4.5 Dosahované parametry
Obrobitelnost (tab. 4.1):
- je úměrná tvrdosti a křehkosti obráběných materiálů;
- lze obrábět elektricky vodivé i nevodivé materiály (sklo, křemík, ferity, germanium, keramické materiály, grafit, kevlar, slinuté karbidy, kalené oceli, polodrahokamy, apod.);
- plastické materiály jsou touto technologií neobrobitelné.
- amplitudě kmitů nástroje (při frekvenci 18 až 25 kHz se amplituda pohybuje v rozsahu 30 až 80 μm);
- velikosti přítlaku nástroje; volí se podle velikosti obráběné plochy, amplitudě kmitů nástroje a velikosti brusných zrn, bývá 2 až 30 N.cm-2;
- koncentraci brusiva v kapalině;
- druhu brusiva;
- zrnitosti brusiva (tab. 4.2);
- maximální intenzita úběru materiálu je ve směru kmitání nástroje;
- na bočních plochách nástroje probíhá úběr materiálu s výrazně menší intenzitou;
- objem materiálu obráběného jedním zrnem odpovídá přibližně jeho velikosti;
- počet současně zabírajících zrn závisí na jejich velikosti a koncentraci v kapalině; bývá 30 až 100 . 103 na 1 cm2 obráběné plochy.
Kvalita obrobené plochy: Ra = 1,6 až 0,4
4.6 Svařování plastů ultrazvukem
Pro úplnost uvedeme též informace o svařování ultrazvukem. Metoda je vhodná zejména pro sériovou výrobu. Mezi její hlavní výhody patří vysoká stabilita, čistý svar, krátké výrobní časy, malý odpad a nízká spotřeba energie.
Ke svařování plastů pomocí ultrazvuku dochází za pomoci tepla, které vzniká z vysokofrekvenčních mechanických kmitů. Nejprve se však musí elektrická energie přeměnit na vysokofrekvenční mechanický pohyb. Tento mechanický pohyb spolu s působící silou vytváří frikční teplo na rozhraní spojovaných součástí (svarová plocha). Plastický materiál taje a tvoří tak molekulový svar mezi částmi.
4.7 Svařování kovů ultrazvukem
Svařování kovů ultrazvukem se používá pro neželezné kovy. Hlavní výhodou jsou velmi krátké výrobní časy, velmi nízký kontaktní elektrický odpor a nejsou zde žádné požadavky na povrchovou úpravu kovů. Jde o svařování bez předehřátí. Tenká povrchová oxidační vrstva je narušena a intenzivním třením ohřáta. Obě části jsou pak stlačeny k sobě, a tak jsou svařeny. Tyto procesy vnášejí do materiálu těsný kontakt, takže se projeví působení sil kovalentní vazby. Relativně nízký nárůst teploty je pod bodem tavení a neovlivňuje tudíž svar. Nedochází také k žádným změnám mikrostruktury.