Aditivní výroba může být vhodným řešením nejen pro individualizované produkty, ale i produkci méně kusových zakázek, kde by se klasická sériová produkce nevyplatila. A právě na tento segment se zaměřuje pražská společnost cotu.
Přechod od zemního plynu k vodíku v průmyslovém ohřevu už není pouhou vizí. Reálné technické zkušenosti potvrzují, že spalování vodíku může kromě snížení uhlíkové stopy přinést také vyšší účinnost spalovacího procesu. Stále se však nacházíme na počátku této cesty a před námi stojí řada technických výzev, které bude nutné překonat.
Mnoho majitelů rodinných firem si takovou situaci vysní, ale jen málokomu se skutečně splní. Jiří Oslizlo, zakladatel firmy Agrop Nova, patří mezi ty šťastné výjimky. Úspěšnou společnost dnes vede společně se svými syny. Řečí zkratek: Jiří je CEO, Jiří mladší nosí na vizitce COO a druhý syn Radek zastává funkci CTO. Ve skutečnosti si ale ve Ptení na Prostějovsku na žádné velké oficiality nepotrpí. Ostatně, pracuje se tu rukama, se dřevem.
Vývoj nového produktu bývá zpravidla zdlouhavý, složitý a finančně náročný proces. Přitom existují nástroje, které jej mohou zásadně zrychlit, zefektivnit a zároveň zlevnit. Jedním z nich je digitální dvojče – virtuální kopie reálného produktu, s níž lze pracovat už ve fázi návrhu a konstrukce.
Sériová výroba nestojí pouze na rychlosti, ale také na přesnosti. A dnes, kdy o konkurenceschopnosti rozhoduje každý mikron, se průmyslové firmy stále častěji ptají: Co vlastně dělá rozdíl mezi dobrým a výjimečným brousicím strojem? Odpověď netkví jen v technických parametrech, ale i v tom, jak stroj dokáže fungovat dlouhodobě, aniž by se přesnost snižovala.
Představte si univerzálního obchodníka a produktového specialistu v jedné osobě. Pracuje neustále odkudkoli na světě a dokáže provést zákazníka (se sídlem třeba v Japonsku) celým portfoliem – plynule, v jeho rodném jazyce, s perfektní znalostí všech detailů. Budoucnost prodeje strojírenských produktů tak dostává novou podobu.


