Témata

Ti nejlepší v roce 2020

Letos proběhl již třiadvacátý ročník prestižní Ceny Wernera von Siemense. V soutěži již tradičně oceňuje společnost Siemens nejlepší studenty, pedagogy a mladé vědce. Také v tomto roce byla kvalita přihlášených prací mimořádně vysoká.

Z oblasti technických a přírodovědných oborů vybírala nezávislá porota nejlepší práce (diplomová a disertační), projekty (výsledek základního výzkumu) a osobnosti (pedagogický pracovník). Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací.

Porota se rozhodla letos udělit zvláštní ocenění za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0. Poprvé bylo uděleno ocenění za absolventskou práci na téma chytrá infrastruktura a energetika.

Ocenění za nejlepší práci na téma Průmysl 4.0 získala Ing. Megi Mejdrechová z Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze. Oceněna byla její diplomová práce s názvem Návrh robotického lakovacího pracoviště s využitím snímání pohybu a imitace lakýrníka. (Zdroj: Siemens)

Poroty vybíraly ze 712 přihlášek, mezi 21 oceněných bylo rozděleno 900 tisíc Kč. Více než třetina přihlášek bylo od žen, přičemž mezi vítězi ženy představují 33 %. Nejvíce vítězů je z Akademie věd ČR (sedm oceněných), následuje Univerzita Karlova (šest oceněných), o třetí příčku se dělí ČVUT, VŠB-TU Ostrava a VUT Brno (po dvou oceněných). 

V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu Cenu Wernera von Siemense získal kolektiv autorů pod vedením kolektiv autorů pod vedením RNDr. Martina Srnce, Ph.D., z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR za práci s názvem Nový termodynamický faktor řídící kinetiku reakcí s přenosem atomu vodíku. Členy vítězného týmu jsou také Ing. Daniel Bím, Ph.D., Carlos Mauricio Maldonado-Domínguez, Ph.D., a doc. Mgr. Lubomír Rulíšek, CSc., DSc.. Oceněná práce popisuje objev nového faktoru pro přenos atomu vodíku, jenž umožní například vývoj účinnějších katalyzátorů.

První místo za nejlepší disertační práci a současně ocenění za nejlepší vědeckou práci napsanou ženou získala RNDr. Markéta Bocková, Ph.D., z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Ocenění získala za práci s názvem Multifunkční biomolekulární soubory pro paralelizovanou analýzu biomolekulárních interakcí. Práce se věnuje výzkumu optických bioseznorů a porota ocenila i fakt, že propojuje několik oborů: fyziku, chemii a biologii.

V kategorii nejlepší diplomová práce zvítězil Mgr. Lukáš Petera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ocenění získal za práci s názvem Důsledky éry velkého bombardování pro chemickou a prebiotickou evoluci raného Marsu a Země. Práce vznikla pod vedením RNDr. Martina Feruse, Ph.D., z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR a shrnuje a interpretuje výsledky laboratorních experimentů zabývajících se následky dopadů asteroidů na vývoj mladých planet těsně před možným vznikem života.

Jako nejlepší pedagogický pracovník byl vyhodnocen prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D. z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ocenění mu bylo uděleno za zavádění inovativních, efektivních a atraktivních metod do výuky především v oblasti anesteziologie a intenzivní medicíny. Založil internetový vzdělávací portál Akutně.CZ určený hlavně pregraduálním studentům medicíny, a zásadně se podílel na vybudování Simulačního centra Lékařské fakulty MU (SIMU), které nyní vede. Profesor Štourač je průkopníkem elektronické výuky akutní medicíny, jejím prostřednictvím připravuje studenty i mladé lékaře na atestaci v oboru akutní medicíny. Simulační centrum, jehož je prof. Štourač ředitelem, je unikátní v tom, že umožňuje zapojit všechny prvky simulační výuky – od virtuálních pacientů na počítači, až po velké týmové simulace.

O soutěži Cena Wernera von Siemense

Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen 23. ročníku poskytli Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a předseda vlády České republiky. Partnery soutěže jsou společnosti Siemens Mobility a Siemens Energy.

Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.

Ocenění za překonání překážek při studiu získal Josef Zaduban z  Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Tento student s  vrozenou oboustrannou hluchotou je od raného dětství uživatelem kochleárního implantátu. To mu umožnilo vzdělávání na běžné základní a  střední škole, od roku 2018 studuje obor Technologická zařízení na Fakultě technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Při poslechu přednášek či procvičování látky je často odkázán na odezírání, které v  poslední době komplikují roušky a respirátory a Josef musí při výuce vynaložit mnohem více energie, času a soustředění než jeho kolegové. Zvolený obor Technologická zařízení si jej však naprosto získal, zaměřuje se především na modelování a konstrukce v pokročilých CAD systémech.

Ocenění za nejlepší práci na téma Průmysl 4.0 získala Ing. Megi Mejdrechová z Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v  Praze. Oceněna byla její diplomová práce s názvem Návrh robotického lakovacího pracoviště s využitím snímání pohybu a imitace lakýrníka. Ocenění za nejlepší práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika získal Ing. Lukáš Janota z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Oceněn byl za diplomovou práci s názvem Druhotné využití vyřazených baterií z elektromobilů.


Zdroj: Tisková zpráva Siemens. Zpracováno redakcí.

Související články
Jak dobít nové elektrobusy

Dopravní podnik Ostrava se právě chystá rozšířit svou flotilu vozů o 24 elektrobusů značky Solaris. Dobíjecí řešení pro ně zajistí společnost Siemens Smart Infrastructure.

Od robotiky po digitální služby, aneb Kuka na Hannoverském veletrhu

Výjimečný veletrh ve výjimečné době, takový je online veletrh Hannover Messe 2021 zaměřený na budoucnost automatizace. Společnost Kuka se na něm prezentuje řadu aktuálních témat o technologiích budoucnosti – od robotiky po digitální služby, od řešení a regulátorů až po software a inteligentní systémy.

Ocenění za design pro výkonné čtyřosé roboty

Jedním z letošních vítězů designové soutěže Red Dot Design Award 2021 v kategorii Product Design se stala řada průmyslových robotů Stäubli TS2. Tyto roboty se tak kromě vysokého výkonu, přesnosti a spolehlivosti nyní mohou pochlubit i oceněním za design.

Související články
Výroba elektrolytu pro lithium-iontové baterie v Evropě

Společnost Lanxess, výrobce speciálních chemikálií, vidí v elektromobilitě velký potenciál. Svou vizi o elektromobilitě jako hlavní příležitosti růstu na trhu podpořenou založením iniciativy pro e-mobilitu a oběhové hospodářství nyní ještě potvrzuje navázáním spolupráce s čínským výrobcem lithium-iontových baterií, vodivých solí a elektrolytu Guangzhou Tinci Materials Technology (Tinci). Od příštího roku bude ve svém závodě v Leverkusenu (Kolín nad Rýnem) pro společnost Tinci vyrábět elektrolyt do baterií pro elektromobily.

Související články
Technologické trendy 2021 #3 Transformace dodavatelských řetězců

Transformace stávajících technologií a vznik nových je tak rozsáhlý a rychlý, že ten, kdo chce držet krok a sledovat veškeré změny, se stává v podstatě celoživotním lovcem nových objevů a poznání. Technologický pokrok jde ruku v ruce s růstem ekonomickým a v některých případech stojí za průlomovými změnami. Společnost Deloitte každoročně připravuje studii Deloitte Tech Trends. Nejinak tomu i letos. Pojďme se dnes zaměřit na třetí trend, který práve nyní v době pandemie koronaviru hraje jednu z klíčovích rolí a to transformace dodavatelských řetězců.

Vysoce přesná válečková vedení pro bezhrotou brusku

Nová bezhrotá bruska Tschudin Cube 350 využívá válečková vedení NSK řady RA s nízkým třením a vysokou tuhostí, která pomáhají vytvářet vynikající úroveň kvality povrchu obrobků. Bruska Cube 350 od firmy Tschudin pracuje metodou bezhrotého broušení válcových ploch a díky inovaci konstrukce umožňuje instalovat několik strojů těsně vedle sebe. Kromě vysoké přesnosti umožňuje stroj dosáhnout velmi krátké doby seřízení při změně produkce, což umožňuje nákladově výhodné obrábění malých sérií obrobků.

Jak zjistit kvalitu vnějšího prostředí

Na vývoji nové senzorové platformy pro měření kvalitativních parametrů venkovního prostředí v současné době pracuje Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT.

Roboty v boji s koronavirem

V době koronavirové pandemie dochází k omezování výroby v řadě oborů. Některé společnosti však svoji výrobní kapacitu právě nyní potřebují navýšit. Jde například o výrobce ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu. V situaci, kdy je nutno omezovat kontakty mezi lidmi, nemůže manuální výroba zvýšené požadavky splnit. Pomoci mohou roboty od společnosti Kuka, a to jak ve výrobě, tak v testovacích laboratořích.

Absolventi bez praxe – firmy musejí posílit spolupráci se školami

Firmy se již mnoho let potýkají s tím, že ze škol vycházejí absolventi bez potřebných praktických dovedností zejména v technických oborech. Distanční výuka tento problém nyní ještě prohloubila. Více než kdy jindy je nyní důležitá spolupráce firem se školami, která může situaci pomoci změnit.

Technologické trendy 2021 #2 Revitalizace core systémů

Transformace stávajících technologií a vznik nových je tak rozsáhlý a rychlý, že ten, kdo chce držet krok a sledovat veškeré změny, se stává v podstatě celoživotním lovcem nových objevů a poznání. Technologický pokrok jde ruku v ruce s růstem ekonomickým a v některých případech stojí za průlomovými změnami. Společnost Deloitte každoročně připravuje studii Deloitte Tech Trends. Nejinak tomu i letos. Pojďme tentokráte nahlédnout do druhého trendu a to Revitalizace core systémů.

Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: březen 2021

Hlavní, sezónně upravený Výrobní PMI pro Českou republiku od IHS Markit vzrostl z únorových 56,5 bodu na 58 v březnu. Aktuální hodnota indexu signalizovala prudké zlepšení zdraví českého zpracovatelského sektoru a byla nejvyšší za více než tři roky. Data za březen 2021 byla nashromážděna mezi 12. a 23. 3. 2021.

Sofistikovaná fasáda budoucnosti

Vývoj inovativního systému lehkých obvodových plášťů, který bude aktivně přispívat k vnitřnímu komfortu a redukci uhlíkové stopy nebytových budov. To je cílem, na který se v rámci mezinárodního projektu Powerskin+ zaměřuje ČVUT UCEEB.

Společnost NSK dokončila akvizici firmy Brüel & Kjær Vibro

Společnost NSK Ltd. dokončila akvizici firmy Brüel & Kjær Vibro (dále B&K
Vibro), která se zabývá vývojem systémů pro sledování stavu
strojů a zařízení (CMS, Condition Monitoring System).
Monitorování stavu je proces kontroly fyzikálních veličin stroje
nebo zařízení, jako jsou vibrace nebo teplota, jehož účelem je
určení změn, které naznačují vznikající poruchu. Monitorování
stavu stroje v průběhu jeho provozu umožňuje naplánovat údržbu
nebo přijmout opatření, která zabrání závažnému selhání.
Akvizice společnosti B&K Vibro společností NSK urychlí rozvoj
obchodní platformy NSK na rostoucím trhu CMS.

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit