Témata
Reklama

Cílem následujícího textu je informovat o novinkách a trendech v oblasti hologramů v průmyslu a také situaci zpřehlednit. Výrazem „hologram“ je totiž označováno téměř nepřeberné množství nástrojů a technologií, které v podstatě spojuje vlastně jen to, že pracují s nějakou formou optické iluze. Takové hologramy je možné využívat nejrůznějším způsobem, totéž platí o způsobech jejich vytváření. Navíc je dění v oboru hodně dynamické. Téměř neustále se objevují nové průmyslové aplikace a vedle nich vzniká řada zajímavých inovací, které jsou předváděny na výstavách, ale fakticky ještě nebyly uvedeny do praxe.

Jak hologramy třídit? V tisku lze najít řadu pokusů o jejich klasifikaci podle typu optického efektu. To je snadno uchopitelné, problém však je v tom, že to vypovídá stejně málo jako pokusy třídit automobily podle barvy. Smysluplnější je tedy vyjít z účelu, k jakému jsou využívány, případně z technologie jejich výroby (viz níže). To vychází z možností, jaké spojují všechny typy hologramů:

  • Je možné realizovat takový vizuální efekt, jaký není zobrazitelný běžnou obrazovou či tiskovou technologií.
  • Kopírování je nemožné nebo alespoň velice nákladné a obtížné.

Dále se budeme věnovat využívání hologramů pro zobrazování, měření a ochranu proti falšování. Posledně jmenovanému účelu bude věnováno nejvíce prostoru, protože se jedná o tradiční hlavní funkci hologramů. Ponecháváme stranou speciální aplikace, jako např. alternativní technologie pro ukládání dat, které s holografií pracují.

Reklama
Reklama

Hologram místo manažerské obrazovky

Otázce zobrazování informací věnují média hodně pozornosti. Není divu – promítání pohyblivých trojrozměrných grafů do prostoru, které umožní sledovat v reálném čase vývoj různých veličin (např. parametry chodu zařízení), by nahradilo několik obrazovek a usnadnilo rozhodování. Praktické využití ovšem zatím poněkud pokulhává. A to minimálně ze dvou důvodů.

Za prvé, současné generace techniků a manažerů jsou navyklé orientovat se ve dvojrozměrných grafech. Začíná to ve středoškolských skriptech, pokračuje na univerzitě, při všech možných prezentacích, na počítačových obrazovkách atd. Uživatelům to vesměs připadá naprosto intuitivní. Trojrozměrný graf promítaný do prostoru je oproti tomu novinkou, se kterou ještě téměř nikdo nepracoval. Tím je do značné míry omezen hlavní přínos – možnost okamžité orientace a rychlé rozhodování. Trojrozměrné promítání by oproti tomu nepůsobilo žádné problémy při zobrazování konstrukcí, vnitřku strojů apod. Jenže tak daleko ještě zobrazovací technologie nejsou.

Za druhé, futuristické projekty vystavované na veletrzích vypadají skvěle, nicméně reálná nasazení narážejí na technologické limity, co je možné zobrazit, aby to bylo naprosto zřetelné při běžném osvětlení.

Nicméně lze očekávat, že obě tyto bariéry budou postupně odstraňovány a že displeje budoucnosti budou trojrozměrné, případně opatřené nápisy v prostoru. Doporučujeme věnovat pozornost zejména produktům americké firmy Zebra Imaging, která vojenským stratégům umožňuje plánovat a simulovat dění na 3D mapách, lékařům diskutovat nad plastickými zobrazeními orgánů konkrétního pacienta, těžařům poskytuje trojrozměrná zobrazení podzemních ložisek a technikům vizualizace staveb, strojů apod. Popisy produktů Zebra Imaging jsou ohromující, zdá se ovšem, že jediným reálným zákazníkem je armáda USA, což odpovídá spíše testování novinky než skutečné průmyslové aplikaci. Další startupy nabízejí například 3D obrazovky.

Konstruktéři strojů, které budou používány třeba v roce 2025 a později, by měli zvážit možnost trojrozměrného zobrazování. Až ta změna přijde, bude převratná.

Měření

Využití hologramu jako měřicího zařízení se zobrazováním úzce souvisí. Přitom je to možnost, která už je k dispozici ve formě reálných produktů. Tak jako u jiných hologramů i zde je základem produktu difrakční mřížka, tedy mikroskopická struktura, na které se světlo láme tak, aby byl do různých směrů (nebo při osvícení z různých směrů) odrážen pokaždé jiný obraz. Podklad může být vyroben tak, že určitý fyzikální, chemický nebo biologický stimul difrakční mřížku nepatrně deformuje, takže vzniká optická iluze. Může se např. změnit barva hologramu, objeví se jiný nápis apod.

Firma Smart Holograms, která je v této oblasti asi nejpokročilejší, tak např. vyrábí hologramy detekující množství vody v leteckém palivu. Hologram je připevněn na filtru, kterým palivo protéká. Jakmile procento vody překročí určitou mez, zelený obrázek zčervená. To je způsobeno tím, že difrakční mřížka je spojena s maticí z chytrého polymeru. Konkrétně jde o hydrogel, který výborně absorbuje vodu a může zvýšit svůj objem až tisíckrát. Zvětšování objemu deformuje difrakční mřížku a mění optickou iluzi.

Obdobným způsobem lze vyrobit hologramy reagující na rozpouštědla, plyny, produkty metabolismu, léky, drogy apod. Existuje např. hologram, který reaguje na přítomnost biologických látek v mléce, takže změní barvu, pokud je mléko nakyslé. Takové hologramy by časem mohly nahradit informaci o datu spotřeby na obale.

Téměř všechny hologramy pracují s určitou formou optické iluze, důležité však je, k jakému účelu jsou používány.

Ochrana proti padělání

Když pomineme umění, ochrana proti padělání vždy byla hlavní funkcí hologramů. Tady nemusíme zdůrazňovat, jaké škody vznikají. I když pro naše účely není značkové spotřební zboží až tak zajímavé, falšování náhradních dílů představuje dostatečně velký problém. Asi každá korporace má dnes nějaký program protipadělatelské ochrany. Na projektu typu track and trace jsou vynakládány obrovské prostředky. Jsou implementovány systémy na sledování oběhu součástek a jsou vytvářeny motivační programy pro zákazníky a dealery, aby se do programu zapojili. Nicméně počty falešných náhradních dílů na trhu neklesají a nezdá se, že by se padělatelé chystali zavřít své fabriky. Problémy Amazonu a dalších velkých obchodů jen potvrzují, že pokud produkt či komponent není rozpoznatelný sám o sobě, je prakticky nemožné zabránit vstupu padělků do prodejního cyklu.

Využití hologramů pro ochranu proti padělání vychází ze dvou základních předpokladů.

  • Rozpoznatelný má být samotný díl (podobně jako bankovka).
  • Je v zájmu zákazníka, aby nepoužíval falešné díly. Předpokládá se tudíž, že vyvine určité úsilí, aby se o pravosti přesvědčil (podobně jako když dostanete bankovku). Značení dílů je službou, jak mu takové rozlišení usnadnit.

V literatuře se zpravidla setkáváme s rozdělením ochrany na jasně viditelnou (overt) a neviditelnou (covert nebo hidden). Jednoznačně důležitější je přitom ochrana viditelná. Zboží a komponenty se přece chrání proti padělání proto, aby uživatel či zákazník mohl snadno a rychle rozhodnout a aby nebylo zapotřebí nosit posuzovanou položku do laboratoře. Člověk uchopí součástku, najde na ní hologram, otočí ve světle, zkontroluje přítomnost požadované optické iluze a za pár vteřin má jasno. K tomu je však zapotřebí zajistit dva aspekty práce s hologramy:

  • Hologram není možné napodobit nebo s tím jsou spojeny výrazně vyšší náklady, než by útočník paděláním získal.
  • Vizuální iluze hologramu musí být snadno rozpoznatelná. Není tomu tak, že by každý lesklý měnící se obrázek byl zárukou pravosti, nemluvě o hologramech s nápisem „originál“, jaké se dnes dají koupit za pár korun v internetových obchodech.

U strojů a jejich dílů hraje roli i to, že hologram musí být správně upevněn a musí vydržet potřebné namáhání povrchu, teploty, povětrnostní vlivy atd.

Naneštěstí se hologramy vyrábějí už řádově 30 let a během té doby proběhlo několik malých technologických revolucí. Hologramy vytvořené staršími technologiemi je tedy možné bez větších problémů okopírovat. Kopírováním v tomto případě myslíme situaci, kdy se útočníkovi podaří vyrobit raznici (viz rámeček) a poté může produkovat stejné hologramy, jakými je díl chráněn.

Tím se dostáváme k požadavku na bezpečnostní hologram. Při využití k ochraně dílů je zapotřebí jiných vlastností než třeba při ochraně osobního dokladu. V podstatě je lze shrnout do tří bodů:

  • Nekopírovatelnost. Pokud útočník získá hologram (třeba tak, že si koupí napodobovaný díl), nesmí existovat možnost, že jej okopíruje a začne vyrábět stejné.
  • Nenapodobitelnost. Hologram musí obsahovat takový vizuální efekt, který útočník nedokáže napodobit jinou technologií. Tento efekt musí být zároveň snadno rozpoznatelný i při běžné kontrole. To např. znamená, že stříbrné logo, které je při naklopení nahrazeno nápisem, příliš nepomáhá. Naopak reliéfní panenka, která při naklápění plynule mění barvu od stříbrné ke svítivě modré a při osvícení červeným světlem vyjede z pozadí nápis, to už je pro padělatele výzva. A pak existují efekty, které zvládne jen jediná laboratoř na světě.
  • Trvanlivost. Hologram musí na dílu dobře držet během celého jeho životního cyklu a musí si udržet tak silné optické vlastnosti, aby zůstal nenapodobitelným (což by nebylo možné říci o vybledlém hologramu).

JAK SE VYRÁBĚJÍ HOLOGRAMY

Hologram je v podstatě soustava difrakčních mřížek nebo složitějších difrakčních struktur – reliéf s pravidelně se opakujícími zářezy, na kterých se láme světlo a vyvolává kýžený vizuální efekt. Technika výroby je v mnohém podobná tisku. Nejdříve je vytvořena raznice (master hologram) a ta je obtiskována do plastu, kovu nebo jiného materiálu. Rozhoduje tedy výroba samotné raznice.

K výrobě raznic slouží několik technologií.

Dot Matrix je technologie nejčastěji využívaná, relativně jednoduchá a typicky používaná pro ochranu levného spotřebního zboží typu cédéček. Hologram je určován pouze dvěma parametry – periodou difrakční mřížky a její orientací. Hologramy Dot Matrix poskytují jen omezenou škálu vizuálních efektů a jsou snadno napodobitelné.

Přímý zápis. Difrakční mřížka je vykreslována laserovým paprskem. To je původní způsob výroby hologramů. Oproti dot matrix je to technologie náročnější na výrobu, ovšem také náročnější na napodobení.

Elektronová litografie je založena na tom, že přímý zápis není prováděn laserem, nýbrž svazkem elektronů. Svazek elektronů může být daleko užší, protože není omezen vlnovou délkou světla. Fyzikální limit pro zápis laserem je cca 10 000 DPI, elektronová litografie dosahuje rozlišení statisíců nebo milionů DPI. Užší paprsek umožňuje vytvořit jemnější difrakční struktury, a tudíž i vizuální efekty, které nelze vyvolat jiným způsobem. Vedle elektronového litografu je ovšem zapotřebí mít speciální ovládací software. Ten si píše každý výrobce hologramů sám a jsou v něm obsaženy algoritmy pro vytváření difrakčních struktur pro různé vizuální efekty. Tyto algoritmy není možné zpětně odvodit z hologramu. Tím je dáno, že ani jiný vlastník elektronového litografu nemůže některé efekty zopakovat.

Světovou jedničkou v elektronové litografii je česká firma Optaglio. Pracuje s rozlišením přes 2,5 milionu DPI a vyvinula několik originálních vizuálních efektů. Produkty této společnosti jsou dnes využívány ve více než 50 zemích – k ochraně dílů, spotřebního zboží, ale především dokumentů.

Na závěr zmíníme jedno velmi speciální využití hologramů. Jedná se o tzv. mikrohologramy, patentovaný produkt české firmy Optaglio, v současnosti asi nejúspěšnější místní nanotechnologický produkt na světových trzích. Jedná se o miniaturní kousky niklu o velikosti od 40 do 100 mikrometrů. Při pohledu pouhým okem se jeví jako kovový prach. Pokud ale kontrolující osoba použije lupu, může si všimnout pravidelného tvaru (čtverec, šestiúhelník apod.). Může také zaznamenat, že každé zrníčko má holografický povrch a na každém jsou vyleptána písmena nebo čísla. Při pohledu mikroskopem je patrné, že na každém zrnku je plný hologram se všemi vizuální efekty.

Mikrohologramy mohou být vmíchány do bezbarvého laku a naneseny na povrch chráněného dílu. Mohou být také zataveny do plastové fólie nebo do jiného materiálu. Další možností je výroba holografického papíru, který mikrohologramy obsahuje a ze kterého mohou být tištěny kolky, nálepky, servisní knížky apod. Při pochybnostech je možné zkontrolovat přítomnost mikrohologramů, a to i po zničení dílu.

Není pochyb o tom, že hologramy se budou dál vyvíjet, že se objeví nové technologie jejich výroby a že budou mít svou roli i ve strojírenství. A je také vysoce pravděpodobné, že v tom bude hrát významnou roli Česká republika. V současné době je u nás vyvíjeno a vyráběno to nejpokročilejší, co lze na světovém trhu najít. A to nikoliv v rámci korporátu, ale přímo českou firmou.

Optaglio

Petr Hampl

Petr.Hampl@optaglio.cz

http://www.optaglio.com/

Reklama
Vydání #11
Firmy
Související články
Současný vývoj v oblasti řezných nástrojů

Vývojové trendy v segmentu obráběcích řezných nástrojů jsou navázány na progresi ve strojírenské výrobě a reagují na aktuální potřeby průmyslu. Výzkum a vývoj již dlouhodobě soustřeďuje svou pozornost na vývoj řezných materiálů, systémů povlakování, konstrukce moderních nástrojů využívajících princip minimálního mazání a chlazení MQL, koncepty inovativních upínacích soustav. V současnosti jsou rozvíjeny technologie pro inteligentní výrobu s aplikací předností Průmyslu 4.0, včetně automatizace výrobního procesu, sběru dat o zařízeních, procesech a vyráběných dílcích. Na veletrhu EMO Hannover 2019 byly společnostmi představeny chytré technologie a řešení inteligentního řízení procesu obrábění. Digitalizace a konektivita jsou nyní důležitější než kdykoliv předtím.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Související články
Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 3. Inovační workshop

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

3D technologie letem světem

Vývoj 3D technologií dnes již zasahuje téměř do všech oblastí výroby. Uplatnění nachází u kusové výroby, ale dokáže si najít své místo i v sériové a dokonce velkosériové výrobě, kde nemusí jít nutně o samotné výrobky, ale např. o výrobu nástrojů nebo přípravků.

Hlavní trendy EMO Hannover 2017 očima výzkumníků

Hannoverský veletrh EMO je právem považován za výkladní skříň toho nejlepšího, co inovační týmy světových leaderů i jejich následovníků navrhli a v prototypech či již sériově nabízejí. Sektor výrobních strojů bývá na špici technického pokroku v oblasti strojírenství a udává směr dalším oborům, které jej následují. U nás má velkou tradici a není proto s podivem, že letos do Hannoveru zavítalo na 2 200 českých návštěvníků.

Moderní technologie v mechanice

Vyškovský výrobce teleskopických krytů, kapotáží a jiných výrobků z plechu firma Hestego společně se svojí sesterskou společností KSK Precise Motion, kuřimským výrobcem kuličkových šroubů, uspořádali pro své zákazníky a dealery z tuzemska i zahraničí Technický open house. Během třech dní se této akce zúčastnila celá řada návštěvníků z Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie, Turecka, Ruska, Polska a dalších zemí, kteří využili pozvání a nahlédli tzv. pod pokličku technického rozvoje a výroby samotné. Naše redakce byla též přítomna, a tak vám přinášíme malé poohlédnutí.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Inovace podnikatelského modelu, Část 1. Role inovací v podnikatelském prostředí

Současná doba paralyzující naše osobní a profesní konání nám jasně ukázala realitu, se kterou se budeme setkávat stále častěji. Nastavila zrcadlo důsledků našeho, často konzervativního, přístupu k otázce dlouhodobé inovační strategie, a to jak z pohledu diverzifikace produktového portfolia, tak i marketingové a obchodní podpory zaváděných inovací. V tomto novém světě se musíme naučit žít a odolávat jeho často nepředvídatelným nástrahám.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Ve svém životě bych nic neměnil

Tuto charakteristiku nám sdělil na závěr našeho rozhovoru Zdeněk Pelc, šéf GZ v Loděnicích, který je další osobností našeho seriálu podnikatelských příběhů. Byl dlouhá léta ředitelem Gramofonových závodů, po Sametové revoluci pak pokračoval jako ředitel společnosti GZ Media, které se roku 2007 stal většinovým vlastníkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit