Příběh modelu excelence začíná nenápadně před druhou světovou válkou, kdy se s rozvojem vědy a rozvojem průmyslu formují vědecké přístupy ke kvalitě výrobků. V té době začíná svou práci v oblasti kvality i americký vědec W. E. Deming, který se zabývá zejména statistickými metodami kontroly kvality. V prvé řadě se jednalo o statistické vyhodnocování parametrů výrobků, ale postupem doby se Deming zaměřoval více na příčiny odchylek výrobků, které nalézal v procesech výroby. I přes nespornou hodnotu a důležitost se však myšlenky doktora Deminga nešířily v USA nijak rychle.
Obrat nastává po druhé světové válce, kdy vojenská správa Japonska stála před úkolem obnovit válkou zničený japonský průmysl. V zemi se nedostávalo odborníků a pověst kvality japonských výrobků byla velmi nízká. Jako odpověď byl v roce 1950 vytvořen Svaz japonských vědců a inženýrů (JUSE) a byla pozvána řada amerických odborníků, kteří měli předávat své zkušenosti. Doktor Deming byl jedním z nich a zejména jeho přednášky nejvíce zaujaly. Zaměřil se nejen na inženýry a techniky, ale i na vedení podniků. Pro techniky měl připravený "Osmidenní kurz řízení kvality" a pro vedení "Jednodenní kurz řízení kvality pro top management".
Podstatou Demingových přednášek bylo zapojení všech pracujících do procesu zajištění kvality, a to za použití vědeckých metod práce s fakty. Deming nově definoval roli managementu i řadových pracujících. V jeho podání jsou to všichni pracovníci podniku, kdož jsou odpovědni za kvalitu výrobků a služeb a uspokojení zákazníka.
Řadoví zaměstnanci mají nejblíže k výrobnímu procesu, a jsou proto schopni nejlépe nalézt oblasti pro zlepšení a zlepšit je a jako takoví jsou klíčoví pro trvalé zlepšování kvality. Úkolem managementu je poskytnout zaměstnancům školení ve vhodných metodách, motivovat je k trvalému zlepšování, odstraňovat překážky a udávat celkový směr rozvoje podniku. Celkový přístup ke kvalitě byl později vyjádřen i názvem, který, byť v angličtině, vznikl v Japonsku a původně zněl Total Quality Control (TQC).
Osmidenní kurz byl později vydán písemně, a to ze stenografického záznamu Demingových přednášek. Doktor Deming se vzdal autorského honoráře ve prospěch JUSE. Jako výraz vděčnosti a pro další propagaci nového přístupu ke kvalitě, JUSE vytvořila "Demingovu cenu", pomocí níž od roku 1951 oceňuje podniky a jednotlivce na poli celkového řízení kvality. Deming předpovídal, že japonský průmysl se pomocí nových metod vzpamatuje za 5 let, ve skutečnosti některá odvětví dosáhla velkých exportních úspěchů již za 4 roky. Bylo to i díky dalším odborníkům, jako byli další Američan Joseph Juran a zejména japonský odborník Kaoru Ishikawa, kteří rozpracovali Demingovu metodu. Demingova cena se v Japonsku uděluje až do dnešních dnů.