Témata
Reklama

Nový studijní program pro budoucnost čipů

Po lidech, schopných pracovat v oblasti čipů a moderních polovodičů je dnes obrovská poptávka. Okolo tří tisíc odborníků v Česku a až padesát tisíc specialistů v rámci Evropy. Podle vědců z Ústavu mikroelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT) jich dnes právě tolik na trhu chybí. I proto letos v září na fakultě otevřou ojedinělý bakalářský a magisterský program, který bude na tuto oblast zaměřen a bude mít kapacitu až sto studujících. Propojí teorii s praxí, nabídne zkušenosti odborníků z jiných fakult a z průmyslu i množství zajímavých stáží v Česku a ve světě. Přihlášky lze podávat do 31. března 2025.

Výroba polovodičů momentálně patří mezi strategické priority jak Evropské unie, tak České republiky.

„Je to pochopitelné, protože rozmach čipů je obrovský. Máme je všude kolem sebe a snahou Evropy i Ameriky je oprostit se od závislosti na Asii,” vysvětluje Vilém Kledrowetz z Ústavu mikroelektroniky FEKT VUT a podotýká: „I proto nyní v Evropě probíhá řada velkých investic v tomto segmentu. V Rožnově pod Radhoštěm má firma onsemi, se kterou spolupracujeme, v následujících letech postavit za čtyřicet miliard korun továrnu na SiC technologie (na bázi karbidu křemíku, pozn. red.) využívané například v autech. Odborníci na čipy a polovodiče tak budou stále žádanější.“

Na FEKT VUT se i proto rozhodli otevřít zcela nový program, který v Česku nemá obdoby.

„Nový program Návrh čipů a moderní polovodičové technologie vychází z již existujícího programu Mikroelektronika a technologie. Ten už se vyučuje desítky let a bylo třeba ho značným způsobem inovovat. Takže jsme ponechali stejnou kostru v podobě povinných všeobecných předmětů. Ale odborné předměty jsme značně inovovali a doplnili,” říká Vilém Kledrowetz.

Podle Viléma Kledrowetze z Ústavu mikroelektroniky FEKT VUT poptávka po odbornících na čipy roste. (Foto: Jakub Rozboud)

Na FEKT VUT zapojili do výuky i odborníky z dalších fakult

„Spolupracujeme například s Fakultou strojního inženýrství VUT, kde mají téma polovodičů zvládnuté velmi dobře, nebo s Fakultou informačních technologií VUT,” přibliuje Kledrowetz. „Aby znalosti absolventů odpovídaly požadavkům trhu, do návrhu programu se zapojili také průmysloví partneři. Ptali jsme se jich, co by chtěli, aby studenti znali a uměli. Jak by měl absolvent takového programu vypadat. Ale výuku jsme sestavovali i s ohledem na samotné studenty a snažili se zohlednit to, co je baví a zajímá. Naším záměrem bylo namíchat to tak, abychom vytvořili program, který bude zajímavý a zároveň perspektivní.”

Mnohé firmy se navíc samy nabídly, že do výuky zapojí své vlastní odborníky.

„Některé předměty budou přednášet specialisté z firem. Budeme tady mít zaměstnance například z Thermo Fisher Scientific, onsemi či Codasipu. Studenti tak získají poznatky přímo z praxe a firmy zase uvidí, jak studenti pracují, a případně je mohou rovnou oslovit s nabídkou práce,” říká Kledrowetz.

Nový studijní program nabídne vhled do celého řetězce od návrhu až po testování čipů. | (Foto: Jakub Rozboud)

V rámci nového programu jsou předměty inovovány nejen po obsahové stránce a obsazením vyučujících, ale i po formální stránce.

„Učení se nějakých definic nazpaměť a podobně je v dnešní době zastaralé. Inspirovali jsme se proto v zahraničí a u řady předmětů zavedli například ukončení v podobě kolokvia. Studenti budou pracovat sami nebo týmově na různých projektech. Budou se tím učit nejen samotný obor, ale taky rozdělit si práci, spolupracovat, prezentovat a obhájit si své nápady,” popisuje Kledrowetz.

Program Návrh čipů a moderní polovodičové technologie se otevře v bakalářské i magisterské prezenční formě. Magisterské studium bude v  budoucnu navíc možné absolvovat celé i v angličtině. Přihlášky lze podávat do 31. 3. 2025.

Oba programy – bakalářský i magisterský se zájemcům otevřou letos na podzim a uvítají až stovku studentů. (Foto: Jakub Rozboud)

Cestě ještě dál se meze nekladou

Oba programy – bakalářský i magisterský se zájemcům otevřou letos na podzim a uvítají až stovku studentů. Zatímco bakalářské studium nabídne základní vhled do celé problematiky, magisterské už půjde do větší hloubky.

„Návrh polovodičových čipů zahrnuje celý řetězec od návrhu obvodů přes výrobní procesy po testování, pouzdření, osazování desky. Absolvent bakalářského studia by měl celý tento řetězec znát a vědět, zda například jeho návrh schematického zapojení půjde vůbec vyrobit nebo kde by dál v tom výrobním řetězci mohly být problémy,” objasňuje Vilém Kledrowetz a dodává: „Magisterské studium jde pak do mnohem většího detailu u jednotlivých oblastí.“

Těm, které celá problematika zaujme natolik, že budou chtít jít ještě dál, se podle Viléma Kledrowetze rozhodně meze nekladou.

„VUT je členem Czech National Semiconductor Cluster – sdružení firem, výzkumných organizací a vysokých škol v oblasti moderních polovodičů. Díky tomu mají naši studenti obrovské možnosti cestovat na různá zahraniční pracoviště. V zimním semestru tak například odjelo šest našich doktorandů na Tchaj-wan, kde se budou učit, jak implementovat umělou inteligenci na čip nebo o kybernetické bezpečnosti v rámci čipů,” uzavírá Vilém Kledrowetz.

_______________________________________________________________________

Zdroj: FEKT VUT v Brně. Zpracováno redakcí.

Reklama
Reklama
Reklama
Firma
VUT v Brně

Vysoké učení technické v Brně se dlouhodobě objevuje v žebříčku nejlepších světových univerzit QS Top Universities, který každoročně sestavuje společnost QS Quacquarelli Symonds Limited a hodnotí v něm tisíce vysokých škol. Podstatnou část hodnotících kritérií tvoří zpětná vazba na kvalitu vzdělávací instituce od akademiků a také zaměstnavatelů jejích absolventů.
Dalším žebříčkem, jehož hodnocení se VUT účastní, je Times Higher Education.

Historie Vysokého učení technického v Brně (VUT) sahá až k 19. září 1899, kdy rakouský císař a uherský král František Josef I. podepsal dekret o založení české vysoké školy technické v Brně.

Byla první českou vysokou školou na Moravě. Univerzita začínala se čtyřmi profesory a 47 posluchači a postupně dospěla do pozice mezinárodně uznávané vzdělávací instituce, která nabízí současné špičkové vědecké a odborné znalosti na osmi fakultách a třech vysokoškolských ústavech. Studenti mohou získat kvalitní vzdělání v široké škále oborů od technických, přírodovědných, přes ekonomické až po umělecké. Významnou část aktivit VUT tvoří výzkum a vývoj, který probíhá zejména na půdě výzkumných center. Univerzitě se podařilo zejména díky grantové podpoře vybudovat pět vlastních vědeckých center a kromě toho se společně s dalšími univerzitami a vědeckými institucemi podílí i na činnosti dvou center excelentního výzkumu. 

Číst dál
Související články
V Brně pětinásobně zrychlují nanometrické měření

Spolupráce mezi vědci z institutu CEITEC Vysokého učení technického v Brně (VUT) a Českého metrologického institutu (ČMI) vyústila v zahájení tříletého grantového projektu GAČR. Jeho cílem je radikální inovace v oblasti vysokorychlostní skenovací sondové mikroskopie. Nově vyvíjené algoritmy postavené na umělé inteligenci mají přinést až pětinásobné zrychlení analýzy povrchů, což najde bezprostřední využití v polovodičovém průmyslu i při sledování živých organismů.

V hlavní roli indická doktorandka a nanokrystaly

Ačkoli jsou některé znečišťující látky – například rezidua antibiotik či mikroskopické fragmenty plastů – lidskému oku neviditelné, běžnými čistírenskými technologiemi projdou bez zachycení. Anjali Valadi Palliyalil, doktorandka z výzkumného centra CEITEC VUT, se zaměřuje na jejich selektivní rozklad za pomoci světla a speciálně navržených krystalických struktur. Významný přínos jejího výzkumu byl letos na jaře oceněn ziskem finálového místa v soutěži Brno PhD Talent, což jí přineslo prestižní stipendijní podporu statutárního města Brna určenou nejtalentovanějším začínajícím doktorandům tamních univerzit.

Související články
Experiment z Brna míří na oběžnou dráhu

Přípravy na historicky první misi ryze českého astronauta k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vrcholí. Armádní pilot Aleš Svoboda, který letos v květnu úspěšně dokončil základní výcvik, by měl do vesmíru odstartovat v druhé polovině roku 2027 – za předpokladu hladkého dokončení všech schvalovacích procesů. Na palubě ho bude doprovázet také experiment Icarus Armor Next Gen. Tento projekt koordinuje Vysoké učení technické v Brně, konkrétně se na něm podílejí Ústav biomedicínského inženýrství a Ústav mikroelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT VUT).

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jaderná energetika se bude vyučovat v Brně

Výuku nového studijního programu Jaderná energetika zahájilo na své Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT) Vysoké učení technické v Brně slavnostně. Dvouletý magisterský program má kapacitu 24 studujících, na výuce se budou podílet čtyři fakulty a navazuje na potřeby průmyslu a státu, zejména s ohledem na dostavbu elektrárny Dukovany. Během zahájení byla také představena nová Laboratoř jaderné energetiky a ionizujícího záření.

Kandidát na rektora VUT v Brně

Akademický senát Vysokého učení technického v Brně zvolil v úterý 26. října 2021 kandidáta na funkci rektora pro funkční období od února 2022 do ledna 2026. Vítězem voleb je stávající kvestor univerzity Ladislav Janíček, který působí rovněž jako docent Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT. V dnešní volbě pro něj hlasovalo 24 z celkového počtu 27 senátorů.

Auto jako digitální platforma

Každý druhý vůz na evropských silnicích by v polovině příštího desetiletí mohl být autonomní. Studie společnosti Ericsson se zabývá tím, co všechno by takový systém zahrnoval, včetně infrastruktury podél silnic založené na konceptu IoT a neustálé vzájemné komunikace nejen mezi auty samotnými, ale s celým dopravním ekosystémem.

Český vulkanolog zkoumá stabilitu Santorini

Vulkanolog Lukáš Krmíček z Ústavu geotechniky Fakulty stavební VUT se v červnu vydal na vědeckou expedici na ostrov Santorini. Jeho hlavním cílem bylo prozkoumat, jakým způsobem hydrotermální procesy transformují pevnost, porozitu a další mechanické vlastnosti vulkanických hornin.

Bramborový škrob vs. nanomateriály

O tom, že špičková věda se dá dělat i s obyčejným bramborovým škrobem svět není přesvědčili fyzikové z Vysokého učení technického v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci. Zkoumali optické vlastnosti zrn bramborového škrobu a zjistili, že škrobové zrno díky své unikátní struktuře funguje jako mikročočka, která dokáže optický svazek současně zaostřit, změnit jeho polarizaci a roztočit ho do světelného víru.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit