Témata
Reklama

O aplikovaném výzkumu v oboru obráběcích strojů

14. 12. 2010

Aplikovaný výzkum je důležitým doplňkem základního výzkumu a tvoří jeho nedílnou součást. Na rozdíl od základního výzkumu měl by být předpoklad ve výsledcích aplikovaného výzkumu spatřován prakticky s důrazem na komerční výstup.

Prof. Jiří Marek

Je profesorem na Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně. Zastával manažerské pozice ve výrobních společnostech Toshulin, KŠ Kuřim a TOS Kuřim. V praktické a pedagogické činnosti je zaměřen především na konstrukci obráběcích strojů a obráběcích center pro rotační i nerotační obrobky, teorii konstrukčního procesu a životního cyklu produktu a v neposlední řadě na systémovou metodologii. Jeho dlouholetou snahou je spojovat teorii s praxí do vzájemně se respektujícího celku. Je členem řady odborných organizací, členem redakční rady MM Průmyslového spektra a spoluzakladatelem MM Science Journal. Je autorem celé řady monografií, mj. i legendární knižní edice Konstrukce CNC obráběcích strojů (MM publishing).

V oboru, ve kterém se pohybuji (konstrukce obráběcích strojů), neexistuje v České republice koordinovaný aplikovaný výzkum, který by soustavně a systematicky zapojoval do vzájemné spolupráce výrobní firmy, školy, případně vědecké instituce. Hlavní překážku koordinovaného aplikovaného výzkumu lze spatřovat v neschopnosti výrobních firem domluvit se na jednotném postupu - mnohé si konkurují, v mnohých přetrvává falešný pocit dávno zašlé slávy spočívající v tom, že jsou to právě oni, kdo určují trend (a tím mají evidentně klapky na očích, které jim brání postupovat jinak).

Reklama
Reklama
Reklama
1. Pohled do žebrování stojanu svislého soustruhu SKIQ 16 (Toshulin)

Další překážkou je skutečnost, že strojní fakulty tuto roli evidentně nezvládají tak, jak by si výrobci představovali. A pokud zvládají, tak s dlouhými, přímo až agrotechnickými dodacími lhůtami. Realitou strojních fakult je fakt, že zde existuje převaha akademiků, jež nejsou schopni flexibilně reagovat na požadavky dnešní dynamické doby.

2. Vrtání otvorů na stroji SKIQ 25 (Toshulin)

Historická role VÚOSO

Výzkumný ústav obráběcích strojů a obrábění měl velký zvuk v dobách své existence. Byl zde za podpory tehdejšího státu koordinovaně a systematicky řízen výzkum a vývoj obráběcích strojů. Pokud pročítám řadu výzkumných zpráv, které u nás v podniku Toshulin zůstaly, mnohdy se mi tají dech, co všechno tito „borci" dokázali změřit a udělat pro to, aby posunuli káru aplikovaného výzkumu v oboru dál. Osobně znám několik členů z bývalého „VUOSa" - s některými je i dnes dobré popovídání o obráběcích strojích a někteří si naopak nevidí na špičku svého nosu, neustále kritizují vše, všechno a všechny za všech okolností. Přitom podepsáno jejich jménem jsem nic praktického nikdy nečetl. Realita dnešní dynamické doby je však posunuta jinam a není dobré příliš vzpomínat na staré časy, ale je nutné dívat se do budoucna a také žít každý okamžik v přítomnosti. Na VÚOSO můžeme jenom vzpomínat a snažit se vybudovat podobnou instituci, která by dosáhla podobného věhlasu.

3. Zásobník nástrojů stroje PowerTurn (Toshulin)

Vznik centra VCSVTT

Profesor Jaromír Houša založil v roce 2001 Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (VCSVTT). Své výzkumné programy toto centrum tvořilo dohromady s výrobními podniky, s cílem řešit to, co podniky potřebují a kde je jejich slabina. Postupem doby došlo k tomu, že pod jeho vedením výzkumné centrum získalo takové informace, že je schopno je částečně přetvořit ve znalosti, a tím se pak tato instituce stává zajímavou pro průmysl. Jméno a renomé VCSVTT je nyní na dobré úrovni a centrum je uznávaným partnerem strojírenského průmyslu, zejména oboru obráběcích strojů. Převládá mezi průmyslníky a lidmi z vysokých škol názor, že stát dělá pro podporu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací málo ve srovnání s „vyspělým" světem. Mám osobně názor, že je to adekvátní situaci, chápání společenské prestiže povolání strojaře. Pan premiér Nečas mluvil na letošním strojírenském veletrhu o významnosti strojařiny při tvorbě hrubého domácího produktu, při vývozu. Mám však pocit, že větší důraz je kladen na jiné spektrum průmyslu, než je čistá strojařina. Vinu na situaci nesou také podniky svým přístupem k učňovskému školství, středním a vysokým školám.

V tomto pojetí je „Houšovo strojírenské výzkumné učiliště" jistým světlem na konci tunelu. I když je státní podpora takových center do budoucna nejistá, nelze přes vynikající renomé v praxi spoléhat na to, že průmysl obráběcích strojů bude podporovat vše v celém spektru záběru VCSVTT.

4. Výkonné soustružení na stroji PowerTurn 20 (Toshulin)

Zde bude nutné volit priority, chovat se k těžce vydobytým prostředkům jako k soukromým domácím rozpočtům. Rozumný hospodář si koupí jenom to, na co má, co potřebuje a nebude žít na dluh. Jinými slovy řečeno, podniky se budou chovat tržně a kupovat jenom takovou službu, ze které bude oboustranný užitek.

Vznik platformy TPSVT

Jako velmi účelné se ukázalo souběžně s VCSVTT zřídit jiný subjekt, který by nebyl přímo na akademické půdě, ale soustřeďoval a organizoval celé spektrum lidí a firem z oboru nejenom obráběcích strojů. A tak vznikla v roce 2008 Technologická platforma pro strojírenskou výrobní techniku (TPSVT). Je to logický celek, který doplňuje vhodným způsobem VCSVTT a ve větší šíři komunikuje i mimo ČR s partnery sobě rovnými.

Tím, že TPSVT má v sobě kromě výrobních podniků a vysokých škol integrován i Svaz strojírenské technologie SST, stává se akceschopným tělesem, které, jak je patrné, by mohlo nahradit do jisté míry zaniklé VÚOSO.

Přínos pro průmysl obráběcích a tvářecích strojů lze spatřovat zejména v tom, že byla vytvořena strategie oboru výrobních strojů.

Dále je zpracováván Implementační akční plán, který udává směry a nasazení perspektivních oblastí strojařiny do praxe. V tom lze spatřovat hodně velký přínos pro průmysl. Existuje totiž velmi malý počet lidí, kteří dokážou poskládat souvislosti do akceschopného celku. Předpokládám, že do budoucna nebude činnost TPSVT soustředěna pouze na tuto oblast a šíře záběru bude daleko větší.

Závěr

Tento historický exkurz s poukázáním na významnou roli TPSVT jsem volil záměrně, aby si čtenář dokázal sám udělat názor na současný stav aplikovaného výzkumu v oboru obráběcích a tvářecích strojů. Jak plyne z předešlého textu, jsou zde dvě tělesa, a sice VCSVTT a TPSVTT, která když potáhnou stejným směrem a za jeden provaz, vyvinou dostatečnou sílu k posunutí aplikovaného výzkumu výrobních strojů vpřed.

Profesor Jiří Marek již 10. rokem zastává post technického ředitele Toshulin, kde pod jeho spoluvedením doposud vzniklo 210 strojů pracujících u zákazníků v celkové hodnotě cca 7,1 miliardy Kč. Je autorem či spoluautorem 6 patentů a čtyř užitných vzorů. Pravidelně přednáší na VUT v Brně konstrukci obráběcích strojů a na Mendelově univerzitě v Brně v Institutu celoživotního vzdělávání oblast expertního inženýrství. Je členem oborové rady doktorského studijního programu Konstrukční a procesní inženýrství na VUT v Brně, členem vědecké rady Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně, členem vědecké rady FS VŠB-TU Ostrava, členem rady Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně. Dále je místopředsedou řídícího výboru a členem výkonného výboru Technologické platformy strojírenské a výrobní techniky, členem mezinárodní skupiny MANTYS (výzkum a vývoj obráběcích strojů), členem rady Výzkumného centra pro strojírenskou a výrobní techniku a technologii a členem Společnosti pro obráběcí stroje. Osobně znám několik členů z bývalého Výzkumného ústavu obráběcích strojů a obrábění VÚOSO. S některými z nich je i dnes zajímavá diskuse o oboru, naopak jiní si nevidí ani na špičku svého nosu, neustále za všech okolností kritizují vše a všechny. Přitom podepsáno jejich jménem jsem nic praktického nikdy nečetl.

prof. Dr. Ing. Jiří Marek

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 101215
Datum: 14. 12. 2010
Rubrika: Servis / Věda a výzkum
Firmy
Související články
Mezi vědou a rodinou

S Mgr. Kseniyí Illkovou, Ph.D., mladou vědkyní působící v Praze, jsem se potkala při příležitosti předávání cen Wernera von Siemense. Získala totiž ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Na tom by jistě nebylo nic zarážejícího – vynikající práce byla oceněna, tak to bývá. Na první pohled však všechny přítomné zaujal doprovod mladé ženy – několikaměsíční miminko. A tak mě samozřejmě zajímalo, jak vlastně lze skloubit práci na špičkové úrovni a rodinu...

Modernizace laboratoře pro měření emisí

Od listopadu 2011 je v Roztokách u Prahy otevřen objekt VTP Roztoky. Objekt o celkové ploše 4 200 m2 využívá pro k realizaci svých aktivit zejména Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM), založené při ČVUT v Praze, Fakultě strojní. Budova vznikala právě na základě požadavků vědeckých a akademických pracovníků z ČVUT, kteří hledali nové laboratorní a kancelářské prostory se záměrem vytvořit špičkové výzkumné pracoviště a navázat tak na projekty Výzkumných center spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka I, II, úspěšně řešené v  letech 2000 až 2011 pod vedením prof. Jana Macka. Záměr se podařilo realizovat také díky synergii projektů, využitých pro financování výstavby objektu a následně vybavení jednotlivých laboratoří. V loňském roce, sedm let po oficiálním otevření, byla realizována přístavba a obnova emisního vybavení v laboratoři s válcovou brzdou.

Podpora mezinárodního výzkumu

Inženýrská akademie České republiky, z. s., (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem (byl ukončen v závěru???) roku 2016.

Související články
Pořádná špona je dnes věda

S obráběním, vrtáním pomocí nástroje začali pravděpodobně jako první už staří Egypťané cca 4 000 let před naším letopočtem, přičemž využívali tětivu luku – základ smyčcového soustruhu. Potom přišel středověk, dále Leonardo da Vinci a návrh prvního soustruhu… Technologie třískového obrábění ale v porovnání s dnešní dynamikou vývoje postupovala jen pomalu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Filozofie pro řezné nástroje

Řezný nástroj vzniká průnikem vlastností materiálů, potřeb výroby a možností technologií. Vznik nových řezných nástrojů pro budoucnost je oblastí, kde se stále více setkává fyzika s filozofií v souladu s tím, do jaké hloubky postupuje naše poznávání struktur materiálů a jaké jsou naše efektivní schopnosti je ovlivňovat a vytvářet.

Pokročilé mazání pro úspornost a spolehlivost

Věda a výzkum přinášejí zcela unikátní řešení i pro procesy zdánlivě zavedené a v oblastech, kde by inovace laik neočekával. Každý pozitivní a použitelný krok ke zlepšení klimatické situace naší planety je přínosem a jednou z nesmírně efektivních, užitečných, a vlastně poměrně snadných a finančně nenáročných záležitostí. Takovými by mohly být aplikace pokročilých tribologických řešení především pro dopravu, průmysl a výrobu energií.

Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit