Témata
Reklama

V hlavní roli indická doktorandka a nanokrystaly

Ačkoli jsou některé znečišťující látky – například rezidua antibiotik či mikroskopické fragmenty plastů – lidskému oku neviditelné, běžnými čistírenskými technologiemi projdou bez zachycení. Anjali Valadi Palliyalil, doktorandka z výzkumného centra CEITEC VUT, se zaměřuje na jejich selektivní rozklad za pomoci světla a speciálně navržených krystalických struktur. Významný přínos jejího výzkumu byl letos na jaře oceněn ziskem finálového místa v soutěži Brno PhD Talent, což jí přineslo prestižní stipendijní podporu statutárního města Brna určenou nejtalentovanějším začínajícím doktorandům tamních univerzit.

Anjali Valadi Palliyalil, doktorandka a výzkumnice z CEITEC VUT. (Foto: Václav Koníček)

Mladá vědkyně Anjali působí v oblasti materiálového inženýrství. Vědecká podstata její práce spočívá v přesné konstrukci hmoty prakticky na atomární úrovni. Sloučením několika oxidů kovů – nejčastěji oxidu titaničitého a oxidu železitého – vytváří unifikovaný materiál s vysoce specifickým vnitřním uspořádáním.

„Nezaměřuji se na jednu složku. Spojuji více složek do uspořádaných heterostruktur,“ vysvětluje.

Zatímco ve standardním krystalu bývají jednotlivé mikrobloky rozmístěny neuspořádaně, Anjali cílí na zformování unikátní struktury – takzvaného mezokrystalu. V něm se stavební jednotky organizují do přesného a periodicky se opakujícího vzoru, podobně jako cihly v precizně vyzděné stěně.

„Ty stavební bloky můžete skutečně vidět. Nanokrystaly jsou uspořádány dokonale, v krystalografické orientaci,“ konstatuje Anjali a dodává: „Mezokrystaly byly odborně popsány teprve v roce 2005, a proto jde o vědní obor, který je stále velmi mladý a zažívá dynamický rozvoj.“

Světelné záření jako primární spouštěč reakce

Anjali se věnuje materiálovým vědám. (Foto: Václav Koníček)

Tato vysoce organizovaná architektura nepředstavuje pouze esteticky dokonalou strukturu pod mikroskopem, ale má zcela zásadní dopad na výslednou funkčnost materiálu. Při dopadu světla na jeho povrch pomáhá toto uspořádání aktivovat chemické procesy, které efektivně rozkládají ekologické znečišťující látky rozpuštěné ve vodním prostředí. V letošním roce publikovala Anjali se svými kolegy vědeckou studii popisující mikrovlnně syntetizovaný materiál na bázi oxidu titaničitého a oxidu železa dopovaného manganem, jenž vykazuje schopnost úspěšně rozkládat jak antibiotika, tak mikroplasty.

Ve spolupráci s výzkumnými pracovníky z Masarykovy univerzity ověřil vědecký tým účinky tohoto materiálu také na živých buněčných kulturách. Testy potvrdily jeho biokompatibilitu, minimálně při krátkodobé expozici. Tento výsledek představuje klíčový milník před případným praktickým nasazením takových materiálů v reálných procesech sanace životního prostředí.

„Vyvíjím nové materiály, mezokrystaly a heterostruktury inspirované mezokrystaly, které mohou pomocí světla urychlovat chemické reakce. Tyto technologie mohou pomoci čistit životní prostředí a podporovat udržitelnější výrobu polymerů,“ specifikuje autorka svůj širší výzkumný cíl.

Reklama
Reklama
Reklama

Cesta plná pokusů a zdokonalování

Průběh doktorandského studia představuje podle slov Anjali především dlouhodobý proces testování, ověřování a neustálého zdokonalování. V současné fázi práce optimalizuje proces mikrovlnné syntézy. Úpravou parametrů, jako jsou teplota, reakční čas či chemické šablony, postupně přibližuje připravované materiály k cílové organizované struktuře mezokrystalu. Dosažený pokrok nepřetržitě vyhodnocuje analytickými metodami, zejména pomocí rentgenové difrakce a elektronové mikroskopie.

„Pro mě je to metoda pokusů a omylů,“ přiznává Anjali, přičemž předpokládá dosažení stanovených cílů a dokončení doktorátu okolo roku 2028.

V nadcházejícím období plánuje zahraniční stáž zaměřenou na výzkum autonomního pohybu vyvíjených částic. Využití vlastní mobility nanočástic by umožnilo odbourávat polutanty bez nutnosti mechanického míchání, což by navíc mohlo vytvořit předpoklady pro využití v biomedicínských aplikacích.

Sféru mezokrystalů hodnotí doktorandka jako značně otevřenou: „Jsme otevřeni spolupráci. Opravdu potřebujeme zjistit, jaké jsou přesně schopnosti těchto krystalů.“

Stipendium vede do Brna

Anjali během slavnostního večera Brno Ph.D. Talent s oceněnými doktorandy a doktorandkami VUT a vedením univerzity a CEITEC VUT. (Foto: Mariya Ostrenko)

Anjali pochází z Indie, kde se v rámci svého magisterského studia věnovala obecné a organické chemii. K působení v centru CEITEC se dostala shodou okolností – všimla si nabídky v příspěvku svého současného školitele na síti LinkedIn a následně úspěšně absolvovala tři kola výběrových pohovorů.

Zapojení do programu Brno PhD Talent vzešlo rovněž z iniciativy jejího školitele. Samotná prezentace před odbornou hodnotící komisí trvala pouhých šest minut, z čehož mladá vědkyně nabyla dojmu, že neuspěla.

„Výsledky zveřejněné ten samý den večer pro mě proto byly opravdu překvapivé. Nepoložili mi ani jednu otázku a já jsem si byla téměř jistá, že stipendium nezískám,“ vzpomíná dnes s úsměvem. Její počáteční obavy se však nenaplnily a prestižní stipendijní podporu určenou na výzkum mezokrystalických materiálů pro ekologické sanace nakonec získala.


Zdroj: Tisková zpráva VUT v Brně. Zpracováno redakcí.

Reklama
Firma
VUT v Brně

Vysoké učení technické v Brně se dlouhodobě objevuje v žebříčku nejlepších světových univerzit QS Top Universities, který každoročně sestavuje společnost QS Quacquarelli Symonds Limited a hodnotí v něm tisíce vysokých škol. Podstatnou část hodnotících kritérií tvoří zpětná vazba na kvalitu vzdělávací instituce od akademiků a také zaměstnavatelů jejích absolventů.
Dalším žebříčkem, jehož hodnocení se VUT účastní, je Times Higher Education.

Historie Vysokého učení technického v Brně (VUT) sahá až k 19. září 1899, kdy rakouský císař a uherský král František Josef I. podepsal dekret o založení české vysoké školy technické v Brně.

Byla první českou vysokou školou na Moravě. Univerzita začínala se čtyřmi profesory a 47 posluchači a postupně dospěla do pozice mezinárodně uznávané vzdělávací instituce, která nabízí současné špičkové vědecké a odborné znalosti na osmi fakultách a třech vysokoškolských ústavech. Studenti mohou získat kvalitní vzdělání v široké škále oborů od technických, přírodovědných, přes ekonomické až po umělecké. Významnou část aktivit VUT tvoří výzkum a vývoj, který probíhá zejména na půdě výzkumných center. Univerzitě se podařilo zejména díky grantové podpoře vybudovat pět vlastních vědeckých center a kromě toho se společně s dalšími univerzitami a vědeckými institucemi podílí i na činnosti dvou center excelentního výzkumu. 

Číst dál
Související články
Experiment z Brna míří na oběžnou dráhu

Přípravy na historicky první misi ryze českého astronauta k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vrcholí. Armádní pilot Aleš Svoboda, který letos v květnu úspěšně dokončil základní výcvik, by měl do vesmíru odstartovat v druhé polovině roku 2027 – za předpokladu hladkého dokončení všech schvalovacích procesů. Na palubě ho bude doprovázet také experiment Icarus Armor Next Gen. Tento projekt koordinuje Vysoké učení technické v Brně, konkrétně se na něm podílejí Ústav biomedicínského inženýrství a Ústav mikroelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT VUT).

V Brně pětinásobně zrychlují nanometrické měření

Spolupráce mezi vědci z institutu CEITEC Vysokého učení technického v Brně (VUT) a Českého metrologického institutu (ČMI) vyústila v zahájení tříletého grantového projektu GAČR. Jeho cílem je radikální inovace v oblasti vysokorychlostní skenovací sondové mikroskopie. Nově vyvíjené algoritmy postavené na umělé inteligenci mají přinést až pětinásobné zrychlení analýzy povrchů, což najde bezprostřední využití v polovodičovém průmyslu i při sledování živých organismů.

Nový studijní program pro budoucnost čipů

Po lidech, schopných pracovat v oblasti čipů a moderních polovodičů je dnes obrovská poptávka. Okolo tří tisíc odborníků v Česku a až padesát tisíc specialistů v rámci Evropy. Podle vědců z Ústavu mikroelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT) jich dnes právě tolik na trhu chybí. I proto letos v září na fakultě otevřou ojedinělý bakalářský a magisterský program, který bude na tuto oblast zaměřen a bude mít kapacitu až sto studujících. Propojí teorii s praxí, nabídne zkušenosti odborníků z jiných fakult a z průmyslu i množství zajímavých stáží v Česku a ve světě. Přihlášky lze podávat do 31. března 2025.

Související články
Jaderná energetika se bude vyučovat v Brně

Výuku nového studijního programu Jaderná energetika zahájilo na své Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT) Vysoké učení technické v Brně slavnostně. Dvouletý magisterský program má kapacitu 24 studujících, na výuce se budou podílet čtyři fakulty a navazuje na potřeby průmyslu a státu, zejména s ohledem na dostavbu elektrárny Dukovany. Během zahájení byla také představena nová Laboratoř jaderné energetiky a ionizujícího záření.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kandidát na rektora VUT v Brně

Akademický senát Vysokého učení technického v Brně zvolil v úterý 26. října 2021 kandidáta na funkci rektora pro funkční období od února 2022 do ledna 2026. Vítězem voleb je stávající kvestor univerzity Ladislav Janíček, který působí rovněž jako docent Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT. V dnešní volbě pro něj hlasovalo 24 z celkového počtu 27 senátorů.

Český vulkanolog zkoumá stabilitu Santorini

Vulkanolog Lukáš Krmíček z Ústavu geotechniky Fakulty stavební VUT se v červnu vydal na vědeckou expedici na ostrov Santorini. Jeho hlavním cílem bylo prozkoumat, jakým způsobem hydrotermální procesy transformují pevnost, porozitu a další mechanické vlastnosti vulkanických hornin.

Bramborový škrob vs. nanomateriály

O tom, že špičková věda se dá dělat i s obyčejným bramborovým škrobem svět není přesvědčili fyzikové z Vysokého učení technického v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci. Zkoumali optické vlastnosti zrn bramborového škrobu a zjistili, že škrobové zrno díky své unikátní struktuře funguje jako mikročočka, která dokáže optický svazek současně zaostřit, změnit jeho polarizaci a roztočit ho do světelného víru.

Studentská vesmírná konference již potřetí

Na rychle rostoucí vesmírné odvětví jsou zaměřené Brno Space Student Conferences. V jejich pořádání se střídají tři největší brněnské univerzity. Třetí ročník putovní akce tentokrát udělal zastávku na rektorátu Vysokého učení technického v Brně, kam přilákal rekordních 130 účastníků.

Nová akreditovaná zkušebna v Brně

První českou akreditovanou zkušebnu souladu střídačů představil v dubnu Ústav elektroenergetiky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně ve spolupráci se Strojírenským zkušebním ústavem (SZÚ).

Výuka kosmických inženýrů na VUT v Brně

Od příštího akademického roku se bude na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně vyučovat první studijní program v České republice zaměřený zcela na vesmírný průmysl. Nese název Space Applications a na jeho obsahu se budou spolupodílet Evropská kosmická agentura společně s oborovými firmami.

Mendel festival 2026 v Brně

Tradiční Mendel festival i letos propojil vědeckou komunitu, akademická pracoviště a širokou veřejnost. Týdenní program věnovaný odkazu zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela přilákal do jihomoravské metropole tisíce návštěvníků a ukázal, jak klíčová je srozumitelná popularizace výzkumu a vývoje pro celou společnost.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit