Oblasti systémové integrace a systémového inženýrství jsou rozhodující pro úspěšné fungování jakéhokoliv systému složeného z mnoha vzájemně závislých subsystémů. Zjednodušeně má systémové inženýrství na starosti určení cílů a sladění částí do funkčního celku. Různé podoby tohoto oboru představil druhý blok konference.
Tento blok zahájil Robert Popela prezentací Leteckého ústavu FSI VUT, jehož absolventi pracují v řadě kosmických firem. Publikum seznámil s nejdůležitějšími projekty ústavu – balistickým záchranným systémem pro bezpilotní letouny a se studií proveditelnosti měsíčních dronů s raketovým pohonem, které ESA plánuje využívat v rámci měsíčních misí k rychlému průzkumu terénu. Na Leteckém ústavu vzniká také miniaturizovaný tepelný spínač, který lze v budoucnu využít pro automatické chlazení různých zařízení na oběžné dráze. Spínač má být součástí užitečného zatížení (tzv. payloadu) plánované mise BRNOsat.
Zapojení do zmíněné mise plánuje i další zástupce FSI VUT – Ústav konstruování a jeho Odbor tribologie. Konkrétně se jedná o výzkum maziv a labyrintových těsnění, které minimalizují jejich odpařování ve vesmírném prostředí. Úskalí problematiky mazání ve vesmíru přiblížil David Košťál v rámci prezentace „Kdo maže, ten letí“.
Co je třeba vzít v úvahu při vývoji software pro řízení užitečného zatížení satelitu přiblížil Jiří Hanák z Fakulty informačních technologií VUT (FIT VUT).
V dopoledním bloku měla tři prezentující FEKT VUT . Roman Maršálek z Ústavu radioelektroniky zastupoval oblast satelitních komunikací. Účastníkům konference nabídl pohled na využití nejnovější generace bezdrátových systémů 5G ve vesmírném prostoru a související technické výzvy. Ze stejného ústavu pochází Aleš Povalač, který se ohlédl za zahraničními experimentálními misemi, například americkou PSAT-2 nebo španělskou URESAT 1, pro které s kolegy konstruoval radioamatérské SSTV kamery pro přenos obrazové informace na krátkých rádiových vlnách. Lukáš Fujcik z Ústavu mikroelektroniky se ve svém vystoupení zaměřil na vývoj elektroniky pro vesmírné aplikace v rámci ESA Class One misí, které kladou velký důraz na spolehlivost a dlouhou životnost. Příkladem je meteorologický satelit ESA Metop – Second Generation, pro který tým Lukáše Fujcika navrhoval elektroniku řízení optického filtru kamerového systému.
Tomáš Hanousek, který představil oblast remote sensingu – práci se satelitními obrazovými daty, které vědcům umožňují monitoring Země reprezentoval Přírodovědeckou fakultu MUNI. Technologie má využití například při sledování zdravotního stavu, katastrofických požárů nebo při vytváření digitálních dvojčat lesů.