V posledních deseti letech prošlo digitalizované řízení pohonů rychlým vývojem - od regulace polohové a rychlostní smyčky až k plné digitalizaci včetně proudové smyčky. Současná kategorie řídicích systémů se zaměřuje především na zkrácení taktu interpolátoru, zvýšení výpočetní kapacity geometrického procesoru a zkrácení času odezvy rychlostní a proudové smyčky. Ve skutečnosti to znamená zkrácení času smyčky polohového regulátoru na 1,8 ms a středního času zpracování NC bloku na 0,5 ms. Vzhledem k tomu, že zákaznické programy se často posílají po síti od zadavatele k výrobci nebo po vnitřní síti, je ve standardním provedení CNC generace 2000 k dispozici síťové rozhraní Ethernet 100Base T.
Prudká změna zrychlení posuvu se projevuje výskytem jerku a jeho prokreslení do povrchu dílce. Proto v rámci využití funkce Look Ahead ("hleď vpřed") si CNC předem vypočítává rychlostní profil asi dvaceti NC bloků, a je tak schopno reagovat na vývoj zrychlení v předstihu. Digitální rozhraní využívá PWM (modulace šířky pulzů) signály s nastavitelnou frekvencí. Vyšší frekvence až do 10 kHz pak znamenají přípravu pro aplikaci lineárních nebo prstencových motorů. Naopak snížením frekvence lze u nepřímých (standardních synchronních rotačních) motorů zvyšovat využitelnou proudovou zátěž výkonových modulů a zlevnit tak sestavu pohonů. Účinné HSC filtry vyhlazují průběh skokové změny jerku. V krátkodobém horizontu je nutno počítat s nástupem absolutního odměřování, a to hlavně ve spojitosti s rozšířením lineárních motorů. Jako příklad lze uvést CNC soustruh firmy Gildemeister, představený veřejnosti na výstavě EMO v roce 2001.