Témata
Reklama

Český výzkum jede na dluh

Věda a výzkum patří mezi nejvíce diskutované obory. Jejich stav ovšem nesouvisí pouze se samotnou vědou, ale také se stavem české státní správy. Stále dokola se opakují stejné chyby a podpora průmyslového výzkumu v podnicích se za dva roky podle prognóz ocitne na úrovni rozvojových zemí.

O hodnocení současného stavu jsme požádali RNDr. Marka Blažku, nezávislého odborníka v oblasti výzkumu a vývoje. Do roku 2011 pracoval jako sekretář Rady pro výzkum, vývoj a inovace a byl ředitelem odboru Úřadu vlády ČR.

Reklama
Reklama
Reklama
RNDr. Marek Blažka, narozen v červnu 1958 v Praze, absolvent Přírodovědecké fakulty UK. Od roku 1992 byl sekretářem Rady pro výzkum, vývoj a inovace a od roku 2000 ředitelem odboru výzkumu, vývoje a inovací Úřadu vlády ČR. Založil Grantovou agenturu ČR jako instituci a samostatnou kapitolu státního rozpočtu. Nyní je nezávislým odborníkem v oblasti výzkumu a vývoje.

MM: Událo se v letošním roce něco, co by nás alespoň trochu přiblížilo evropskému standardu?

RNDr. Blažka: Celkově by se dalo říci, že český výzkum a vývoj přešlapuje na místě. Hlavních faktorů, které to podle mého názoru ovlivňují, je asi pět: stagnující státní výdaje na výzkum a vývoj; nedotažené změny v jeho legislativě; pokračující příliv prostředků z fondů EU do této oblasti; neustálé změny v Metodice hodnocení výsledků výzkumných organizací a klesající kvalita státní správy výzkumu daná zejména jejími neustálými obměnami.

MM: Stagnaci výdajů obhajoval začátkem října v Hospodářských novinách premiér Jiří Rusnok v rozhovoru s titulkem „Čeští vědci plýtvají penězi“, na který pak následovaly bouřlivé nesouhlasné reakce akademické obce. Jaký je váš názor?

RNDr. Blažka: Problém není podle mého názoru v „plýtvání penězi“ ve vědě a výzkumu, ale v něčem jiném. Před pěti lety začaly rozsáhlé změny českého výzkumu (objevila se tzv. Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací), které vycházely z předpokladu nárůstu státních výdajů cca o 2,5 mld. Kč ročně. Avšak od roku 2010 výdaje prakticky stagnují, ale změny pokračují dále – vznikají nová výzkumná centra, roste podíl výzkumu na vysokých školách a tak dále a tak dále. Dobře je to vidět na níže uvedeném grafu 1 – český výzkum jede na dluh a jeho souhrnný deficit už v roce 2014 překročí roční výdaje státního rozpočtu, které jsou zhruba 26,6 mld. Kč.

Výdaje státního rozpočtu na VaV 2009 až 2014 – plán a skutečnost (mld. Kč/r)

MM: A jak je to se státní podporou podniků ze státního rozpočtu na výzkum v ČR? Je ve srovnání s ostatními státy EU dostatečná?

RNDr. Blažka: V roce 2011 byla státní podpora podnikového sektoru ze státního rozpočtu téměř dvojnásobná (20 % ze státní podpory) než v jiných evropských zemích (průměr EU28 = 12,8 %). Na druhé straně je ČR země, jejíž ekonomika je na průmyslu a exportu závislá, a bylo tedy logické, že podporuje zejména výzkum v průmyslu, jako jiné země podporují výzkum v zemědělství (atd.), podle svého zaměření. Tato podpora ale výrazně klesá, účelové výdaje MPO ze 3,4 mld. Kč/r v roce 2012 klesají na 1,1 mld. Kč v roce 2014 a 20 mil. Kč v roce 2016! Tuto podporu měla nahradit Technologická agentura, ale ta podporuje podniky méně než třetinou svých výdajů (cca 3/4 mld. Kč/r). Jdeme tedy z extrému do extrému a podpora průmyslového výzkumu v podnicích se za dva roky ocitne na úrovni rozvojových zemí. Přitom konkurenceschopnost ĆR již čtyři roky po sobě klesá a nemáme ani nerostné zdroje ani (už) levnou pracovní sílu, které by mohly roli výzkumu, vývoje a inovací nahradit.

MM: Platí tento útlum jen pro podnikový výzkum, nebo to platí i pro celý aplikovaný výzkum a vývoj v ČR?

RNDr. Blažka: Trend u podpory aplikovaného výzkumu a vývoje v ČR je podobný jako u podpory podniků ze státního rozpočtu; v roce 2011 byl vyšší než průměr EU, v návrhu rozpočtu na rok 2014 je cca průměrný a v dalších letech má dále klesat. Průměr EU ale zde není tím ideálním srovnáním – v grafu 2 jsou uvedeny podíly výdajů na základní výzkum a na aplikovaný výzkum ve světovém srovnání.

Podíly výdajů na základní výzkum a na aplikovaný výzkum z veřejných zdrojů v hlavních světových ekonomikách (v %). Zdroj: High-Level Expert Group on Status Implementation Report – Key Enabling Technologies, European Commission, July 2013

MM: Co znamenají ty nedotažené změny v legislativě výzkumu a vývoje, které zmiňujete v úvodu?

RNDr. Blažka: Šlo o dvě novely zákonů, které po rozpuštění Poslanecké sněmovny skončily v koši. Prvním byla novela zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, schválená vládou v květnu, která měla zjednodušit řadu věcí ve výzkumu – například prokazování způsobilosti, umožnění podpory výzkumných infrastruktur a tak dále. Půjde to i bez ní, ale úřední šiml bude nadále vítězně řehtat. Druhou novelou byla jedna z mnoha novel zákona o dani z příjmů, která měla posunout účinnost změn v odečtu nákladů na výzkum a vývoj o jeden rok (místo od 1. 1. 2015 o rok dříve). Ty změny spočívaly v tom, že do odečtu nákladů mají být zahrnuty nejen výdaje na vnitropodnikový výzkum, ale i na spolupráci s výzkumnými organizacemi. A spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a podniky je dlouhodobě jedním z nejslabších míst českého výzkumu – umíme ledacos vymyslet, ale vyrábí to a prodává většinou někdo jiný, což má negativní dopady na naši ekonomiku, zaměstnanost a další.

MM: Půjde s tím vůbec ještě něco dělat?

RNDr. Blažka: Evropská komise připravuje nové předpisy i pro oblast výzkumu, které mají platit od 1. 7. 2014. Ty jsou nadřazené českým zákonům – jde o nařízení (EU), které nahradí stávající nařízení č. 800/2008 (tzv. GBER). Podle prvních konzultací je tam navržena řada změn, které celý výzkum a vývoj výrazně ovlivní. Podle mého názoru to povede k nutnosti změny celého zákona č. 130/2002 Sb. a zpracování nového zákona.

MM: Pokračující příliv prostředků z fondů Evropské unie do vědy a výzkumu by ale mohl být při stagnaci českých výdajů celkem pozitivní zpráva. Lze na to spoléhat?

RNDr. Blažka: Krátkodobě samozřejmě ano. Ale i krátkodobě to má své problémy, z nichž největší je disproporce mezi Prahou a zbytkem republiky. Praha díky koncentraci vysokých škol, ústavů AV ČR a podniků má dlouhodobě přes polovinu výzkumných kapacit, ale ty se k dotacím z fondů EU dostanou omezeně. Takže nám již řadu let zastarává to, kde to funguje, a znovu to budujeme jinde, často na zelené louce. Dotace z EU jsou vysoké – jde o cca 75 mil. Kč během tří až pěti let, věnovaných do budování nových kapacit, výzkumných center. A s tím souvisí druhý, dlouhodobý problém. Nestačí totiž výzkumné centrum postavit, ale musí dále fungovat – a to budeme muset zaplatit zejména z českých prostředků. Tato udržitelnost je podmínkou dotací EU a to bude při stagnaci výdajů státního rozpočtu kardinální problém.

MM: Má jít do vědy a výzkumu stejný objem prostředků z fondů EU i po roce 2014?

RNDr. Blažka: Ano, ale zaměření bude zřejmě odlišné od dosavadních dotací. Namísto budování nových center (investic do betonu a přístrojů) půjde zejména o podporu aktivit zaměřených na výzkumnou práci. Zde nás čeká jako zemi další problém, a tím jsou lidé – vědci a výzkumníci schopní konkurovat světu. To byl, je a bude limitující faktor pro využití těchto prostředků a přes všechny snahy o „přitažení“ vědců ze zahraničí je zde velká disproporce mezi očekáváními výzkumné komunity a realitou. Ale příprava fondů EU 2014+ je na samotném počátku a v dalších letech může doznat výrazných změn. Jedno je však jasné již nyní – prostředky zase začnou být čerpány se zpožděním až v roce 2015 nebo 2016.

MM: Dalším, a zdá se že permanentním problémem je Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací. Říká se tomu obligátně kafemlejnek. V čem je tady největší problém?

RNDr. Blažka: Problémy jsou tři a každým rokem se zvětšují. První je vůbec smysl metodiky – k čemu vlastně je? Původně mělo jít o transparentní způsob rozdělování institucionálních prostředků určených na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací (cca 9,4 mld. Kč/r), který si každý vědec a každá instituce dokáže kontrolovat, předvídat změny a podle toho se racionálně chovat. To už dávno neplatí, metodika se mění každý rok a podstatnější než vlastní výsledky jsou změny v Metodice. A poslední Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací 2013 to dovádí ad absurdum, protože nikdo neví, jak to dopadne. Podle čeho se mají výzkumné organizace dlouhodobě rozvíjet a plánovat, když nevědí, co bude příští rok?

MM: V čem konkrétně byl problém Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací 2013?

RNDr. Blažka: Je to neotestovaný polotovar, kde se řada věcí řeší za pochodu a pravidla nejsou předem jasná. Namísto alespoň roční zkušební lhůty a zavedení nového, složitého systému s vysokými náklady se jede naostro a již nyní nabrala Metodika 2013 za čtyři měsíce své platnosti cca stejné zpoždění. To bude mít řadu faktických dopadů, Metodika 2013 nebude využitelná pro přípravu rozpočtu na rok 2015 a je na místě otázka, z čeho bude rozdělení institucionálních výdajů vlastně vycházet.

MM: Týká se Metodika i průmyslového výzkumu?

RNDr. Blažka: Týká se nejenom průmyslového, ale celého aplikovaného výzkumu a vývoje, a v tom je ten třetí problém. Metodika 2013 totiž zcela změnila princip rozdělování prostředků pro tuto část výzkumu – namísto výsledků budou peníze rozděleny podle toho, kdo si kolik tzv. „vysoutěžil“. To samozřejmě zvýhodní ty, kdo umí napsat a získat projekt, který ale už nemusí mít žádné výsledky. Současně se tím institucionální podpora stává závislá na účelové podpoře – pokud poklesnou peníze pro průmyslový výzkum, jak bylo uvedeno výše, končí i výzkumné ústavy, které ho dělají bez ohledu na to, že některé mají špičkové výsledky na světové úrovni. To je absurdní, to popírá smysl institucionální podpory a zkuste si představit podobný krok (o všechny peníze se soutěží) u základního výzkumu!

MM: Problémy se týkají nejen vědy samotné, ale také celkového stavu české státní správy. V čem konkrétně se to projevuje?

RNDr. Blažka: To má podle mého názoru dva důvody. První je dán tří- až sedmiletým životním cyklem projektů, programů a dalších aktivit výzkumu a vývoje. Pokud během této doby dojde k obměně úředníků (v řadě případů dokonce opakovaně), pak tam prostě už není nikdo, kdo by si pamatoval, za jakých podmínek to začínalo, a chyby se opakují stále dokola. Druhý důvod je naprosto prozaický – přes všechny deklarace jsou místa ve výzkumu vždy jako první, po kterých se při reorganizacích nebo řešeních jiných potřeb sáhne (protože tam se poddimenzovaní projeví nejpozději). Výsledkem je, že prakticky na všech resortech jsou místa pro výzkum používána k jiným účelům. Mezinárodní srovnání kapacit státní správy výzkumu v ČR dopadlo špatně už v roce 2008 a od té doby se situace výrazně zhoršila. A k tomu přičtěte všechny neduhy státní správy v ČR obecně a výsledek je jasný.

Nutno dodat, že zákon o státní službě byl sice v roce 2002 přijat coby podmínka vstupu do Evropské unie, ale až dosud nevstoupil v platnost a byl již několikrát odložen. Z původního cíle chránit úředníky před politickými tlaky nezbylo vůbec nic, pouze přibylo argumentů, proč to nejde.

Vlastimil Růžička

[email protected]

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 131241
Datum: 17. 12. 2013
Rubrika: Servis / Věda a výzkum
Autor:
Firmy
Související články
Modernizace laboratoře pro měření emisí

Od listopadu 2011 je v Roztokách u Prahy otevřen objekt VTP Roztoky. Objekt o celkové ploše 4 200 m2 využívá pro k realizaci svých aktivit zejména Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM), založené při ČVUT v Praze, Fakultě strojní. Budova vznikala právě na základě požadavků vědeckých a akademických pracovníků z ČVUT, kteří hledali nové laboratorní a kancelářské prostory se záměrem vytvořit špičkové výzkumné pracoviště a navázat tak na projekty Výzkumných center spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka I, II, úspěšně řešené v  letech 2000 až 2011 pod vedením prof. Jana Macka. Záměr se podařilo realizovat také díky synergii projektů, využitých pro financování výstavby objektu a následně vybavení jednotlivých laboratoří. V loňském roce, sedm let po oficiálním otevření, byla realizována přístavba a obnova emisního vybavení v laboratoři s válcovou brzdou.

Mezi vědou a rodinou

S Mgr. Kseniyí Illkovou, Ph.D., mladou vědkyní působící v Praze, jsem se potkala při příležitosti předávání cen Wernera von Siemense. Získala totiž ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Na tom by jistě nebylo nic zarážejícího – vynikající práce byla oceněna, tak to bývá. Na první pohled však všechny přítomné zaujal doprovod mladé ženy – několikaměsíční miminko. A tak mě samozřejmě zajímalo, jak vlastně lze skloubit práci na špičkové úrovni a rodinu...

Podpora mezinárodního výzkumu

Inženýrská akademie České republiky, z. s., (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem (byl ukončen v závěru???) roku 2016.

Související články
Pořádná špona je dnes věda

S obráběním, vrtáním pomocí nástroje začali pravděpodobně jako první už staří Egypťané cca 4 000 let před naším letopočtem, přičemž využívali tětivu luku – základ smyčcového soustruhu. Potom přišel středověk, dále Leonardo da Vinci a návrh prvního soustruhu… Technologie třískového obrábění ale v porovnání s dnešní dynamikou vývoje postupovala jen pomalu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Pokročilé mazání pro úspornost a spolehlivost

Věda a výzkum přinášejí zcela unikátní řešení i pro procesy zdánlivě zavedené a v oblastech, kde by inovace laik neočekával. Každý pozitivní a použitelný krok ke zlepšení klimatické situace naší planety je přínosem a jednou z nesmírně efektivních, užitečných, a vlastně poměrně snadných a finančně nenáročných záležitostí. Takovými by mohly být aplikace pokročilých tribologických řešení především pro dopravu, průmysl a výrobu energií.

Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvané Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Laser jako nástroj: Výhoda bezkontaktnosti

Laserové měření využívá schopnost přesně směrovaného světelného svazku nést informaci o prostoru. Někde stačí přesnost na centimetry, jinde rozhodují mikrometry; pokaždé však jde o rychlé, bezkontaktní a dobře automatizovatelné získání dat. Od raných dálkoměrů vede tato cesta až k dostupným měřidlům dnešní praxe.

Laser jako nástroj: Dělení bez břitu

Laserové řezání je jedním z nejčastějších průmyslových využití této technologie. Na první pohled může působit jednoduše – paprsek se propálí skrze materiál a tím jej rozdělí. Kvalitní a opakovatelné výsledky však závisejí na přesném nastavení jednotlivých parametrů, jako je technika řezu, rychlost či například správná volba asistenčního plynu.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Ve znamení kvality: Ostře zacílené setkání expertů

Ve Stuttgartu letos debutuje zcela nová akce, která aspiruje stát se expertním kongresem v oblasti průmyslové kontroly kvality. Dvoudenní setkání Control-Expert Days 2026 se uskuteční 20. a 21. května na výstavišti Messe Stuttgart a spojí jak prvky veletrhu, tak prvky odborné konference do kompaktní a obsahově soustředěné podoby.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit