povrch po simulaci tváření jevil jako hladký bez výstupků a prohlubní.

Eliminace nevhodného tvaru a rozměru tvářecí části nástroje

Nástroje byly navrhovány ve třech základních podobách (tab. 1):

  • 1. nástroje plné, které by sloužily jako samostatný tvářecí nástroj (tab. 2);
  • 2. nástroje, odvozené zplných modelů a opatřené drážkou pro odvádění třísky, které by byly umístěny nad vlastní obráběcí částí (tab. 3);
  • 3. nástroje svýstupkem, kde se předpokládá jejich umístění vblízkosti špičky na tzv. plochu vedlejšího hřbetu (tab. 4).

Simulace byly prováděny pomocí softwaru Deform pro ocel AISI1045, přičemž materiálové vlastnosti byly převzaty z databáze tohoto softwaru.

Plné tvářecí nástroje

Tyto nástroje byly navrženy tak, aby jejich průměr byl o 0,2, 0,1 nebo 0,03 mm větší, než je průměr předvrtaného otvoru, přičemž v našem případě se jednalo o otvor o průměru 12 mm. Popis parametrů pohybu nástroje je uveden v posledním sloupci tab. 2. Nástroj č. 2 byl otestován bez otáček pouze s posuvem, což se blížilo běžnému tvářecímu procesu. Také u nástroje č. 4 převažoval posuvný pohyb, kdy velmi pomalému rotačnímu pohybu 1 ot.s-1 odpovídal posuv 1 mm.s-1.

Další nastavení simulace zahrnovalo tyto parametry: koeficient tření 0,1, vnější průměr polotovaru 40 mm, výška válečku 50 mm, počet elementů sítě 100 000, přičemž poměr maximální a minimální velikosti prvku byl nastaven na hodnotu 5. Polotovar byl považován za plastické těleso, nástroj za tuhé.

Při následném vyhodnocení deformace ve vybraných bodech na tvářeném povrchu byl u většiny nástrojů zjištěn rychlý nárůst a následný pokles deformace během simulace, což je z teoretického hlediska při tváření za studena nepřijatelné (příklad viz obr. 1) a svědčí to o extrémní nehomogenní deformaci povrchových vrstev. Tento nereálný „zubovitý" průběh deformace nebyl pozorován tam, kde posuvný pohyb převažoval nad pohybem rotačním (databáze 2 a 4 -  tab. 2).Vzhledem k nezbytnosti akceptovat převažující rotační pohyb z důvodu zaměření vlastního projektu (vývoj sdruženého nástroje) byl z těchto simulací učiněn závěr, že přesah průměru nástroje vzhledem k průměru otvoru se musí pohybovat řádově v setinách mm. Byl tedy doporučen jednoduchý tvářecí nástroj kuželového tvaru se zaoblenou hranou a přesahem 0,03 mm (nástroj č. 7 -  tab. 2).

Tvářecí nástroje s drážkou

U těchto nástrojů (tab. 3) bylo pozorováno hromadění materiálu před nástrojem (obr. 2), které následně vedlo ke vzniku elementů sítě „špičatého" tvaru na povrchu otvoru. Software Deform standardně nemá nastaven model k odstraňování těchto elementů, ze simulace lze ovšem vyvodit, že tyto elementy budou z povrchu vytrženy nebo odřezány. Na základě těchto simulací byl navržen nástroj, u kterého byla tvorba těchto elementů nežádoucího tvaru minimalizována. Tento nástroj byl odvozen z eliptického průřezu tak, že náběhová hrana přesně kopíruje povrch vyvrtaného otvoru a k deformaci dochází díky eliptickému náběhu tvářecí části za touto hranou (nástroj č. 10 -  tab. 3).

Nástroje s výstupky

Cílem projektu je vyvinout nástroj, který současně s procesem vrtání upravuje povrch nejlépe pomocí výstupků umístěných v blízkosti špičky na ploše hřbetu. Byly tedy vymodelovány dva nástroje tohoto typu: s kruhovými výstupky (č. 12 -  tab. 4) a s výstupkem šroubovitého tvaru dle návrhu katedry obrábění ZČU (č. 11 -  tab. 4). Oba takto navržené nástroje se ukázaly jako nevyhovující. Při použití kruhových výstupků došlo k oddělování elementů z povrchu, při simulaci tváření šroubovitým výstupkem bylo pozorováno „bodové" tváření za současného extrémního růstu deformace v každém kroku a jejím následném poklesu (obr. 1) U obou těchto nástrojů se vedle nevhodného tvaru elementů projevil také vliv velkého přesahu průměrů.

Návrh tvaru tvářecí části nástroje

Z provedených numerických modelů vyplynula následující doporučení:

  • 1. přesah průměrů tvářecího elementu bude maximálně několik setin mm, doporučeno bylo 0,03 mm;
  • 2. tvar tvářecích výstupků musí být bez hran a bodových vrcholů, byl doporučen tvar odvozený zkužele, případně vkombinaci seliptickým průřezem elementu.

Testování geometrie reálného modelu

Následující numerické simulace byly provedeny již poté, co byl firmou Hofmeister a katedrou obrábění ZČU navržen konkrétní  model tvářecího nástroje. Tvářecí elementy tohoto modelu jsou na obr. 3. Maximální průměr tvářecí části činil 12 mm, nástroj byl vtlačován do otvoru o průměru 11,98 mm. Parametry pohybu nástroje: 1 327 ot.min-1, posuv 0,12 mm.min-1. Uchycení válcového polotovaru o vnějším průměru 40 mm bylo při simulaci provedeno pomocí vysokého koeficientu tření (106) mezi virtuálními deskami a válečkem.

Abychom se přiblížili skutečným podmínkám tváření, byla tato úloha nejprve simulována jako elastoplastická. Z důvodu extrémní časové náročnosti, kdy jeden krok (cca 1/10 otáčky) trval později až 4 hodiny, byla tato simulace ukončena a úloha byla dále simulována jako plastická se zanedbáním elastické deformace. Bylo proto provedeno několik simulací, kdy nástroj vnikal do otvoru o průměru 11,98, 11,99 a 12 mm s tím, že bude určen nejvhodnější model z hlediska kvality povrchu. Z těchto simulací vyplynulo několik zjištění:

  • 1. nebyl již pozorován extrémní růst a pokles deformace vnásledujících po sobě jdoucích krocích, což samo o sobě nasvědčovalo, že zvolený směr ve vývoji tvářecího nástroje je správný;
  • 2. bylo zjištěno nesymetrické rozložení deformace, pronikající do značné hloubky pod povrch otvoru;
  • 3. kvalita simulovaného povrchu ovšem nebyla dobrá u žádného zmodelů, a to ani při tváření otvoru o počátečním průměru 12 mm, kdy byl kontakt mezi nástrojem a polotovarem vytvořen pouze pomocí tření. Vždy byly zjištěny oblasti smnoha nepravidelnými elementy, vystupujícími zpovrchu (viz obr. 5).

Finální úprava geometrie

Po analýze geometrie tvářecího nástroje byla zjištěna nepřesnost při konstruování prostředního tvářecího elementu. Nástroj byl tedy upraven tak, aby všechny výstupky měly zcela shodnou geometrii. Byly takto provedeny dvě závěrečné simulace se zřetelem na kvalitu povrchu a rozložení deformačního pole kolem otvoru.

Při první byl váleček o vnějším průměru 20 mm uchycen 3 čelistmi. Přes velkou vnesenou nehomogenní deformaci vykazuje vnitřní povrch znatelně hladší průběh, než tomu bylo před úpravou geometrie nástroje (viz obr. 6).

Při druhé simulaci byl váleček o vnějším průměru 40 mm virtuálně uchycen tak, že bylo zabráněno pohybu bodů na vnějším plášti válečku se záměrem eliminovat případný vliv uchycení na rozložení deformace. Bylo zjištěno, že rozložení deformace v okolí otvoru je opět nesymetrické (obr. 7) a není tedy dáno pouze způsobem uchycení, ale rotačním pohybem tvářecího nástroje. Deformace jsou velmi vysoké, takže bylo doporučeno ještě snížit přesah průměru nástroje pod hranici 0,02 mm, případně geometrii upravit tak, aby první výstupek měl menší vnější průměr než druhé dva - aby tedy tváření postupovalo ve dvou fázích a omezilo se tak riziko hrnutí materiálu před nástrojem za vzniku lokálních více deformovaných oblastí. I přes vysokou vnesenou deformaci ovšem zůstává povrch po tváření hladký, pouze s ojedinělými náznaky vystouplých oblastí (obr. 8).

Závěr

Při vývoji nového multifunkčního nástroje přispělo využití numerické simulace v první fázi řešení projektu k eliminaci nevhodných tvarů tvářecí části nástroje a poskytlo informaci o velikosti rozdílu průměru tvářecí části a předvrtaného otvoru. Neuspokojivé výsledky z druhé série simulací, zejména v souvislosti s kvalitou povrchu, vyústily v kontrolu a následnou další menší úpravu geometrie. Tvářený povrch po simulaci se jeví jako hladký, kdy vysoký stupeň deformace nasvědčuje maximálnímu zpevnění materiálu v okolí otvoru.

V další fázi řešení projektu bude přistoupeno k porovnání rozložení deformace směrem do hloubky polotovaru. Součástí projektu je dále zjišťování zpevnění materiálu na mezi kluzu zkouškou jednoosým tlakem pro etalonový materiál - ocel 12050, slitinu AlSi1Mg0,5Mn a slitinu Inconel 718. Ze znalosti velikosti deformace a křivek zpevnění na mezi kluzu (tzv. flow stress) bude odhadnuto zpevnění materiálu v okolí otvoru a následně bude tento odhad porovnán s hodnotami mikrotvrdosti v odpovídajících bodech. Tyto poznatky budou součástí znalostní databanky firmy Hofmeister a budou poskytnuty odběratelům jako součást dodávky vyvíjeného multifunkčního nástroje.

Reklama
Reklama
Reklama
Tvářecí element podle návrhu KTO<

Ing. Soňa Benešová, Ph.D,

Doc. Dr. Ing. Antonín Kříž

Ing. Pavel Kožmín, Ph.D.

Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta strojní

//kmm.zcu.cz/

//www.deform.com/

[email protected]

[email protected]

[email protected]

Reklama
Vydání #11
Kód článku: 101102
Datum: 18. 11. 2010
Rubrika: Trendy / Tváření
Autor:
Firmy
Související články
Kapalina jako tvářecí medium

V dnešní době je stále více kladen důraz na sofistikovanost i ekonomickou efektivnost výrobních procesů. Současně je žádána výroba stále složitějších tvarů, vyplývajících především z designových návrhů lisovaných součástí, které dříve nebyly řešitelné jako např. výroba negativních tvarů, složitě prostorově i tvarově orientovaných trubkových dílců apod. V tomto případě lze s výhodou, namísto pevných konvenčních nástrojů, využít výrobní metody zaměřené na nepevné nástroje, jako je např. kapalina.

Jsou smíšené konstrukce dočasně za svým zenitem?

Nikdo nenamítá proti oprávněné potřebě lehkých konstrukcí v dopravě, aeronautice, obalové technice a u pohyblivých částí strojů, systémů a zařízení. Avšak jsou smíšené konstrukce s plasty vyztuženými vlákny v současnosti opravdu za svým zenitem?

Moderní způsoby ochrany vysokopevných ocelí

V posledních letech je v automobilovém průmyslu kladen stále větší důraz na snižování hmotnosti vozu, potažmo spotřeby a z ní plynoucích emisí, za současného zvýšení bezpečnosti posádky. Jednou z možností, jak splnit tyto požadavky, je nahrazení starých materiálů používaných pro výrobu určitých komponentů za nové, pevnější. Díl z pevnějšího materiálu může být tenčí a potažmo i lehčí oproti dílu původnímu, ale současně je schopen vydržet stejné, nebo i větší namáhání.

Související články
Metodika kompenzace odpružení u velkoplošných karosářských výlisků

Dnešní doba je charakterizována rychlou reakcí na akceschopnost a poptávku a klade vysoké požadavky na konečné nízké provozní náklady a vysokou kvalitu všech výrobků. V ideálním případě by měly být výlisky vyráběny bez defektů. Takto dokonalého stavu ovšem není možné zatím dosáhnout. Již v minulosti bylo řadou autorů popsáno početné množství defektů, u kterých se dnes ví, jaký přístup pro jejich predikci a eliminaci zvolit. Jedná se například o zvlnění materiálu, vyčerpání plasticity, iniciace trhliny, ztenčení materiálu aj.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Nekonvenční zpracování nové generace vysokopevných výkovků

Vysokopevnostní zušlechtěné výkovky se strukturou popuštěného martenzitu v současné době představují high-end skupinu kovárenských produktů. Díky nejnovějším poznatkům z oblasti fyzikálně-metalurgických dějů probíhajících v materiálu výkovků by skupina vysokopevnostních výkovků mohla být doplněna novou generací výkovků, jejichž struktura je tvořena nekonvenčním CFB (Carbide-Free bainitem) a QP martenzitem.

Nová řada vysekávacích lisů kombinovaných s laserem

V souladu s tradicí soustavného rozvoje produktových řad uvedla společnost Prima Power na trh kompletní novou generaci servoelektrických vysekávacích lisů kombinovaných s laserem.

Vliv materiálu na kvalitu výlisku

Kvalita vstupního materiálu významně ovlivňuje výslednou kvalitu výlisku. Ověřování jeho vlastností je možné provádět různými zkouškami, mezi něž patří ověřování jeho mechanických vlastností či technologické zkoušky.

Co je nového v tvářecí technice

Oblast plošného tváření je dynamicky se rozvíjející segment výroby dílců z plechu. Mezi technologií a stroji byl v minulosti veden neustálý boj. Vždy se podařilo vyvinout technologii, která o kus dál posunula hranice zpracování těžko tvářitelných materiálů nebo tvarově složitých dílců. Velkou roli v tomto rozvoji technologií plošného tváření vždy hrál automobilový průmysl, který neustále zvyšoval požadavky na komplikovanější tvary v souvislosti s fantazií designérů.

Účinná a bezpečná manipulace s plechy

Každá strojírenská výroba či sklad se snaží fungovat co nejefektivněji. V manipulaci s břemeny však české firmy za těmi západními stále ještě trochu zaostávají. A to nejen v rychlosti a účinnosti, ale také v bezpečnosti. Česká společnost Walmag přitom patří již přes 25 let k předním světovým výrobcům špičkových břemenových magnetů, které zásadně usnadňují práci firmám po celém světě. Jednou z jejích specialit jsou i břemenové magnety pro manipulaci s plechy.

Dopravníky k lisům a vysekávacím strojům

Akciová společnost ASTOS Machinery patří k nejvýznamnějším evropským výrobcům dopravníků k lisům a vysekávacím strojům, jakož i k CNC strojům. Dopravníky k lisům a vysekávačkám jsou principiálně realizovány ve dvou provedeních: jako článkové nebo magnetické.

Stroj roste se svými úkoly

Díky vývoji stroje TruPunch 1000 přišla firma Trumpf na trh s vysekávacím lisem určeným pro segment výrobních zařízení základní úrovně, který může být postupně rozšiřován až na kombinovaný stroj. Výsledkem této evoluce je TruMatic 1000 fiber, laserový stroj vybavený spoustou pokrokových novinek, který děruje díry, ohýbá jazýčky a tváří závity.

Produktivní zpracování plechu ze svitků

Jednou z často pokládaných otázek dnešních výrobních společnosti je, jak učinit zpracování plechů ještě jednodušší, flexibilnější a ekonomičtější. Jedním z možných řešení je nahrazení klasického tabulového formátu svitky plechu.

Trendy v tváření: Strategická orientace v lisovnách BMW

Firma BMW používá již několik let novou strategii. Cílem je zvýšení efektivity, produktivity a udržitelnosti při dodržení vývojových trendů. Těmi jsou globalizace, ochrana životního prostředí a zachování konkurence schopnosti. Ke splnění těchto požadavků pro sériovou výrobu v lisovnách, byla v poslední době vyvinuta nová strategie na vysoké úrovni. S její pomocí se dají splnit nároky na flexibilní výrobu při současně vysoké produktivitě a kvalitě.

Sestavte si svůj lis

Díky inovativnímu online konfigurátoru lisů z TOX Pressotechnik mohou konstruktéři a koncoví uživatelé navrhovat lisovací systémy pro výrobu a montáž individuálně. Veškeré navržené sestavy jsou připraveny k plnému provozu v krátkém dodacím čase a za ekonomicky přijatelnou cenu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit