Témata
Reklama

Cesta od TQM k Modelu excelence EFQM

Model excelence EFQM" - slovní spojení, které je v poslední době stále častěji citováno, stejně jako spojení typu "cesta k excelenci" nebo "excelence v podnikání", zejména v souvislosti s národní nebo evropskou cenou za jakost.

Některé podniky uvažují o sebehodnocení podle Modelu excelence EFQM, jiné podniky se hlásí do soutěže o cenu za jakost, některé podniky se s pomocí modelu opravdově snaží dosáhnout excelence, jiní se snaží pomocí ceny formálně zviditelnit. Ale kde jsou kořeny Modelu excelence EFQM a současného přístupu k excelenci?
Podívejme se na současný Model excelence EFQM, model, který v sobě zahrnuje všechny aspekty podnikání, od vůdcovství a určování směru firmy přes strategii a řízení zdrojů, řízení pracovníků a procesů až po výsledky ve všech oblastech důležitých pro podnikání. Při tomto pohledu se chce říci: "Co má ještě tento model společného s kvalitou, přinejmenším s kvalitou v tradičním slova smyslu, s kvalitou výrobků a služeb?" Pro odpověď je třeba vrátit se v čase o více než 50 let.
Reklama
Reklama

Nenápadné začátky v Japonsku

Příběh modelu excelence začíná nenápadně před druhou světovou válkou, kdy se s rozvojem vědy a rozvojem průmyslu formují vědecké přístupy ke kvalitě výrobků. V té době začíná svou práci v oblasti kvality i americký vědec W. E. Deming, který se zabývá zejména statistickými metodami kontroly kvality. V prvé řadě se jednalo o statistické vyhodnocování parametrů výrobků, ale postupem doby se Deming zaměřoval více na příčiny odchylek výrobků, které nalézal v procesech výroby. I přes nespornou hodnotu a důležitost se však myšlenky doktora Deminga nešířily v USA nijak rychle.
Obrat nastává po druhé světové válce, kdy vojenská správa Japonska stála před úkolem obnovit válkou zničený japonský průmysl. V zemi se nedostávalo odborníků a pověst kvality japonských výrobků byla velmi nízká. Jako odpověď byl v roce 1950 vytvořen Svaz japonských vědců a inženýrů (JUSE) a byla pozvána řada amerických odborníků, kteří měli předávat své zkušenosti. Doktor Deming byl jedním z nich a zejména jeho přednášky nejvíce zaujaly. Zaměřil se nejen na inženýry a techniky, ale i na vedení podniků. Pro techniky měl připravený "Osmidenní kurz řízení kvality" a pro vedení "Jednodenní kurz řízení kvality pro top management".
Podstatou Demingových přednášek bylo zapojení všech pracujících do procesu zajištění kvality, a to za použití vědeckých metod práce s fakty. Deming nově definoval roli managementu i řadových pracujících. V jeho podání jsou to všichni pracovníci podniku, kdož jsou odpovědni za kvalitu výrobků a služeb a uspokojení zákazníka.
Řadoví zaměstnanci mají nejblíže k výrobnímu procesu, a jsou proto schopni nejlépe nalézt oblasti pro zlepšení a zlepšit je a jako takoví jsou klíčoví pro trvalé zlepšování kvality. Úkolem managementu je poskytnout zaměstnancům školení ve vhodných metodách, motivovat je k trvalému zlepšování, odstraňovat překážky a udávat celkový směr rozvoje podniku. Celkový přístup ke kvalitě byl později vyjádřen i názvem, který, byť v angličtině, vznikl v Japonsku a původně zněl Total Quality Control (TQC).
Osmidenní kurz byl později vydán písemně, a to ze stenografického záznamu Demingových přednášek. Doktor Deming se vzdal autorského honoráře ve prospěch JUSE. Jako výraz vděčnosti a pro další propagaci nového přístupu ke kvalitě, JUSE vytvořila "Demingovu cenu", pomocí níž od roku 1951 oceňuje podniky a jednotlivce na poli celkového řízení kvality. Deming předpovídal, že japonský průmysl se pomocí nových metod vzpamatuje za 5 let, ve skutečnosti některá odvětví dosáhla velkých exportních úspěchů již za 4 roky. Bylo to i díky dalším odborníkům, jako byli další Američan Joseph Juran a zejména japonský odborník Kaoru Ishikawa, kteří rozpracovali Demingovu metodu. Demingova cena se v Japonsku uděluje až do dnešních dnů.

Pokračování v USA

Zatímco se japonský průmysl zabýval novými přístupy ke kvalitě a získával na síle, americký průmysl byl ukolébán svou silou a zabýval se v poválečném období zejména efektivností masové výroby. Přístupy k řízení podniku a řízení kvality se od dob druhé světové války v USA měnily jen pomalu. Teprve probuzení ve formě velkých ztrát tržních pozic v sedmdesátých letech - například Xeroxu klesl podíl na trhu USA mezi letzy 1971 a 1981 z 90 % na 40 % - vedlo ke změně přístupu v USA. Podniky se začaly zajímat o metody aplikované v Japonsku a přejímat koncept celkového řízení kvality. V souvislosti s tím došlo i ke změně názvu z Total Quality Control na Total Quality Management (TQM), kde slovo management, které na rozdíl od slova control kromě řízení obsahuje i prvek vedení a lépe vystihuje podstatu přístupu. Během doby byl termín TQM převzat i v Japonsku a plně nahradil původní termín TQC.
Zaostávání průmyslu a nutnost propagace nových přístupů si uvědomila i americká administrativa a na začátku osmdesátých let sponzorovala například televizní pořad "Když mohou Japonci, proč ne my?". V roce 1987 byla pak zákonem ustavena Národní cena kvality Malcolma Baldrige (The Malcolm Baldrige National Quality Award), pojmenovaná po v té době tragicky zesnulém ministrovi obchodu. Posouzení podniků pro cenu Malcolma Baldrige je založeno na posouzení sedmi kritérií, jimiž jsou vedení, strategické plánování, zaměření na trh a zákazníka, měření, analýza a řízení znalostí, zaměření na lidské zdroje, řízení procesů a výsledky plánování.
Zatímco seznam kritérií se nemění, jejich obsah podléhá každoroční aktualizaci tak, aby vždy odrážel aktuální nejlepší přístupy. Cena Malcolma Baldrige se v USA uděluje každoročně a cenu oceněným podnikům předává vždy prezident nebo viceprezident USA.

Model excelence v Evropě

Pokud Spojené státy zaostávaly za Japonskem v aplikaci a použití TQM, tak Evropa zaostávala ještě více. Teprve v osmdesátých letech, zejména v jejich druhé polovině, dochází k širším snahám o aplikaci přístupu TQM ve vedoucích podnicích Evropy. Za účelem propagace celkového přístupu ke kvalitě je v roce 1988 čtrnácti zakládajícími podniky a za podpory Evropské komise ustavena Evropská nadace pro řízení kvality (European Foundation for Quality Management - EFQM). Prvotním účelem a prvotním cílem je příprava Evropské ceny za jakost a prvním krokem je vytvoření hodnoticích kritérií ve formě modelu, nejprve pojmenovaném "Evropský model pro excelenci v podnikání" a později přejmenovaném na "Model excelence EFQM". Model byl představen veřejnosti v roce 1991 a cena byla poprvé udělena v roce 1992. Název "EFQM excellence model" je registrovanou ochrannou známkou.
Od svého počátku je model postaven na devíti základních kritériích, která jsou rozdělena do dvou hlavních oblastí - předpokladů a výsledků. Na rozdíl od ceny Malcolma Baldrige, kde ze sedmi kritérií je na oblast výsledků přímo zaměřeno jen jedno z nich, jsou v oblasti výsledků modelu EFQM celkem čtyři kritéria a v systému bodového hodnocení mají výsledky dokonce stejnou váhu jako předpoklady. Toto uspořádání dává Modelu excelence EFQM výhodu v přímé podpoře cyklu trvalého zlepšování, kdy poučení z výsledků lze použít k nasměrování zlepšení v oblasti předpokladů.
Model excelence EFQM je ve svém použití univerzální pro všechny typy podniků a institucí a jako takový nepředepisuje obsah jednotlivých kritérií. Co je však detailněji rozpracováno, je rozdělení kritérií na podrobnější subkritéria tak, aby bylo možné přesně posuzovat jednotlivé podniky a organizace. I model excelence podléhá aktualizacím, i když ne každoročním. Zásadnější aktualizace byla provedena v roce 1999 a zatím poslední drobnější aktualizace v roce 2003.
Podíváme-li na Model excelence EFQM blíže, zjistíme, že skutečně pokrývá všechny důležité oblasti činností a výsledků, a nepřímo tak podává důkaz o svém původu v celkovém řízení kvality - TQM.
Ing.Vladimír Braun
nezávislý konzultant
Reklama
Vydání #6
Kód článku: 40610
Datum: 16. 06. 2004
Rubrika: Trendy / Jakost
Autor:
Firmy
Související články
Kontrolní a třídicí systém Equator

Ve spolupráci s předními výrobci v automobilovém průmyslu s cílem získat efektivní dílenské měřidlo pro automatizovanou kontrolu sériově vyráběných dílů byl vyvinut kontrolní a třídicí systém Equator. Jeden takový přístroj dokáže zastat stejnou práci jako stovky jednoúčelových měřidel, přípravků nebo kalibrů.

Nezávislá kontrola - nástroj pro minimalizaci technických rizik projektů

Nejčastějším případem projektu, kde se setkáváme s velkým množstvím technických rizik, je investice do výstavby nového technologického celku, a to bez ohledu na to, o jaké průmyslové odvětví se jedná.

Zaměřeno na povrch

Vývoj výrobních technologií a metod ověřování jejich kvality si vynucuje plynulé zdokonalování způsobů kontroly jakosti výrobků. Společnost Taylor Hobson, přední výrobce metrologických prostředků, rozšířila řadu svých měřících přístrojů pro měření a hodnocení textury, tvaru a kontury povrchu.

Související články
Laserové svařování pro Průmysl 4.0

Vláknové lasery jsou významným nástrojem pro svařovací aplikace, které slouží mnoha zavedeným odvětvím i novým rychle rostoucím oborům. Pro progresivní výrobce, kteří již výhod laserového svařování využívají, zůstává otázkou, jak dále zlepšit efektivitu procesu a být krok napřed oproti konkurenci. Optimalizace jakéhokoli průmyslového procesu pro inteligentní výrobu vyžaduje vysoce kvalitní on-line sběr dat. Stále roste potřeba technologií, které pomohou lépe monitorovat proces laserového svařování.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Prediktivní diagnostika přesnosti CNC strojů

Jak přesný je náš stroj? Můžeme jeho parametry nějak zlepšit? Je stále ještě ve stavu, který předpokládáme? Často je obráběcí stroj pro uživatele černou skříňkou, která v optimálním případě produkuje shodné výrobky. Nemusí to tak zůstat a stav strojů lze i cíleně zlepšovat.

Chytrý metrologický software

Nový progresivní software pro měření a hodnocení povrchu Metrology 4.0 představila společnost Taylor Hobson. Inovací tohoto metrologického softwaru je nasazení dvou souřadných systémů – měřicího přístroje a měřené součásti. Touto novinkou jsou vybaveny nejnovější modely z řady špičkových profiloměrů Form Talysurf. Další budou následovat.

Obrobkové sondy a úskalí jejich použití

Téměř většina z nově vyrobených, zejména pak sofistikovaných obráběcích strojů, je dnes vybavena obrobkovými měřícími sondami. V uživatelských návodech k těmto sondám se lze dočíst o tom, jakými přínosy je jejich nasazení ve výrobě ohledně efektivnosti, snižování vedlejších časů při mezioperačních a finálních kontrolách obrobků atd. Ano, to vše je pravdou, nicméně i měřící sondy mají svá úskalí - tak jako ostatně každé jiné měřící zařízení.

Měření v rámci celého výrobního řetězce

Na cestě k aplikaci konceptu Průmyslu 4.0 se měřicí a kontrolní technologie čím dál víc používají jako řídící nástroj ve výrobě. V rámci plnění této nové role ale potřebují pružněji a rychleji zachytit kvalitativní údaje na různých místech: v měřicí laboratoři, v těsné blízkosti výrobní linky, stejně tak jako přímo v ní.

Délkové snímače pro automatickou kontrolu

Linková montáž mění výrazně charakter kontroly. Do linek jsou integrovány automatické kontrolní stanice pro 100 % kontrolu s taktem v řádu sekund a s přesností běžnou donedávna jen u laboratorní měřicí techniky.

Převratná novinka pro povrchy

Novinku pro měření vlastností a jakosti povrchu nazvanou TALYScan 280 představila Společnost Taylor Hobson. Jedná se o bezkontaktní, optický přístroj navržený pro rychlou a přesnou 3D kontrolu povrhu v dílenském prostředí.

Flexibilní multisenzorová technologie

Měřicí stroj Werth ScopeCheck FB DZ umožňuje díky dvěma nezávislým senzorovým osám provádět bez omezení rozličná multisenzorová měření. Po demontáži skleněného stolu s jednotkou spodního osvitu je možné přímo na měřicím stole umístit a měřit také těžké obrobky.

Moderní kontrola jakosti povrchu Metrology 4.0

Rozvoj a inovace výrobních metod a prostředků vyžaduje měřicí i hodnoticí techniku na odpovídající úrovni. Přední výrobci měřicí techniky se proto zaměřují na komplexní rozvoj metrologie. Výsledkem pokroku v rozsahu, přesnosti i rozlišení měření, zvětšování univerzálnosti aplikace, vyšší automatizace i uplatnění moderních výrobních metod je progresivní metrologický systém Metrology 4.0.

Když je součástka rozhodující

Dokonalé fungování nového automatického testovacího systému realizovaného společností Sagicofim k provádění přejímacích zkoušek bezpečnostních nádob na filtrační prvky podle nejpokrokovějších předpisů zaručuje servoventil řady LR z produkce společnosti Camozzi.

Měřicí technologie pro Průmysl 4.0 v Nitře

Průmysl 4.0 závisí na propojení systémů schopných spolu komunikovat, schopných získávat, vyhodnocovat a sdílet data a na takto zpracované informace reagovat v reálném čase. Údaje z měření jsou nezbytné pro shromažďování informací, které mají být použity při inteligentním rozhodování za účelem zabránit nežádoucím procesním změnám.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit