Témata
Reklama

Osvěta v laserech je stále potřeba

Když jsem oslovila Romana Švábka, jednatele dceřiné společnosti IPG Photonics (Czech Republic), s žádostí o rozhovor k našemu tématu lasery a jejich využití v průmyslu, projevil radost, že se laserům v MM Průmyslovém spektru tak obsáhle věnujeme, neboť podle jeho slov je osvěta v oblasti laserových technologií v ČR stále potřeba. I když hned dodal, že za posledních patnáct let došlo k opravdu významnému rozšíření této průlomové technologie a český a slovenský trh je pro IPG Photonics jedním z nejdůležitějších. Jaký vývoj v této technologii lze v budoucnu očekávat a jaké plány má česká pobočka IPG Photonics (Czech Republic), se dočtete na následujících řádkách.

Eva Zajícová

Vystudovala Fakultu strojní na ČVUT v Praze, obor Výrobní inženýrství na Ústavu strojírenské technologie.
Od roku 2014 pracuje v MM Průmyslovém spektru nejprve na pozici editorky, poté odborné redaktorky a od roku 2019 na pozici vedoucí redakce. Technika je její prací i zálibou.

Dceřinou společnost americké společnosti IPG Photonics, největšího výrobce vláknových laserových zdrojů na světě, máme v České republice od roku 2017. Jejím jednatelem je Roman Švábek, absolvent Fakulty strojní na ČVUT v Praze, s patnácti lety zkušeností s laserovými technologiemi.

MM: Mohl byste zhodnotit vývoj laserových technologií řekněme za posledních patnáct let? Kde spatřujete největší posun? Jaké zásadní inovace přispěly k rozvoji laserových technologií?

R. Švábek: V oblasti laserů se pohybuji zhruba od roku 2005 a musím říct, že vývoj za toto období je skutečně enormní. Rozšíření laserových technologií také. Zatímco před patnácti lety to byla technologie exotická a lidé v podstatě nevěděli, co od ní očekávat, dnes se stává běžnou výrobní technologií, která je nenahraditelná u spousty výrobních postupů, jež není možné jiným tradičním nástrojem provést. Například u svařování došlo s vývojem vláknových laserů k významnému posunu. Původně užívané CO2 lasery byly velmi náročné na provoz i údržbu. Vláknové lasery jsou v podstatě bezúdržbové a není nutné v pravidelném intervalu měnit drahé komponenty. Vláknový laser má také mnohem větší účinnost, což souvisí i s ekologií. Poměrně často používáme argument, že vláknové lasery jsou tzv. zelené. Všechny lasery IPG se vyznačují účinností přes 40 %. U řady eco je to dokonce přes 50 %. To je podle mého názoru hlavní důvod velkého rozmachu a zejména rozšíření laserových technologií. Výrobci laserů proto mohou optimalizovat výrobní náklady i jednotlivé komponenty a jejich výrobu, a tím jejich cena klesá. Za posledních patnáct let klesla skutečně výrazně, a proto jsou dnes lasery také mnohem dostupnější. Zatímco dříve to byla velmi drahá technologie, dnes začíná být cenově srovnatelná s jinými běžnými technologiemi. Navíc zde odpadá např. nutnost ostření nástrojů, není třeba řešit problém opotřebení, protože laserový svazek je světelný a neopotřebovává se. Abych to shrnul, posun za posledních patnáct let je obrovský a rozšíření laserů ve výrobním sektoru je masivní. Celosvětově je každý den ve všech oborech (včetně například medicíny, elektroniky a telekomunikací) vyrobena miliarda produktů lasery IPG. V Evropě se soustředíme zejména na technologie zpracování materiálu, což u IPG tvoří přes 90 % všech aplikací. Lze tedy říci, že zásadní inovací byl rozvoj vláknových laserů. Masově se začaly objevovat kolem roku 2005. Od té doby podíl na úkor CO2 laserů rostl a v dnešní době je podíl CO2 laserů minimální. Přesto se stále používají na různé aplikace, kde jsou v podstatě nenahraditelné.

Reklama
Reklama
Reklama
Ing. Roman Švábek, jednatel společnosti IPG Photonics (Czech Republic). „Laserové technologie jsou v průmyslu dnes již široce rozšířené a ověřené. Díky narůstajícímu počtu aplikací se navíc povědomí o těchto technologiích stále prohlubuje také u širší veřejnosti."

MM: Jsou podle vašeho názoru laserové technologie už dnes na vrcholu svých možností? V jakém duchu se podle vás ponese budoucí vývoj?

R. Švábek: Dnes lasery na vrcholu svých možností určitě nejsou. Prostor na zlepšení se nabízí např. v otázkách účinnosti. Optimalizací některých komponent lze dosáhnout vyšší účinnosti, ale je to samozřejmě velmi složitý proces, který vyžaduje dlouhá léta výzkumu. Díky zvyšující se účinnosti však budeme schopni dodávat stále výkonnější lasery v kompaktnější formě. Další vývoj podle mého názoru půjde cestou zvyšování výkonu. Před čtyřmi lety dosahoval nejprodávanější laser v ČR a SR výkonu 2–3 kW, dnes se nejčastěji prodávají laserové zdroje o výkonu okolo 6 kW. Již před dvěma lety jsme v Mnichově prezentovali 120kW laserový zdroj, což byl zatím maximální výkon. Nejvýkonnější komerčně využívaný laser IPG dosahuje výkonu 100 kW a využívá jej jedna japonská společnost na svařování lodních trupů.

Další velký potenciál spatřuji ve zdokonalování jednotlivých technologií. Např. u svařování je mnoho faktorů, které ovlivňují výsledný svar. IPG vyvinula laser AMB, který disponuje dvěma lasery – jeden svařuje a druhy předehřívá, umírňuje rozstřik apod. Nebo trifokální technologie, kde dva přídavné svazky předehřívají materiál, odtavují povrchovou vrstvu (např. zinku) a vytvářejí tak ideální podmínky pro následné pájení nebo svařovaní pomocí hlavního svazku.

MM: V jakých aplikacích se lze nejčastěji potkat s lasery od IPG? Existuje nějaké dělení? Jaké lasery jsou vhodné na jaké aplikace?

R. Švábek: Společnost IPG vyrábí tři základní řady vláknových laserových zdrojů. Řadu YLS označujeme jako vysokovýkonný, YLR středněvýkonný a zdroje YLP jsou pulzní. YLS pracují s výkony od 1 kW výše a jsou vhodné na tzv. heavy duty aplikace – řezání, svařování apod. YLR se používají velmi podobně, ale dosahují výkonů do 1 kW. Nově od loňského roku nabízíme řadu YLR o výkonu 2 kW a letos v Mnichově i v Brně na veletrhu byl představen YLR o výkonu 3 kW. Oproti YLS je YLR daleko kompaktnější. Rozdíl je třeba v servisu. Zatímco u laserů YLS můžeme provádět servis u zákazníka, YLR lasery musíme na servis posílat do našeho výrobního závodu do Německa. Je to především z důvodu konstrukce. Obecně jsou lasery velmi odolné a vhodné na práci v téměř jakémkoliv prostředí, avšak uvnitř je citlivá elektronika a optika a nelze tedy laser otvírat v dílenském prostředí, ale pouze v čisté laboratoři. Lasery YLR jsou používány např. pro 3D tiskárny. Přechod mezi kontinuálními a pulzními lasery tvoří řada QCW, tzv. kvazikontinuální lasery. Vyznačují se dlouhými milisekundovými pulzy, které jsou vhodné na vrtání nebo gravírování, např. VIN kódů u automobilů, kde nahrazují dřívější Nd:YAG lasery. Lasery QCW mají typicky průměrný výkon 300 W, špičkový výkon však dosahuje 3 kW. Pulzní lasery YLP jsou v zásadě nanosekundové, což je pro většinu průmyslových aplikací dostatečné (popisování, gravírování, ablace = čištění, mikroobrábění atd.). Na aplikace gravírování, čištění i mikroobrábění je zpravidla potřeba laserový paprsek rozpohybovat. Pohyb paprsku obvykle zabezpečuje skenovací optika. Přesto, že se dnes lasery uplatňují i v dalších oblastech průmyslové výroby, nejčastější aplikace průmyslových laserů tvoří řezání, svařování a čištění.

MM: Vedle zdrojů pro vláknové lasery a příslušenství dnes společnost IPG vyrábí také laserové systémy. Jak dlouho jsou již na trhu a jakému úspěchu se těší u českých výrobců?

R. Švábek: IPG Photonics vyrábí vlastní laserové zdroje, hlavy i vlákna, svařovací optiku i chladiče, které chladí zdroj a optiku. Vysokovýkonné lasery jsou zpravidla chlazeny vodou. Řada YLR do 500 W kontinuálního výkonu je chlazena vzduchem. V Brně jsme letos vystavovali pulzní laser o průměrném výkonu 200 W chlazený vzduchem. Tento požadavek přišel od zákazníků, kteří implementují tyto lasery například do čisticích systémů. Chlazení vodou je prostorově náročnější a ztěžuje integraci i mobilitu zařízení.
Laserové systémy v České republice nabízíme teprve od začátku letošního roku. Momentálně je jako jediný zde v provozu již třetím rokem laserový svařovací systém Multiaxis u zákazníka z oblasti automotive. Budujeme nyní k těmto systémům infrastrukturu (náhradní díly na skladě, showroom v Německu), abychom mohli poskytnout kompletní podporu k této službě. Několik systémů již bylo prodáno v Evropě – do Německa a Anglie. V ČR se zatím o prodeji s několika zákazníky jedná. V USA jsou prodány už stovky kusů, avšak tam prodej probíhá již řadu let.

MM: Nekonkurujete těmito systémy vlastním zákazníkům?

R. Švábek: Vyrábíme systémy, které naši zákazníci nemají ve svém portfoliu. Např. systém Lasercube je velmi kompaktní a přesný řezací stroj s pracovní plochou 1 250 x 1 250 mm. Žádný z našich zákazníků takové zařízení s takto malým pracovním prostorem nenabízí.

MM: Ve chvíli, kdy vás klient osloví s poptávkou, např. na svařovací laserový zdroj, dokážete dodat kompletní řešení – třeba celou svařovací buňku včetně robota? Nebo častěji spolupracujete s integrátory?

R. Švábek: Zpravidla nespolupracujeme přímo s koncovým zákazníkem, ale s integrátorem. V České republice to jsou zejména společnosti ABB, Lascam, Narran, Matex, Raptech a další. Pokud nás osloví zákazník přímo, integrátora jim doporučíme. Laser je tzv. OEM produkt a musí být začleněn do konkrétního systému.

U svařování došlo s vývojem vláknových laserů k významnému posunu.

MM: Pojmy digitalizace a internet of things, eventuálně industrial internet of things pomalu vystřídaly pojem Průmysl 4.0, byť spolu stále úzce souvisejí. V duchu těchto hesel se nesly také oba nejen pro české výrobce významné veletrhy EMO Hannover a MSV v Brně. Jak se staví společnost IPG k těmto nástrojům moderního výrobního podniku? Jak „chytré“ jsou produkty IPG? Jsou připraveny na digitální transformaci?

R. Švábek: Všechny zdroje IPG disponují rozhraními, která jsou dnes běžně používána. Na přání můžeme doplnit rozhraní podporující například sběr dat apod. Obecně dokážeme dodat rozhraní podle přání zákazníka. Z chytrých technologií s ohledem na řízení procesů bych jmenoval produkt LDD sensor (inline weld monitoring). Je to přídavná jednotka ke svařovací hlavě, která dokáže pomocí přídavného laseru sledovat svarovou lázeň přímo v průběhu procesu. Na základě dat ze svarové lázně lze následně upravovat procesní podmínky, parametry laseru apod. Toto zařízení máme již instalováno také u jednoho českého zákazníka z automobilového průmyslu.

MM: Vy jste byl osobně přítomen také veletrhu Laser World of Photonics. Tam však vystavovala společnost IPG Laser. Můžete objasnit změnu názvu společnosti? A jaký dojem jste si z veletrhu odnesl?

R: Švábek: IPG Laser je německá dceřiná firma IPG Photonics Corporation (USA). Je to evropská centrála, další centrála je v Rusku a nazývá se IRE Polus (IPG znamená IRE Polus Group). Zakladatelem IPG Photonics je Rus Dr. Valentin P. Gapontsev. Původně pracoval v Sovětském svazu na Akademii věd, kde se věnoval vývoji vláknových laserů a jako prvnímu se mu podařilo vláknové lasery přivést v komerční podobě na trh. Dodnes je pan Gapontsev CEO naší společnosti. Letos oslavil 80 let, ale je stále velmi vitální a má mnoho nápadů. Je to opravdový vizionář, který dokázal z laboratoře vyvinout firmu s celosvětovou působností.
Veletrh Laser World of Photonics v Mnichově je pro nás celosvětově nejvýznamnější veletrh. Zaznamenal jsem nárůst firem, které se věnují vláknovým laserům. Mezi vystavovateli přibylo také mnoho nových malých asijských firem. Já jsem se ale ujistil o tom, že IPG je stále jednička, co se týká parametrů, portfolia produktů i dalších porovnávacích kriterií. Je na trhu již téměř třicet let a obrovské množství vývoje i práce společnost od konkurence odlišuje.

MM: Jak dlouho společnost IPG Photonics působí na českém trhu?

R. Švábek: IPG Photonics je v České republice od roku 2017. Já jsem byl původně od roku 2016 zaměstnaný u IPG Laser v Německu. V roce 2017 jsme založili českou dceřinou společnost IPG Photonics (Czech Republic). Působíme jako samostatná jednotka. Důvodem byl nárůst zákazníků a potřeba mít zde sklad náhradních dílů i servis.

MM: Můžete našim čtenářům říci něco málo o sobě? Jak jste se dostal k laserům?

R. Švábek: Úplně původně jsem se k laserům dostal tak, že jsem si na FS ČVUT na Ústavu materiálového inženýrství vybíral téma diplomové práce a zaujalo mě v RCMT téma Optimalizace pracovních podmínek pro kalení vybraných materiálů. Když jsem zjistil, že jde o kalení laserem, líbilo se mi to. V RCMT jsem si navíc dohodl částečný pracovní úvazek jako studentská vědecká síla. Po ukončení studia v roce 2008 jsem tam nastoupil do laserové skupiny. Postupně jsem si však uvědomil, že od technické stránky mě to táhne spíše k té obchodní. Začal jsem tedy vykonávat post koordinátora grantových projektů. A pak se mi ozval doktor Mocek a nabídl mi možnost stát se součástí týmu HiLASE, kam jsem v roce 2011 nastoupil na pozici technologický skaut. Nakonec jsem dostal možnost pracovat pro IPG – starat se o zákazníky ČR a SR. Byl jsem chvíli v Německu a pak jsme otevřeli dceřinou společnost IPG Photonics (Czech Republic).

MM: Je Česká republika pro IPG důležitou destinací? Jaký podíl na celkovém obratu společnosti tvoří podíl české pobočky? Jste spokojen s tímto výsledkem?

R. Švábek: Celosvětově je pro IPG nejdůležitější destinací Čína. Až 40 % objemu všech prodejů probíhá tam. Hned po Číně je to Evropa, protože tady sídlí celá řada výrobců řezacích strojů a významných integrátorů, kteří jsou navázaní na automotive, což je v Evropě nejvýznamnější průmysl. Česká a Slovenská republika jsou automobilové velmoci v poměru vyrobených aut na obyvatele. Navíc v ČR je celá řada dodavatelských firem pro automobilový průmysl – od sedadel přes kovové díly až po pneumatiky. Díky tomu jsou obě republiky pro IPG velmi významné. Máme zde trh větší než třeba ve Francii. Z hlediska všech evropských poboček je ta naše nejdůležitější.
S výsledkem jsem spokojen. Nejsem ale spokojen se současným vývojem světového trhu. Ovšem to není věc, kterou bychom dokázali ovlivnit. Celosvětově je velmi napjatá situace, konflikty mezi USA a Čínou, otázka brexitu, zpomalení německé ekonomiky, na kterou je česká a slovenská úzce navázána. Mnoho zákazníků omezilo investice. Lasery mají mnoho úžasných vlastností, ale z hlediska investičního to jsou relativně drahá zařízení a teď trh celkově stagnuje. Uvidíme, co přinesou následující měsíce.

Trifokální technologie využívá dva přídavné svazky k předehřevu materiálu, ty odtavují povrchovou vrstvu, např. zinku, a vytvářejí tak ideální podmínky pro následné pájení nebo svařovaní pomocí hlavního svazku.


MM: Mnoho kovozpracujících firem, zejména dodavatelů do automotive trápí nastupující trend elektromobility. Jak vnímáte tuto transformaci vy?

R. Švábek: Elektromobilita přináší pro nás celou řadu příležitostí, kde lasery aplikovat. Většina součástí elektromobilu lze vyrábět laserem. Pro nás to bude velká příležitost nasadit lasery na spoustu nových aplikací.

MM: Jaké jsou vaše budoucí mety?

R. Švábek: Potřebujeme v České republice zavést servisní středisko, které budeme pravděpodobně spouštět v příštím roce. V současné chvíli má servis na starosti servisní středisko v Polsku, které má v ČR v terénu tři servisní techniky. To bychom si měli být schopni v blízké budoucnosti zajistit sami.
Mojí metou ale od začátku bylo, abych tady zavedl stabilní pobočku na českém a slovenském trhu. Aby když si někdo vzpomene, že potřebuje laserový zdroj (a teď mluvím zejména o integrátorech), aby jej hned napadlo IPG. Což tak v podstatě dnes je. Musím říci, že to se povedlo, a určitě bych se rád v tomto trendu i nadále udržel. V blízké budoucnosti plánuji vedle servisního střediska vybudovat ještě středisko aplikační.

MM: To by zřejmě i urychlilo čas dodání laserů. Jak dlouho dodávka laseru trvá?

R. Švábek: Průměrně šest až osm týdnů. Velké lasery se vyrábějí na zakázku. Menší, třiceti- až padesátiwattové, máme skladem.

Aplikační laboratoř nyní máme v Německu. Aplikační testy děláme zejména pro naše integrátory. Když jejich koncový zákazník chce nově např. svařovat laserem, integrátor dodá celou svařovací jednotku, ale neví, jaký zdroj a komponenty jsou na tuto konkrétní aplikaci nejvhodnější. A to my mu v tom aplikačním středisku vyzkoušíme a ověříme.

MM: Evropským výrobcům často konkurují asijské produkty (v ČR nově nyní např. firma Raycus), a to zejména svou cenou. Jak vnímáte tuto konkurenci?

R. Švábek: Asijskou konkurenci pociťujeme. Na druhou stranu, IPG se profiluje jako prémiový výrobce. Nabízíme špičkové technologie a snažíme se být napřed technologicky, ne konkurovat co nejnižší cenou – to není náš cíl. Máme rozsáhlé produktové portfolio a pro našeho zákazníka hledáme vždy nejvhodnější řešení.

MM: Jaké jsou nejbližší plánované novinky pro český trh? Co může český zákazník očekávat?

R. Švábek: Již jsem zmínil nový pulzní laser YLP o výkonu 200 W chlazený vzduchem na aplikace čištění, nový je také laser YLR o výkonu 3 kW pro kompaktnější řezací stroje. To je zrovna produkt, kterým ukazujeme, že umíme nabídnout i cenově dostupnější řešení. Dále se snažíme zvyšovat povědomí, že IPG dělá také laserové systémy, které jsme prezentovali i letos v Brně. Na veletrhu jsme ještě vystavovali YLS laser U verze – kompaktní laser o výkonu 10 kW, který je typicky nejvíce používaný pro řezací stroje.

MM: Máte nějaké životní motto?

R. Švábek: Snažím se řídit citátem od Henryho Forda: „Většina lidí spotřebuje více energie na mluvení o problémech než na jejich řešení.“ A tak kolem problémů nechodím a jen nemluvím, ale snažím se je řešit. Ideálně hned na začátku, protože většinou pak narostou a mohou vám přerůst i přes hlavu.

MM: Doporučil byste to i našim čtenářům? Co byste jim na závěr vzkázal?

R. Švábek: Určitě ano. Rád bych jim také vzkázal, aby se nebáli laserových technologií, že je to technologie, která je rozšířená, ověřená a není důvod se jí vyhýbat.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Eva Buzková

Eva.buzkova@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Jsou smíšené konstrukce dočasně za svým zenitem?

Nikdo nenamítá proti oprávněné potřebě lehkých konstrukcí v dopravě, aeronautice, obalové technice a u pohyblivých částí strojů, systémů a zařízení. Avšak jsou smíšené konstrukce s plasty vyztuženými vlákny v současnosti opravdu za svým zenitem?

Prostor pro laserovou automatizace je stále obrovský

Česká společnost Lascam systems se zabývá zejména dodávkami laserových zařízení pro obrábění kovů a plastů. Byla včas u rozvoje moderních laserových technologií a dnes pomáhá firmám s integrací laserových aplikací do výrobních procesů. Podle slov obchodního ředitele společnosti Karola Flimela se považují spíše za dodavatele řešení než distributora jednotlivých zařízení a za největší výzvu považují složité inovativní projekty, které přinášejí nový způsob výroby.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Související články
Další veletržní postřehy z EMO 2019

Z pohledu technika lze veletrh EMO v roce 2019 považovat za zdařilý, protože byl více o invenci, kreativitě, vylepšování stávajícího i hledání nových cest. Na veletrhu bylo možné vysledovat několik řekněme fenoménů, které se objevovaly napříč veletrhem. Přitom bych je přímo nepovažoval za trendy, protože obdobné počiny, technika, software i smýšlení byly (u asijských výrobců) k vidění o šest měsíců dříve na veletrhu obráběcích strojů v Pekingu. Nedávám tímto záminku k mezikontinentální diskusi o tom, kdo trendy určuje. V tomto textu zazní několik dalších veletržních postřehů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Finální výrobky pro celý svět

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi, jejichž společným zájmem je podpora technického rozvoje, výzkumu, vzdělávání a inovací. V jejích řadách najdeme špičkové odborníky z nejrůznějších technických oborů. V našem seriálu dáváme postupně slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro čtenáře MM Průmyslového spektra zvláště zajímavé.

V nejisté době je univerzálnost řešením

Automatizace průmyslových procesů řeší problémy s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, nahrazuje fyzicky namáhavou či zdravotně škodlivou činnost, snižuje chybovost lidského faktoru, zkracuje výrobní časy a v konečném důsledku přispívá ke zvýšení kvality a zisku. Nejen toto je pro ředitele společnosti Acam Solution Ing. Pavla Bortlíka a jeho tým motivace, ale i zábava. Za relativně krátkou dobu na trhu se firma stala, ať už napřímo, či přes své obchodní partnery, dodavatelem společností jako Volkswagen, Toyota, Olympus, Škoda Auto, Edwards, TE, BOSH, Heinze Gruppe, Woco STV či Fanuc a nyní přichází s řešením vhodným nejen pro velké výrobce, ale také pro malé a střední podniky – s univerzální robotickou buňkou HXG. Důležitým komponentem v této buňce je mimo jiné systém pro upínání nulového bodu VERO-S od společnosti Schunk.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Virtuální a rozšířená realita zvyšuje konkurenceschopnost

Dnes již máme řadu možností, jak můžeme v byznysu prakticky využít virtuální a rozšířenou realitu. A to doslova ve všech dostupných oborech a firemních procesech.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Automatizace lidem práci nebere

Automatizaci se ve firmě Kovosvit MAS věnují od roku 2013. Z původního projektu vznikla samostatná divize MAS Automation a na letošní rok má plánované téměř dvojnásobné tržby oproti roku 2017. V porovnání s plánovaným obratem celého Kovosvitu jsou tržby divize zatím nevýznamné, ale průměrný růst divize o dvě třetiny ročně dokládá, že automatizace má v podniku ze Sezimova Ústí zelenou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit