Úplně dole je slovo „musím“. Už když to vyslovíte nahlas, je vám těžko. Motivace žádná, jen povinnost nebo poslušnost. Musím přestat kouřit, protože to říká manželka. Musím přestat kouřit, protože to stojí moc peněz. Dost často, když se do něčeho pouštíte, snažíte se motivovat slovy „měl bych“. To je sice příjemnější slovo, ale říká, že se rozhodujete pod vlivem vnějších okolností, že když to uděláte, obětujete se, také to znamená, že sami se sebou smlouváte, například, že to uděláte až od zítřka nebo to uděláte jen napůl. Měl bych přestat kouřit, protože jinak ztratím manželku. Musím přestat kouřit, protože nemám peníze. Naději na úspěch máte jen tehdy, jestliže se dostanete do nejvyšší kolonky, do kategorie „chci“. Chci přestat kouřit. Tam už není žádné protože. Všichni víme, co bychom měli. Například jezdit na dálnici 130km rychlostí nebo pustit starší paní v autobuse sednout. Ale chceme to? Uděláme to?
Proto když chceme motivovat někoho jiného, musíme dbát na to, aby dosažení cíle měl právě v kategorii „chci“. Je však nutné nezapomenout na to, aby cíl, pro který jste silně motivováni nebo pro který jste dokázali nadchnout své lidi, byl v souladu s ostatními hodnotami, které vy nebo vaše okolí vyznává. Uvedu příklad. Chci odjet na tři měsíce do zahraničí učit se cizí jazyk. Jsem rozhodnut, je to pro mne důležité, jsem vysoce motivován. Ale za měsíc se mi má narodit dítě. Je mé rozhodnutí v souladu s mými ostatními hodnotami?
V nedávné době byly uveřejněny výsledky výzkumu pana Goldmana, který byl zaměřen na charakteristiku lidí úspěšných jednak z hlediska jejich vztahů a zároveň z hlediska jejich produktivity práce, to znamená lidí vysoce hodnocených sociálně i výkonnostně. Z výsledků vyplynulo, že většina těchto lidí při svém rozhodování neuplatňovala pouze své odborné znalosti související s vysokým inteligenčním kvocientem (IQ), ale zejména využívala svoji emoční inteligenci (EQ), která jim umožňovala naslouchat, pochopit, komunikovat a motivovat. Proto si vybavte svého dědečka nebo strýčka z dětství, vzpomeňte si, jak a proč vám s ním bylo dobře, využijte svoji takzvanou emoční inteligenci a buďte i vy svým spolupracovníkům jakýmsi moudrým dědečkem,“ ukončila své povídání doktorka Žákovská.
Motivace má zásadní souvislost s hodnotami, které člověk vyznává. Proto znáte-li hodnoty někoho, koho chcete motivovat, určitě zvolíte dobře způsob motivace. A naopak, chcete-li najít správný motivační nástroj, zjistěte stupnici hodnot. Koučování a koučovací styl řízení je nejlepší způsob, jak se k těmto informacím dostat. Dobře položená otázka má zázračné výsledky a vy zjistíte, co je pro lidi důležité, z čeho mají radost a tedy co je motivuje. Je vědecky dokázáno, že když si člověk hledá svá řešení, nachází své cesty a přichází na své důvody, proč by měl něco udělat, tedy vlastně motivuje sám sebe, mozek produkuje látky, které vyvolávají příjemné pocity uspokojení, dobré nálady, činorodosti, tvořivosti a vnitřní síly. Máte chuť to zkusit?
Naučte se motivovat sebe a lidi kolem vás! Snadněji budete dosahovat svých cílů, bez velkého úsilí zlepšíte výsledky vaší práce a ještě se k tomu budete cítit dobře. A nic vás to nebude stát.
Místo zajímavých otázek, které byste si mohli položit, vám tentokrát nabídnu jedno zamyšlení: „Kdybyste se měl znovu narodit a mělo by to být zvíře, jakým zvířetem byste chtěl být? Proč jste zvolil právě toto zvíře, co na něm obdivujete a co se vám na něm líbí?“
Těším se na příští setkání.
Milena Židlická, osobní a týmový kouč
[email protected]
[email protected]