Témata
Reklama

Experiment z Brna míří na oběžnou dráhu

Přípravy na historicky první misi ryze českého astronauta k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vrcholí. Armádní pilot Aleš Svoboda, který letos v květnu úspěšně dokončil základní výcvik, by měl do vesmíru odstartovat v druhé polovině roku 2027 – za předpokladu hladkého dokončení všech schvalovacích procesů. Na palubě ho bude doprovázet také experiment Icarus Armor Next Gen. Tento projekt koordinuje Vysoké učení technické v Brně, konkrétně se na něm podílejí Ústav biomedicínského inženýrství a Ústav mikroelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT VUT).

Vesmírný koráb Dragon společnosti SpaceX, poháněný raketou Falcon 9, vynese Svobodu vstříc třinácti českým vědeckým a technologickým experimentům. Je přitom fascinující, že hned šest z nich vzniká za přímé účasti brněnských univerzit, výzkumných center a inovativních firem. Vedle expertů z VUT připravují své projekty například Masarykova univerzita, Mendelova univerzita nebo Masarykův onkologický ústav. Celou chystanou misi i osobnost českého astronauta nedávno detailně představila Česká televize v hlavní zpravodajské relaci Události.

Major Aleš Svoboda, český vojenský pilot, záložní astronaut ESA. (Zdroj: Česká cesta do vesmíru)

Digitální dvojče astronauta

Hlavním cílem projektu Icarus Armor Next Gen je vývoj digitálního dvojčete astronauta. Jde o pokročilý model schopný predikovat kognitivní výkon člověka vystaveného kumulativnímu stresu, jako je přetížení při startu či dlouhodobý pobyt v mikrogravitaci.

„Chceme výrazně posunout poznání, jak zvládnout období adaptace astronauta na podmínky mikrogravitace s co nejmenším propadem kognitivní výkonnosti,“ říká vědecký garant projektu Vratislav Šálený z Ústavu biomedicínského inženýrství FEKT VUT.

To, jak celý systém funguje, názorně přibližuje krátké video.

Paralelně s tím tým Ústavu mikroelektroniky pod vedením Jaromíra Hubálka vyvíjí pro misi speciální hodinky se světově ojedinělým senzorem intenzity pocení. Ty budou kontinuálně snímat klíčové fyziologické parametry. V současné době navíc probíhají jednání o tom, aby hodinky sbíraly cenná data už během samotného startu a letu na raketě Falcon 9.

Klimatická komora na FSI VUT – Jakub Arm (FEKT VUT) a Aleš Svoboda. (Foto: Václav Koníček)

Využití na Zemi a prestiž pro českou vědu

Vyvíjená technologie najde široké uplatnění i mimo hranice kosmonautiky. Digitální dvojče může v budoucnu pomáhat například s předvídáním únavy u řidičů z povolání nebo optimalizovat výkon lidí v psychicky i fyzicky náročných profesích a ve vrcholovém sportu.

Pro samotné výzkumníky z FEKT VUT představuje tato mise naprosto výjimečnou příležitost. Technologie z brněnských laboratoří dostanou šanci projít zatěžkávací zkouškou přímo na oběžné dráze, v nekompromisních podmínkách, které na Zemi nelze plně simulovat. Stanou se tak pevnou součástí historického milníku české vědy.


Zdroj: Tisková zpráva FEKT VUT. Zpracováno redakcí.

Reklama
Reklama
Reklama
Firma
VUT v Brně

Vysoké učení technické v Brně se dlouhodobě objevuje v žebříčku nejlepších světových univerzit QS Top Universities, který každoročně sestavuje společnost QS Quacquarelli Symonds Limited a hodnotí v něm tisíce vysokých škol. Podstatnou část hodnotících kritérií tvoří zpětná vazba na kvalitu vzdělávací instituce od akademiků a také zaměstnavatelů jejích absolventů.
Dalším žebříčkem, jehož hodnocení se VUT účastní, je Times Higher Education.

Historie Vysokého učení technického v Brně (VUT) sahá až k 19. září 1899, kdy rakouský císař a uherský král František Josef I. podepsal dekret o založení české vysoké školy technické v Brně.

Byla první českou vysokou školou na Moravě. Univerzita začínala se čtyřmi profesory a 47 posluchači a postupně dospěla do pozice mezinárodně uznávané vzdělávací instituce, která nabízí současné špičkové vědecké a odborné znalosti na osmi fakultách a třech vysokoškolských ústavech. Studenti mohou získat kvalitní vzdělání v široké škále oborů od technických, přírodovědných, přes ekonomické až po umělecké. Významnou část aktivit VUT tvoří výzkum a vývoj, který probíhá zejména na půdě výzkumných center. Univerzitě se podařilo zejména díky grantové podpoře vybudovat pět vlastních vědeckých center a kromě toho se společně s dalšími univerzitami a vědeckými institucemi podílí i na činnosti dvou center excelentního výzkumu. 

Číst dál
Související články
V hlavní roli indická doktorandka a nanokrystaly

Ačkoli jsou některé znečišťující látky – například rezidua antibiotik či mikroskopické fragmenty plastů – lidskému oku neviditelné, běžnými čistírenskými technologiemi projdou bez zachycení. Anjali Valadi Palliyalil, doktorandka z výzkumného centra CEITEC VUT, se zaměřuje na jejich selektivní rozklad za pomoci světla a speciálně navržených krystalických struktur. Významný přínos jejího výzkumu byl letos na jaře oceněn ziskem finálového místa v soutěži Brno PhD Talent, což jí přineslo prestižní stipendijní podporu statutárního města Brna určenou nejtalentovanějším začínajícím doktorandům tamních univerzit.

Související články
Český vulkanolog zkoumá stabilitu Santorini

Vulkanolog Lukáš Krmíček z Ústavu geotechniky Fakulty stavební VUT se v červnu vydal na vědeckou expedici na ostrov Santorini. Jeho hlavním cílem bylo prozkoumat, jakým způsobem hydrotermální procesy transformují pevnost, porozitu a další mechanické vlastnosti vulkanických hornin.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
V Brně pětinásobně zrychlují nanometrické měření

Spolupráce mezi vědci z institutu CEITEC Vysokého učení technického v Brně (VUT) a Českého metrologického institutu (ČMI) vyústila v zahájení tříletého grantového projektu GAČR. Jeho cílem je radikální inovace v oblasti vysokorychlostní skenovací sondové mikroskopie. Nově vyvíjené algoritmy postavené na umělé inteligenci mají přinést až pětinásobné zrychlení analýzy povrchů, což najde bezprostřední využití v polovodičovém průmyslu i při sledování živých organismů.

Bramborový škrob vs. nanomateriály

O tom, že špičková věda se dá dělat i s obyčejným bramborovým škrobem svět není přesvědčili fyzikové z Vysokého učení technického v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci. Zkoumali optické vlastnosti zrn bramborového škrobu a zjistili, že škrobové zrno díky své unikátní struktuře funguje jako mikročočka, která dokáže optický svazek současně zaostřit, změnit jeho polarizaci a roztočit ho do světelného víru.

Nový studijní program pro budoucnost čipů

Po lidech, schopných pracovat v oblasti čipů a moderních polovodičů je dnes obrovská poptávka. Okolo tří tisíc odborníků v Česku a až padesát tisíc specialistů v rámci Evropy. Podle vědců z Ústavu mikroelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT) jich dnes právě tolik na trhu chybí. I proto letos v září na fakultě otevřou ojedinělý bakalářský a magisterský program, který bude na tuto oblast zaměřen a bude mít kapacitu až sto studujících. Propojí teorii s praxí, nabídne zkušenosti odborníků z jiných fakult a z průmyslu i množství zajímavých stáží v Česku a ve světě. Přihlášky lze podávat do 31. března 2025.

Jaderná energetika se bude vyučovat v Brně

Výuku nového studijního programu Jaderná energetika zahájilo na své Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT) Vysoké učení technické v Brně slavnostně. Dvouletý magisterský program má kapacitu 24 studujících, na výuce se budou podílet čtyři fakulty a navazuje na potřeby průmyslu a státu, zejména s ohledem na dostavbu elektrárny Dukovany. Během zahájení byla také představena nová Laboratoř jaderné energetiky a ionizujícího záření.

Nová akreditovaná zkušebna v Brně

První českou akreditovanou zkušebnu souladu střídačů představil v dubnu Ústav elektroenergetiky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně ve spolupráci se Strojírenským zkušebním ústavem (SZÚ).

Kandidát na rektora VUT v Brně

Akademický senát Vysokého učení technického v Brně zvolil v úterý 26. října 2021 kandidáta na funkci rektora pro funkční období od února 2022 do ledna 2026. Vítězem voleb je stávající kvestor univerzity Ladislav Janíček, který působí rovněž jako docent Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT. V dnešní volbě pro něj hlasovalo 24 z celkového počtu 27 senátorů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit