Témata
Reklama

V Brně pětinásobně zrychlují nanometrické měření

Spolupráce mezi vědci z institutu CEITEC Vysokého učení technického v Brně (VUT) a Českého metrologického institutu (ČMI) vyústila v zahájení tříletého grantového projektu GAČR. Jeho cílem je radikální inovace v oblasti vysokorychlostní skenovací sondové mikroskopie. Nově vyvíjené algoritmy postavené na umělé inteligenci mají přinést až pětinásobné zrychlení analýzy povrchů, což najde bezprostřední využití v polovodičovém průmyslu i při sledování živých organismů.

Zkoumání morfologie a specifických vlastností materiálů na atomární úrovni se dnes neobejde bez mikroskopie atomárních sil. Tato pokročilá technika využívá extrémně ostrý hrot nanometrových rozměrů, který systematicky přejíždí po mikrostrukturách menších, než je lidská červená krvinka. Výsledkem je precizní topografický obraz s rozlišením mapujícím jednotlivé atomy. Přestože tato standardní měření zaberou řádově jednotky minut, pro dynamické procesy v čase je taková rychlost nedostačující. Tuto bariéru se snaží odstranit nový výzkumný program s oficiálním názvem Vysokorychlostní atomární silová mikroskopie s řídkým vzorkováním.

Výzkumníci Petr Klapetek (vlevo) a David Nečas. (Zdroj: CEITEC VUT)

Optimalizace trasování odstraňuje limity vibrací

Snaha o pouhé mechanické zrychlení kmitání sondy naráží na fyzikální limity v podobě nežádoucích vibrací a rapidního nárůstu chybovosti. Brněnští vědci se proto rozhodli jít cestou softwarové optimalizace. Cílem je transformovat trajektorii hrotu tak, aby snímal pouze klíčové body povrchu a zbytečně se nezdržoval v méně podstatných zónách. Tím se předejde situacím, kdy kvůli celoplošnému skenování uniknou rychlé strukturní změny odehrávající se v milisekundách.

„Naším záměrem je zefektivnit proces skenování skrze modifikaci drah mikroskopického hrotu. Chceme sbírat výhradně relevantní data a současně nasadit algoritmus, jenž dokáže finální obrazy interpretovat přímo, bez nutnosti zdlouhavého dopočítávání chybějících ploch,“ vysvětluje Petr Klapetek, hlavní řešitel za Český metrologický institut.

Umělá inteligence pro interpretaci dat

Vývoj inovativního rastrování a matematických modelů pro interpretaci dat z neúplných sítí má na starosti právě tým z CEITEC VUT. Matematické postupy musí zvládnot analyzovat neúplný (rozvolněný) rastr bodů bez toho, aby systém vyžadoval rekonstrukci slepých míst. Podle spoluřešitele Davida Nečase z CEITEC VUT představuje právě toto největší výzvu projektu. Samotné experimentální ověření, testování a praktická měření budou následně probíhat na specializovaných pracovištích Českého metrologického institutu.

Vysokorychlostní mikroskop atomárních sil. (Zdroj: CEITEC VUT)

Od biologických buněk po polovodičové linky

Výstupy tříletého projektu najdou uplatnění v širokém spektru vědeckých i komerčních oborů. V biologii usnadní sledování dynamického chování živých buněk v reálném čase. V průmyslové sféře, zejména při výrobě polovodičových čipů, pak metodika poslouží k efektivnější kontrole kvality a okamžité identifikaci defektů, jelikož dokáže současně posuzovat jak geometrické, tak elektrické vlastnosti struktur přímo na výrobních linkách.

„V praxi by se mohla časem stát i součástí specifických průmyslových aplikací, kde by v rámci kontrolních linek prováděly vysokorychlostní skenovací mikroskopy snímání a vyhodnocování prakticky v reálném čase,“ předpikládá David Nečas.

Mezinárodní přesah a unifikace metod

Paralelně s tímto projektem se experti z VUT podílejí na evropské iniciativě DINAMO. Tento mezinárodní projekt se zaměřuje na kalibraci skenovacích mikroskopů a unifikaci datových procesů. Snahou brněnského týmu pod vedením Davida Nečase je standardizovat veškeré metodiky tak, aby precizní konfiguraci přístrojů a vysoce přesná měření zvládli bez potíží realizovat i odborníci z jiných vědních disciplín, kteří nejsou na tento typ mikroskopie přímo specializovaní.


Zdroj: článek Kristiny Blűmelové, VUT. Zpracováno redakcí

Reklama
Reklama
Reklama
Firma
VUT v Brně

Vysoké učení technické v Brně se dlouhodobě objevuje v žebříčku nejlepších světových univerzit QS Top Universities, který každoročně sestavuje společnost QS Quacquarelli Symonds Limited a hodnotí v něm tisíce vysokých škol. Podstatnou část hodnotících kritérií tvoří zpětná vazba na kvalitu vzdělávací instituce od akademiků a také zaměstnavatelů jejích absolventů.
Dalším žebříčkem, jehož hodnocení se VUT účastní, je Times Higher Education.

Historie Vysokého učení technického v Brně (VUT) sahá až k 19. září 1899, kdy rakouský císař a uherský král František Josef I. podepsal dekret o založení české vysoké školy technické v Brně.

Byla první českou vysokou školou na Moravě. Univerzita začínala se čtyřmi profesory a 47 posluchači a postupně dospěla do pozice mezinárodně uznávané vzdělávací instituce, která nabízí současné špičkové vědecké a odborné znalosti na osmi fakultách a třech vysokoškolských ústavech. Studenti mohou získat kvalitní vzdělání v široké škále oborů od technických, přírodovědných, přes ekonomické až po umělecké. Významnou část aktivit VUT tvoří výzkum a vývoj, který probíhá zejména na půdě výzkumných center. Univerzitě se podařilo zejména díky grantové podpoře vybudovat pět vlastních vědeckých center a kromě toho se společně s dalšími univerzitami a vědeckými institucemi podílí i na činnosti dvou center excelentního výzkumu. 

Číst dál
Související články
Nový studijní program pro budoucnost čipů

Po lidech, schopných pracovat v oblasti čipů a moderních polovodičů je dnes obrovská poptávka. Okolo tří tisíc odborníků v Česku a až padesát tisíc specialistů v rámci Evropy. Podle vědců z Ústavu mikroelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT) jich dnes právě tolik na trhu chybí. I proto letos v září na fakultě otevřou ojedinělý bakalářský a magisterský program, který bude na tuto oblast zaměřen a bude mít kapacitu až sto studujících. Propojí teorii s praxí, nabídne zkušenosti odborníků z jiných fakult a z průmyslu i množství zajímavých stáží v Česku a ve světě. Přihlášky lze podávat do 31. března 2025.

V hlavní roli indická doktorandka a nanokrystaly

Ačkoli jsou některé znečišťující látky – například rezidua antibiotik či mikroskopické fragmenty plastů – lidskému oku neviditelné, běžnými čistírenskými technologiemi projdou bez zachycení. Anjali Valadi Palliyalil, doktorandka z výzkumného centra CEITEC VUT, se zaměřuje na jejich selektivní rozklad za pomoci světla a speciálně navržených krystalických struktur. Významný přínos jejího výzkumu byl letos na jaře oceněn ziskem finálového místa v soutěži Brno PhD Talent, což jí přineslo prestižní stipendijní podporu statutárního města Brna určenou nejtalentovanějším začínajícím doktorandům tamních univerzit.

Související články
Experiment z Brna míří na oběžnou dráhu

Přípravy na historicky první misi ryze českého astronauta k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vrcholí. Armádní pilot Aleš Svoboda, který letos v květnu úspěšně dokončil základní výcvik, by měl do vesmíru odstartovat v druhé polovině roku 2027 – za předpokladu hladkého dokončení všech schvalovacích procesů. Na palubě ho bude doprovázet také experiment Icarus Armor Next Gen. Tento projekt koordinuje Vysoké učení technické v Brně, konkrétně se na něm podílejí Ústav biomedicínského inženýrství a Ústav mikroelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT VUT).

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jaderná energetika se bude vyučovat v Brně

Výuku nového studijního programu Jaderná energetika zahájilo na své Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT) Vysoké učení technické v Brně slavnostně. Dvouletý magisterský program má kapacitu 24 studujících, na výuce se budou podílet čtyři fakulty a navazuje na potřeby průmyslu a státu, zejména s ohledem na dostavbu elektrárny Dukovany. Během zahájení byla také představena nová Laboratoř jaderné energetiky a ionizujícího záření.

Kandidát na rektora VUT v Brně

Akademický senát Vysokého učení technického v Brně zvolil v úterý 26. října 2021 kandidáta na funkci rektora pro funkční období od února 2022 do ledna 2026. Vítězem voleb je stávající kvestor univerzity Ladislav Janíček, který působí rovněž jako docent Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT. V dnešní volbě pro něj hlasovalo 24 z celkového počtu 27 senátorů.

Ovládání technologií bez dotyku. Česká investice do náramků pro ovládání gesty

Český venture kapitálový fond Purple Ventures realizoval investici ve výši 11 milionů korun do britského startupu Fether Labs. Tento startup se zabývá vývojem nové generace chytrých náramků určených pro bezdotykové ovládání digitálních i fyzických systémů, jako jsou počítače, rozšířená realita, roboty či průmyslové stroje.

Auto jako digitální platforma

Každý druhý vůz na evropských silnicích by v polovině příštího desetiletí mohl být autonomní. Studie společnosti Ericsson se zabývá tím, co všechno by takový systém zahrnoval, včetně infrastruktury podél silnic založené na konceptu IoT a neustálé vzájemné komunikace nejen mezi auty samotnými, ale s celým dopravním ekosystémem.

Český vulkanolog zkoumá stabilitu Santorini

Vulkanolog Lukáš Krmíček z Ústavu geotechniky Fakulty stavební VUT se v červnu vydal na vědeckou expedici na ostrov Santorini. Jeho hlavním cílem bylo prozkoumat, jakým způsobem hydrotermální procesy transformují pevnost, porozitu a další mechanické vlastnosti vulkanických hornin.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit