Témata
Reklama

Studentská vesmírná konference již potřetí

Na rychle rostoucí vesmírné odvětví jsou zaměřené Brno Space Student Conferences. V jejich pořádání se střídají tři největší brněnské univerzity. Třetí ročník putovní akce tentokrát udělal zastávku na rektorátu Vysokého učení technického v Brně, kam přilákal rekordních 130 účastníků.

Program konference nabídl čtyři bloky, které zahrnovaly přednášky o studentských vesmírných projektech a aktivitách, systémovém inženýrství, o vědeckých experimentech na oběžné dráze Země nebo prezentace vesmírných firem. Závěr akce obohatily poster session a networking. Konference se konala 16. dubna pod záštitou rektorů všech zapojených univerzit.

„Děkuji všem, kteří se na akci podíleli, ať už to byli pořadatelé, účastníci, přednášející nebo sponzoři. Všichni vytvořili skvělou atmosféru a potvrdili, že space aplikace mají v Brně místo, a hlavně skvělou budoucnost,“ uvedl za organizační tým Pavel Pořízka z VUT a ocenil, jak se daří akci rozvíjet: „Je vidět, že se konference dostala na další úroveň. Nejen že se od prvního ročníku zvýšil počet zapojených studentů a dalších účastníků z 50 na letošních 130, ale také vnímáme zvýšenou podporu fakult a univerzit. Poskytnutá záštita rektorů všech tří univerzit je toho důkazem.“

Přednášející i hosty v úvodu přivítal rektor VUT Ladislav Janíček, který ocenil schopnosti univerzitních týmů v oblasti přípravy satelitních misí a souvisejících experimentů. ¨

„Žijeme v době science fiction. Dokážete si při současném tempu technologických změn představit, co bude za dalších 50 let?“ položil rektor publiku řečnickou otázku a připomněl, že aktivity v oblasti vesmírných technologií mají velký potenciál přitáhnout uchazeče ze základních a středních škol ke studiu technických oborů.

Brno Space Student Conference 2025. (Foto: V. Koníček)

Obor otevřený talentům a startupistům

Úvodní blok desetiminutových přednášek zahájil Václav Havlíček z Brno Space Cluster, uskupení firem a univerzit, které se zaměřují na byznys a vzdělávání ve vesmírném průmyslu. Podle přednášejícího je ve space odvětví prostor pro talenty různorodých profesí. Důležité není jen vzdělání, ale také zájem a pracovitost.

Způsob, jak se ještě v průběhu studia vydat na cestu k vesmírnému start-upu poradila Veronika Mašínová z inkubátoru ESA BIC, na kterém se kromě Evropské vesmírné agentury podílí také inovační agentura JIC a Czechinvest.

Svou cestu ke stáži v Akademii Evropské kosmické agentury představil Jakub Mašek z Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT (FSI VUT).

„Akademie ESA v Belgii nabízí asi 28 různých programů, kde do vás různí evropští odborníci během týdne nalijí tolik informací, že rok strávený na vysoké škole se s tím nedá srovnat,“ vyzdvihl. Účast je zdarma, ale zájemce čeká náročné výběrové řízení. Velkou výhodou, kromě získaných znalostí a zkušeností, je napojení na odbornou komunitu. Podle Maška nezáleží na oborovém zaměření uchazeče. „Je však dobré najít mentora, který poradí, jak vylepšit přihlášky ke zvýšení šancí na přijetí,“ dodal.

Součástí úvodního bloku byly také prezentace Radka Pobořila z Centra HILASE Fyzikálního ústavu AV ČR o výrobě laserových aplikací pro vesmírné využití a Lucie Ráčkové z MUNI o analogických misích (simulují v pozemských podmínkách například vliv mikrogravitace nebo radiace na člověka, pozn. red.) jako příležitosti pro české výzkumníky.

Účastníky přivítal rektor VUT Ladislav Janíček. Vedle něj Pavel Pořízka z organizačního týmu. (Foto: V. Koníček)

Různé tváře systémové integrace

Oblasti systémové integrace a systémového inženýrství jsou rozhodující pro úspěšné fungování jakéhokoliv systému složeného z mnoha vzájemně závislých subsystémů. Zjednodušeně má systémové inženýrství na starosti určení cílů a sladění částí do funkčního celku. Různé podoby tohoto oboru představil druhý blok konference.

