Snaha o pouhé mechanické zrychlení kmitání sondy naráží na fyzikální limity v podobě nežádoucích vibrací a rapidního nárůstu chybovosti. Brněnští vědci se proto rozhodli jít cestou softwarové optimalizace. Cílem je transformovat trajektorii hrotu tak, aby snímal pouze klíčové body povrchu a zbytečně se nezdržoval v méně podstatných zónách. Tím se předejde situacím, kdy kvůli celoplošnému skenování uniknou rychlé strukturní změny odehrávající se v milisekundách.
„Naším záměrem je zefektivnit proces skenování skrze modifikaci drah mikroskopického hrotu. Chceme sbírat výhradně relevantní data a současně nasadit algoritmus, jenž dokáže finální obrazy interpretovat přímo, bez nutnosti zdlouhavého dopočítávání chybějících ploch,“
vysvětluje Petr Klapetek, hlavní řešitel za Český metrologický institut.