Tento blok zahájil Robert Popela prezentací Leteckého ústavu FSI VUT, jehož absolventi pracují v řadě kosmických firem. Publikum seznámil s nejdůležitějšími projekty ústavu – balistickým záchranným systémem pro bezpilotní letouny a se studií proveditelnosti měsíčních dronů s raketovým pohonem, které ESA plánuje využívat v rámci měsíčních misí k rychlému průzkumu terénu. Na Leteckém ústavu vzniká také miniaturizovaný tepelný spínač, který lze v budoucnu využít pro automatické chlazení různých zařízení na oběžné dráze. Spínač má být součástí užitečného zatížení (tzv. payloadu) plánované mise BRNOsat.

Zapojení do zmíněné mise plánuje i další zástupce FSI VUT – Ústav konstruování a jeho Odbor tribologie. Konkrétně se jedná o výzkum maziv a labyrintových těsnění, které minimalizují jejich odpařování ve vesmírném prostředí. Úskalí problematiky mazání ve vesmíru přiblížil David Košťál v rámci prezentace „Kdo maže, ten letí“.

Co je třeba vzít v úvahu při vývoji software pro řízení užitečného zatížení satelitu přiblížil Jiří Hanák z Fakulty informačních technologií VUT (FIT VUT).

V dopoledním bloku měla tři prezentující FEKT VUT . Roman Maršálek z Ústavu radioelektroniky zastupoval oblast satelitních komunikací. Účastníkům konference nabídl pohled na využití nejnovější generace bezdrátových systémů 5G ve vesmírném prostoru a související technické výzvy. Ze stejného ústavu pochází Aleš Povalač, který se ohlédl za zahraničními experimentálními misemi, například americkou PSAT-2 nebo španělskou URESAT 1, pro které s kolegy konstruoval radioamatérské SSTV kamery pro přenos obrazové informace na krátkých rádiových vlnách. Lukáš Fujcik z Ústavu mikroelektroniky se ve svém vystoupení zaměřil na vývoj elektroniky pro vesmírné aplikace v rámci ESA Class One misí, které kladou velký důraz na spolehlivost a dlouhou životnost. Příkladem je meteorologický satelit ESA Metop – Second Generation, pro který tým Lukáše Fujcika navrhoval elektroniku řízení optického filtru kamerového systému.

Tomáš Hanousek, který představil oblast remote sensingu – práci se satelitními obrazovými daty, které vědcům umožňují monitoring Země reprezentoval Přírodovědeckou fakultu MUNI. Technologie má využití například při sledování zdravotního stavu, katastrofických požárů nebo při vytváření digitálních dvojčat lesů.

Dominik Klement ze studentského týmu YSpace představil chystané mise. (Foto: V. Koníček)

Experimenty na palubách satelitů

Z vědeckého hlediska velmi zajímavou ale technicky velice náročnou část vývoje představuje vesmírných technologií Experimentální neboli užitečné zatížení družic (payload). Na tuto oblast se zaměřil další blok přednášek, který zahájilo vystoupení Norberta Wernera z MUNI. Jeho tým provozuje mimo jiné velmi úspěšnou družicí GRBAlpha, s kterou denně pracují studující, a která jako dosud nejmenší družice detekovala stovky rentgenových záblesků ve vesmíru.

Neuvěřitelný svět extrémní fyziky a chemie prezentoval astrochemik Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Ve své přednášce se věnoval především aplikaci laserů pro simulaci chemických důsledků impaktů vesmírných těles.

Tomáš Kašpárek z FIT VUT představil výzkum své studentky Nikol Škvařilové, která ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR vyvíjí metody detekce exoplanet (oběžnice kolem jiných hvězd než je Slunce, pozn. red.) založené na datech.ze satelitních misí.

Příspěvek o metodách prospekce měsíčního povrchu, konkrétně o vývoji užitečného zatížení na bázi spektroskopie laserem buzeného plazmatu (LIBS) pro výzkum měsíčního regolitu si pro konferenci si nachystala Inna Uwarowa, doktorská studentka v rámci Laboratoře laserové spektroskopie na CEITEC VUT.

Na vytvoření iontového motoru pro pohon satelitů na velmi nízké oběžné dráze Země se zbytkovou atmosférou (VLEO – Very low Earth orbit) pracuje doktorand Karel Juřík z Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky FEKT VUT. Využívání VLEO pro satelitní mise je v řadě ohledů velmi výhodné, ať už kvůli spolehlivější komunikaci s nižší latencí nebo kvůli vyššímu rozlišení v případě využití satelitu ke snímkování. Výzvou je však rychlejší sestup obíhajícího tělesa do atmosféry Země a jeho možné předčasné zničení. Proto Juřík s kolegy hledá pro mise v prostředí VLEO vhodný pohon, který by tomu bránil. Možností je koncept satelitu s přídavným zařízením, které dokáže sbírat částice zbytkové atmosféry Země a díky jejich stlačení vyvolat zapálení plazmatu a generování iontů, které umožní zrychlení.
 Následovali dva přednášející, kteří reprezentovali výzkum vesmírných technologií na Mendelově univerzitě. Libor Lenža, jeden ze zakladatelů konference a také ředitel Hvězdárny Valašské Meziříčí, shrnul pod heslem „Vzhůru ke hvězdám, vzhůru do nepohodlí“ principy, které je třeba řešit, pokud je užitečným zatížením vesmírné mise biologický experiment. Sofiia Hlynska nabídla vhled do experimentálního využití bakterií při podpoře růstu rostlin na lunárním regolitu.

Závěrečné firemní prezentace

V rámci posladního konferenčního bloku vystoupilo šest vesmírných firem z Brněnska. O vývoji a využití pokročilých elektrických čerpadel pro kritické aplikace, jako jsou raketové motory, promluvil Jiří Kozák, zástupce Inpraise systems, generálního partnera konference. Zkušenosti s integrací mechanické struktury družice ROSE-L, která bude v rámci programu ESA Copernicus zajišťovat nepřetržité pozorování Země, sdílela Anna Glozigová z S.A.B. Aerospace a zmínila rovněž, že integrace probíhala v čistých prostorách Leteckého ústavu FSI VUT. Činnost společnosti OHB CzechSpace představil Václav Lazar, absolvent stejného ústavu. Firemní space sektor na konferenci dále doplnily Tech Soft, BD Sensors a Spacemanic.

Úspěšnou akci s rekordní účastí uzavřela neformální setkání v rámci poster session v prostorách dvorany rektorátu VUT. Další ročník konference je v plánu v roce 2026, kdy jej bude organizovat Mendelova univerzita.

___________________________________________________________________________________________________

Zdroj: Tisková zpráva VUT v Brně. Zpracováno redakcí.

Reklama
Reklama
Reklama
Firma
VUT v Brně

Vysoké učení technické v Brně se dlouhodobě objevuje v žebříčku nejlepších světových univerzit QS Top Universities, který každoročně sestavuje společnost QS Quacquarelli Symonds Limited a hodnotí v něm tisíce vysokých škol. Podstatnou část hodnotících kritérií tvoří zpětná vazba na kvalitu vzdělávací instituce od akademiků a také zaměstnavatelů jejích absolventů.
Dalším žebříčkem, jehož hodnocení se VUT účastní, je Times Higher Education.

Historie Vysokého učení technického v Brně (VUT) sahá až k 19. září 1899, kdy rakouský císař a uherský král František Josef I. podepsal dekret o založení české vysoké školy technické v Brně.

Byla první českou vysokou školou na Moravě. Univerzita začínala se čtyřmi profesory a 47 posluchači a postupně dospěla do pozice mezinárodně uznávané vzdělávací instituce, která nabízí současné špičkové vědecké a odborné znalosti na osmi fakultách a třech vysokoškolských ústavech. Studenti mohou získat kvalitní vzdělání v široké škále oborů od technických, přírodovědných, přes ekonomické až po umělecké. Významnou část aktivit VUT tvoří výzkum a vývoj, který probíhá zejména na půdě výzkumných center. Univerzitě se podařilo zejména díky grantové podpoře vybudovat pět vlastních vědeckých center a kromě toho se společně s dalšími univerzitami a vědeckými institucemi podílí i na činnosti dvou center excelentního výzkumu. 

Číst dál
Související články
V hlavní roli indická doktorandka a nanokrystaly

Ačkoli jsou některé znečišťující látky – například rezidua antibiotik či mikroskopické fragmenty plastů – lidskému oku neviditelné, běžnými čistírenskými technologiemi projdou bez zachycení. Anjali Valadi Palliyalil, doktorandka z výzkumného centra CEITEC VUT, se zaměřuje na jejich selektivní rozklad za pomoci světla a speciálně navržených krystalických struktur. Významný přínos jejího výzkumu byl letos na jaře oceněn ziskem finálového místa v soutěži Brno PhD Talent, což jí přineslo prestižní stipendijní podporu statutárního města Brna určenou nejtalentovanějším začínajícím doktorandům tamních univerzit.

Český vulkanolog zkoumá stabilitu Santorini

Vulkanolog Lukáš Krmíček z Ústavu geotechniky Fakulty stavební VUT se v červnu vydal na vědeckou expedici na ostrov Santorini. Jeho hlavním cílem bylo prozkoumat, jakým způsobem hydrotermální procesy transformují pevnost, porozitu a další mechanické vlastnosti vulkanických hornin.

Experiment z Brna míří na oběžnou dráhu

Přípravy na historicky první misi ryze českého astronauta k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vrcholí. Armádní pilot Aleš Svoboda, který letos v květnu úspěšně dokončil základní výcvik, by měl do vesmíru odstartovat v druhé polovině roku 2027 – za předpokladu hladkého dokončení všech schvalovacích procesů. Na palubě ho bude doprovázet také experiment Icarus Armor Next Gen. Tento projekt koordinuje Vysoké učení technické v Brně, konkrétně se na něm podílejí Ústav biomedicínského inženýrství a Ústav mikroelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT VUT).

Související články
V Brně pětinásobně zrychlují nanometrické měření

Spolupráce mezi vědci z institutu CEITEC Vysokého učení technického v Brně (VUT) a Českého metrologického institutu (ČMI) vyústila v zahájení tříletého grantového projektu GAČR. Jeho cílem je radikální inovace v oblasti vysokorychlostní skenovací sondové mikroskopie. Nově vyvíjené algoritmy postavené na umělé inteligenci mají přinést až pětinásobné zrychlení analýzy povrchů, což najde bezprostřední využití v polovodičovém průmyslu i při sledování živých organismů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Nový studijní program pro budoucnost čipů

Po lidech, schopných pracovat v oblasti čipů a moderních polovodičů je dnes obrovská poptávka. Okolo tří tisíc odborníků v Česku a až padesát tisíc specialistů v rámci Evropy. Podle vědců z Ústavu mikroelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT) jich dnes právě tolik na trhu chybí. I proto letos v září na fakultě otevřou ojedinělý bakalářský a magisterský program, který bude na tuto oblast zaměřen a bude mít kapacitu až sto studujících. Propojí teorii s praxí, nabídne zkušenosti odborníků z jiných fakult a z průmyslu i množství zajímavých stáží v Česku a ve světě. Přihlášky lze podávat do 31. března 2025.

Jaderná energetika se bude vyučovat v Brně

Výuku nového studijního programu Jaderná energetika zahájilo na své Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT) Vysoké učení technické v Brně slavnostně. Dvouletý magisterský program má kapacitu 24 studujících, na výuce se budou podílet čtyři fakulty a navazuje na potřeby průmyslu a státu, zejména s ohledem na dostavbu elektrárny Dukovany. Během zahájení byla také představena nová Laboratoř jaderné energetiky a ionizujícího záření.

Kandidát na rektora VUT v Brně

Akademický senát Vysokého učení technického v Brně zvolil v úterý 26. října 2021 kandidáta na funkci rektora pro funkční období od února 2022 do ledna 2026. Vítězem voleb je stávající kvestor univerzity Ladislav Janíček, který působí rovněž jako docent Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT. V dnešní volbě pro něj hlasovalo 24 z celkového počtu 27 senátorů.

Vědci a firmy z ČR společně zkoumají vesmír

Čeští vědci a technici se významnou měrou podílejí na vědecké misi Plato, kterou připravuje Evropská vesmírná agentura (ESA). Přípravy probíhají už od roku 2014, vesmírná sonda Plato má být vypuštěna v roce 2026. Jejím úkolem je objevovat a zkoumat planety podobné Zemi v prostoru mimo Sluneční soustavu, tzv. exoplanety.

Absolventi bez praxe – firmy musejí posílit spolupráci se školami

Firmy se již mnoho let potýkají s tím, že ze škol vycházejí absolventi bez potřebných praktických dovedností zejména v technických oborech. Distanční výuka tento problém nyní ještě prohloubila. Více než kdy jindy je nyní důležitá spolupráce firem se školami, která může situaci pomoci změnit.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit